Francouzské kolonie

[[Soubor:EmpireFrench.png|upright=1.5|thumb|Francouzské kolonie na mapě světa. Světlou barvou: první francouzské impérium, tmavou barvou: druhé francouzské impérium]]
[[Francie]] získávala první [[kolonie]] na počátku 17. století, postupem času se stala jednou z rozhodujících světových koloniálních velmocí; v 19. a [[20. století]] měla po [[Spojené království|Velké Británii]] nejrozsáhlejší koloniální říši. V současné době Francii zbývá jen několik bývalých koloniálních území roztroušených po celém světě, s větší či menší mírou autonomie (viz [[administrativní dělení Francie]]).
== Francouzská zámořská území ve středověku ==
První území, které lze de facto označit jako francouzské kolonie, byly [[křižácké státy]] ve [[Svatá země|Svaté zemi]] jako důsledek [[Křížové výpravy|křížových výprav]] (největší z nich [[Jeruzalémské království]]). Francouzská společnost je ale za své kolonie nepovažovala.
Na základě [[čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] namířené proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]] si francouzští a italští dobyvatelé území této východní křesťanské velmoci rozdělili na vícero menších států, a největší a nejvýznamnější z nich – [[Latinské císařství]], bylo spravováno především [[Burgundsko|burgundskými]] a [[Flandry|flanderskými]] šlechtici. V rámci [[sedmá křížová výprava|sedmé křížové výpravy]] měla Francie na čas v držení [[Delta Nilu|nilskou deltu]], mezi roky 1192 – [[1489]] vlastnila [[Kypr (ostrov)|Kypr]] jakožto [[Kyperské království]]. Žádné z těchto území nebylo považováno a nemůže být považováno za kolonie v dnešním smyslu slova.
== První francouzská koloniální říše ==
[[Soubor:Chateau Frontenac in Halifax.jpg|thumb|[[Chateau Frontenac]] v [[Québec]]u]]
Francie se pokoušela o zámořskou expanzi již od 16. století; objevitelské cesty [[Giovanni da Verrazano|Giovanniho da Verrazana]] ani [[Jacques Cartier|Jacquese Cartiera]] ještě nepřinesly zemi územní zisky. První kolonizační pokusy vedla Francie v Americe, kde ale narážela na houževnatý odpor v této oblasti již etablovaných [[Španělsko|Španělů]] a [[Portugalsko|Portugalců]]. Jedním z těchto pokusů bylo založení osady na místě budoucího [[Rio de Janeiro|Ria de Janeira]] v roce 1555 (tzv. [[France antarctique]]), na místě budoucího [[São Luís]] v roce 1612 (tzv. [[France Équinoxiale]]) a na [[Florida|Floridě]].
Francie uspěla s koloniálními aktivitami až v Severní Americe – založením [[Port Royal]] ([[27. července]] 1605) na území dnešního [[Nové Skotsko|Nového Skotska]]. Tři roky poté založil [[Samuel de Champlain]] město [[Québec]], které se později stalo hlavním městem rozsáhlé, ale velice řídce osídlené kolonie [[Nová Francie]], francouzští kolonisté osídlili prakticky jen úzký pás při březích [[Řeka svatého Vavřince|Řeky sv. Vavřince]], na zbytku území žili domorodí obyvatelé. Toto území ale bylo bráno jako obchodní kolonie, Francie se spíše soustředila upevňování své pozice v Evropě. Lepší podmínky pro samotnou kolonizaci nastaly až v polovině 17. století, francouzské kolonie na severoamerickém území byly ale ekonomicky slabší než britské. Se založením [[Louisiana (kolonie)|Louisiany]] (hlavní město [[New Orleans]]) se rozšířila francouzská území dále na západ. Faktické datum založení Louisiany je sporné, jedním z možných je rok 1683, kdy [[René Robert Cavelier de La Salle|Robert La Salle]] prozkoumal řeku [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] a prohlásil tato území za doménu francouzského krále.
