Aféra Watergate

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Watergate.jpg|thumb|budova Watergate]] '''Aféra Watergate''' (případně '''skandál ve Watergate''' nebo pouze '''Watergate''') je skandál, který vypukl ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] poté, co do sídla [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] v komplexu Watergate ve [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] v roce [[1972]] násilně vnikli pracovníci aparátu [[Republikánská strana (USA)|republikánského]] [[prezident]]a [[Richard Nixon|Richarda Nixona]]. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. O události začali psát reportéři deníku [[The Washington Post]] [[Carl Bernstein]] a [[Bob Woodward]]. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky. == Vloupání == [[Soubor:Watergate complex.jpg|thumb|left|komplex Watergate]] Navečer [[17. červen|17. června]] [[1972]] objevil Frank Wills, hlídač komplexu "Watergate", několik dveří s přelepenými zámky tak, aby zůstaly odemčeny. Strhal pásky, ale věc nenahlásil. Po hodině si všiml, že zámky někdo znovu přelepil, nyní Wills zavolal policii. Ta nalezla pět mužů schovávajících se v centrále [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]]. Zadrženými byli Virgilio González, Bernard Barker, James W. McCord, Jr., Eugenio Martínez a Frank Sturgis. Aby muži zakryli své pravé určení, maskovali se jako obyčejní lupiči. Pracovně se této operativní skupině říkalo ''instalatéři'' ([[Angličtina|anglicky]] ''plumber unit'') a sestávala mimo jiné z bývalých agentů [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Všech pět bylo obviněno z loupeže a pokusu o nastražení odposlechů. V lednu [[1973]] byli shledáni vinnými. Po rozsáhlém vyšetřování se prokázala jejich spojitost s [[Republikánská strana (USA)|republikánským]] ''Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona''. Navíc vyšetřování vedlo k odhalení spojitosti odsouzených s Gordonem Liddym (šéf rozvědky [[Bílý dům|Bílého domu]] za prezidenta Nixona) a Howardem Huntem (bývalý agent [[CIA]] a člen rozvědky Bílého domu za prezidenta Nixona). Oba byli odsouzeni za spiknutí, vloupání a maření vyšetřování. Jeden z pěti odsouzených lupičů, James W. McCord, napsal v březnu [[1973]] dopis vrchnímu soudci případu Johnu J. Siricovi. V dopise se přiznal, že jednal na nátlak z vyšších míst, konkrétně podle rozkazů bývalého generálního prokurátora a šéfa ''Výboru pro znovuzvolení prezidenta Nixona'' Johna N. Mitchella.<ref>http://www.upi.com/Audio/Year_in_Review/Events-of-1973/Watergate-Scandal/12305770297723-4/</ref> Vyšetřování také ukázalo, že [[17. června]] [[1972]] šlo již o druhé vloupání do centrály Demokratické strany v komplexu Watergate. První vloupání se událo [[28. května]] téhož roku. == Vyšetřování == [[Soubor:President Nixon and chief advisers 1970.png|thumb|right|180px|Členové spiknutí H. R. Haldeman, D. Chapin, J. D. Ehrlichman a R. Nixon]] [[Soubor:Nixon 1973 inauguration.jpg|thumb|right|180px|Nixonova inaugurační přísaha v roce 1973]] [[1. srpen|1. srpna]] [[1972]] byl nalezen šek na 25 000 [[USD]]. Šek patřil jednomu z lupičů a byl vystaven ''Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona''. Další vyšetřování vedlo k odhalení faktu, že tito muži před vniknutím do budovy Watergate, obdrželi desetitisíce amerických dollarů. Celkově se dokázalo, že od ''Výboru pro znovuzvolení prezidenta Nixona'' obdrželi 89 000 amerických dollarů. Vyšetřování se tedy zaměřilo na pokladníka ''Výboru'' Hugh W. Sloana, který dříve pracoval jako asistent velícího štábu Bílého domu Harryho R. Haldemana. Sloan vypověděl, že vydával šeky na příkazy zástupce ředitele ''Výboru'' Jeba S. Magrudera a finančního ředitele Maurice Stanse. Později výpověď doplnil tím, že konkrétní šek na 25 000 dolarů, který se našel u jednoho ze zadržených, po vypsání předal Gordonovi Liddymu, který v té době vypomáhal ''Výboru'' jako finanční zástupce. [[29. září]] [[1972]] byla odhalena skutečnost, že šéf ''Výboru'' John N. Mitchell spravoval tajný republikánský fond, z kterého byly financovány akce na zdiskreditování [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]]. [[10. říjen|10. října]] bylo potvrzeno [[FBI]], že vloupání do centra Demokratů ve Watergate, bylo součástí rozsáhlého spiknutí ''Výboru za znovuzvolení prezidenta Nixona'', na pošpinění Demokratické strany, pomocí [[špionáž]]e a [[sabotáž]]í. I přesto nebyla Nixonova kampaň přerušena a [[7. listopad|7. listopadu]] byl znovuzvolen prezidentem [[USA|Spojených států]]. Největší pokroky ve vyšetřování však paradoxně nedělala policie a ani tajná služba, ale tisk. Případu se usilovně věnovaly tři velké společnosti [[Time]], [[The New York Times]] a především [[The Washington Post]]. Z posledně jmenovaného tisku se na případ soustředili novináři [[Carl Bernstein]] a [[Bob Woodward]], kterým pomáhal spolehlivý anonymní zdroj, který vystupoval pod přezdívkou ''Deep Throat'', (v roce [[2005]] bylo oficiálně potvrzeno, že se jednalo o tehdejšího zástupce ředitele FBI ''Williama Marka Felta'').