Korsuň-ševčenkovská operace

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:OEF-map-6.jpg|thumb|230px|Mapa operace]] '''Korsuň–ševčenkovská operace''' ([[24. leden|24. ledna]]–[[17. únor]]a [[1944]]) byla vojenská operace [[Rudá armáda|Rudé armády]] proti německým vojskům na střední [[Ukrajina|Ukrajině]] za [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po dělostřelecké přípravě a leteckých útocích začal '''25. ledna''' vlastní útok sovětského 2. ukrajinského frontu generála Koněva. Německým jednotkám se zpočátku dařilo držet svá postavení, avšak po zásahu 5. gardové tankové armády generála Rotmistrova a 6. tankové armády generála Kavčenka došlo k průlomům fronty na jižním i severním křídle. Mohutné tankové svazy rychle postupovaly a dne 28. ledna se spojily u Zvenyhorodky. V tzv. ''"[[Korsuň-Ševčenkivskyj|Korsuň–ševčenkovském]] kotli''" nebo dle německých pramenů "''[[Čerkasy|Čerkaském]] kotli''" zůstalo obklíčených 56 tisíc německých vojáků [[Wehrmacht]]u a jednotek [[Waffen-SS]]. Protože se Sověti mylně domnívali, že počet obklíčených byl vyšší, nevyužili možnosti dalšího postupu a snažili se zabezpečit obklíčená vojska. Sovětských 27 divizí, 4 tankové a 1 mechanizovaný sbor s 370 tanky a samohybnými děly vytvořilo vnitřní a vnější frontu a připravovalo se k útoku na obklíčená vojska. [[1. února]] však došlo k výraznému zhoršení počasí, což znesnadnilo pohyb sovětským i německým vojskům. Adolf&nbsp;Hitler se snažil svá vojska z kotle vysvobodit, ovšem počasí mu nepřálo. 3. února byla připravena k průlomu obklíčení tanková vojska generála Schörnera, která byla stažena od [[Nikopol (Ukrajina)|Nikopolu]], kde zůstaly jen malé německé jednotky. Protože však v Nikopolu začala Němcům fronta "hořet," tanky byly staženy zpět a útok na pomoc obklíčeným vojskům se neuskutečnil. Korsuň–ševčenkovský kotel byl likvidován [[17. února]] 1944. Při této operaci zahynulo dle sovětských pramenů 52-55 tisíc německých vojáků a zajato bylo mezi 12-28 tisíci. Dle německých pramenů bylo obklíčeno 56 tisíc vojáků, z toho se podařilo probít nebo evakuovat na 37 tisíc vojáků, přibližně 19 tisíc vojáků bylo zabito nebo zajato. Na Sovětské straně padlo nebo bylo pohřešováno přes 24 tisíc vojáků. Byť jsou pravděpodobně německé údaje spolehlivější, přesto se podařilo sovětům na velmi dlouhou dobu vyřadit přes 6&nbsp;německých divizí, které utrpěly velké ztráty a přišly o veškeré těžké zbraně. ==Účast československých vojáků== Po účasti v [[Žytomyrsko-berdyčevská operace|Žytomyrsko-berdyčevské operaci]] byla [[1. československý armádní sbor|1. československá samostatná brigáda]] nasazena i do dalších bojů na pravobřežní [[Ukrajina|Ukrajině]]. Dne 17. ledna 1944 zaujala pozice nedaleko osady Ostrožany, kterou držely německé jednotky. Čs. vojáci zaujali obranu, aby zabránili Němcům proniknout přes řeku [[Horní Tikič]]. Začaly probíhat přestřelky a 19. ledna čs. vojáci podnikli útok do Ostrožan, odkud však byli po německém tankovém protiútoku vytlačeni. 21. ledna byla čs. jednotka terčem německých leteckých a dělostřeleckých útoků. O den později se [[Němci]] po mohutném bombardování pokoušeli silným útokem tanků a pěchoty, vedeným z Ostrožan, prorazit k [[Žaškov]]u a otevřít si tak cestu k jednotkám v kosruň-ševčenkovském výběžku. Po urputném boji však čs. vojáci útok odrazili a způsobili nepříteli značné ztráty. Navíc se podařilo čs. vojákům zjistit německé cíle a ve 23 hodin byl proti Němcům podniknut palebný přepad. Boje pokračovaly i další den a ženisté se pokoušeli vyhodit do vzduchu ostrožanský [[most]], což se však nezdařilo. 23. ledna došlo k zvláštní události, když na čs. jednotky nalétávaly německé bombardéry. Jeden z čs. radistů, který uměl dokonale německy, se napojil na rádiovou frekvenci německých letadel, které navedl na přední okraj německé obrany. Odhozenými pumami byly způsobeny nejen ztráty v řadách německých vojsk, ale zničen byl i most, o který se několik dnů urputně bojovalo. 