Gödel, Escher, Bach

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''''Gödel, Escher, Bach''''' (zkráceně '''''GEB''''') je kniha (ISBN 978-0-465-02656-2) amerického akademika [[Douglas Hofstadter|Douglase Hofstadtera]], popsaná autorem jako: „metaforické okno do myslí a strojů v duchu [[Lewis Carroll|Lewise Carrolla]]“. Rok po svém vydání v roce 1979 kniha získala [[Pulitzerova cena|Pulitzerovu cenu]]. Na povrchu ''GEB'' zkoumá [[logika]] [[Kurt Gödel|Kurta Gödela]], [[umělec|umělce]] [[M. C. Escher]]a a [[skladatel]]e [[Johann Sebastian Bach|Johanna Sebastiana Bacha]] diskutující o běžných tématech v jejich práci a životě. Pod povrchem kniha podrobně a subtilně pojednává základních konceptech matematiky, symetrie a inteligence. Pomocí příkladů a analýz kniha ukazuje jak sebe-reference a formální pravidla umožňují systémům získat smysl navzdory tomu, že jsou složeny z „bezvýznamných“ částí. Také pojednává o smyslu komunikace, o tom jak zaznamenat a vystihnout vědění, o metodách a omezeních symbolické reprezentace a dokonce o základních principech „smyslu“ samotného. ==Struktura knihy== ''GEB'' má formu různých proplétajících se vyprávění. Hlavní kapitoly střídají dialogy mezi různými imaginárními charaktery inspirovanými knihou ''Co řekla želva Achillovi'' od [[Lewis Carroll|Lewise Carrolla]], ve které Achilles a Želvák řeší paradox týkající se [[Hilbertovský kalkulus|modus ponens]]. Autor na tomto dialogu založil i další rozhovory a přidává postupně postavy kraba, džina a další. Tato vyprávění často přejdou do sebe-reference a meta-fikce. V díle je také často využívána hra se slovy. Slovní hříčky jsou místy použity k propojení myšlenek, což nevyhnutelně působí ohromujícím dojmem při pokusu tvořit prohlášení o sobě sama. Pro tyto slovní hříčky je velmi obtížné tuto knihu přeložit. Jeden dialog je napsán formou [[Kánon (hudba)#Zpětný|krabího kánonu]], kde každá řádka před středem dialogu odpovídá stejné řádce od středu dále. Konverzace přesto dává smysl díky použití běžných frází, které mohou být použity při pozdravu na přivítanou i při odchodu, a díky umístění řádků, které při podrobném zkoumání slouží i jako odpovědi na otázky v následujícím řádku. ==Témata knihy== ''GEB'' obsahuje mnoho případů, kdy objekty a myšlenky mluví nebo se odkazují na sebe sama (rekurze, sebe-reference). Například takzvaná ''typografická teorie čísel'' (anglicky ''Typographical Number Theory'', ''TNT'') ilustruje [[Gödelovy věty o neúplnosti]]. Dále je zde [[fonograf]], který zničí sám sebe při přehrávání skladby s názvem: ''Nemohu být hrána na přehrávači X''; zkoumání hudební formy [[kánon (hudba)|kánonu]] nebo zamyšlení se nad Esherovým ''litografem dvou rukou kreslících sami sebe''. K popsání takových sebe-odkazujících se objektů, vymyslel Hofstadter termín ''divná smyčka'', koncept, který zkoumá v ještě větší hloubce v jeho následující knize ''Jsem divná smyčka''. Pro únik z mnoha logických protiřečení způsobených sebe-odkazujícími se objekty autor požívá Zenové [[kóan]]y. Snaží se ukázat čtenářům jak vnímat realitu za hranicemi běžných představ jejich vlastních zkušeností a a jak uchopit paradoxní otázky odmítnutím [[premisa|premisy]] - strategie zvaná ''Mu-negace''. Další téma, které ''GEB'' rozebírá, jsou dynamické [[Zásobník (datová struktura)|zásobníky]] – jeden dialog popisuje dobrodružství Achilla a želvy, kteří „přidávají“ a „odebírají“ toniky. Vstup do obrázku v knize může být pokládán za „přidání“, vstupem do obrázku v knize v obrázku v knize vznikne dvojité „přidání“ a „odebírání“ odpovídá odchodu z předchozí vrstvy reality. Želvák vtipně poznamenává, že jeho přítel provedl „odebírání“ (odchod) v jeho aktuální realitě a od té doby o něm nikdo neslyšel; z čehož vyvstává otázka: „Přestal přítel jednoduše existovat nebo dosáhl vyššího stavu reality?