<ref>http://www.mercatornet.com/articles/view/the_deeper_truth_about_deep_throat/</ref> Díky němu Woodward, který se s ním tajně a obezřetně scházel v podzemních garážích, přišel na to, že případ vloupání do Watergate je jen částí velkého spiknutí řízeného z Bílého domu. == Nahrávky == [[Soubor:Richard Nixon letter of resignation 1974.png|thumb|left|180px|Rezignační dopis Richarda Nixona]] [[30. duben|30. dubna]] byl, na nátlak Senátu, prezident Nixon nucen přijmout [[rezignace]] dvou vysoce postavených členů aparátu Bílého domu H. R. Haldemana a J. Ehrlichmana. Oba byli odsouzeni za spiknutí a křivá svědectví. Také vyhodil právního zástupce zaměstnanců v Bílém domě Johna Deana, který vypovídal před Senátem proti Haldemanovi a Ehrlichmanovi, a také věděl mnoho proti Richardu Nixonovi. Svědectví Deana odhalilo, že v důležitých místnostech Bílého domu je nainstalováno odposlouchávací zařízení a potvrdil, že o něm prezident Nixon věděl.<ref>http://www.nixonlibrary.gov/forresearchers/find/tapes/watergate/wspf/886-008.pdf</ref> Toto šokující odhalení, při kterém se zjistilo, že si prezident Nixon nahrával své návštěvy, velice uškodilo prezidentově reputaci a zažehlo dohady o jeho spojitosti s aférou Watergate a s zdiskreditováním Demokratické strany. Zprvu Nixon odmítal pásky vydat a odvolával se na speciální právo prezidenta. Později byl však Senátem donucen nahrávky odevzdat. Z pásek šlo odvodit, že prezident o celém spiknutí věděl a navíc se ho snažil utajit. To vedlo k debatám o navrhnutí [[impeachment]]u. Navíc se nalezla páska z které bylo osmnáct a půl minuty vymazáno. Bílý dům to označil za nehodu jedné ze sekretářek, která zmáčkla špatný knoflík.<ref>http://www.webcitation.org/5sPqUFNJO</ref> V březnu [[1974]] byla za spiknutí a zneužití pravomoce odsouzena tzv. "watergateská sedmička", neboli sedm významných spolupracovníků Richarda Nixona. Šlo o H. R. Haldeman, J. Ehrlichman, J. N. Mitchella, Charlese Colsona, Gordono C. Strachana, Roberta Mardiana a Kennetha Parkinsona. U soudu byl mimo zápis Nixon uveden jako spoluviník spiknutí. V dalších soudních přelíčeních byli shledáni vinnými J. Dean, J. S. Magruder, D. Chapin a všichni ostatní zapletení do spiknutí na různých úrovních. V červenci [[1974]] byl zahájen soud s prezidentem Richardem Nixonem. Věc se projednávala u Nejvyššího soudu a vešla do historie jako případ "Stát versus Nixon". Také byl připravován impeachment z důvodů maření vyšetřování, zneužití pravomoci a opovrhování Kongresem USA.<ref>http://www.historyplace.com/unitedstates/impeachments/nixon.htm Článek na historypalace s kompletním přepisem všech tří článků impachementu, anglicky</ref> Ovšem deset členů Kongresu bylo proti uvalení impeachmentu. [[5. srpen|5. srpna]] [[1974]] byla objevena doposud utajovaná nahrávka, na které H. R. Haldeman vysvětluje prezidentu Nixonovi plán na utajení jejich spojitosti s vloupáním do komplexu Watergate. Prezident na pásce souhlasí s plánem a se zapojením [[CIA]].<ref>http://www.nixonlibrary.gov/forresearchers/find/tapes/watergate/wspf/741-002.pdf</ref> Po zveřejnění tohoto záznamu oznámilo oněch deset členů kongresu, že nyní impeachment plně podpoří. Prezident Nixon se však rozhodl raději předem rezignovat. Tak učinil na večer [[8. srpen|8. srpna]] [[1974]] s účinností k následujícímu dni. Kongres se však rozhodl pokračovat v plánovaném uvalení impeachmentu a tím i možnému uvěznění již bývalého prezidenta Nixona. Ovšem jeho nástupce [[Gerald Ford]] mu udělil plnou milost. === Související články === * [[Richard Nixon]] * [[Aféra Thulegate]] * [[COINTELPRO]] * [[Všichni prezidentovi muži]] - americký [[film]] z roku [[1976]] natočený podle stejnojmenné knihy novinářů [[Carl Bernstein|Carla Bernsteina]] a [[Bob Woodward|Boba Woodwarda]] o Aféře Watergate. Scénář napsal [[William Goldman]]. === Literatura === * Watergate : V.P. Borovička / stopy, fakta svědectví / Orbis Praha 1976 * Abuse of power : the new Nixon tapes / edited with an introduction and commentary by Stanley I. Kutler. – New York : Free Press, c1997.ISBN 0-684-84127-4 * All the president's men / Carl Bernstein, Bob Woodward. – 1. Print. – New York : Warner Paperback Library, 1975. * Bouřlivé roky / Henry Kissinger ; přeložil Václav Viták. – 1. vyd. v českém jazyce. – Praha : BB art, 2004. ISBN 80-7341-206-3 * Breach of Faith : The Fall of Richard Nixon / Theodore Harold White. – 1. Publ. – London : J. Cape, 1975 * The Final Days / Bob Woodward, Carl Bernstein. – New York : Avon, 1977. ISBN 0-380-00844-0 == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.louc.cz/pril01/p45water.html Mýty a historická fakta aféry Watergate] * [http://www.crank.wz.cz/watergate Vypracovaný referát na toto téma se vším všudy] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny USA]] [[Kategorie:Politické skandály]] [[Kategorie:CIA]]

Návrat na stránku „Aféra Watergate“.