1. čs. brigáda dostala za těchto okolností rozkaz předat svá postavení 232. střelecké divizi [[Rudá armáda|Rudé armády]] a přesunout se na jihozápad, kde měla zaujmout obranná postavení. Zásluhou čs. samostatné brigády je, že splněním obranných úkolů přispěla k udržení vnější fronty obkličovacího kruhu, v němž zůstalo velké množství německých vojáků. [[1. československý armádní sbor|1. československá samostatná brigáda]] při Kosruň-ševčenkovské operaci vyřadila zhruba 1000 německých vojáků, zničila 3 letadla, 20 tanků, 5 útočných děl, 20 kulometných stanovišť a 50 automobilů. Sama utrpěla ztráty 46 padlých, 104 raněných a 10 nezvěstných. Přišla o 1 tank, 1 obrněné auto, 6 nákladních aut, 1 osobní auto, 1 houfnici a několik kusů lehkých zbraní.<ref>Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989</ref> == Jednotky Německa u Skupiny armád Jih (stav k 25.12.1943) == [[Soubor:Bundesarchiv Bild 141-1280, Russland, Kessel Tscherkassy.jpg|thumb|230px|Německé letouny zásobující Čerkaský&nbsp;kotel]] [[Skupina armád Jih]] - Erich von Manstein *LXII. armádní sbor - [[Ferdinand Neuling]] *[[4. tanková armáda (německá)|4. tanková armáda]] - [[Erhard Raus]], tato armáda přímo do operace nezasáhla. **VII. armádní sbor - [[Ernst Hell]] **XIII. armádní sbor - [[Arthur Hauffe]] **XXIV. tankový sbor - [[Walther Nehring]] **XXXXII. armádní sbor - [[Anton Dostler]], sbor byl přemístěn mezi 1. tankovou a 8. armádu, kde byl následně v této operaci obklíčen. ***25. tankový divize - [[Hans Tröger]] ***168. pěší divize - [[Werner Schimdt-Hammer]] **XXXXVIII. tankový sbor - [[Hermann Balck]] **LIX. armádní sbor - [[Kurt von der Chevallerie]] *[[1. tanková armáda (německá)|1. tanková armáda]] - [[Hans Valentin Hube]] **IV. armádní sbor - [[Friedrich Mieth]] **XXIX. armádní sbor - [[Erich Brandenberger]] **XXX. armádní sbor - [[Maximilian Fretter-Pico]] **XXXX. tankový sbor - Ferdinand Schörner **LVII. tankový sbor - [[Hans Karl von Esebeck]] *[[8. armáda (německá)|8. armáda]] - [[Otto Wöhler]] **III. tankový sbor - [[Fritz Schulz]] **XI. armádní sbor - [[Wilhem Stemmermann]], sbor byl v této operaci obklíčen. ***[[5. SS-Panzer Division „Wiking“]] - [[Herbert Otto Gille]] ***57. pěší divize - [[Adolf Trowitz]] ***72. pěší divize - [[Hermann Hohn]] ***167. pěší divize - [[Hans Hüttner]] **XXXXVII. tankový sbor - [[Rudolf von Bünau]] == Jednotky SSSR nasazené v Korsuň–Ševčenkovské operaci(stav ke konci roku 1943) == 1. Ukrajinský Front - [[Nikolaj Fjodorovič Vatutin]] *13. armáda - [[Nikolaj Pavlovič Puchov]], tato armáda přímo do operace nezasáhla. *60. armáda - [[Ivan Danilovič Čerňachovskij]], tato armáda přímo do operace nezasáhla. *1. gardová armáda - [[Andrej Antonovič Grečko]], tato armáda přímo do operace nezasáhla. *3. gardová tanková armáda - [[Pavel Semjonovič Rybalko]], tato armáda přímo do operace nezasáhla. *18. armáda - ?, tato armáda přímo do operace nezasáhla. *1. tanková armáda - [[Michail Jefimovič Katukov]], tato armáda přímo do operace nezasáhla. *38. armáda - ? *40. armáda - Fjodor F.(?) Žmačenko *27. armáda - ? *4. tanková armáda - [[Vasilij Michajlovič Badanov]] *47. armáda- ?, byla dočasně přidělena během operace (leden-únor 1944) *4. gardový mechanizovaný sbor - [[Pavěl Pavlovič Polubojarov]] *25. mechanizovaný sbor - *2. letecká armáda - [[Stěpan Akimovič Krasovskij]] 2. Ukrajinský Front - [[Ivan Stěpanovič Koněv]] *52. armáda - *4. gardová armáda - [[Alexandr Ivanovič Ryžov]] *53. armáda - *5. gardová tanková armáda - [[Pavěl Alexejevič Rotmistrov]] *5. gardová armáda - [[Alexej Semjonovič Žadov]] *7. gardová armáda - , tato armáda přímo do operace nezasáhla. ==Související články== == Reference == <references/> {{commonscat|Battle of the Korsun-Cherkassy Pocket}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Operace druhé světové války]] [[Kategorie:Velká vlastenecká válka]] [[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]] [[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]

Návrat na stránku „Korsuň-ševčenkovská operace“.