Krvetvorba

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Krvetvorba''' ('''hematopoéza''', '''hemopoéza''', '''hemopoesa''') je tvorba [[krev]]ních buněčných komponent. Formované krevní elementy jsou diferencované a dále se již nedělí. Procesem krvetvorby se zajišťuje jejich neustálá obnova. [[Soubor:Haematopoese01.jpg|right|thumb|schéma vývoje krevních elementů (německy)]] [[Soubor:Gray72.png|right|thumb|krvetvorba v kostní dřeni (anglicky)]] == Vývoj krevních elementů == Zralé krevní elementy nemají schopnost se dělit (leckdy nemají ani [[buněčné jádro|jádro]]), proto se musí neustále obnovovat. Vznikající krevní element prochází stadiem proliferace (dělení), diferenciace a zrání. Existují tři teorie vzniku krevních elementů: * '''Monofyletická teorie''': existuje jedna [[kmenová buňka]], společná pro všechny typy krevních elementů * '''Difyletická teorie''': existuje kmenová buňka pro [[agranulocyt]]y a jedna kmenová buňka, ze které se diferencují všechny ostatní krevní elementy * '''Polyfyletická teorie''': každý krevní element vzniká z vlastní kmenové buňky V současnosti se jako nejpravděpodobnější jeví kompromisní teorie, podle které existuje jedna [[pluripotentní hematopoetická kmenová buňka]] (anglická zkratka: HSC), '''hemocytoblast''', ze které se diferencují dvě buněčné linie, z jedné vznikají agranulocyty a z druhé ostatní krevní elementy. Hemocytoblast je stabilní součást provazců hemopoetické tkáně ve stromatu červené [[kostní dřeň|kostní dřeně]], mají vysokou mitotickou aktivitu. Dělením vznikají jak další hematopoetické kmenové buňky, tak buňky multipotentní. === Schema diferenciace jednotlivých krevních elementů === Obecné schéma: :pluripotentní [[hematopoetická kmenová buňka]] (HSC) → multipotentní buňka → progenitorová buňka → prekurzorová buňka → plně diferencovaná buňka. Vypadá to, že se vyskytují dva typy hematopoetických kmenových buněk<ref>[http://stemcells.nih.gov/info/scireport/chapter5.asp Chapter 5: Hematopoietic Stem Cells] (Poslední změna: Friday, August 12, 2005.) - Stem Cells: Scientific Progress and Future Research Directions. Department of Health and Human Services. June 2001. http://stemcells.nih.gov/info/scireport.</ref> lišicí se vlastnostmi, ale v současnosti je nelze od sebe odlišit. Je dostupno pouze několik testů na odlišení primitivních a dlouhotrvajících kolonií buněk, které ale neposkytují důkaz o přítomnosti ''long-term stem cells''. * ''long-term stem cells'' - mají samoobnovovací schopnost, mohou ''plně'' obnovit krvetvorbu na déle než několik měsíců. Jsou důležité pro terapii. * ''short-term stem cells'' nebo „prekurzorové buňky“ (anglicky: precursor cells) - mohou se dělit, ale ''po dlouhou dobu nemohou plně obnovovat samy sebe''. Mohou se diferencovat do všech typů krevních buněk (prezkurorové pouze do jednoho typu buňky). Mohou obnovit krvetvorbu u [[myš domácí|myší]] pouze na dobu 3-4 měsíce a pro člověka to není známo (takové lidské buňky lze sice pokusně transplantovat myším, ale interpretace je sporná, protože člověk žije déle než myš). Podle rozdělení buněk v tomto článku se vlastně jedná asi o všechny typy hematopoetických buněk kromě nejpůvodnější pluripotentní hematopoetické kmenové buňky. pluripotentní [[hematopoetická kmenová buňka]] / \ / \ / \ lymfoidní multipotentní buňka myeloidní multipotentní buňka | (CFU-GEMM myeloidní kmenová buňka) | | | | progenitorová buňka CFU-L progenitorová buňka | CFU-E CFU-GM CFU-Meg | / | \ \ | / | \ \ lymfoblast proerytroblast myeloblast