Kyanid draselný

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Chemická sloučenina |Název= [[Soubor:Hazard T.png|24px|Prudký jed]] Kyanid draselný |Obrázek= [[Soubor:Kaliumcyanid.jpg|200px]] |Systematický název= Kyanid draselný |Triviální název= Cyankáli |Anglický název= Potassium cyanide |Německý název= Kaliumcyanid |Sumární vzorec= KCN |Vzhled= Bílá krystalická látka |Číslo CAS= 151-50-8 |Číslo EINECS= 205-792-3 |Indexové číslo=006-007-00-5 |Číslo RTECS= TS8750000 |Molární hmotnost= 65,116 g/mol |Molární koncentrace= 1,073 mol/dm³ (''30% roztok, 20&nbsp;°C'') |Teplota tání= 634,5&nbsp;°C |Hustota= 1,52 g/cm³ (''16&nbsp;°C'') <br /> 1,56 g/cm³ (''25&nbsp;°C'') <br /> 1,773 g/cm³ (''30% roztok, 20&nbsp;°C'') |Dynamický viskozitní koeficient= 2,032 cP (''30% roztok'') |Kinematický viskozitní koeficient= 1,146 cS (''30% roztok, 20&nbsp;°C'') |Index lomu= 1,41 |Rozpustnost= 63 g/100 ml (''0&nbsp;°C'') <br /> 71,5 g/100 ml (''25&nbsp;°C'')<br /> 81 g/100 ml (''50&nbsp;°C'')<br /> 95 g/100 ml (''75&nbsp;°C'')<br /> 122 g/100 ml (''100&nbsp;°C'') |Rozpustnost polární= [[Methanol]] 4,91 g/100 ml (''19,5&nbsp;°C'')<br /> [[Ethanol]] 0,88 g/100 ml (''19,5&nbsp;°C'')<br /> [[Glycerol]] 32 g/100 ml (''15,5&nbsp;°C'') |Relativní permitivita= 6,15 |Měrná vodivost= -6,03 Sm^-1 |Struktura=zobrazit |Krystalová struktura= Krychlová |Hrana mřížky= a= 654 pm |Termodynamické vlastnosti=zobrazit |Standardní slučovací entalpie = -112,5 kJ/mol |Entalpie tání= 224,2 J/g |Entalpie rozpouštění= 179,9 J/g |Standardní molární entropie = 128,6 J K^-1 mol^-1 |Standardní slučovací Gibbsova energie= -101,9 kJ/mol |Izobarické měrné teplo= 1,018 J K^-1 g^-1 |Bezpečnost=zobrazit |Symboly nebezpečí= {{Vysoce toxický}} {{Nebezpečný pro životní prostředí}} |R-věty= {{R26/27/28}}, {{R32}}, {{R50/53}} |S-věty= {{S1/2}}, {{S7}}, {{S28}}, {{S29}}, {{S45}}, {{S60}}, {{S61}} |Symboly nebezpečí GHS= {{GHS06}} {{GHS09}} |H-věty= {{H330}} {{H310}} {{H300}} {{H410}} {{EUH032}} |Teplota vznícení= Nehořlavý }} '''Kyanid draselný''' (triviálně '''cyankáli''') je draselná [[soli|sůl]] [[kyselina kyanovodíková|kyseliny kyanovodíkové]]. Chemický vzorec je '''KCN'''. Je to bílá, [[krystal]]ická, [[hygroskopičnost|hygroskopická]] látka reagující silně alkalicky. Reakcí se vzdušným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]] postupně přechází na [[uhličitan draselný]] ([[potaš]]) za vzniku plynného [[kyanovodík]]u (HCN), který páchne po hořkých mandlích a je možné ho rozeznat čichem při koncentraci od 6&nbsp;mg/m³. :2 KCN + CO₂ + H₂O (vzd.) → K₂CO₃ + 2 HCN == Fyziologické účinky == Kyanid draselný je silný [[jed]], který intoxikuje tělo požitím, inhalací prachu či vstřebáním kůží. V žaludku se z něj působením [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] (HCl) uvolňuje prudce jedovatý [[kyanovodík]]. [[Smrt]]elná dávka KCN pro člověka je 200 mg – 300 mg. Otravy zažívacím traktem trvají při plném žaludku i několik hodin. Při velké dávce uvolněného kyanovodíku (či při jeho vdechování) nastává smrt v několika sekundách. Toxický účinek spočívá v blokování [[enzym]]ů [[tkáň]]ového dýchání. Nejdůležitější je [[inhibice]] [[cytochromoxidasa|cytochromoxidasy]] – CN⁻ se váže na přítomné trojmocné [[železo]] Fe³⁺ a tím dojde k blokádě [[buňka|buněčného]] [[dýchání]]. Následkem je [[dušení (dýchání)|dušení]], hlavně některých [[mozek|mozkových]] center. Transport [[kyslík]]u v [[krev|krvi]] je zachován, protože železo v krevním barvivu [[hemoglobin]]u je ve dvojmocné formě (Fe²⁺). == Příznaky otravy == Nastupují po požití po minutách, nejvýše po desítkách minut, dle náplně žaludku (viz výše). Typicky se objevuje (v daném pořadí): nevolnost, zvracení, bolesti hlavy a v srdeční krajině, pocit horka ve tvářích, hučení v