Martin C. Putna

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Doc.]][[ Mgr.]] '''Martin C. Putna''', [[Dr.]], (* [[30. květen|30. května]] [[1968]], [[Písek (město)|Písek]]) je český literární historik a [[literární kritika|kritik]], [[překladatel]], [[moderátor]] a pedagog [[Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy|Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy]]. == Vzdělání a akademická činnost == Po absolvování gymnázia v Písku (1986) vystudoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor filologie (1986-1991). Paralelně se zúčastňoval bytových filozofických seminářů (1987-1989). Absolvoval studijní pobyt na Ludwig-Maxmilian-Universität v Mnichově (1991-1992). Působil jako pedagog na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1992-1997 Ústav východoevropských studií, 1997-2006 Centrum komparatistiky), poté přešel na Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy (2006). Doktorát získal roku 1995, docenturu roku 1998 za monografii Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Teologického vzdělání dosáhl na Teologické fakultě v Českých Budějovicích (1998-2000). Byl zastupujícím profesorem na univerzitě v Řezně (2004/2005) a stipendistou Fulbrightova badatelského programu na Boston College v USA (2007/2008). Externě přednášel rovněž na FAMU a na Vyšší odborné škole publicistiky. == Mediální a společenské aktivity == Od roku 1987 se účastnil opozičních kulturních a náboženských aktivit. Na podzim 1989 byl jednou z hlavních postav sametové revoluce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a rovněž jedním z iniciátorů založení České křesťanské akademie (původní název Křesťanská akademie Praha) a revue pro křesťanství a kulturu Souvislosti. Byl redaktorem revue Souvislosti (1990-1997, z toho 1992 výkonným zástupcem šéfredaktora a poté neoficiálním vedoucím redaktorem). Roku 1997 se stáhl z výkonné redakce, zůstává členem redakční rady a jedním z kmenových autorů Souvislostí. Pracoval jako kulturní redaktor Katolického týdeníku (1990-1991). Jako autor a moderátor kulturních a náboženských pořadů spolupracuje s Českým rozhlasem (zejména moderování pořadu Setkávání, 1997-2007, a cyklus Putnův jihočeský literární místopis, 2007) a s Českou televizí (zejména moderování kritického klubu Síto, 2002-2003, a vzdělávací cyklus Duchovní kuchyně 2007). Komentáři, recenzemi a glosami přispívá do řady českých periodik (Literární noviny, Lidové noviny, Respekt, Reflex, Mladá fronta Dnes, Týden, Hospodářské noviny aj.). Roku 2008 se stal ředitelem Knihovny Václava Havla. == Dílo == === Česká katolická literatura === Hlavním Putnovým vědeckým tématem je zmapování dějin katolicismu v novodobé české kultuře, s přihlédnutím k evropskému a světovému kontextu. V monografii ''Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918'' (1998) definoval katolickou literaturu na základě literární sociologie – jako písemnictví specifického „katolického milieu“, které vzniká jako reakce na sekularizaci společnosti. Tento proces probíhá ve většině evropských zemí v závislosti na postupu jejich sekularizace – v českých zemích tedy od poloviny 19. století. V další fázi vývoje se pak jednotlivá literární uskupení a osobnosti (Katolická moderna, Stará Říše) pokoušejí vyjít z „katolického ghetta“ a vřadit se do kánonu soudobé národní literatury. Na tuto práci navazuje monografický portrét klíčového katolického autora první poloviny 20. století ''Jaroslav Durych'' (2003), rozsáhlá komentovaná edice časopiseckých a rukopisných textů Karla VI. Schwarzenberga ''Torzo díla'' (2007) a řada časopiseckých studií. === Pozdní antika === Druhým hlavním tématem Putnovy práce