Současně s expanzí na severoamerickém kontinentu začala Francie budovat menší, ale výnosnější kolonie v [[Karibik]]u. Osidlování dnešní [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyany]] začalo v roce 1604, kolonie na [[Svatý Kryštof (ostrov)|Svatém Kryštofu]] byla založena roku 1625, na [[Guadeloupe|Guadeloupu]] a [[Martinik]]u roku 1635, na [[Svatá Lucie|Svaté Lucii]] roku 1651. Tyto kolonie byly postaveny a udržovány především [[otrok]]y z [[Afrika|Afriky]]. Nejvýznamnější [[Karibik|karibská]] kolonie [[Saint-Domingue]] (dnešní [[Haiti]]) byla založena roku 1659 na západní polovině španělského ostrova [[Hispaniola]] (Španělsko tuto kolonii uznalo až v roce 1697), profitovala hlavně díky obchodu s [[Cukrová třtina|třtinovým]] [[cukr]]em.
Francouzi se ve svých koloniálních snahách neomezovali jen na Ameriku, od první poloviny 17. století zakládali obchodní střediska na pobřeží [[Senegal]]u; v roce 1664 byla založena [[francouzská Východoindická společnost]], která pomáhala zakládat kolonie na [[Indický subkontinent|Indickém poloostrově]] (viz [[Francouzská Indie]]). Kolonie byly také zakládány v [[Indický oceán|Indickém oceánu]]: [[Réunion]] (1638), [[Mauricius]] (1715) a [[Seychely]] (1756).
=== Soupeření s Velkou Británií ===
Od poloviny 18. století do začátku 19. století procházela Francie složitým obdobím vyčerpávajících válek a vnitřních konfliktů, které měly za následek ztrátu koloniálních území; nejvýznamnější z těchto konfliktů byla [[válka o rakouské dědictví]] (1740 – 1748), [[Sedmiletá válka]] (1756 – 1763), [[Americká válka za nezávislost]] (1778 – 1783), [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]] (1789 – 1799) a [[napoleonské války]] (1803 – 1815).
Zatímco válka o habsburské dědictví dopadla nerozhodně, prohraná Sedmiletá válka pro Francii znamenala ztrátu [[Nová Francie|Nové Francie]] (z níž [[Louisiana (kolonie)|Louisiana]] byla postoupena Španělsku výměnou za jeho vstup do války, zbytek připadl [[Spojené království|Velké Británii]]). Ve své době ale tyto události neměly takový dozvuk, protože kolonialismus nebyl ve Francii ve středu zájmu.
Katastrofou pro francouzské koloniální panství byl rok 1791, kdy na [[Saint-Domingue]] začalo rozsáhlé povstání otroků. Pod vedením [[Toussaint Louverture|Toussainta Louvertura]] získala tato karibská země v roce 1804 nezávislost (již s novým názvem – [[Haiti]]), čímž se stalo prvním moderním samostatným černošským státem na světě. V období napoleonských válek byl zbytek francouzských kolonií obsazen Brity. Napoleon v roce 1803 získal od Španělska zpět Louisianu (zabírající velké území na dnešním americkém středozápadě), v tom samém roce ji ale prodal [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]]. S neúspěchem se setkala také kolonizace [[Egypt]]a mezi lety 1798 – 1801.
== Druhá francouzská koloniální říše ==
[[Soubor:Mairie de fort-de-france.jpg|thumb|Palác na Martiniku]][[Soubor:Karthago Antoninus-Pius-Thermen.JPG|thumb|Ruiny [[Kartágo|Kartága]]]]
Po skončení napoleonských válek Británie vrátila Francii některé kolonie: [[Guadeloupe]], [[Martinik]], [[Francouzská Guyana|Francouzskou Guyanu]], některá obchodní místa v [[Senegal]]u, [[Réunion]] a malá území v [[Indie|Indii]]; Britové však neopustili [[Svatá Lucie|Svatou Lucii]], [[Tobago]], [[Seychelly]] a [[Mauricius]].
