Klatovy Z Multimediaexpo.cz stránky Klatovy Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox české obce a města| název = Klatovy | znak = Image:Klatovy-znak.png | foto = Image:klatovy.JPG | popisek.foto = Radnice s Černou věží a barokní kostel na náměstí | vlajka = Image:Flag of Klatovy.png | status = město | NUTS5 = CZ0322 555771 | ob.roz.půs = Klatovy | pov.ob = Klatovy | NUTS3 = CZ032 | NUTS4 = CZ0322 | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] | okres = Klatovy | země = [[Čechy]] | výměra = 80,67 | obyvatelé = 22 953 | obyv.datum = 4. 9. 2009 | zem.šíř = 49°23′47″ | zem.dél = 13°17′49″ | nad.výš = 405 | PSČ = 339 01 | početč = 30 | početk = 19 | početzsj = 50 | adresa = Městský úřad Klatovy<br />Náměstí Míru 62<br />339 01 Klatovy | web = www.klatovy.cz | úř.web = www.klatovynet.cz/mukt | email = posta@mukt.cz | starosta = Mgr. Rudolf Salvetr | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Klatovy |lat_deg=49 |lat_min=23 |lat_sec=47 |lon_deg=13 |lon_min=17 |lon_sec=49 |float=center }} }} '''Klatovy''' (německy ''{{cizojazyčně|de|Klattau}}'', {{Vjazyce|la}} ''{{cizojazyčně|la|Clattovia, Glattovia}}'') jsou [[Čechy|západočeské]] [[okres]]ní [[město]] ležící v [[Pošumaví]], 41 km jižně od [[Plzeň|Plzně]]. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“. Protéká jím malý [[Drnový potok]], který se vlévá za městem do [[Úhlava|Úhlavy]]. == Historie == [[Soubor:Klatovy vyhled.JPG|thumb|left|Jihovýchodní pohled z radniční veže: Bílá věž a arciděkanský kostel Panny Marie]] Před založením města stála na sever od dnešního městského centra trhová osada (první písemná zmínka 1253), jejíž název pocházel nejspíš ze slova „kláty“ (= pařezy, špalky). Město stejného jména bylo založeno jako královská fundace a osídleno německými kolonisty někdy před rokem 1288. První zmínka o Klatovech jako městě se nachází v listině krále [[Václav II.|Václava]] o záhubě klatovských měšťanů při velkém ohni v roce 1288. Další dochovaný pramen zmiňující město Klatovy je zakládací listina špitálu sv. Ducha od Konráda z Pomuka, měšťana klatovského, z roku 1289.<ref>Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 60. Viz též Národní archiv Praha, fond Archiv generalátu a konventu křižovníků s červenou hvězdou v Praze, inv. č. 95.</ref> Klatovský historik Jindřich Vančura o založení říká: „Jistě nepochybíme, domníváme-li se, že se tak událo ve stejné době kolem roku 1260.“<ref>Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 53.</ref> Ale v tomto případě se výslovně jedná pouze o dohad. Patrně starší než výše uvedená data je zmínka z tzv. fromuláře Jindřicha Italika (Vlacha), která je však nedatovaná a Vančura jen zpětně dedukuje její vznik do roku 1277 (resp. 1276).<ref>Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 58.</ref> O spolehlivosti tohoto pramene se však vede diskuze.<ref>M. Ježek: ''Kastel východočeského typu? A další otázky ze středověké Chrudimi'', in: Archeologické rozhledy 51, 1999, s. 833–871, zde viz zejm. s. 837</ref> Město mělo už v době založení velké čtvercové náměstí, pravidelný šachovnicový půdorys a [[Hradba|hradby]] vybudované ve 13. a 14. století. Velký rozkvět zažilo za vlády [[Lucemburkové|Lucemburků]], kdy získalo různá práva, např. [[Mílové právo|právo mílové]], právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V [[Husitství|husitských dobách]] bylo město husitské. Po [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] stálo při králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]]. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky. Po bitvě na Bílé hoře začíná špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí roku 1636 s příchodem [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], kteří ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začíná v roce 1685, kdy se Klatovy stávají díky obrazu [[Panna Marie|Panny Marie]] Klatovské poutním místem. V roce 1689 založili francouzští [[žhář]]i požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním. Roku 1812 poctil svojí návštěvou Klatovy sám císař [[František I.|František II.]] (Jednalo se již o třetí návštěvu panovníka v historii města po [[Ferdinand III.|Ferdinandovi III.]] v r. 1647 a [[Karel VI.|Karlu VI.]] v r. 1711.)<ref>Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část II, díl 2., s. 328–329. Zde i další odkazy na literaturu k návštěvě.</ref> Od 1. poloviny 19. století se v Klatovech začíná rozvíjet [[textilní průmysl]] – první [[manufaktura|manufaktury]] přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských [[karafiát]]ů „klatovské karafiáty“. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách, a to i úspěšně. [[6. říjen|6. října]] 1876 byl zahájen provoz na železniční trati [[Plzeň]] – Klatovy (dnes [[trať 183]]). Nádraží bylo vybudováno v polích pod [[Klatovská hůrka|Klatovskou hůrkou]], 2 km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a [[20. století|20. století]] nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců. Počátkem 20. století byly vystavěny mnohé nové významné stavby jako např. Okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části [[Šumava|Šumavy]] připojeny k Říši (hranice vedla mezi městy [[Janovice nad Úhlavou]] a [[Nýrsko]], a jižně od [[Sušice]]). V té době byly Klatovy centrem [[Československý protinacistický odboj|odbojového]] hnutí, které bylo v době [[heydrichiáda|heydrichiády]] tvrdě potlačeno popravou 73 vlastenců v Lubském lese. V roce [[1945]] byly některé části města těžce poškozeny bombardováním – zcela zničena byla např. budova nádraží. Město bylo osvobozeno [[5. květen|5. 5.]] [[1945]] [[Spojené státy americké|americkou]] armádou. Po druhé světové válce a nástupu [[komunismus|komunismu]] dochází k masivní výstavbě nových [[průmysl]]ových závodů i [[sídliště|obytných celků]]. Správní reformou z roku [[1960]] se Klatovy staly centrem rozlehlého [[Okres Klatovy|okresu]], který nově zahrnuje také [[Sušice|Sušici]], [[Horažďovice]] a oblasti [[Šumava|Šumavy]] od [[Nýrsko|Nýrska]] až po [[Modrava|Modravu]]. Postupně jsou do obvodu městského národního výboru integrovány okolní obce jako Luby, Štěpánovice nebo Střeziměř. Nová sídlištní výstavba proniká i do blízkosti centra města. [[Soubor:Klatovska hurka.JPG|thumb|Klatovská hůrka (498 m) je dominantou západní části města. Velká vybagrovaná plocha v popředí snímku je prostor zbouraného závoda Škoda, na kterém vyroste nová městská čtvrť.]] S návratem demokracie po roce [[1989]] se začíná věnovat větší pozornost městským památkám a dochází k jejich rekonstrukci, což se velmi kladně podepsalo na tváři města. Postupem času zanikají některé průmyslové podniky (např. [[Škoda (podnik)|Škoda]] Klatovy v roce [[2002]]). Na okraji města se staví nové autosalony, čerpací