je období pozdní antiky, s důrazem na vztah sekulární a náboženské kultury: Monografie ''Órigenés z Alexandrie. Kapitola z dějin vztahů mezi antikou a křesťanstvím'' (2001), edice komentovaných překladů pozdně antických textů Poslední Římané (od 2000, zatím vyšli tři autoři: Órigenés – ''O Písni písní'', Macrobius – ''Saturnálie'' a Sulpicius Severus - ''Život svatého Martina'') a řada časopiseckých studií o autorech tohoto období (Nonnos z Panopole, Methodios z Olympu, svatý Jeroným aj.). === Druhý život antiky === Ohlasům antické kultury je věnována monografie ''Řecké nebe nad námi a antický košík. Studie ke druhému životu antiky v evropské kultuře'' (2006). Ústředním motivem knihy je reflexe cesty do Itálie a Řecka, skutečné nebo imaginární, u vybraných autorů 18. až 20. století (J. J. Winckelmann, J. W. Goethe, Friedrich Hölderlin, P. P. Pasolini, Jiří Kuběna, Marguerite Yourcenarová a další), a svár „křesťanské“ a „pohanské“ obraznosti v jejich dílech. S touto knihou souvisí rovněž komentovaná edice překladu Goethova životopisu J. J. Winckelmanna (2005). Různé způsoby recepce antiky Putna zkoumal i u českých katolických autorů (články v časopise Listy filologické o antice v dílech Jiřího Kuběny, Vladimíra Vokolka a Josefa Kostohryze). === Ruský exil === Prvním Putnovým odborným tématem byla literatura ruského exilu 20. století. Z jeho studia vznikla monografie ''Rusko mimo Rusko'' (1993-1994, spoluautorkou druhého dílu Miluše Zadražilová), antologie ruské emigrační poezie ''U řek babylonských'' (1996, spoluautorkou edice Miluše Zadražilová) a řada časopiseckých studií a překladů (Boris Poplavskij, Jurij Těrapiano, Sergej Bulgakov, Alexander Solženicyn aj.). Od poloviny 90. let Putna rusistickou tematiku postupně opouštěl. === Eseje a další žánry === Vedle akademických textů se Putna věnuje rovněž literární esejistice a dalším pomezním žánrům. Kniha ''My poslední křesťané. Hněvivé eseje a vlídné kritiky'' (1994, rozšířené vydání 1999) vyhraněně posuzuje a hodnotí duchovní a kulturní tendence počátku devadesátých let, zejména téma postmoderny a křesťanské reakce na ni v literatuře i v náboženském životě. Kniha ''Chvály'' (2001) používá ke komentáři společenského dění žánru pozdně antické „chvály“ - vážně míněné oslavy věcí cenných a zapomínaných, nebo naopak ironicky hyperbolizované oslavy věcí dobově přeceňovaných, bez skutečné hodnoty. Jediná Putnova próza ''Kniha Kraft'' (1996) kombinuje žánry deníku a románu k reflexi společenského a duchovního dění v letech kolem sametové revoluce. == Reference == == Externí odkazy == * [http://www.mcputna.cz/www/ Osobní stránka] * [http://is.fhs.cuni.cz/lide/?fakulta=1124;kod=H020EE00I;uco=11933 Profil Martina C. Putny na stránkách Fakulty humanitních studií UK] * [http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=550&hl=Putna+ Heslo Martina C. Putny ve Slovníku české literatury po roce 1945] * [http://obecprekladatelu.cz/P/PutnaMartinC.htm Profil Martina C. Putny v databázi Obce překladatelů] * [http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/martin-c-putna.php Blog Martina Putny na Aktuálně.cz] * [http://www.rozhlas.cz/vltava/audio?p_dat_from=01.10.2008&dni=21&p_po=644&p_gt=1 ČRo 3 - Vltava: Setkávání, doc. Martin C. Putna, 12.10.2008 (audio)] {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Putna, Martin C.}} [[Kategorie:Čeští literární historikové]] [[Kategorie:Čeští literární kritici]] [[Kategorie:Český překladatel]] [[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]] [[Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]] [[Kategorie:Vyučující na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Martin C. Putna“.