Pravý začátek nového francouzského impéria se datuje k roku 1830, kdy začala krvavá invaze do [[Alžírsko|Alžírska]] (součást [[Osmanská říše|Osmanské říše]]). Napoleon III. se pokoušel o založení protektorátu koloniálního typu v [[Mexiko|Mexiku]] (mezi lety 1861 – 1867), ale Francouzi se těchto plánů museli vzdát, protože byly v nebezpečném rozporu s americkou [[Monroeova doktrína|Monroeovou doktrínou]]. Napoleonovi III. se ale podařilo získat území v [[Kambodža|Kambodži]] a na jihu [[Vietnam]]u.
Francouzská území se významněji rozrostla až po [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] z roku 1871, za období [[Třetí Francouzská republika|třetí francouzské republiky]] (trvající v letech 1871 – [[1940]]), kdy Francouzi dobyli celý dnešní [[Vietnam]]; spolu s [[Kambodža|Kambodžou]] a [[Laos]]em získaným v roce 1893 tyto oblasti tvořily [[Francouzská Indočína|Francouzskou Indočínu]]. Francouzská expanze pokračovala také v Africe, v roce 1881 byl v [[Tunisko|Tunisku]] ustanoven [[protektorát]], pod francouzský vliv se dále dostaly rozsáhlá území na severovýchodní Africe na území dnešní [[Mauritánie|Mauretánie]], [[Senegal]]u, [[Guinea|Guineje]], [[Mali]], [[Pobřeží slonoviny]], [[Benin]]u, [[Niger]]u, [[Burkina Faso|Burkiny Faso]], [[Čad]]u, [[Středoafrická republika|Středoafrické republiky]] a [[Republika Kongo|Republiky Kongo]]. Malá francouzská kolonie existovala i na východním pobřeží Afriky: [[Džibutsko|Džibuti]] (tzv. [[Francouzské Somálsko]]). V roce [[1912]] se francouzským protektorátem stalo také [[Maroko]].
Francouzi také zakládali kolonie v Pacifiku: [[Nová Kaledonie]], [[Francouzská Polynésie]] a [[Nové Hebridy]] (společná vláda s Británií).
Největšího územního rozmachu dosáhla francouzská koloniální říše po skončení [[první světová válka|první světové války]], rozrostla se o bývalé [[Německo|německé]] kolonie [[Togoland]] a [[Kamerun]] a de facto k ní připadly také bývalé osmanské provincie [[Sýrie]] a [[Libanon]] (jako [[mandátní území]]). Ve všech koloniích probíhala europeizace a prosazování francouzské kultury, nejvíce však v západní a severní Africe. Tamějším obyvatelům, kteří přijali francouzskou kulturu, dokázali mluvit spisovně francouzsky a přijali křest, bylo přiznáno francouzské občanství včetně volebního práva.
== Dekolonizace ==
Francouzská koloniální říše se začala rozpadat v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]], kdy Japonsko okupovalo [[Indočína|Indočínu]], Británie [[Sýrie|Sýrii]], [[Libanon]] a [[Madagaskar]] a [[Spojené státy americké]] severní Afriku (při bojích s Německem). Po válce Francii se podařilo znovu obsadit některá ztracená území, byla ale konfrontována s celosvětovým tlakem na dekolonizaci; s možnou ztrátou kolonií se nechtěla smířit.
[[Ho Či Min]]ův [[Viet Minh]] vyhlásil nezávislost [[Vietnam]]u, což bylo příčinou [[indočínská válka|indočínské války]]. V roce [[1955]] proběhlo v [[Kamerun]]u povstání za nezávislost, které bylo tvrdě potlačeno. Poté, co se v roce [[1954]] Francouzi stáhli z Indočíny, byli nuceni čelit dalšímu krvavému konfliktu v souvislosti s alžírskými snahami o nezávislost, kterou tomuto území odmítali udělit. Ožehavým problémem bylo zejména postavení značného množství evropských kolonistů ve francouzské severní Africe (tzv. [[pied noirs]]). [[Alžírsko]] získalo nezávislost po několikaletém konfliktu v roce [[1962]]. Většina afrických zemí získala nezávislost po místních referendech v roce [[1960]], [[Mayotte]] a [[Réunion]] se ale rozhodly zůstat součástí Francie jako zámořská území.