monoblast megakaryoblast | | | CFU-M | | | | | | | | | | | prolymfocyt erytroblast promyelocyt promonocyt megakaryocyt | | | | | | | | | | | | | | | | retikulocyt myelocyt | | | | | | | | | | | | | | | | | | | metamyelocyt | | | | | | | | | | | | | | | | | lymfocyty erytrocyty granulocyty monocyty trombocyty Linie myeloblastů jsou CFU-G, CFU-Eo, CFU-Bas. * žlutě: buňky v kostní dřeni * růžově: buňky v krvi * hnědo-žlutě: T-lymfocyty v lymfatických uzlinách * hnědo-oranžově: buňky v brzlíku * oranžově: makrofágy ve tkáni :{| border=1 |colspan="9" align="center" bgcolor="white" | '''pluripotentní hematopoetická kmenová buňka''' |- |colspan="6" align="center" bgcolor="#FFFF99" | myeloidní multipotentní buňka<br /> (CFU-GEMM myeloidní kmenová buňka) |colspan="3" align="center" bgcolor="#FFFF99" | lymfoidní multipotentní buňka<br /> (''lymphoid stem cell'') |- |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | BFU-E |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |colspan="4" align="center" bgcolor="#FFFF99" | CFU-GM |colspan="3" align="center" bgcolor="#FFFF99" | progenitorová buňka CFU-L |- |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | CFU-E |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | CFU-Meg |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | CFU-M |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | CFU-G |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | CFU-Eo |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | CFU-Bas |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | ''pro-B cell'' |colspan="1" align="center" bgcolor="#FF9900" | subkortikální thymocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |- |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | basofilní erytroblast |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | megakaryoblast |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | neutrofilní myeloblast |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | eosinofilní myeloblast |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | bazofilní myeloblast |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | ''pre-pre-B cell'' |colspan="1" align="center" bgcolor="#FF9900" | kortikální thymocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |- |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | polychromatofilní erytroblast |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | neutrofilní promyelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | eosinofilní promyelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | bazofilní promyelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | ''pre-B cell'' |colspan="1" align="center" bgcolor="#FF9900" | medulární thymocyt [[Diferenciační skupina|CD]]4+, medulární thymocyt CD8+ |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |- |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | ortochromatický erytroblast |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | neutrofilní myelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | eosinofilní myelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | bazofilní myelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | ''early B cell'' |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | supresorový T-lymfocyt, cytotoxický T-lymfocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |- |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | [[retikulocyt]] |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | [[megakaryocyt]] |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | [[promonocyt]] |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | neutrofilní metamyelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | eosinofilní metamyelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | bazofilní metamyelocyt |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | ''intermediate B cell'' |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFFF99" | |- |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | [[erytrocyt]]<br /> [[Soubor:Redbloodcells.jpg|50px|erytrocyt]] |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | [[krevní destička]] |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | [[monocyt]]<br /> |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | neutrofilní [[granulocyt]]<br /> [[Soubor:PBNeutrophil.jpg|50px|neutrofilní granulocyt]] |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | eosinofilní granulocyt<br /> [[Soubor:PBEosinophil.jpg|50px|eosinofilní granulocyt]] |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | bazofilní granulocyt<br /> [[Soubor:PBBasophil.jpg|50px|bazofilní granulocyt]] |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | [[B-lymfocyt]]<br /> |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | pomocný [[T-lymfocyt]] (pouze ze supresorových) |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | NK buňka (LGL = large granular lymphocyte, null cell) |- |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" align="center" bgcolor="orange" | [[makrofág]] |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFCC66" | aktivovaný B-lymfocyt<br />imunoblast |colspan="1" align="center" bgcolor="pink" | aktivovaný T-lymfocyt |colspan="1" | |- |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" align="center" bgcolor="orange" | [[aktivovaný makrofág]] |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFCC66" | lymfoplazmacytoidní buňka |colspan="1" | |- |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" | |colspan="1" align="center" bgcolor="#FFCC66" | plasmatická buňka |colspan="1" | |} Zkratky:<ref>[http://www.serotec.com/CDCatalogue/PDFs/Antigen%20poster%20A1.pdf Seznam CD a schéma vývoje krevních elementů], (firma Serotec), citováno 2005-12-07, (PDF)</ref> * CFU = colony-forming unit ** CFU-GEMM = *** BFU-E = burst forming unit, (prekurzor erytrocytů) *** CFU-E = colony-forming unit erythrocyte *** CFU-Meg = CFU-Me = colony-forming unit megakaryocyte *** CFU-GM = colony-forming unit granulo-monocyte **** CFU-M = colony-forming unit monocyte **** CFU-G = colony-forming unit granulocyte **** CFU-Eo = colony-forming unit eosinophil **** CFU-Bas = colony-forming unit basophil *** CFU-L = colony-forming unit lymphocyte * LGL = large granuar lymphocyte * NK = natural killer === Multipotentní buňky === Multipotentní buňky vznikají diferenciací pluripotentních [[kmenová buňka|kmenových buněk]]. Multipotentní buňky se dále dělí, dělením vznikají prekurzorové buňky i další multipotentní buňky. Multipotentní buňky jsou dvojího druhu: '''lymfoidní''' a '''myeloidní'''. Část populace lymfoidních multipotentních buněk opouští kostní dřen a migruje do [[brzlík]]u, kde se dále diferencují na T-lymfocyty. Z buněk lymfoidní linie, které zůstaly v kostní dřeni, vzniknou B-lymfocyty. === Progenitorové buňky === Diferenciací multipotentních buněk vzniká další generace buněk, buňky progenitorové. Progenitorové buňky jsou stále schopné množit se a dát tak vznik dalším progenitorovým buňkám, na povrchu jejich