stanice a hypermarket. == Památky a zajímavosti == * [[Černá věž (Klatovy)|Černá věž]] – autorem věže vysoké 81 metrů je [[Antonius de Salla]]. Byla postavena v letech 1547 až 1557 za účelem vytvořit symbol bohatství a také jako místo, z něhož bylo možné přehlédnout celé město a zamezit tak požárům. Je z ní krásný výhled. * barokní jezuitský [[kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce]] – stavba započala roku 1656 pod vedením [[architekt]]a [[Carlo Lurago|Carla Luraga]], ale na dokončení se podílel i architekt [[Giovanni Domenico Orsi]]. Kostel se drží klasické koncepce [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] – má půdorys latinského kříže a kopuli nad křížením ramen. Vnějšek kostela reprezentují barokní portály [[Kilián Ignác Dienzenhofer|Kiliána Ignáce Dienzenhofera]]. Pod kostelem se nacházejí [[klatovské katakomby]], podzemní prostory určené k pohřbívání jezuitů i osob, které nebyly členy řádu.<ref>Částečný seznam pohřbených je v rukopisu knihovny Národního muzea Historia Collegii Clattoviensis Societatis Iesu, sig. VII-C-29.</ref> Pohřbívalo se v nich, dokud to patent císaře [[Josef II.|Josefa II.]] roku 1783 nezakázal. Katakomby mají důmyslný větrací systém, který umožňuje udržovat optimální teplotu pro konzervaci mumifikovaných těl. Dnes je jich zachovalých kolem 30. * jezuitská [[Kolej (vzdělávací zařízení)|Kolej]] – dnes sídlo nákupního centra a městské knihovny * barokní [[lékárna]] „U Bílého jednorožce“ – muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 do roku [[1966]], kdy lékárna ukončila svoji činnost * [[radnice]] – je z roku 1557, ale prodělala mnoho stavebních úprav, naposled v letech [[1923]] až [[1925]] do [[Novorenesance|novorenesančního slohu]]. Na přestavbě se podílel architekt [[Josef Fanta]], sochaři Č. Vosmík a F. Rouse a malíři L. Novák a J. Čejka. * [[kostel Narození Panny Marie (Klatovy)|kostel Narození Panny Marie]] – ze 13. století, několikrát přestavěn a rozšířen, je zde i obraz Panny Marie Klatovské, která chová v klíně malého Ježíše * kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka“ – postavena v roce 1696 na místě chaloupky, ve které byl obraz Panny Marie uchováván * [[kostel Narození Panny Marie (Klatovy)#Bílá věž|Bílá věž]] – zvonice z roku 1581, v roce 1758 vyhořela, ale byla opravena a zvýšena. Výška věže je 60 metrů * dominikánský [[Kostel svatého Vavřince (Klatovy)|kostel sv. Vavřince]] – postavený v letech 1694 až 1709 klatovským stavitelem italského původu [[Marco Antonio Gilmetti|Marcem Antoniem Gilmettim]] * [[galerie (expozice)|galerie]] U Bílého Jednorožce * vlastivědné [[muzeum]] dr. Hostaše – dokumentuje vývoj města už od pravěku * židovský hřbitov a [[synagoga]] * kamenné hradby – nejzachovalejší jsou dvě kruhové [[Bašta|bašty]] na východní straně města [[Soubor:Klatovy okresnidum.JPG|thumb|Secesní „okresní dům“ z roku 1905.]] == Osobnosti == * Jan Čapek (táborita) (2. pol. 14. stol. – 1. pol. 15. stol.) - český spisovatel a kněz, působil jako farář v Klatovech * Pavel Kristián z Koldína (1530 - 1589) – místní rodák, působil na pražské univerzitě * Bohuslav Balbín (1621 - 1688) – působil ve zdejší jezuitské koleji, sepsal zde dílo Obrana jazyka českého – Český literát, historik, kněz, zeměpisec a pedagog * Sebastian Labe (1634 - 1710) – jezuita, latinský básník, pobýval a zemřel v jezuitské koleji v Klatovech<ref>V. Aschenbrenner, P. Sebastian Labe, S.I. (1634–1710) v klatovské jezuitské koleji (1706–1710). Příspěvek k závěrečné fázi života českého barokního jezuitského skladatele (?), in: KUHN, Tomáš (ed.): Hudební kultura XVI, sborník Katedry hudební kultury FPE ZČU v Plzni, str. 114–136.