Markvarec (Český Rudolec)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídlo | název = Markvarec | foto = | popisek.foto = | charakter = vesnice | obyvatelé = | domy = 65 | PSČ = 378 83 380 01 | obec = [[Český Rudolec]] | okres = Jindřichův Hradec | země = | k.ú. = Markvarec | výměra = 4,29 | zem.šíř = 49°5'21 | zem.dél = 15°19'2 | nad.výš = | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Markvarec| position=right |lat_deg=49 |lat_min=5 |lat_sec=21 |lon_deg=15 |lon_min=19 |lon_sec=2|float=center | caption= }} | web = }} Vesnice '''Markvarec''' byla dříve samostatnou obcí 2,3 km severně od [[Český Rudolec (okres Jindřichův Hradec)|Českého Rudolce]] v nadmořské výšce 524 m. Leží v Javořické vrchovině, v údolí [[Bolíkovský potok|Bolíkovského potoka]], na jeho horním toku nazývaném Lipnice. Obec s českým obyvatelstvem, do roku 1900 s výraznou německou [[Židé|židovskou]] menšinou. Velký počet obyvatel byl [[Českobratrská církev evangelická|evangelického]] [[Krédo|vyznání]]. V roce 1843 žilo v obci 448 obyvatel v 58 domech a 96 domácnostech. V roce [[1976]] byl Markvarec sloučen v rámci integrace obcí s obcemi [[Lipnice (Český Rudolec)|Lipnice]] a [[Lipolec]], od roku [[1980]] je vesnice místní částí obce [[Český Rudolec]] a je v ní 63 obytných domů. K vesnici patří samota Šprynclův [[mlýn]], která je načtvrt cesty do Českého Rudolce. ==Historický vývoj== V historických pramenech je uváděna v roce 1353, kdy Jan z Rudolce daroval dvůr v Markvarci bratrovi Pešíkovi. Vlastníci se poté hojně střídali, až v roce 1638 byl Markvarec přičleněn k [[Dačice|Dačicím]] a osudy dačického panství sdílel až do roku 1849. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr a dva mlýny. Desátky byly odváděny faře v [[Český Rudolec (okres Jindřichův Hradec)|Českém Rudolci]] a panství [[Dačice]]. Na týdenní sobotní trhy se jezdilo z Markvarce do [[Dačice|Dačic]]. Markvarec byl sídlem [[židé|židovské komunity]] již od 2. poloviny 17. století. [[Judaismus|Židovská]] [[synagoga]] zde byla od roku[[ 1786]] a od roku 1794 i [[hřbitov]]. Samostatná náboženská obec byla zrušena roku 1888 a její příslušníci byli předěleni do [[Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečného]]. [[Synagoga]] byla provozována do roku 1898, kdy byla prodána a přestavěna na cementárnu. Podle údajů z roků 1900 byl ve vsi lihovar firmy Zikmund Schulz, který byl v roce [[1948]] [[znárodnění|znárodněn]] a v současné době je mimo provoz. Za [[první republika|první republiky]] byla ve vsi i [[Četnictvo|četnická stanice]]. Elektrifikována byla ves až v roce 1947 připojením na síť ZME Brno. ==Škola== Původně byl Markvarec i s [[Lipnice (Český Rudolec)|Lipnicí]] příškolen do Českého Rudolce. Od roku 1788 zdejší [[škola]] působila po různých domech, až v roce 1876 byla postavena skrovná budova jednotřídní školy. V roce 1895 pak byla postavena nová dvoutřídka. Školu navštěvovalo i žactvo z Lipnice. V roce [[1978]] byla škola pro malý počet žáků, resp. integrace škol, zrušena a žactvo bylo převedeno do školy v Českém Rudolci. ==Památky a pamětihodnosti== * Pravidelná obdélníková náves * Tvrz (1550 - 1777) vyhořela a nebyla již obnovena. Její zbytky jsou součástí hospodářského dvora velkostatku. * Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1720 u rybníka. * Bývalá synagoga z roku 1786 * [http://www.mapy.cz/#x=135163648@y=132382464@z=13@mm=TP@sa=s@st=s@ssq=Loc:%2049%C2%B05'5.86%22N,%2015%C2%B019'36.565%22E@sss=1@ssp=135107392_132339136_135222464_132439616 Židovský hřbitov z konce 18. století v lese jihovýchodně od obce]. * Pomník padlým v [[První světová válka|1. světové válce]] ==Literatura== * {{Citace monografie | příjmení = Nekuda | jméno = Vladimír | rok = 2005 | titul = Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko | vydavatel = Muzejní spolek Brno | místo = Brno | isbn = 80-7275-059-3 }} str. 657-660 {{Obec Český Rudolec}} {{Commonscat}} [[Kategorie:Vesnice okresu Jindřichův Hradec]]

Návrat na stránku „Markvarec (Český Rudolec)“.