Marxismus

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{neověřeno}} {{Komunismus}} '''Marxismus''' je politická praxe, [[filosofie|filosofický]] a ideologický směr, který založil [[Karl Marx]] a rozvinul [[Bedřich Engels|Friedrich Engels]]. Základním dílem politické ekonomie marxismu je ''[[Kapitál (kniha)|Kapitál]]''. Základem marxismu je ''[[historický materialismus|historický]]'' a ''[[dialektický materialismus]]'': v důsledku rozvoje výrobních prostředků společenské výroby dochází k rozporu mezi třídami a k třídnímu boji mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými. Hlavním motorem dějin je podle Marxe právě rozvoj výrobních prostředků a tím růst produktivity výroby, jimž přestanou stávající výrobní vztahy vyhovovat a rostoucí kvantita tohoto rozporu vede ke kvalitativní změně výrobních vztahů. To platí nejen pro kapitalistický výrobní způsob. Podle Marxe se třídní rozpory neustále zvětšují, což zákonitě vede k revoluci: nejprve buržoasie nad aristokracií, v další společensko–ekonomické formaci proletariátu nad buržoasií, neboť železný zákon mezd a rezervní armáda nezaměstnaných nevyhnutelně stlačuje mzdy na úroveň životního minima. Revoluce vede ke změně výrobního způsobu ve společenské základně, zatímco společenská nadstavba (kultura, ideologie) reaguje se zpožděním. V [[ekonomie|ekonomii]] Marx vycházel z [[David Ricardo|Ricardovy]] (1772 – 1823) pracovní teorie hodnoty, podle níž nadhodnotu, kterou dělník vyrobí, si přisvojuje kapitalista. Přitom nedlouho poté, co vyšel prvý svazek Kapitálu (1867) bylo objektivní pojetí ceny vyvráceno rakouskou školou ekonomie, když v roce 1871 [[Carl Menger]] vydal ''Grundsätze der Volkswirtschaftslehre'' (Principy ekonomie). Moderní marxisté ([[frankfurtská škola]] sociálněvědná: [[Max Horkheimer]], [[Theodor Adorno]], [[Herbert Marcuse]] a [[Jürgen Habermas]]) proto odlišují hegeliánského mladého Marxe s konceptem odcizení od [[komunismus|komunistického]] Marxe Kapitálu. == Následný vývoj == Současní sociálnědemokratičtí interpreti označují za strážce pravověrného marxismu po Engelsově smrti muže jménem [[Karl Kautsky]] (1854 – [[1938]]). '''[[Revizionismus]]''' / '''reformismus''' marxismu začal, když [[Eduard Bernstein]] (1850 – [[1932]]) na konci 90. let začal tvrdit, že pracovní teorie hodnoty je pasé. Rovněž na základě '''čerstvých''' statistických dat a své metody tvrdil, že místo aby se třídní rozpory zvětšovaly, že se ve skutečnosti zmenšují. Leví kritici Kautského tvrdí, že jeho metoda je ovšem opuštění či dokonce zrada marxismu. Lenin, Luxemburgová, Liebknecht a další například poukázali na zradu původního internacionalistického programu marxistů poté, co vůdcové II. internacinály podpořili své národní státy v první světové váce. Reformismus je základem dnešních [[socialismus|socialistických]] (sociálně–demokratických) stran, pokud marxismus neopustily úplně ve prospěch keynesiánství či úplného opuštění [[ideologie]] marxismu (což se většinou stalo). '''Centristé''' ([[Karl Kautsky]], [[Fridrich Wolfgang Adler]] po válce (1921) založili II a půltou internacionálu ([[Mezinárodní pracovní společenství socialistických stran]]), která se však brzo (1923) sloučila s původní II. Internacionálou. Výsledkem spojení byla [[Socialistická dělnická internacionála]], předchůdkyně dnešní [[Socialistická internacionála|Socialistické internacionály]]. '''Radikálové''' [[Rosa Luxemburgová]] a [[Karl Liebknecht]] prosazovali revoluci, ale přáli si zachovat demokracii. Byli proti jakémukoliv nacionalismu, válce a parlamentarismu – prosazovali přímou demokracii. Luxemburgová na Bernsteinovu kritiku odpověděla tím, že kapitalismus své rozpory, aby mohl pokračovat v hospodářské expansi, vyváží do kolonií, které hospodářsky vykořisťuje. Soupeření