</ref> * Václav Matěj Kramerius (1753 - 1808) – český spisovatel a nakladatel (studoval na zdejším gymnáziu) * Josef Dobrovský (1753 - 1829) – studoval na zdejším gymnáziu; český kněz, filolog a historik * [[Josef Franta Šumavský]] (1796 - 1857) – studoval na zdejším gymnáziu; obrozenecký spisovatel, pedagog a autor slovníků * [[Karel Boleslav Štorch]] (1812 - 1868) – místní rodák; obrozenecký spisovatel a novinář * [[Jan Krejčí]] (1825 - 1887) – místní rodák; český geolog a pedagog * Josef Hlávka (1831 – [[1908]]) - architekt, stavitel a největší český mecenáš * [[Vojtěch Mayerhofer]] (1845 - 1899) - místní rodák; novinář a redaktor encyklopedií * [[Jaroslav Vrchlický]] (1853 - [[1912]]) – studoval na zdejším [[Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech|gymnáziu]]; český spisovatel, básník, dramatik a překladatel * [[Josef Thomayer]] (1853 - [[1927]]) – studoval na zdejším gymnáziu; český lékař, profesor vnitřního lékařství * [[Josef Klička]] (1855 - [[1937]]) - místní rodák; český houslista, varhaník, hudební skladatel, dirigent a pedagog * [[Lubor Niederle]] (1865 – [[1944]]) - místní rodák; český slavista, antropolog, etnolog, archeolog a muzejník * [[Jaroslav Kvapil]] (1868 - [[1950]]) – studoval na zdejším gymnáziu; český básník a divadelník * [[Jaromír John]] (1882 – [[1952]]) - místní rodák; český spisovatel, novinář, středoškolský a vysokoškolský učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik * [[František Belfín]] ([[1923]] - [[1997]]) – místní rodák; český hudební skladatel a dirigent * [[Jiří Bílek]] ([[1919]]) – místní rodák; propagátor vážné hudby, dirigent, dlouholetý vedoucí pěveckého sboru [http://sbor-sumavan.webnode.cz/ Šumavan], krátce místostarosta, čestný občan města Klatovy == Partnerská města == * [[Heemskerk]], [[Nizozemsko]], cca 34 000 obyvatel, partnerská smlouva uzavřena roku [[1997]], město leží u komplexu železáren CORUS * [[Poligny]], [[Francie]], cca 5000 obyvatel, město známé tradiční výrobou sýra „Gruyére de Comté“ a produkcí vína * [[Cham (Německo)|Cham]], [[Německo]], 17 000 obyvatel, okresní město v [[Bavorsko|Bavorsku]] na řece [[Řezná|Řezné]] uprostřed přírodního parku Horní Bavorský les [[Soubor:Klatovy namesti.JPG|thumb|Kašna na náměstí Míru]] == Průmysl == Dnes je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Klatovech potravinářství – působí zde masokombinát, mlékárna, pekárny a cukrárny, drůbežářské závody, rybářství nebo pivovar. Rozsáhlý strojírenský podnik Škoda Klatovy zanikl v roce [[2002]], jeho areál byl asanován a připraven k výstavbě obchodního centra. Zastoupen je průmysl dřevozpracující (pila a výrobna nábytku TVAR) a optika (fa Rodenstock – výroba brýlových obrub a brýlových čoček. V Klatovech se však vyrábí jen brýlové čočky – minerální a plastové). Je zde také několik stavebních firem. Jednou z těch největších je Klatovská stavební společnost. == Doprava == === Silniční === Klatovy jsou velmi významnou silniční křižovatkou, tranzitní doprava však prochází středem města. Nejvýznamnější je mezinárodní silnice E53 vedoucí v trase [[silnice I/27]] z Mostu přes Plzeň na hraniční přechod Železná Ruda. [[Silnice I/22]] má s I/27 společný úsek v Tyršově ulici. Je na silnici I/27 přibližně kolmá a vede v trase [[Domažlice]] – Klatovy – [[Strakonice]] – [[Vodňany]]. [[Soubor:Klatovy nadrazi.JPG|thumb|Budova nádraží a rozsáhlý přednádražní prostor z roku 1959.]] Na tyto komunikace navazují také silnice II. třídy. [[Silnice II/185]] spojuje [[Staňkov]] s Klatovy, navazuje na ni [[silnice II/186]] směrem do [[Plánice]]. [[Silnice II/191]] má význam pro spojení Klatov s městy [[Janovice nad Úhlavou]], [[Nýrsko]] a hraničním přechodem Svatá Kateřina/[[Neukirchen bei Heiligen Blut]]. Na druhé straně tato silnice z Klatov vychází severovýchodním směrem na [[Nepomuk]] na [[Okres Plzeň-jih|jižním Plzeňsku]] a [[Rožmitál pod Třemšínem]] na [[Okres Příbram|Příbramsku]]. === Železniční doprava === Ve městě se setkávají 2 železniční tratě, obě tratě jsou jednokolejné. [[Trať 183]] ([[Plzeň]] – Klatovy – [[Železná Ruda]]) má velký význam pro dopravu na Šumavu a jsou po ní vedeny také [[Rychlík (vlak)|rychlíky]] a spěšné vlaky. V roce [[1996]] na ní byla v úseku [[Plzeň]] – Klatovy provedena [[modernizace]] a [[elektrifikace]]. [[Trať 185]] je [[region]]álního významu. Vede v trase [[Domažlice]] – [[Kdyně]] – [[Janovice nad Úhlavou]] – Klatovy – [[Sušice]] – [[Horažďovice]]. Současné [[Železniční stanice|nádraží]] zahájilo provoz v roce [[1959]]. Má jedno oddělené nástupiště, přístupné z odbavovací haly podchodem. === Autobusová doprava === Autobusová doprava využívá rozsáhlé [[autobusové nádraží]] ze 70. let 20. stol. nedaleko nádraží železničního. Rozjíždějí se odtud autobusy jak regionální, tak dálkové. Z významných dálkových tras jmenujme linky Klatovy – [[Plzeň]] – [[Praha]] a Klatovy – [[České Budějovice]]. Příměstskou autobusovou dopravu zajišťuje výhradně společnost [[ČSAD autobusy Plzeň]]. [[Soubor:Klatovy sidliste.JPG|thumb|Paneláky z počátku 70.let v Hlávkově ulici u autobusového nádraží]] V provozu je [[městská autobusová doprava v Klatovech|městská hromadná doprava]]. Zajišťuji ji také [[ČSAD autobusy Plzeň]] na 3 linkách: * '''1''' – Nádraží ČD – Pod nemocnicí – náměstí Míru – Luby * '''2''' – Nádraží ČD – Podhůrecká ulice – náměstí Míru – sídliště Plánická * '''4''' – Nádraží ČD – Pod nemocnicí – náměstí Míru (jen ce směru z LUB) – sídliště Plánická ul. – Luby == Sport == V Klatovech startuje cyklistický závod [[Král Šumavy (cyklistika)|Král Šumavy]], v květnu pro [[Horské kolo|horská kola]] (MTB), v září pro [[silniční kolo|silniční kola]] (ROAD). Počátkem července se zde každoročně koná šachový turnaj O pohár města Klatov. Dále se zde na jaře jezdí Rally Šumava. Ve městě je zimní stadion, bazén, koupaliště a mnohá hřiště pro různé sporty. Již od roku 1974 pořádá zdejší [http://www.klatovynet.cz/gymkt/ Gymnázium J. Vrchlického] dálkový pochod – [[Gymnaziální padesátka]]. V posledních letech je tato sportovní událost tradičně pořádána v druhé polovině dubna na 4 trasách pro pěší a cyklisty. Trasy jsou koncipovány tak, že tvoří postupně se prodlužující smyčky orientované podél jedné směrové osy se společným začátkem a cílem u budovy gymnázia. Nejprve bylo pět ročníků do pěti různých směrů a po pěti letech se cyklus opakoval. V roce 2005 byla pro třicátý ročník přichystána nová série do doposud málo využitého prostoru kolem Strážova a