Pod francouzskou správu dnes setrvává jen zlomek bývalé zámořské koloniální říše, nejvýznamnější z těchto území je [[Francouzská Guyana]] (další viz [[administrativní dělení Francie]]). Ve většině bývalých francouzských kolonií je hluboce zakořeněná francouzská kultura, francouzština zůstala jako [[úřední jazyk]] či používají měnu [[Měny navázané na euro|navázanou na]] [[euro]] ([[měnová unie]] západoafrických států používající [[CFA frank]]).
== Seznam francouzských koloniálních území ==
{| border="1" style="border-collapse:collapse; border: 1px solid #CCC; width:100%"  align="center"
|-----
!bgcolor="#FFDEAD" colspan="4" align="center" | '''Francouzská území koloniálního charakteru'''
|-
! Země || Zisk || Ztráta|| Historie
|-
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Afrika'''''
|- valign=top
| [[Réunion]] ||align="center" | 1640 || || 1640: začátek francouzské nadvlády, dnes francouzským zámořským regionem a součástí [[Evropská unie|EU]]
|- valign=top 
| [[Francouzská rovníková Afrika]] ||align="center" | 1663 ||align="center" | 1960 || v roce 1875 se stal [[Gabon|Gabun]] francouzskou kolonií, další územní zisky a založení Francouzské rovníkové Afriky v roce 1910 (v této době obsahovala dnešní státy [[Gabon|Gabun]], [[Republika Kongo]], [[Středoafrická republika]] a [[Čad]], její součástí ''nebyla'' po 1. světové válce získaná bývalá [[německé kolonie|německá kolonie]] [[Kamerun]]), 1958: zánik a kolonie se staly autonomními republikami v rámci [[Francouzské společenství|Francouzského společenství]], od 1960 nezávislé
|- valign=top 
| [[Mauricius|Mauritius]] ||align="center" | 1715 ||align="center" | 1810 || 1810: dobyt Velkou Británií
|- valign=top 
| [[Seychely]] ||align="center" | 1756 ||align="center" | 1811 || 1742: první francouzská expedice, 1756: formálně francouzské, 1770: de facto francouzská kolonie, při napoleonských válkách spory o toto území s Velkou Británií, 1811: součást [[Britské impérium|Britského impéria]]
|- valign=top 
| [[Egypt]] ||align="center" width=5% | 1798 ||align="center" width=5% | 1801 || dobyt [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]], v roce 1801 opět začleněn do [[Osmanská říše|Osmanské říše]]
|- valign=top 
| [[Francouzská Severní Afrika]] ||align="center" | 1830 ||align="center" | 1962 || 1830: začátek kolonizace [[Alžírsko|Alžírska]], roku 1881 bylo obsazeno [[Tunisko]] a roku 1911 také [[Maroko]], od 1956 jsou oba státy nezávislé, Alžírsko až od 1962
|- valign=top 
| [[Komory]] ||align="center" | 1841 ||align="center" | 1975 ||  1841: francouzský protektorát, 1886: součástí [[Mayotte]], 1887: „Komorský protektorát“, 1908: sloučení s Mayotte, 1914: podřízení generálnímu guvernérovi Madagaskaru, 1961: široká autonomie, 1975: úplná nezávislost, s výjimkou Mayotte
|- valign=top 
| [[Francouzské Somálsko]] ||align="center" | 1862 ||align="center" | 1977 ||  dnešní [[Džibutsko]]
|- valign=top 
| [[Madagaskar]] ||align="center" | 1885 ||align="center" | 1960 || v 17. a 18. století probíhaly spory mezi Británií a Francií, 1883: francouzská invaze, 1885: Madagaskar přiřknutý Francii na základě Konžské konference, 1896: vznik protektorátu, 1958: autonomie v rámci [[Francouzské společenství|Francouzského společenství]], od 1960: nezávislost