“ A dále, jelikož čtenář je „přidán“ do světa Želváka a Achilla, nepovznesl se tento přítel do té samé úrovně reality, ve které současně přebývá čtenář? Následující oddíly rozebírají základní dogmata logiky, sebe-odkazující se příkazy, netypované systém a dokonce programování. Jedna hádanka v dialogu ''Árie s rozmanitými variantami'' (anglicky: ''Aria with Diverse Variations'') je spekulací o autorovi, který píše knihu a rozhodne se ukončit knihu aniž by přestal psát. Takový autor nemůže náhle („náhle“ z hlediska zápletky) překvapit čtenáře zakončením příběhu, vzhledem k zřejmému fyzickému faktu, že pouze několik málo stránek zbývá do konce knihy. Takový autor může „zabalit“ hlavní pointy a pak pokračovat v psaní, ale nechá čtenáři vodítka, že příběh již vlastně skončil, jako například bludné nebo bezmyšlenkovité texty, nepravdy nebo kontradikce. Při čtení posledních částí „Árie“, neboli knihy ''GEB'' jako celku, je možné se povšimnout jistých zvláštností. Například kniha začíná narážkou na ''autora'', zatímco konec závěrečného dialogu je výzva Želváka. Toto může být vysvětlováno tak, že celá kniha je autorovou odpovědí na Želvákovu výzvu. Tímto by ale celá kniha dostala formu nekonečně vyvstávajícího kánonu, kde autor cituje autora, který cituje autora a tak donekonečna. ==Překlady== Přestože Hofstadter tvrdil, že myšlenka překladu jeho knihu jej při psaní této knihy nikdy nenapadla, když s touto myšlenkou přišel jeho vydavatel byl: „velmi nadšen z představy vidět tuto knihu v jiných jazycích, zejména … ve francouzštině“. Nicméně věděl, že: „by zde bylo milión otázek ke zvážení“ při překladu, jelikož kniha nespočívá jen na slovních hříčkách ale také na „strukturálních hříčkách“ - kde forma a obsah jeho práce zrcadlí jedna druhou (jako například rozhovor formou „krabího kánonu“, který se čte témě stejně popředu i pozpátku). Autor podává jeden příklad překladatelského oříšku v odstavci, kdy ''Pan Želvák potkává paní Želvu'' (anglicky: ''Mr. Tortoise, Meet Madame Tortue''). Říká překladatelé „okamžitě spadnou střemhlav do konfliktu mezi ženským pohlavím francouzského ''tortue'' a mým mužským charakterem, Želvákem“. Hofstadter se rozhodl překládat francouzskou postavu jako: „Madame Tortue“ a italskou jako: „signorina Tartaruga“. Protože by další překladatelské oříšky mohly zastřít smysl knihy, Hofstadter puntičkářsky prošel knihu přes i ty nejposlednější věty a poznamenal vysvětlivky do překladatelské kopie pro jazyky, které do kterých by kniha mohla být přeložena. Překlad také přidal Hofstadter možnost jak přidat význam a další hříčky. Například v [[čínština|čínském]] jazyce není podtitul překladem anglického ''an Eternal Golden Braid'' (volně přeloženo jako: ''věčný zlatý propletenec''), ale zdánlivě nepodobná (a nesmyslná) fráze: ''Jí Yì Bì'' (doslova „sbírka exotických potvor“), což je [[homonymum]] ke ''GEB'' v čínštině. Některé informace o tomto lze najít v autorově poslední knize ''Le Ton beau de Marot'', která se týká zejména překladu. ==Lidé v GEBu== * Johann Sebastian Bach * [[M. C. Escher]] * [[Kurt Gödel]] * [[Charles Babbage]] * [[Lewis Carroll]] * [[Georg Cantor]] * [[Alonzo Church]] * Fridrich II. Veliký * [[Douglas R. Hofstadter]] * [[Johann Kirnberger]] * [[René Magritte]] * [[Marvin Minsky]] * [[Johann Joachim Quantz]] * [[Alfred Tarski]] * [[Alan Turing]] * [[Zhaozhou]] ==Oblasti záběru== * [[Umělá inteligence]] * [[Bongardův problém]] * [[Mozek]], [[mysl]], a [[poznání]] * [[Formální systém]], [[teorie vyčíslitelnosti]] * [[Svobodná vůle]] versus [[Předurčení]] * [[Fuga]], [[kontrapunkt]], a [[hudební forma]] * [[Genetika]] * [[Holismus]] versus [[redukcionismus]] * [[Isomorfismus]] a [[sémantika]] * Souvislé vrstvy významů, [[kontrapunkt]], [[sémiotika]], [[kód]]y * Programovací jazyk [[Lisp]] * [[Logika]], [[teorie čísel]] * [[Metamatematika]] * [[Molekulární biologie]] * [[Paradox]]y * [[Sebe-reference]], [[rekurze]], divné smyčky * Sebe-organizující se vznik smyslu identity: [[vědomí]] (například: „Jsem pravda a říkám, že nemohu být dokázána v rámci systému do kterého náležím“ nebo „Jsem pravdivý, ale moje pravda přesahuje tento vesmír“.) * [[Symetrie]] * [[Syntax]] versus [[sémantika]] * [[Překlad]] * [[Typografie]] a [[syntax]] * [[Zen|Zen Budhismus]] ==Související články== * [[Informatika (počítačová věda)]] * [[Fraktál]]y * [[Argument čínského pokoje]] ==Externí odkazy== * [http://www.fi.muni.cz/usr/brim/IA073/] seminář o této knize na [[Fakulta informatiky Masarykovy univerzity|Fakultě informatiky Masarykovy univerzity]] v [[Brno|Brně]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Knihy roku 1979]]

Návrat na stránku „Gödel, Escher, Bach“.