Alija Izetbegović

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Izetbegovic.jpg|thumb|Alija Izetbegovič]] '''Alija Izetbegović''' (* [[8. srpen|8. srpna]] [[1925]], [[Bosanski Šamac]] – [[19. říjen]] [[2003]], [[Sarajevo]]) byl první prezident [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], zakladatel a první předseda [[Strana demokratické akce|Strany demokratické akce]]. == Biografie == Když jeho rodina přišla do [[Sarajevo|Sarajeva]] v roce [[1940]], Alija dokončil studium na [[gymnázium|gymnáziu]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]], která se v Bosně a Hercegovině rozhořela naplno v roce [[1941]], byl aktivní v [[islám|muslimských]] organizacích. Po skončení konfliktu se stal členem islamistické organizace ''[[Mladi muslimani]]'', kvůli účasti na jejích akcích byl posléze odsouzen na tři roky vězení. Po skončení trestu studoval práva a diplom získal roku [[1956]]. Poté pracoval jako podnikový právník. V továrně "Bosna" zůstal následujících 30 let, v letech osmdesátých se pak jako autor Islámské deklarace dostává do problémů a je odsouzen za šíření [[islámský nacionalismus|islámského nacionalismu]] na 14 let. Celý proces, který je označen za dosti politický, přispěl k rozšíření povědomí o Izetbegovićovi, což po roce [[1990]] a opuštění mocenského monopolu [[SKJ]] vedlo k růstu jeho popularity. V období liberálních proměn v SFRJ byl v roce [[1988]] omilostněn a mohl tak opustit [[Zenica|zenické]] vězení. Jako zakladatel a kandidát za [[Strana demokratické akce|Stranu demokratické akce]] zmobilizoval [[Bosňáci|muslimské]] voliče a strana získala v novém parlamentu 33 % mandátů. Izetbegović se stal členem multinárodního předsednictva za Bosňáky, v oblibě mu mohl konkurovat pouze západobosenský [[Fikret Abdić]]. Izetbegović se pokoušel prosadit myšlenku [[neutralita|neutrality]] Bosny a Hercegoviny se snahou vyhnout se konfliktu, který se rozhořel v [[červen 1991|červnu 1991]] v sousedním Chorvatsku,<ref name="čro">[http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/91628 Článek na stránkách Českého rozhlasu k úmrtí Izetbegoviće]</ref> v tomto úsilí však úspěšný nebyl; po referendu o nezávislosti republiky na SFRJ, které skončilo jasným "pro nezávislost", se rozhořely etnické boje právě i v Bosně. Izetbegović vyjednával o budoucích podobách Bosny a Hercegoviny, mluvil spolu s [[Slobodan Milošević|Miloševićem]] a [[Franjo Tuđman|Tuđmanem]] během války o různých dohodách. Rozdělení Bosny a Hercegoviny podle národnostního klíče důsledně odmítal, prosazoval stát založený na správě centralizované. Přestože byl mezi Bosňáky velmi populární, pro Chorvaty a Srby představoval symbol války.<ref name="čro"/> Pravomoce Izetbegoviće byly omezeny novým uspořádáním Bosny a Hercegoviny - vytvořením tříčlenného Předsednictva a ustanovením úřadu Vysokého představitele Bosny a Hercegoviny (OHR), který získal klíčové pravomoci. Izetbegović z funkce odstoupil v roce [[2000]] kvůli svému špatnému zdraví. Zemřel o tři roky později. Jeho ohlas však mezi Bosňáckým obyvatelstvem nebyl malý, mnozí jej přezdívali Dedo (děd).<ref name="čro"/> == Politická orientace a vztah k islámu == Izetbegović se politicky profiloval během 60. let, kdy napsal politicko-náboženský program [[Islámská deklarace]], v němž viděl budoucnost ve státu založeném na principu [[sunnitský islám|sunnitského islámu]]. Jednalo se o teokratický projekt, který se zakládal na revitalizaci islámských způsobu a tradic založených na [[Šaría|šarijatském]] právním systému.<ref name="Cyklomapa">{{Citace monografie | příjmení = Matvejevic, Stevanovič, Dizdarevičem, | jméno = | rok = 2003 | vydání = | titul = Strůjci války a míru | vydavatel = G plus G | místo = | isbn = 80-86103-67-6 | strany = }}</ref> Chybná interpretace Izetbegovićevé „Islámské deklarace a islamu mezi východem a západem“ a určité postoje vytrhnuté z kontextu posloužili srbským propagandistům v šíření tendenčních dezinformací o Izetbegovićevi, obviňujicí ho z „fundamentalizmu“ a pokusů vytvořit islámský stát. Tato tvrzení byla již dříve diskreditována ze strany mnohých expertů, jako je Noel Malcolm – britský historik a autor díla: ''Bosnia – A short history''. Izetbegović a jeho strana SDA od roku 1990 nikdy neměli v programu transformaci Bosny do fundamentálního státu. V Islámské deklaraci se sice mluví o panislámských ideích, nicméně Bosna a Hercegovina není vzpomenuta. Přesto v atmosféře 80. let, kdy se Jugoslávie rozpadala a jednotlivé antagonizmy se posilovaly, se jednalo o dílo velmi provokativní. == Reference == <references/> == Externí odkazy == {{commonscat|Alija Izetbegović}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Izetbegovič, Alija}} [[Kategorie:Bosenští politici]]

Návrat na stránku „Alija Izetbegović“.