membrám jsou ale receptory pro [[hemopoetin]]y, růstové faktory, které spouští diferenciaci buněk. Z progenitorových buněk jejich vlivem vznikají buňky prekursorové. === Prekursorové buňky === Prekursorové buňky svým dělením vytváření jen linii vedoucí ke zralému krevnímu elementu. Pro každý typ krvinky existuje jedna prekursorová buňka. == Erytropoéza, vznik červených krvinek == [[Červená krvinka|Červené krvinky]] jsou neplnohodnotné buňky, postrádající jádro. Vznikají diferenciací z prekursorové buňky, která se nazývá '''proerytroblast'''. <div align="center"> Proerytroblast | | Basofilní erytroblast | | Polychromatofilní erytroblast | | Ortochromatický erytroblast | | Retikulocyt | | Erytrocyt </div> [[Soubor:Redbloodcells.jpg|right|thumb|[[erytrocyt]]y]] Proerytroblast je buňka kulovitého tvaru, 15-20 μm velká. Dělením vznikají erytroblasty. U '''basofilního erytroblastu''' začíná syntéza [[hemoglobin]]u. U '''polychromatofilního erytroblastu''' je již v buňce tolik hemoglobinu, že cytoplasma ztrácí basofilii. '''Ortochromatický erytroblast''' se už dále nedělí. Vyvržením jádra mimo buňku (''enukleace'') vzniká z erytroblastu retikulocyt. [[Retikulocyt]] je nezralá forma červených krvinek, která je už schopná plnit funkci erytrocytu. V oběhu je za normálních okolností určité množství retikulocytů, jejich podíl se může v případě nutnosti zvyšovat (např. krvácení). Za 3 dny retikulocyt uzraje ve zralou červenou krvinku. Vývoj erytrocytů trvá asi 7 dní. Erytropoéza je ovlivňována hormony ([[erytropoetin]], [[tyroxin]], [[testosteron]], [[estrogen]], [[somatotropní hormon]]) a je při ní důležité [[železo]], vitamín B₁₂ a [[kyselina listová]]. == Leukopoéza, vznik bílých krvinek == Každý typ [[bílá krvinka|bílé krvinky]] vzniká ze samostatné prekursorové buňky. Lymfocyty jsou jediné krevní elementy, které vznikají diferenciací lymfoidní multipotentní buňky, ostatní bílé krvinky vznikají v myeloidní řady. === Lymfopoéza, vývoj lymfocytů === Část populace lymfoidních multipotentních buněk migruje do brzlíku, kde se dále diferencují na T-lymfocyty. Zbytek lymfoidní řady zůstává v kostní dřeni a dává vzniknout B-lymfocytům. B- a T-lymfocyty se od sebe liší jen povrchovými antigeny na buněčných membránách. Prekursorovou buňkou je lymfoblast, ten se diferencuje na prolymfocyty. Ty se již dále nedělí a dozrávají v [[lymfocyt]]y. : lymfoblast → prolymfocyt → lymfocyt === Monocytopoéza, vznik monocytů === Prekursorovou buňkou pro [[monocyt]]y je '''monoblast'''. Ten se diferencuje na promonocyty, které se dále dělí a diferencují se na zralé monocyty. Monocyty cirkulují v krvi asi 8 hodin, potom vstupují do [[vazivo|vaziva]], kde se mění v [[makrofág]]y. : monoblast → promonocyt → monocyt === Granulopoéza, vývoj granulocytů === [[Granulocyt]]y vznikají z prekursorových buněk, '''myeloblastů'''. Během diferenciace granulocytů jsou syntetizována specifická granula. U myelocytů již můžeme rozlišit typ vznikajícího granulocytu (neutrofilní, basofilní, eosinofilní). Metamyelocyt se již dále nedělí a dozrává v granulocyty. Granulopoéza je ovlivňována [[endotoxin]]y a [[glukokortikoid]]y. : myeloblast → promyelocyt → myelocyt → metamyelocyt → granulocyt <gallery> Image:pBNeutrophil.jpg|[[neutrofilní granulocyt]] Image:PBStabkerniger.jpg|neutrofilní granulocyt Image:pBEosinophil.jpg|[[eosinofilní granulocyt]] Image:pBBasophil.jpg|[[bazofilní granulocyt]] </gallery> == Trombopoéza, vznik krevních destiček == [[Krevní destičky]], trombocyty, nejsou buňkami, pouze