o kolonie nevyhnutelně povede k válce, které proletariát může využít k revolučnímu převzetí moci. Odtud teorie, že [[první světová válka]] byla válka o kolonie. [[Německo]], které kolonií mělo relativně málo, bylo hospodářsky vyspělejší než [[Francie]], která měla kolonií hodně. Alternativním radikalismem byl ''leninismus'' [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]]. K teorii a praxi tohoto revolucionáře se hlásil minulý režim ve Východním bloku, a svou ideologii oficiálně označoval jako ''marxismus–leninismus–stalinismus'', později jen jako ''marxismus–leninismus''. Vedle stalinismu se hlásí k Leninovi ''trockismus'', jež tvrdí, že stalinismus, tedy „marxismus-leninismus“ byl diskreditací jak myšlenek Marxe, tak myšlenek Lenina. V zemích Východnícho bloku nebyl [[Lev Davidovič Trockij]] nikdy uznán. Ačkoli je dnes mainstramovými médii v ČR disent interpretován jako výhradní doména pravice, byli jeho součástí i trockisté. Ti byli nenáviděni právě proto, že proti minulému režimu protestovali z marxistických pozic. Byli popravováni (v Československu [[Záviš Kalandra]] v procesech s [[Milada Horáková|Miladou Horákovou]]) a zavíráni do gulagů a vězení ([[Petr Uhl]] byl např. ve vězení nejdéle ze všech disidentů po roku 1968). Trockij je kritizován za to, že hovořil o nezbytnosti rudého teroru revolučních dělníků a bolševické strany, jež byl namířen proti intervenci Západních mocností a svržených bývalých vládnoucích (armád [[Kolčak]]a, [[Děnikin]]a). Revoluce byla podle trockistů zvrácena Stalinovou byrokratickou kontrarevolucí ve svůj opak, teror byrokratů vůči původním členům strany a v občanské válce dezorganizované dělnické třídě – kontrarevolučním [[thermidor]]em. Tuto myšlenku vyjádřil Trockij ve své knize ''[[Zrazená revoluce]]''. K leninismu se hlásí také [[Mao Ce Tung|maoismus]], který ovšem mj. v opozici vůči myšlenkám Marxe a Lenina za revoluční třídu označuje rolníky. V komunistickém hnutí tvořili liberální intelektuální křídlo: [[Antonio Gramsci]] (1891 – [[1937]]) či [[Che Guevara|Ernesto „Che“ Guevara]] ([[1928]] – [[1967]]). Existují lidé, jež tvrdí, že jejich systémové názory byly v ekonomických obrysech přibližně naplněny v [[Československo|Československu]] III. republiky ([[1945]] – [[1948]]). Další tvrdí, že je to nesmysl, že Gramsci jako revoluční marxista nemá nic společného se státně kapitalistickou ekonomikou tohoto období, ani období po r. 1948. == Marxistická periodizace dějin == Společensko–ekonomické formace: # [[prvobytně pospolná společnost]] (označovaná též jako ''„prvotní komunismus“'' (do 3000 př. n. l.) ~ pravěk # [[Asie|asijský]] výrobní způsob (od 3000 př. n. l. do 753 př. n. l.) # antický výrobní způsob (od 753 př. n. l. do 378 n. l.) # [[feudalismus]] (od 378 do 1648, v českých zemích do 1848) ~ středověk # [[kapitalismus]] (od 1648 do [[1917]], v českých zemích od 1848 do [[1948]]) ~ [[novověk]] # [[komunismus]] (od [[1917]], v Československu od [[1948]]) ~ [[nejnovější dějiny]] [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] spojil asijský výrobní způsob a antický výrobní způsob v otrokářský řád ~ starověk. Zavedl nový pojem [[imperialismus]] jako nejvyšší stadium kapitalismu. == Související články == * [[Internacionála (politika)|Internacionála]] == Externí odkazy == * [http://marxists.org/cestina/index.htm Marxistický internetový archív] * [http://www.sds.cz Portál strany demokratického socialismu] * [http://www.kmbe.cz KMBE.CZ - stránka s dokumenty Marxe a Engelse ''(nekryje se s Marxistickým archivem)'' ] {{Commonscat|Marxism}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Marxismus| ]] [[Kategorie:Filosofické směry]] [[Kategorie:Politické ideologie]] [[Kategorie:Politická filosofie]]

Návrat na stránku „Marxismus“.