Kunětická hora

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox - hora | název = Kunětická hora | obrázek = Kunětická hora - Pohled od jihu.JPG | popis1 = | popisek2 = | pohoří = [[Česká tabule]] | vrchol = 307 | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Česko]] | prvovýstup = | hornina = fonolit | typ = neovulkanický suk | erupce = | poznámka = kruhový rozhled, hrad | povodí = | loc-map = {{LocMap|Česko|lat_deg=50|lat_min=4|lat_sec=48|lon_deg=15|lon_min=48|lon_sec=46|caption=|label=Kunětická hora|mark=Green pog.png|AlternativeMap=Relief Map of Czech Republic.png}} }} '''Kunětická hora''' je osamocený výrazný [[kopec|vrch]] (307 m n. m.) v [[Česká tabule|České tabuli]] nedaleko [[Pardubice|Pardubic]]. Tvoří dominantu [[Polabí]]. Hora je z jedné strany poznamenána těžbou kamene, která zde skončila v roce [[1920]]. Na vrcholu stojí stejnojmenný [[hrad]] z počátku 15. století. Oblíbené výletní místo obyvatel Pardubic i lidí ze širokého okolí. Z vrcholu hory je nádherný výhled do širokého okolí a za příznivých podmínek je možno vidět i vrcholky [[Krkonoše|Krkonoš]]. == Geomorfologické zařazení == [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] Kunětická hora náleží do [[Geomorfologická subprovincie|subprovincie]] [[Česká tabule]], [[Geomorfologická oblast|oblasti]] [[Východočeská tabule]], [[Geomorfologický celek|celku]] [[Východolabská tabule]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Pardubická kotlina]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Kunětická kotlina]] a [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Sršská plošina]], jejíž je samostatnou [[Část geomorfologické jednotky|geomorfologickou částí]]<ref>''Břetislav Balakta, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)''</ref> == Prehistorie == V okolí osamělé zvonovité hory vulkanického původu, převyšující úrodnou nížinu o cca 80 m, se podle četných [[archeologie|archeologických]] nálezů usazoval člověk od nejstarších dob. Kámen, který se zde nacházel, byl prehistorickými lidmi využíván na výrobu nástrojů. Historické prameny o hoře však mlčí ještě hluboko do středověku. Vyprávění kroniky Václava Hájka z Libočan o Křesomyslově dvořanu Kunakovi, který prý dal hoře kolem roku 838 jméno, se považuje právem za smyšlené. == Historie == Teprve s [[husitství|husitskými válkami]] se o hoře pojednává v dějinách. Odtud 25. června 1420 vytáhl ozbrojený lid podobojí, vedený knězem Ambrožem na [[Hradec Králové]], tehdy obsazený [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovou]] posádkou, a dobyl jej. Po vyplenění blízkého [[Opatovický klášter|Opatovického kláštera]] získal rozsáhlé církevní území včetně Kunětické hory husitský hejtman [[Diviš Bořek z Miletínka]], který později v [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] roku [[1434]] stál v čele vítězné [[panská jednota|Panské jednoty]]. Diviš v roce [[1423]] zbudoval na Kunětické hoře hrad jako vojenské i správní centrum svého panství. Po Divišových potomcích vlastnil hrad král Jiří z Poděbrad a jeho synové. Již tehdy byl hrad stavebně doplňován. V roce [[1491]] koupil Pardubice a kunětické panství s Kunětickou horou moravský velmož pan [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém z Pernštejna]]. Za něho a jeho synů Vojtěcha a Jana byl hrad velkolepě přestavěn na mohutný dvouvěžový objekt, ale již roku 1560 byl [[Jaroslav z Pernštejna]] nucen celé pardubické panství i s Kunětickou horou odprodat královské komoře. Hrad tehdy tvořila tzv. "dolní ohrada", předhradí a palácová část. Opevnění vytvářel zejména systém dělostřeleckých bastionů a šest bran spojených po obou stranách cesty ozubenou hradbou. Za třicetileté války, 17. listopadu 1645, po marném dobývání Pardubic, švédský [[Lennart Torstenson|generál Torstenson]] Kunětickou horu dobyl a nechal hrad vypálit a pobořit. Přestože hrad byl velmi silně a na tehdejší dobu moderně opevněn, byl hájen