fragmenty cytoplasmy obrovských buněk, megakaryocytů. Megakaryocyty se nacházejí v kostní dřeni. Vznikly z prekurzorové buňky, která se nazývá megakaryoblast. Megakaryoblast → megakaryocyt → trombocyty == Prenatální a postnatální hematopoéza == === Shrnutí === Při vývoji [[embryo|embrya]] začíná krvetvorba v [[krevní ostrůvek|krevních ostrůvcích]] ve [[žloutkový váček|žloutkovém váčku]], pak v [[játra|játrech]] a v oblasti zvané [[AGM]] (název pro myši) a nakonec v [[kostní dřeň|kostní dřeni]]. Hematopoéza probíhá u (dospělého) člověka v myeloidní tkáni v [[kostní dřeň|kostní dřeni]] a v lymfatické tkáni v [[lymfatická uzlina|lymfatických uzlinách]] nebo ve [[slezina|slezině]]. Obecně se dá prenatální krvetvorba rozdělit na tři pediody: * '''Mezoblastová perioda''' - probíhá ve žloutkovém váčku embrya * '''Hepatolienální perioda''' - probíhá v základu jater a sleziny * '''Medulární (medulolymfatická) perioda''' - probíhá v kostní dřeni, lymfopoéza probíhá ve slezině a lymfatických uzlinách === Embryonální vývoj === 16. den - tvorba [[krevní ostrůvek|krevních ostrůvků]] (to jsou shluky krevních buněk) ve [[žloutkový váček|žloutkovém váčku]]. V krevních ostrůvcích probíhá hematopoéza nejdříve. Primitivní erytrocyty (= megablasty) ve žloutkovém váčku syntetizují embryonální [[hemoglobin]] ξε. [[Exprese]] [[CD34]] na hematopoetických buňkách a na přilehlých [[endotel]]ových buňkách. CD34 označuje předpokládaný [[hemangioblast]] v nediferencovaném žloutkovém váčku ještě dříve, než dojde ke tvorbě [[céva|cév]] (tvorba cév = [[angiogeneze]]). (U křepelky se CD34 exprimuje nejprve na endotelových buňkách a z nich se vyvinou hematopoetické buňky.) před 19. dnem nebyly nalezeny v embryu krevní buňky (= důkaz, že krevní buňky pocházejí ze žloutkového váčku a dostanou se do embrya až cirkulací) 19. den - [[splanchnopleura]] již obsahuje buňky, které se vyvinou na hematopoetické (intraembryonální) kmenové buňky (dokázáno na buněčných kulturách). Pouze kmenové buňky intraembryonálního původu (později ve vývoji) dávají vznik T a B lymfocytům, kolonizují játra ve „2. kolonizaci jater“ a zakládají trvalou hematopoézu. 19. den - nejvyšší frekvence krvetvorných endotelových buněk ve žloutkovém váčku. 21. den (3-somitové stadium) - začíná cirkulace krve a začíná fungovat '''[[Oběhová soustava (člověk)|oběhová soustava]]'''. 21. den - v srdeční dutině detekovány primitivní erytrocyty ([[megablast]]y) obsahující [[glykophorin A]] (= důkaz, že 21. den nastává cirkulace). 22. den (10-somitové stadium) - začátek vývoje [[játra|jater]]. Játra netvoří hematopoetické progenitory, ale osídlují je hematopoetické buňky ze žloutkového váčku. 23. den (12-somitové stadium) - začátek krvetvorby v játrech (první kolonizace jater hematopoetickými kmenovými buňkami). Embrynální hemoglobin ξ je nahrazen fetálním hemoglobinem α. Embrynální hemoglobin ε je nahrazen fetálním hemoglobinem γ. Rozptýlené CD34 negativní buňky v játrech. před 25. dnem potvrzeny ve žloutkovém váčku progenitory erythroidní a granulopoetické. Progenitory buněk jsou potvrzeny až už krev cirkuluje (cirkuluje od 21. dne), takže původ progenitorových buněk může být ''teoreticky'' jak ve žloutkovém váčku tak v embryu. 27. den - na vnitřní straně [[endotel]]u [[aorta|aorty]] se objevují hematopoetické buňky (aorta má v té době dvě části) a také roztroušeně v oblasti pupečníkových (umbilikálních) artérií ''[[arteriae umbilicales]]''. 30. den - růst shluků hematopoetických buněk v aortě a jejich výskyt také v omfalomezenterické artérii ''[[arteria omphalomesentrica]]''. 