Kostel v Modré

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{upravit}} '''Kostel v [[Modrá (okres Uherské Hradiště)|Modré u Velehradu]]''' je raritou na našem území a téměř ihned poté, co o něm publikoval ve své knize [[Josef Cibulka]], se stal předmětem sporů mnoha odborníků. Záhadou je jeho původ, o němž se vedly velice vášnivé diskuze. Někteří badatelé tvrdí, že je dílem iroskotských misií, tedy že byl postaven v době před příchodem soluňských bratří, [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]] a hlavně, že je to důkaz o přítomnosti iroskotských misí na Moravě. == Archeologické vykopávky == Roku 1911 jako první odkryl kostel v Modré u Velehradu PhDr. Jan Nevěřil. Toho tam přivedly zprávy o starém chrámu, který dávno zanikl. Nevěřil tehdy odkryl základové kamenné zdivo kostela s pravoúhlým protáhlým kněžištěm a čtyřmi podpěrami v lodi. Celou nálezovou situaci zaznamenal, ale jeho práce se v pozdější době stává předmětem sporů mezi Cibulkou a jeho odpůrci. === Druhotné výkopy === K dalším vykopávkám na tomto místě došlo o více než 40 let později. V roce 1953 dr. V.Hrubý znovu objevil zbytky tohoto starodávného kostela a také 36 kostrových hrobů, které odpovídaly hrobům z velkomoravských pohřebišť. A právě tyto hroby posloužily J. Cibulkovi jako podpora jeho teorie o datování kostela. Prokázalo se, že pohřebiště vzniklo až poté, co byl kostel v Modré postaven a vzhledem k tomu, že hroby byly datovány přibližně do poloviny 9. století, došel Cibulka k závěru, že tento kostel byl postaven již v první polovině 9. století.[1] == Vzhled kostela podle J. Nevěřila == Doktor Jan Nevěřil v roce 1911 kostel zakreslil a také jej popsal: "Na pahorku mezi okresní silnicí na Velehrad a silnicí odbočující na Modrou našel jsem v hloubce 4 dm základy staré budovy, která se pak objevila jako prastarý menší kostel. Kostel tento má pravoúhlou loď 8,80 m dlouhou a 6,80 m širokou, k níž pojí se směrem k východu rovněž pravoúhlý presbytář 4,40 m dlouhý a 4 m široký. Pozoruhodné jest, že v lodi nacházejí se základy čtyř sloupů. Základní zdi byly však v době několika století vybrány a odvezeny. Jak jsem mohl zjistiti, užili majitelé těchto polí…mnoho staviva odtud ke stavbě svých hospodářských budov. Než také prý již mnohem dříve, osada Modrá trvá teprve 150 let, mnoho materiálu z těchto míst použito bylo na stavbu nynějšího klášterního kostela na Velehradě. Zbytky základních zdí v těchto místech objevené jsou pískovcové kameny, mezi nimiž mnohé červenohnědé barvy, jaké v okolí nikde se nevyskytují. Kameny jsou spojeny nadmíru solidní a pevnou maltou. Budova je orientována přesně od západu k východu. Vchod byl však podle všeho ze strany jižní, kde ještě dnes nalezeny byly značné kusy malty."[2] == Zánik kostela == Zánik kostela v Modré je datován do předposledního desetiletí 17. století. K tomuto závěru dospěl Nevěřil díky novostavbě [[Velká Morava (říše)|velkomoravského]] kláštera, který byl v roce 1681 po velkém požáru znovu vystavěn a jako stavební materiál byl použit právě zbytky kostelíku v Modré. Tuto teorii potvrzuje i V. Hrubý, který našel minci z roku 1677. Ta se nalézala v zásypu kostelních základů, kam se dostala pravděpodobně krátce po uvedeném roce, kdy byly kostelní zdi rozebírány.[3] === Rekonstrukce kostela v archeoskanzenu === V [[Modrá (okres Uherské Hradiště)|Modré]] se v dnešní době nachází archeologický [[skanzen]]. Tento skanzen se nachází na lokalitě původního [[Velká Morava (říše)|velkomoravského]] osídlení , v těsném sousedství Velehradu. Vstupní bránu představují dvě strážní věže a právě v tomto skanzenu byla podle půdorysu vybudována i kopie kostela v Modré. Jedná se ovšem pouze o hypotetickou rekonstrukci. To dokazuje například náhodný počet a rozmístění oken.[4] == Poznámkový aparát == 1.↑ {{Citace monografie | příjmení = Hochmanová-Vávrová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hochmanová-Vávrová | titul = Modrá u Velehradu - archeologická rezervace:Vlastnický kostel z dob Velké Moravy| místo = Uherské Hradiště | rok = 1963 | jazyk = čeština}} 2.↑ {{Citace monografie | příjmení = Cibulka | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Cibulka | titul = Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě | místo = Praha | rok = 1958 | strana = 25 | jazyk = čeština}} 3.↑ {{Citace monografie | příjmení = Cibulka | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Cibulka | titul = Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě | místo = Praha | rok = 1958 | strana = 28 | jazyk = čeština}} 4.↑ Fotografie rekonstrukce kostela na [http://www.moraviamagna.cz/archeologie/a_skanzm.htm] == Literatura == * Cibulka, J.: Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě, Praha 1958 * Cibulka, J.: In Sancti Cyrillus et Methodius-leben und wirken, Praha 1963 * Hochmanová-Vávrová, V.: Modrá u Velehradu - archeologická rezervace: Vlastnický kostel z dob Velké Moravy, Uherské Hradiště 1963 == Externí odkazy == * [http://www.moraviamagna.cz/archeologie/a_skanzm.htm Rekonstrukce kostela v Modré u Velehradu] * [http://forum.cuni.cz/fukVI05/historia.html Životopis Josefa Cibulky] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Uherské Hradiště]] [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Uherské Hradiště]]

Návrat na stránku „Kostel v Modré“.