jen velmi slabou posádkou čítající 28 mužů. Ta nemohla švédské přesile odolat. Zkáza hradu však pokračovala jednak zanedbanou péčí, jednak lámáním kamene, zejména na jihozápadní straně, které v roce 1884 způsobilo zřícení části hradu. V roce 1896 pak oheň zničil budovy hospodářství v podhradí. == Záchrana památky == [[Soubor:Kuneticka hora 1911.jpg|thumb|left|Kunětická hora před obnovou<br />dobová pohlednice z roku 1911]] Památku, o jejímž zajištění se jednalo již od roku 1820, zachránil teprve Muzejní spolek v Pardubicích, když ji roku [[1917]] najal a roku [[1919]] koupil od vídeňského průmyslníka barona Dr. Richarda Drascheho. V péči o hrad pak pokračovalo nově ustavené Kunětické družstvo. V letech [[1923]]-[[1928]] zadalo zpracování návrhu na obnovu hradu a předhradí architektovi [[Dušan Jurkovič|Dušanu Jurkovičovi]] a architektovi J. Paclovi. Řešení bohužel nerespektovalo památku jako historický objekt. V šesté bráně byly zřízeny stylové salónky, zelený a červený a vedle brány restaurace. Již roku [[1928]] se Jurkovičův návrh přestal realizovat a další úpravy byly prováděny podle jiné koncepce. Podstatná obnova hradu byla prováděna po [[druhá světová válka|II. světové válce]]. Provedly se zajišťovací práce na skalním podloží a stavební záchrana celého objektu. V areálu se uskutečnil archeologický průzkum, kterým bylo zjištěno v prostoru palácového nádvoří obvodové zdivo objektu z druhé poloviny 14. století, tedy z období před výstavbou prováděnou Divišem Bořkem z Miletínka. Původní zástavba před pernštejnskou přestavbou hradu je situována úhlopříčně k současnému nádvoří. V jižním křídle hradu byly v suterény objeveny pozůstatky mohutné, zřejmě obytné hranolové věže. V západní části hradního areálu byly pak zjištěny základy druhé válcové věže s průměrem asi 15 m. == Současnost == Do dnešní doby se zachovala část hradeb zesílených baštami a jeden z dělostřeleckých rondelů, rekonstruovaný palác s uzavřeným vnitřním nádvořím, vysokou kruhovou věží a samostatně stojící kaple sv. Kateřiny Sienské. Válcová hradní věž, zvaná Černá nebo Čertova, nabízí jedinečný rozhled do Polabské krajiny, při jasném počasí až na [[Krkonoše]], [[Orlické hory]] a [[Železné hory]]. Prostory hradního paláce slouží výstavním účelům. V hradním sklepení se nalézá výstavka dosavadních výsledků archeologických výzkumů, v přízemí paláce je hradní hladomorna, vězení a výstava o vývoji soudnictví na území Čech. V 1. patře se nachází hradní zbrojnice a rozsáhlá expozice věnovaná [[Parforsní hon|parforsním honům]] na Pardubicku. Na nádvoří se v turistické sezóně konají vystoupení skupin historického šermu a ukázky výcviku dravých ptáků. Kunětická hora je chráněným nalezištěm četných druhů rostlin a živočichů. Místní lidé mají k hradu vřelý vztah a mluví o něm s přátelskou přezdívkou "Kuňka". Objekt spravuje [[Národní památkový ústav]] - územní odborné pracoviště v Pardubicích. <gallery perrow="3" widths="250" heights="200"> Soubor:Kunětická hora hrad4.JPG|Kunětická hora z jihu Soubor:Kunětická hora hrad2.JPG|Kunětická hora z jihu Soubor:Kunětická hora hrad1.JPG|Kunětická hora z východu Soubor:Zamek Kunka1.JPG|Hradní studna Soubor:Zamek Kunka2.JPG|Pátá brána Soubor:Zamek Kunka4.JPG|Šestá brána </gallery> == Odkazy == === Literatura === * Jaroslav Herout: ''Kunětická hora'', publikace KSPPOP Pardubice [[1961]] * Bedřich Skrbek: ''Kunětická hora'', publikace z r. 1898, přetištěná v edici AB-Zet Pardubicka Klubem přátel Pardubicka v r. [[2003]] === Reference === <references /> === Externí odkazy === * [http://www.hrad-kunetickahora.cz/ Kunětická hora] - oficiální stránky hradu {{commonscat|Kunětická hora}} [[Kategorie:Hrady v Pardubickém kraji]] [[Kategorie:Hory a kopce v České tabuli]] [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Pardubice]] [[Kategorie:Části geomorfologických jednotek v Česku]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Kunětická hora“.