30. den - druhá kolonizace jater hematopoetickými kmenovými buňkami. [[CD34]] (pozitivní) buňky potvrzeny v játrech. 4. týden - angio-hematopoetické progenitory [[Flk]]-1 a [[VEGF-R2]] migrují ze splanchnopleury do subaortálního mezodermu. 4. týden - protein [[BB9]] zjištěn na povrchu endotelových buněk aorty. Tento protein by mohl být prvním markerem hematopetických kmenových buněk (HSC) nebo [[hemangioblast]]u. (Protein BB9 mají na povrchu HSC v dospělé kostní dřeňi.) 4,5 týdne - ve žloutkovém váčku potvrzeny progenitory buněk CFU-GEMM, BFU-E, CFU-E a CFU-GM. Množství prgenitorů potom výrazně poklesne a úplně zmizí po 6. týdnu. 4,5 až 5. týden - pokles počtu magaloblastů v játrech. Ty jsou průběžně nahrazeny makrocyty. 35.-36. den - maximální rozvoj shluků hematopetických buněk v arteriích embrya. 5. týden - redukce počtu BFU-E ve žloutkovém váčku a zároveň vzestup počtu v játrech a v krevním řečišti konec prvního [[trimestr]]u a později - je detekováno více primitivních progenitorů CFU-GEMM a HPP-CFC (anglicky: ''high-proliferative colony forming cells'') 40. den - po 40. dnu zmizí shluky hematopetických buněk v arterích 60. den - zmizení hematopoézy ve žloutkovém váčku 11. týden (od 10,5 týdne) - začíná krvetvorba v [[kostní dřeň|kostní dřeni]] ve specializovaných mezodermových strukturách (anglicky: [http://www.bloodjournal.org/cgi/content/abstract/87/10/4109 primary logettes]) v [[diafýza|diafýze]]. První krevní buňky v kostní dřeňi jsou [[CD15]]+ myeloidní buňky a posléze také [[glykoforin]] A+ erytrocyty. (V kostní dřeňi nejsou [[CD34]]+ buňky.) S vývojem kostní dřeně se tvoří postupně většina [[erytrocyt]]ů a [[granulocyt]]ů v kostní dřeni. Později nastává krvetvorba ve slezině a lymfatických uzlinách. Tyto lymfoidní orgány postupně produkují většinu [[lymfocyt]]ů a [[monocyt]]ů, přestože lymfoidní progenitorové buňky pocházejí z kostní dřeně. Většina krvetvorby probíhá u dospělců v kostní dřeni ve [[stehenní kost]]i a také v [[žebra|žebrech]] a [[hrudní kost]]i. Krvetvorba však může v případě nezbytnosti pokračovat také v játrech, brzlíku a slezině. Je to tzv. extramedulární = mimodřeňová hematopoéza. Může být příznakem závažných onemocnění, jako je [[Leukemie|leukémie]]. == Hematopoéza u [[myš domácí|myši domácí]] == '''Shrnutí''':<br /> Mezi 7-11 dnem se tvoří erythroidní a částečně také myeloidní (unipotentní) prekurzory ve žloutkovém váčku. Erytrocyty ze žloutkového váčku mají jádro ([[embryoblast]]y) a embryonální [[hemoglobin]]. Mezi 8,5-12,5 dnem se tvoří '''[[Kmenová buňka#Vlastnosti kmenových buněk|multipotentní HSC]]''' v oblasti zvané AGM, nejdříve v tzv. sub-aortic patches. Odtud ''teoreticky'' migrují do jater a odtud také ''teoreticky'' osidlují aortic clusters. Pak osidlují další krvetvorné orgány (brzlík, slezinu, kostní dřeň). '''Chronologie''':<br /> * 7,5. den - začátek krvetvorby ve žloutkovém váčku. Žloutkový váček tvoří erythroidní a myeloidní linii. Není schopen (ani později) tvořit lymfoidní progenitory. * 8. den - cirkulace krve mezi žloutkovým váčkem a tělem Jak se vyvíjí krvetvorné oblasti uvnitř embrya: ** před 8. dnem - kaudální intraembryonální splanchnoleura (caudal intraembryonic splanchnoleura) (potvrzena lymfopoéza a v menší míře také myelopoéza) → ** → 8,5-10. den - anglicky: para-aortic splanchnopleura → ** → 10.