|- valign=top 
| [[Francouzská Západní Afrika]]||align="center" | 1895 ||align="center" | 1960 ||od roku 1612 zřizování prvních stanic na pobřeží [[Senegal]]u, v roce 1677 vyhnání Nizozemců a ustanovení francouzské kolonie, mezi lety 1758 – 1779 a 1809 – 1816 obsazen Brity, 1840: začátek kolonizace celého Senegalu a západní Afriky, 1895: založení Francouzské západní Afriky (dnešní státy [[Mauritánie|Mauretánie]], [[Senegal]], [[Mali]], [[Guinea]], [[Pobřeží slonoviny]], [[Niger]], [[Burkina Faso]] a [[Benin]]), 1958: zánik, s výjimkou [[Guinea|Guineje]] se tyto již bývalé kolonie staly autonomními republikami v rámci [[Francouzské společenství|Francouzského společenství]], od 1960 nezávislé
|- valign=top 
| [[Togo]] ||align="center" | 1916 ||align="center" | 1960 || 1916: Francie získala část bývalé [[německé kolonie]] [[Togoland]] jako mandátní území, druhou část získala Británie, 1960: nezávislost
|- valign=top 
| [[Kamerun]] ||align="center" | 1919 ||align="center" | 1960 ||  1919: Francii připadly čtyři pětiny území jako mandát od [[Společnost národů|Společnosti národů]] (zbylá přibližně pětina Velké Británii), 1960: nezávislost
|- valign=top 
| [[Fezzán]] ||align="center" | 1943 ||align="center" | 1951 || obsazen v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]], od roku 1947 svěřenecké území [[Organizace spojených národů|OSN]], od roku 1951 připadl nezávislé [[Libye|Libyi]]
|- valign=top 
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Amerika'''''
|- valign=top
| [[Nová Francie]] ||align="center" | 1534 ||align="center" | 1759 || 1524: první francouzská expedice, v roce 1534 zisk území kolem [[Řeka svatého Vavřince|Řeky Sv. Vavřince]], 1608: založení [[Québec (provincie)|provincie Québec]], 1663: Nová Francie se stala součástí Francie, 1759: dobytí Velkou Británií, po [[Pařížský mír|Pařížském míru]] roku 1763 oficiálně připadla Velké Británii
|- valign=top 
| [[France Antarctique]] ||align="center" | 1555 ||align="center" | 1567 || 1555: založení [[Fort Coligny]] vedle [[Rio de Janeiro|Ria de Janeira]], 1567: území opět portugalské
|- valign=top 
| [[Fort Caroline]] ||align="center" | 1564 ||align="center" | 1568 || (na východním pobřeží dnešního USA); 1562: první francouzská expedice, 1564: založení Fort Caroline, 1568: dobyta Španělskem
|- valign=top 
| [[Francouzská Guyana]] ||align="center" | 1604 || || 1604: založení kolonie, ale Francouzi byli vyhnáni Portugalci uplatňujícími [[Smlouva z Tordesillas|Smlouvu z Tordesillas]], 1664: úspěšné založení první stálé osady – [[Cayenne]], od 1794 trestanecká kolonie; od roku 1946 součást Francie jako zámořský region
|- valign=top 
|[[Akádie]] ||align="center" | 1604 ||align="center" | 1710 || 1598: první pokusy Francouzů o trvalé osídlení, 1604: zřízení první stále osady – [[Port Royal]], 1710: dobyta Velkou Británií, v [[Utrechtský mír|Utrechtském míru]] roku 1713 formálně pod britskou nadvládou
|- valign=top 
| [[France Équinoxiale]] ||align="center" | 1612 ||align="center" | 1615 || 1604: průzkum pobřeží v oblasti [[Maranhão]], 1612: začátek francouzského osidlování a založení [[São Luís|Saint Louis]], 1615: území opět portugalské
|- valign=top 
