Květnov (Havlíčkův Brod)

{{Infobox sídlo
| název = Květnov
| foto = 
| popisek.foto = 
| charakter = osada
| obyvatelé = 
| domy =  44
| PSČ = 580 01
| obec = [[Havlíčkův Brod]]
| okres = Havlíčkův Brod
| země = 
| k.ú. = Květnov
| výměra = 3,95
| zem.šíř = 49°32'33
| zem.dél = 15°35'40
| nad.výš = 
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Květnov| position=right |lat_deg=49 |lat_min=32 |lat_sec=33 |lon_deg=15 |lon_min=35 |lon_sec=40|float=center | caption= }}
| web = 
}}
'''Květnov''' je v současné době katastrálním územím a částí města [[Havlíčkův Brod]] v [[okres Havlíčkův Brod|okrese Havlíčkův Brod]].
[[File:HB Havlíčkův Brod.png|thumb|left|Katastrální členění Havlíčkova Brodu]]
O založení osady Květnov neexistují přesné historické záznamy, ale k osídlení této lokality došlo nejpravděpodobněji v období 13.-14. století, kdy se v kraji těžilo stříbro a jiné nerosty a poblíž těžebních míst vznikaly malé hornické osady. O založení osady mohla také nemalou měrou rozhodnout i poloha v blízkosti hlavní cesty mezi Brodem a [[Jihlava|Jihlavou]]. Těžba na Vrchovině nebyla nijak významná a brzy zanikla, ale lidé z dolů zůstali a začali se věnovat jiným činnostem, zejména zemědělství, lesnictví a v neposlední řadě i řemeslům. Život v osadách tedy nezanikl, nýbrž pokračoval ve změněné podobě dál. Je pravda, že se lidé více soustřeďovali do okolí větších obcí a měst a těžko dostupné kopce Vysočiny obývali jen skutečně vytrvalí osadníci.
Původní název osady ''Blumendorf'' ukazuje na fakt, že většina obyvatel bývala německá, některé prameny dokonce uvádějí 50–90 % německy mluvícího obyvatelstva na Vysočině. Stejně tomu bylo i ve většině okolních obcí, jejichž německé názvy se dodnes sice neoficiálně, ale stále čile používají.
Tomuto jazykovému rozložení odpovídala i školní výuka, která byla dvojjazyčná, některé školy byly ryze české, některé zase jen německé a děti tak na přání rodičů musely pěšky cestovat za školní výukou i desítky kilometrů denně podle toho, v jakém jazyce si rodiče přáli děti vyučovat.
V osadě Květnov, tehdy ještě Blumendorf, existují zmínky dokonce o dvou školách, české a německé. Obě byly „jednotřídky“, záznamy o počtu žactva nejsou známy.
Zlom nastal až po skončení 2. světové války, kdy byla valná většina německého obyvatelstva vystěhována a úředním jazykem se stala výhradně čeština. Česká jednotřídka byla v provozu až do šedesátých let minulého století. Stejně tak i původně německé statky osídlili čeští zemědělci. Na přítomnost německého obyvatelstva poukazují již jen příjmení rodáků: některá jsou psaná původní německou verzí, jiná už počeštěnou, ale je ze všech patrný původ.
Soukromé hospodaření nemělo po 2. světové válce příliš dlouhého trvání a brzy ustoupilo masivnímu zakládání zemědělských družstev. Květnov byl nejprve součástí JZD Suchá a i to se později sloučilo s JZD Okrouhlička. Tento stav trvá prakticky i v dnešní době. Po roce 1989 sice několik zemědělců využilo možnosti navrácení svých polností, ale většina květnovských zemědělců je stále podílníky ZD Okrouhlička.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Květnova<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 550–553
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 212
| 218
| 221
| 227
| 218
| 222
| 188
| 142
| 139
| 120
| 112
| 91
| 108
|}
Co se počtu obyvatel týče, patří Květnov mezi ne příliš osídlené. Počet trvale přihlášených obyvatel jen stěží přesahuje stovku. Trvale obydlených staveb je v obci 30, za zmínku stojí i fakt, že se obec stala v poslední době vyhledávanou pro novostavby a v neposlední řadě i pro rekreační bydlení. Možná tomu přispívá krásný rozhled na okolní krajinu, která je tvořena kopci, jež mají výšku 550–600 metrů nad mořem (samotný Květnov je v nadmořské výšce 594 metrů), nebo výhodná poloha v půli cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou a v blízkosti dalších měst [[Polná]] a [[Humpolec]].
Stejnou měrou, jakou přibývají novostavby, přibývá i možnost kulturního a sportovního vyžití. V areálu bývalého zemědělského objektu našla útočiště mladá stáj Rony, která má kapacitu pro ustájení bezmála dvou desítek koní a každoročně pořádá na jaře a na podzim jezdecké závody.
Nezanedbatelná je také činnost místního fotbalového družstva. V roce 2008 fotbalisté za podpory osadního výboru zvelebili místní dětské a fotbalové hřiště a zahájili tradici letních turnajů v malé kopané.
Možnost kvalitního využití volného času nabízí také nedaleký rybník Hubertka s možností sportovního rybolovu a řadou doprovodných akcí, nebo lze v zimních měsících zavítat na „protější“ kopec Vysoká a výborně si zalyžovat na profesionálně udržované sjezdovce. Vede sem několik naučných turistických stezek. Obec leží na sice poněkud náročné, ale cyklisty hojně využívané trase.
== Reference ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=75894 Územně identifikační registr ČR]
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/  Aplikace adresy na MVCR]
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]


{{Město Havlíčkův Brod}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Havlíčkův Brod]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Havlíčkův Brod]]