-12. den - AGM. V AGM je aktivita CFU-S. * 8,5-12,5. den - '''sub-aortic patches''' (= „sub-aortální plošky“) jsou na ventrální straně aorty a jsou umístěny přednostně pod aortic lusters. Lze je detekovat 10,5-11,5. den lépe než aortic clusters, protože sub-aortální plošky exprimují [[GATA-3]] a [[AA4.1]]. * 9. den - vznik [[játra|jater]] jako výchlipka. Játra neiniciují krvetvorbu, ale jsou (stejně jako u člověka) kolonizovány a slouží jako rezervoár hematopoetických buněk vzniklých v dřívější fázi. * 10. den (28-32 párů [[somit]]ů) - kolonizace jater * 10,5-11,5. den - '''aortic clusters''' (= „aortální shluky“) jsou na straně nejblíže coelomové dutiny, jsou vložené mezi endotelové buňky, např. na ventrální straně dorzální aorty. Exprimují [[CD34]] a [[AA4.1]] (podobně jako endotelové buňky, ale postrádají [[von Willebrandův faktor]]) * 11. den (40-45 párů somitů) - kolonizace [[brzlík]]u * 11. den - konec hematopoetické činnosti ve žloutkovém váčku * po 12. dnu je brzlík již vždy lymfoidní * 13. den - kolonizace [[slezina|sleziny]] pomocí HSC z jater krevním oběhem * 15. den - hematopoetické buňky kolonizují [[kostní dřeň]] ihned, jakmile se objeví [[vaskularizace]] [[kost]]í. Ale jsou to progenitory pozdní fáze hematopoézy a uplatňují se až 4-5 dní po narození myši. Z nich vznikají linie pro dlouhodobou hematopoézu. * (27. den - narození myši) U myší hematopoetické '''aortic clusters''' exprimuje [[CD45]] jenom několik buněk (na rozdíl od ptáků a lidí, kde jsou CD45⁺ všechny buňky v těchto aortálních shlucích). == Hematopoéza u obratlovců == Oblasti AGM (anglicky: aorta-gonad-mesonephros) u myši, ptačí embryonální aorta u ptáků a vnitřní strana endotelu aorty (společně s pupečníkovými a žloutkovými artériemi) u člověka jsou ''pravděpodobně'' [[homologie|homologické]] oblasti. Ale u člověka nebyla prokázána krvetvorná aktivita ve (vyvíjejících se) gonádách a ledvinách. U některých obratlovců může při nedostatečném zásobení krví probíhat krvetvorba také ve střevě, slezině, ledvinách nebo vaječnících. Výzkumem na [[modelový organismus|modelových organizmech]] na ptácích a myších přibližně v letech 1995-2005 se zjistilo, že základní pravidla krvetvorby platí shodně pro všechny vyšší obratlovce. Tzn., že ve žloutkovém váčku se tvoří HSC pro primární krvetvorbu a v embryu (v AGM) se tvoří HSC pro definitivní krvetvorbu. U [[obojživelníci|obojživelníků]] platí to samé, ale u některých (např. ''[[Xenopus laevis]]'') se zdá, že lymfopoéza závisí na prekurzorech z obou oblastí. === Reference === <references /> === Související články === * [[oběhová soustava (člověk)]] * [[diferenciační skupina]] (CD) * [[červená krvinka]], [[bílá krvinka]] === Literatura === * Dzierzak E., Medvinsky A. & Bruijn M. de: [http://dx.doi.org/10.1016/S0167-5699(98)01258-4 Qualitative and quantitative aspects of haematopoietic cell development in the mammalian embryo]. - Immunology Today, 19(5): 228-236 (1998). * Godin I. & Cumano A.: [http://www.ijdb.ehu.es/web/paper.php?doi=041945ig Of birds and mice: hematopoietic stem cell development]. - Int. J. Dev. Biol. 49: 251-257 (2005). * Tavian M. & Péault B.: [http://www.ijdb.ehu.es/web/paper.php?doi=041957mt Embryonic development of the human hematopoietic system]. - Int. J. Dev. Biol. 49: 243-250 (2005). * Histologie: Cytologie a obecná histologie, Fakulta veterinárního lékařství, Brno 2000 == Externí odkazy == * [http://www.mcl.tulane.edu/classware/pathology/Krause/Blood/HP.html Tulane] (anglicky) {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Krev]] [[Kategorie:Oběhová soustava]] [[Kategorie:Embryologie]]

Návrat na stránku „Krvetvorba“.