| [[Dominika]] || align="center" | 1635 ||align="center" | 1763 ||  1763: na základě Pařížského míru přiřknuta Velké Británii
|- valign=top 
| [[Francouzská západní Indie]] ||align="center" | 1635 || || 1635: začátek kolonizace [[Guadeloupe]], [[Martinik]]u a později několika menších ostrovů v [[Malé Antily|Malých Antilách]] (mj. [[Svatý kříž (ostrov)|Svatý kříž]], [[Svatá Lucie]] a [[Tobago]]), od roku součást Francie jako zámořské regiony
|- valign=top 
| [[Grenada]] ||align="center" | 1649 ||align="center" | 1763 || 1649: odkoupení od domorodých obyvatel, 1763: po [[Pařížský mír|Pařížském míru]] připadla Velké Británii
|- valign=top 
| [[Svatá Lucie]] ||align="center" | 1650 ||align="center" | 1814 ||  od 1650 částečné podrobení ostrova, 1746: založení [[Soufriere]], 1814: postoupení Velké Británii
|- valign=top 
| [[Saint-Pierre a Miquelon]] ||align="center" | 1670 || || první francouzské rybářské osady, 1778: britský, 1814: opět přiřknut Francii, oficiální předání až v roce 1816, dodnes součástí Francie
|- valign=top 
|[[Louisiana (kolonie)|Louisiana]] ||align="center" | 1683<br />1800 ||align="center" | 1762/63<br />1803 || 1682: založení [[St. Louis]], 1683: [[René Robert Cavelier de La Salle]] prohlásil území okolo řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] za vlastnictví francouzského krále, 1718: založení [[New Orleans]], 1758: obsazení [[Ohio|Ohia]] na úkor Velké Británie, 1760: francouzská kapitulace, 1762: postoupení Západní Louisiany a „Isle of New Orleans“ Španělsku, 1763: východní Louisiana postoupena Velké Británii, 1800: po nátlaku [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] západní Louisiana opět francouzská, 1803: prodána [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]]
|- valign=top 
| [[Saint-Domingue]] ||align="center" | 1697 ||align="center" | 1804 ||  1697: menší západní kus [[Hispaniola|Hispanioly]] postoupen Francii od Španělska, po [[Basilejský mír|Basilejském míru]] z roku 1795 celá Hispaniola pod francouzskou nadvládou, 1804: západní část získala nezávislost ([[Haiti]]), východní část zústala až do roku 1808 francouzská
|- valign=top 
| [[Svatý Vincenc a Grenadiny]] ||align="center" | 1719 ||align="center" | 1783 || v 17. století spory mezi Francií a Velkou Británií, od 1719 trvalé francouzské osídlení, 1783: postoupení Velké Británii
|- valign=top 
| [[Falklandské ostrovy]] ||align="center" | 1764 ||align="center" | 1767 || 1764: první francouzská osada Port Louis, 1767: prodány Španělsku
|- valign=top 
| [[France Equatorial]] ||align="center" | 1801 ||align="center" | 1802/09 || od 17. století snahy o rozšíření [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyany]] až k [[Amazonka|Amazonce]], 1801: přibližně dnešní brazislká oblast [[Amapá]] byla přiřknuta Francii, 1807/09: dobyta Portugalci, francouzské formální nároky až do konce 19. století
|- valign=top 
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Asie'''''
|- valign=top
| [[Francouzská Indie]] ||align="center" | 1673 ||align="center" | 1954 || 1673: začátek francouzské kolonizace, 1674: zisk [[Puttuččéri]], 1721: [[Mahé]], 1738: [[Karikal]], 1751: [[Yanam]], Francie měla ve sféře vlivu původně přibližně polovinu indického kontinentu, z čehož jí ve 20. století zbylo jen několik měst (územní ztráty na úkor Velké Británie), 1954: transfer francouzských kolonií na nově vzniklý [[Indie|indický stát]] (v roce 1948 měly rozlohu cca 510 km²)