uších, závratě. Vzniklý nedostatek kyslíku ve tkáních (tkáňová [[hypoxie]]) vede k prohloubenému dýchání. Postižený zpravidla zvrací, má nutkání na stolici a je celkově malátný. V další fázi otravy nastupují závažné poruchy dýchání a následně i srdeční činnosti. I několik minut po zástavě dechu však funguje srdeční činnost, je tedy možné umělým dýcháním a podáním protijedu dotyčného zachránit. Při umělém dýchání z úst do úst je zachránce ohrožen vydechovaným kyanovodíkem! Je proto vhodné použít masku nebo roušku s ventilem. == První pomoc == Postiženého je třeba ihned odnést ze zamořeného prostředí. Došlo-li ke kontaktu jedu s pokožkou, musí být zasažené místo důkladně omyto vodou. Byl-li jed požit a postižený je stále při vědomí, ihned vyvoláme zvracení (např. požitím slané vody či mechanickým drážděním hrdla). Ve všech případech voláme lékaře! Nejméně rizikovým postupem ''lékařské první pomoci'' je nitrožilní podání hydroxycobalaminu (sloučenina [[vitamín B12|vitamínu B12]]) ve vysoké dávce (řádově gramy). Výměnou hydroxidové skupiny vzniká nejedovatý cyanocobalamin. Další postupy využívají vazbu kyanidového iontu na krevní barvivo a jeho následné převedení na netoxické sloučeniny. HCN se váže na krevní barvivo [[hemoglobin]] pouze v případě jeho převedení na trojmocnou formu ([[methemoglobin]]), z něhož vznikne kyanhemoglobin HbCN, který se postupně rozkládá. Běžně používaným protijedem ''laické první pomoci'' je amylnitrit (další názvy: isoamylnitrit, isoamylester kyseliny dusité, [[dusitan amylnatý]], isopentylum nitrosum, amylium nitrosum), jehož páry otrávený vdechuje. Dochází k převodu hemoglobinu (Fe²⁺) na methemoglobin (Fe³⁺) a poklesu krevního tlaku (nejlépe vdechovat v sedě). Po vdechnutí postižený zrudne v obličeji. V okamžiku, kdy se barva v obličeji vrátí k normálu, vdechnutí amylnitritu opakujeme. Další léky ze skupiny nitrátů mají stejný efekt (potenciálně nebezpečnou methemoglobinemii a pokles tlaku krve). Lékař dále podává sloučeniny síry ([[thiosíran sodný]]), které vytvářejí netoxické thiokyanáty (rhodanidy). Ty se následně vylučují [[moč]]í. Minimálně dvě hodiny po otravě musí být pacient pod lékařským dohledem. Někdy uváděné podávání glukózy je mýtem. ''Uvádí se, že [[Grigorij Jefimovič Rasputin|Rasputinova]] odolnost vůči jedu neměla nic společného s nadpřirozenými schopnostmi, ale plynula z neznalosti jeho vrahů. Ti mu jed podávali ve sladkých moučnících a madeirském [[víno|víně]], které je bohaté na cukr.'' V těchto potravinách se ale jedná spíše o sacharózu, nikoliv glukózu. Blokáda dýchacích enzymů není glukózou ovlivněna. Lze spekulovat o pomalém uvolňování jedu z naplněného žaludku. == Využití == Kyanid draselný je jedna z mála sloučenin, které se [[zlato|zlatem]] tvoří rozpustné sloučeniny. Proto se užívá v oblasti klenotnictví při pozlacování kovů. Občas je užíván při získávání zlata z rudy, ačkoliv zde se více používá jeho příbuzný - kyanid sodný (NaCN). Louhování zlata kyanidovou metodou je problematické z [[ekologie|ekologických]] důvodů. Tento jed je oblíbený u autorů detektivních románů. V praxi bylo cyankáli používaným jedem pro [[sebevražda|sebevraždy]] špiček [[nacismus|nacistického]] režimu. Ampulku s jedem použili například Adolf Hitler, [[Eva Braunová]], [[Heinrich Himmler]] nebo k [[trest smrti|trestu smrti]] odsouzený [[Hermann Göring]]. == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} * Paleček, Linhart, Horák: Toxikologie a bezpečnost práce v chemii. VŠCHT Praha, 1996. * Škuta: Jedy a žíraviny. AKS Ostrava, 1992. * Wichterle, Petrů: Anorganická chemie. ČSAV Praha, 1956. {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Draselné sloučeniny]] [[Kategorie:Kyanidy|Draselný]] [[Kategorie:Jedy]]

Návrat na stránku „Kyanid draselný“.