Janovic. Proto ten, kdo absolvuje bez přerušení šest za sebou jdoucích ročníků, bude okolí Klatov znát opravdu dobře. == Statistické údaje == Z hlediska národnostního složení tvořily v roce [[2001]] 96,3 % obyvatel osoby národnosti české. Nad 100 příslušníků měla potom již jenom národnost slovenská – 311 obyvatel, tj. cca 1,4 %. Z celkového počtu obyvatel bylo 30,8 % věřících, z toho 88,8 % [[římskokatolická církev|katolíků]], 2,4 % členů [[československá církev husitská|čsl. církve husitské]] a 1,0 % evangelíků. Ostatní církve měly zastoupení pod 1 % věřících občanů. V roce 2001 tvořily děti do 15 let 14,99 % obyvatel města (tehdy to byly ročníky 1986–2001). Podle nejnovějších dat dnes tato skupina tvoří již jenom 13,73 % obyvatel (ročníky 1992–2007). [[Nezaměstnanost]] se v období let [[2001]]–[[2007]] v podstatě nezměnila. V roce 2001 dosahovala 5,1 % , koncem června 2007 5,0 %. {|class="wikitable" |--- | bgcolor=d0ffff | '''Rok''' | bgcolor=edffff | '''1898''' | bgcolor=edffff | '''1970''' | bgcolor=edffff | '''1980''' | bgcolor=edffff | '''1991''' | bgcolor=edffff | '''2001''' | bgcolor=edffff | '''2007''' |--- | bgcolor=d0ffff | '''Počet obyvatel''' | 12 764 | 19 087 | 21 744 | 23 098 | 23 033 | 23 102 |} == Členění města == [[Soubor:KT Klatovy.png|thumb|left|Katastrální území Klatov]] V současnosti se Klatovy skládají z 30 místních částí na 19 katastrálních územích: * Dehtín – část [[Dehtín]] * Drslavice u Tupadel –část [[Drslavice (Klatovy)|Drslavice]] * Habartice u Obytců – část [[Habartice (Klatovy)|Habartice]] * Kal u Klatov – část [[Kal (Klatovy)|Kal]] * Klatovy – části [[Beňovy]], [[Čínov]], [[Chaloupky (Klatovy)|Chaloupky]], Klatovy I-V, [[Lažánky (Klatovy)|Lažánky]], [[Pihovice]] * Kosmáčov – část [[Kosmáčov]] * Křištín – část [[Křištín]] * Kvaslice – části [[Kvaslice]], [[Vítkovice (Klatovy)|Vítkovice]] * Kydliny – část [[Kydliny]] * Luby – část [[Luby (Klatovy)|Luby]] * Otín u Točníku – část [[Otín (Klatovy)|Otín]] * Sobětice u Klatov – část [[Sobětice (Klatovy)|Sobětice]] * Střeziměř – části [[Dobrá Voda (Klatovy)|Dobrá Voda]], [[Střeziměř]] * Štěpánovice u Klatov – část [[Štěpánovice (Klatovy)|Štěpánovice]] * Tajanov u Tupadel – část [[Tajanov (Klatovy)|Tajanov]] * Točník u Klatov – část [[Točník (Klatovy)|Točník]] * Tupadly u Klatov – část [[Tupadly (Klatovy)|Tupadly]] * Věckovice u Janovic nad Úhlavou – část [[Věckovice]] * Vícenice u Klatov – část [[Vícenice (Klatovy)|Vícenice]] {| class="wikitable" !! style="color: white; background-color: #006600"|<div align="center">'''Název místní části'''</div> || style="color: white; background-color: #006600"|<div align="center">'''Poč.ob. <small> ''(2001)'' <small>'''</div> || style="color: white; background-color: #006600"|<div align="center">'''Vzd.a směr od KT'''</div> |- |align="center"| Beňovy || 84 || 2 Z |- |align="center"| Čínov || 75 || 2 V |- |align="center"| Dehtín || 54 || 6 S |- |align="center"| Dobrá Voda || 3 || 10 JV |- |align="center"| Drslavice || 108 || 8 SZ |- |align="center"| Habartice || 69 || 9 V |- |align="center"| Chaloupky || 22 || 4 SV |- |align="center"| Kal || 54 || 3 Z |- |align="center"| Klatovy I (Klatovy)|| 949 || --- |- |align="center"| Klatovy II (Klatovy-Pražské Předměstí) || 5 813 || --- |- |align="center"| Klatovy III (Klatovy-Domažlické Předměstí) || 7 434 || --- |- |align="center"| Klatovy IV (Klatovy-Lubské Předměstí) || 4 645 || --- |- |align="center"| Klatovy V (Klatovy-Plánické Předměstí) || 966 || --- |- |align="center"| Kosmáčov || 18 || 5 JV |- |align="center"| Křištín || 31 || 9 J |- |align="center"| Kvaslice || 7 || 11 V |- |align="center"| Kydliny || 101 || 5 V |- |align="center"| Lažánky || 5 || 3 JV |- |align="center"| Luby || 1 060 || 2 J |- |align="center"| Otín || 112 || 8 SV |- |align="center"| Pihovice || 82 || 4 V |- |align="center"| Sobětice || 308 || 3 JV |- |align="center"| Střeziměř || 53 || 10 JV |- |align="center"| Štěpánovice || 221 || 4 S |- |align="center"| Tajanov || 226 || 3 Z |- |align="center"| Točník || 249 || 5 SV |- |align="center"| Tupadly|| 155 || 6 Z |- |align="center"| Věckovice|| 23 || 9 SZ |- |align="center"| Vícenice|| 90 || 7 S |- |align="center"| Vítkovice|| 13 || 11 V |- |} Také v některých místních částech Klatov najdeme mnohé zajímavé stavby. V Lubech, Tupadlech, Drslavicích a Štěpánovicích stávaly [[gotika|gotické]] [[tvrz]]e. Zachovány jsou dosud v Lubech a Štěpánovicích, v Tupadlech a Drslavicích zbyly už jenom zbytky zdiva a obranných valů. V Otíně najdeme [[empír]]ový zámeček, ve kterém pobýval František Palacký a pracoval zde na svém díle [[Dějiny národa českého]]. '''Nejlidnatějšími''' místními částmi jsou (kromě klatovských čtvrtí) Luby, Sobětice, Tajanov a Točník. '''Železniční zastávky''' mají místní části Točník a Dehtín (na trati 183) a Luby u Klatov (na trati 185). '''Nejvyšší bod''' celého klatovského katastru se nachází nad místní částí Dobrá Voda jižně od města. Je jím vrchol [[Boudovka]] s nadm. výškou 729 m. Nachází se přibližně na rozmezí Šumavského podhůří a vlastní Šumavy. Místními částmi Beňovy, Kal a Tajanov protéká řeka [[Úhlava]]. Na jejím břehu je v Beňovech camp Sluneční mlýn. Místní část '''Luby''' se stala mediálně známá tím, že se v ní nachází bývalý sklad [[pesticid]]ů zamořený [[DDT]], které proniká i do povrchové vody na východní straně skladu. Obyvatelům této poměrně velké lokality se nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní, a to na základě studie rizik, kterou zaplatil [[Plzeňský kraj]]. Náklady na odstranění zamoření se odhadují na 30 milionů korun.<ref>http://www.ekolist.cz/clanek.shtml?x=2133371</ref> == Správní území == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Klatovy|Obvod obce s rozšířenou působností Klatovy Klatovy jsou okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Klatovy]] se skládá ze 94 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Klatovy|ORP]] z 44 obcí. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.klatovy.cz Oficiální stránky města] * [http://www.klatovynet.cz/mukt stránky městského úřadu] * [http://www.infoklatovy.cz Klatovský firemní a informační portál] {{Commonscat}}{{Město Klatovy}}{{okres Klatovy}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Klatovy]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Okres Klatovy]] [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce v okrese Klatovy]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Cizojazyčně (ukázat zdroj) Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Infobox české obce a města (ukázat zdroj) Šablona:Město Klatovy (ukázat zdroj) Šablona:Nowrap (ukázat zdroj) Šablona:Okres Klatovy (ukázat zdroj) Šablona:Vjazyce (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Klatovy“.