|- valign=top 
| [[Francouzská Indočína]] ||align="center" | 1863 ||align="center" | 1954 || 1863: zisk jižního Vietnamu, 1885: podrobení celého Vietnamu a zřízení protektorátů [[Annam]] a [[Tonkin]], 1887: vznik kolonie Francouzská Indičína, sestávající z dnešního Vietnamu a Kambodži, 1893: zisk [[Laos]]u, během [[druhá světová válka|druhé světové války]] [[kondominium]] s [[Japonsko|Japonskem]], 1954: nezávislost Vietnamu, Kambodži a Laosu
|- valign=top 
| [[Kuang čou wan]] ||align="center" | 1899 ||align="center" | 1943/46 || 1898: obsazen Francií, 1899: pronajat od Číny na 99 let, 1900: pod správou [[Francouzská Indočína|Francouzské Indočíny]], 1943: obsazen Japonskem, 1946: formální předání Číně
|- valign=top 
| [[Hatayská provincie|Hatay]] ||align="center" | 1916 ||align="center" | 1938 || 1916: mandátní území [[Společnost národů|Společnosti národů]] spravované Francií, 1923: vnitřní autonomie, 1938: nezávislá [[Hatayská republika]], 1939: obsazen [[Turecko|Tureckem]]
|- valign=top 
| [[Kilíkie]] ||align="center" | 1919 ||align="center" | 1921 || 1919: obsazená Francií, 1921: vrácena Turecku
|- valign=top 
| [[Libanon]] ||align="center" | 1920 ||align="center" | 1943 || 1920: francouzské [[mandátní území]], 1941: příchod spojeneckých vojsk, 1943: nezávislost
|- valign=top 
| [[Sýrie]] ||align="center" | 1920 ||align="center" | 1946 || 1920: francouzské mandátní území, 1944: autonomie, 1946: nezávislost
|- valign=top 
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Oceánie'''''
|- valign=top
| [[Francouzská Polynésie]] ||align="center" | 1842 || || 1842: zřízení protektorátu na [[Tahiti]], od 1880 francouzská kolonie, 1881: podrobení dalších ostrovů, dodnes součástí Francie
|- valign=top 
| [[Wallis a Futuna]] ||align="center" | 1842 || || 1842: vyhlášení francouzského chráněného území, od 1888 francouzský protektorát, dodnes součástí Francie
|- valign=top 
| [[Nová Kaledonie]] ||align="center" | 1853 || || v první polovině 19. století osidlování Francouzi a Brity, 1853: stala se francouzským územím, od roku 1864 trestanecká kolonie, dodnes součástí Francie, na rok 2014 se plánuje referendum ohledně dalšího statutu ostrovů
|- valign=top 
| [[Nové Hebridy]] ||align="center" | 1887 ||align="center" | 1980 || od roku 1887 pod spojenou britsko-francouzskouo správou, 1906: založení britsko-francouzského [[kondominium|kondominia]], 1980: nezávislost jako stát [[Vanuatu]]
|- valign=top 
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Antarktida'''''
|- valign=top
| [[Francouzská jižní a antarktická území]] ||align="center" | 1772<br />1892 || || 1772: objevení [[Crozetovy ostrovy|Crozetových ostrovů]] a [[Kergueleny|Kerguelen]], 1892: obsazení [[Amsterdam (ostrov)|ostrova Amsterdam]] a [[ostrov Sv. Pavla (Francie)|ostrova Sv. Pavla]], od roku 1924 pod správou Madagaskaru, od 1955 [[zámořské teritorium|francouzské zámořské teritorium]]
|}
== Reference ==

{{Koloniální mocnosti}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Francouzské kolonie]]