Karol Pazúr

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Karol Pazúr''' (* [[26. únor]]a [[1917]], † [[1986]]) byl slovenský [[zpravodajec]], [[voják]] a [[válečný zločinec]], hlavní iniciátor [[Masakr na Švédských šancích|masakru na Švédských šancích]]. == Kariéra za 2. světové války == Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] působil Karol Pazúr nejprve v [[Hlinkovy gardy|Hlinkových gardách]], posléze u [[Slovenská rychlá divize|Slovenské rychlé divize]], bojující v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] na straně [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Když upadl do zajetí [[Rudá armáda|Rudé armády]] ([[1943]]), stal se rychle nadšeným [[komunismus|komunistou]] a nechal se zařadit mezi příslušníky nově vznikajících československých jednotek. Jako [[důstojník]] a zpravodajec působil poté u [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] po boku [[Bedřich Reicin|Bedřicha Reicina]]. == Masakr na Švédských šancích == : ''Další informace najdete v článku:'' [[Masakr na Švédských šancích]] Po jeho rozpuštění v květnu [[1945]], zůstal jako [[poručík]] [[obranné zpravodajství|obranného zpravodajství]] u [[Československá armáda|armády]]. Zdá se, že svoji minulost považoval za problém a že se proto maximálně snažil vylepšit své renomé pronásledováním Němců po válce. Vrchol jeho snažení představovala iniciace a organizace „[[masakr na Švédských šancích|masakru na Švédských šancích]]“, v němž nechal společně s osvětovým důstojníkem Smetanou povraždit 265 „Němců“ (byli mezi nimi i Slováci), v drtivé většině žen, dětí a starců (bylo mezi nimi i několik nemluvňat, z nichž některé Pazúr zlikvidoval osobně). Pozdější vyšetřování neprokázalo, že by povraždění (po smrti navíc okradení o vše, co mělo nějakou cenu) aktivně podporovali [[nacismus]], jak Pazúr tvrdil, pouze několik z nich bylo členy [[Hlinkova garda|Hlinkovy gardy]] (což býval ovšem i Pazúr). U 30 byla zjištěna slovenská národnost, u několika pak dokonce odbojářská minulost. == Výsledek snah o potrestání == Pazúr dlouho unikal trestu, bezprostředně po masakru byl dokonce povýšen. Velitel české vojenské správy v Přerově se jej sice bezprostředně po vykonání masakru pokusil zadržet, ale poté, co se Pazúr prokázal poddůstojníkovi [[NKVD]] průkazem [[OBZ]], mohl přesto volně odejít. Velitel sovětské posádky v Přerově sice vydal příkaz k jeho zatčení, ale Pazúr už byl v tu dobu mimo jeho jurisdikci. Věc byla vyšetřena, zdokumentována a dlouho neřešena. V roce [[1947]] však spravedlnost Pazúra dostihla: byl zatčen a před vojenským soudem v [[Bratislava|Bratislavě]] odsouzen k sedmi a půl roku vězení. Proti rozsudku se odvolal. Prohlašoval, že „''taková byla doba''“, že „''jednal z vlastenecké povinnosti.''“ a že „''proces s ním je politický a jeho cílem je poškodit [[Komunistická strana Československa|komunistickou stranu]]''“. Na dotaz, proč nechal pobít i ženy a děti, které z žádné spolupráce s [[nacismus|nacismem]] podezřívat ani nemohl, prohlásil, že „''nevěděl, co jiného s nimi dělat, když nechá postřílet muže.''“ Odvoláním si Pazúr nepomohl – Vrchní vojenský soud v [[Praha|Praze]] jej odsoudil na 20 let vězení, i přes intervence [[Bedřich Reicin|Bedřicha Reicina]]. Reicin však na svého přítele ani poté nezapomněl a ihned po únorové revoluci mu začal zařizovat propuštění. Nejdříve Klement Gottwald snížil na Reicinovo doporučení Pazúrův trest na 10 let, načež následovalo další zkracování a zmírňování trestu. Ve vězení strávil Pazúr nakonec fakticky jen asi rok. Vojenský prokurátor [[Anton Rašla]], který vynaložil nezměrné úsilí, aby přivedl Pazúra před soud a potrestal ho, byl za [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] odsouzen v politickém procesu a několik let vězněn. == Hrdina protinacistického odboje == Po propuštění čekaly Pazúra jako hrdinu protinacistického odboje lukrativní státní posty, obdržel řadu vyznamenání. V 60. a 70. letech působil Pazúr na nejvyšších funkcionářských postech [[Svaz protifašistických bojovníků|Svazu protifašistických bojovníků]]. Zároveň byl agentem [[Státní bezpečnost|StB]].<ref>http://szcpv.szm.sk/zvSTB.html</ref> == Reference == <references/> == Literatura == * [[František Hýbl]]: ''Tragédie na švédských šancích v červnu roku 1945'', [[Přerov]] [[1995]] * Marie Špalková: ''Horní Moštěnice - kapitoly z dějin obce'', Horní Moštěnice 2006; ISBN 80-86247-03-1 * [[Anton Rašla]]: ''Spomienky spoza mreží'' (Vidas Banská Bystrica 1998), str. 93-101 * [[Tomáš Staněk]]: ''Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování'', Praha 2005, str. 274-279 {{Článek z Katopedie}} {{DEFAULTSORT:Pazúr, Karol}} [[Kategorie:Slovenští váleční zločinci]] [[Kategorie:Slováci]]

Návrat na stránku „Karol Pazúr“.