Květnové povstání českého lidu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Květnové povstání českého lidu''' bylo ozbrojené povstání českého lidu proti [[Třetí říše|německým]] [[okupace|okupantům]] za [[Druhá světová válka|2. světové války]] na území Česka, které proběhlo začátkem května [[1945]]. ==Vypuknutí povstání== S blížícím se koncem války si vojenští představitelé hitlerovského [[Německo|Německa]] uvědomovali, že konec [[Třetí říše]] je neodvratitelný a jejich jedinou nadějí bylo přání vyvolat roztržku mezi spojenci a zapojit německá vojska do bojů proti [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] po boku [[Spojené státy americké|USA]], [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Francie]]. Na území [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] měla být vytvořena „pevnost“, kde měl být miliónovou [[Ferdinand Schörner|Schörner]]ovou armádou zastaven postup [[Rudá armáda|Rudé armády]], přičemž bylo důležité, aby bylo zabráněno očekávanému povstání českého obyvatelstva, které bylo připravováno [[československý protinacistický odboj|českým odbojem]]. V jarních měsících roku [[1945]] došlo k vyvrcholení [[československý protinacistický odboj|partyzánského boje]] proti německým okupantům, přičemž zejména na území [[Morava|Moravy]] docházelo i k otevřené partyzánské válce. Koncem dubna již sovětská vojska osvobodila část Moravy, což s pozdější zprávou o [[Adolf Hitler|Hitlerově]] smrti zavdalo důvod pro otevřený odpor. Povstání začalo [[1. květen|1. května]] v [[Přerov]]ě, když se rozšířila mylná zpráva o kapitulaci [[Německo|Německa]]. Byla odzbrojována německá a maďarská vojska, moci se ujal '''Národní výbor'''. Povstání se téhož dne rozšířilo na [[Olomouc]] a okolní obce, avšak zde zasáhly jednotky [[Schutzstaffel|SS]]. [[2. květen|2. května]] povstal [[Nymburk]], [[Poděbrady]], [[Chlumec nad Cidlinou]], [[Úpice]] dalšího [[3. květen|dne]] [[Semily]], [[Železný Brod]], [[Turnov]], [[Jilemnice]], [[Stará Paka|Stará]] a [[Nová Paka]], [[Příbram]], [[Beroun]], [[Vizovice]], [[4. květen|4. května]] [[Vsetín]] a [[Kladno]], [[5. květen|5. května]] [[Louny]], [[Jindřichův Hradec]], [[Rokycany]], [[Klatovy]], [[Domažlice]] aj. Zhruba na tisíci místech byly zaznamenány protiokupační demonstrace, které spočívaly ve vyvěšování československých vlajek, odstraňování německých nápisů, ničení orientačních tabulek, manifestacích na oslavu osvobození, protestních akcích proti okupačním úřadům apod. K vyjednávání o převzetí moci došlo na více jak 120 místech [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]]. ==Pražské (a jiné) povstání== Dne 5. května vypuklo [[Pražské povstání|povstání]] v hlavním městě [[Praha|Praze]]. [[Česká národní rada]] vydala prohlášení o konci [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] a o převzetí vládní a výkonné moci. I zde probíhaly nejdříve demonstrace, které však brzy přešly do otevřeného odporu. Povstalci v Praze i na celém území Čech a Moravy se zmocňovali zbraní, obsazovali pošty, železnice a důležité silniční křižovatky. K odbojovým a partyzánským skupinám se přidávaly tisíce povstalců z řad českého obyvatelstva; bývalí vojáci, četnictvo. Okupantům bylo bráněno, aby uskutečnili odvoz strojů, zařízení, a dopravních prostředků do [[Německo|Německa]], aby nedocházelo k ničení továren atd. (plán [[ARLZ]] – taktika spálené země). Povstalci znemožňovali plynulé zásobování fronty i organizovaný ústup [[wehrmacht]]u. Povstání, které vypuklo ve 37 městech a 240 obcích, dostalo na některých místech tvrdý protiúder – německá vojska začala obsazovat důležité komunikace, ulice, křižovatky, nádraží a pošty, byl vyhlašován [[výjimečný stav]], okupanti zajímali a vraždili rukojmí, aby zastrašili české obyvatelstvo. Jejich cílem bylo nepřipustit, aby bylo vytvořeno souvislé povstalecké území. Přesto se povstalcům podařilo na sebe vázat značnou sílu německých vojsk, které nemohlo být použito na potlačení povstání v [[Praha|Praze]]. Venkov dodával Praze nejen potraviny, ale i zdravotnický materiál a lehké zbraně; byly zbudovávány zátarasy, vyhazovány mosty, aby byla [[Wehrmacht|wehrmachtu]] a jednotkám [[Waffen-SS|Waffen SS]] co nejvíce ztížena doprava. Odpor obyvatelstva pokračoval i po podpisu bezpodmínečné kapitulace Německem [[8. květen|8. května]] [[1945]], kdy se německé jednotky snažily vzdát se americké armádě, protože ze sovětského zajetí panovaly značné obavy. Jednotky [[Schutzstaffel|SS]] terorizovaly na Příbramsku české obyvatelstvo ještě [[11. květen|11. května]] 1945. Téhož dne položilo život při otevřeném střetnutí s Němci 13 českých partyzánů. Celkem si české povstání vyžádalo v [[Praha|Praze]] '''3700''' lidských životů, na českém a moravském venkově zahynulo přibližně dalších '''8 tisíc''' občanů, přičemž v [[oběti nacismu z Československé republiky|počtu obětí]] jsou zahrnuti jak lidé, kteří bojovali proti okupantům, tak i nacisty povražděné civilní osoby. == Související články == * [[Přerovské povstání]] * [[Velkomeziříčský masakr]] == Externí odkazy == * [http://www.ksl.wz.cz/povstani1945.htm České povstání v květnu 1945] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Povstání během druhé světové války]] [[Kategorie:Československý protinacistický odboj]] [[Kategorie:1945]] [[Kategorie:Protektorát Čechy a Morava]]

Návrat na stránku „Květnové povstání českého lidu“.