Alkalické kovy

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Skupiny prvků PSP |barva=yellow |skupina před= |skupina=Alkalické kovy |skupina za=2. skupina |české označení=I. A |mezinárodní označení=1 |elektronová konfigurace=ns¹ |valenční elektrony=1 |prvky= {{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Lithium|Li}} {{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Sodík|Na}} {{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Draslík|K}} {{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Rubidium|Rb}} {{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Cesium|Cs}} {{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Francium|Fr}} }} '''Alkalické kovy''' jsou prvky 1. skupiny [[periodická tabulka prvků|periodické tabulky prvků]] mimo [[vodík]]u. Jedná se o [[lithium]] (Li), [[sodík]] (Na), [[draslík]] (K), [[rubidium]] (Rb), [[cesium]] (Cs) a [[francium]] (Fr). Tyto prvky jsou velmi [[chemická reakce|reaktivní]] a v přírodě se nachází pouze ve [[chemická sloučenina|sloučeninách]]. Musí být skladovány pod vrstvou nereaktivní, [[voda|bezvodé]] kapaliny (např. [[petrolej]]e). __TOC__ <br clear="all" /> == Vlastnosti == [[Soubor:Alkalimetalle.jpg|thumb|Alkalické kovy]] [[Soubor:Flame colour in alcalic metals.png|thumb|Zabarvení plamene alkalickými kovy]] Alkalické kovy jsou měkké, lehké a stříbrolesklé [[kovy]] (cesium je nazlátlé), které lze krájet nožem. V [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsově stupnici tvrdosti]] mají hodnoty menší než 1 (jsou tedy měkčí než [[mastek]]). Nejtvrdší ze všech alkalických kovů je [[lithium]]. Všechny dobře vedou [[elektrický proud]] i [[teplo]], [[lithium]], [[sodík]] a [[draslík]] jsou lehčí než [[voda]] a plovou na ní a [[rubidium]], [[cesium]] a [[francium]] jsou těžší a klesají tedy ke dnu. V parách alkalických kovů se kromě [[atom|jednoatomových]] částic můžeme setkat i s dvouatomovými [[molekula]]mi, které mají barvu. V kapalném [[amoniak]]u se rozpouští za vzniku temně modrého roztoku. [[Kationt]]y alkalických kovů barví plamen různými barvami (Li - karmínová/červená; Na - světlá oranžová/žlutá; K - fialová). Elementární kovy lze dlouhodobě uchovávat pod vrstvou [[alifatické uhlovodíky|alifatických uhlovodíků]] jako [[petrolej]] nebo [[nafta]], s nimiž nereaguje. == Reaktivita == Alkalické kovy jsou velmi reaktivní. Mají nejnižší [[ionizační potenciál]] v příslušné periodě, ale hodnota jejich druhého ionizačního potenciálu je velmi vysoká. Ve valenční slupce [[elektronový obal|elektronového obalu]] mají jeden [[elektron]], takže snadno tvoří [[kationt]]y s jedním kladným nábojem. Reaktivita alkalických kovů stoupá s protonovým číslem prvku - [[lithium]] je nejméně reaktivní a [[francium]] je nejreaktivnější. Reagují přímo s [[halogen]]y za vzniku [[ion]]tových [[Soli|solí]] a s [[voda|vodou]] za vzniku silných [[hydroxid]]ů. Alkalické kovy jsou známé bouřlivou reakcí s vodou, tato reaktivita se zvyšuje se stoupajícím [[protonové číslo|protonovým číslem]] prvku. Při reakci vzniká hydroxid, uvolňuje se [[plyn]]ný vodík a velké množství [[teplo|tepla]]. :2 K + 2 H₂O → 2 KOH + H₂ V [[kapalina|kapalném]] [[amoniak]]u se alkalické kovy rozpouštějí za vzniku tmavě modrých, [[paramagnetismus|paramagnetických]] roztoků. :K + NH₃ → K⁺ + e⁻ Vzniklé solvatované elektrony jsou velmi dobrým [[Redukce (chemie)|redukčním]] činidlem. Kromě těchto dvou základních reakcí reagují alkalické kovy také s [[kyslík]]em za vzniku [[Oxidy|oxid]]ů, [[Peroxidy|peroxid]]ů nebo [[hyperoxid]]ů, za mírného zahřátí s [[vodík]]em a [[dusík]]em. I když je lithium nejméně reaktivní, tak jako jediné reaguje s [[dusík]]em za normální teploty a při zahřátí také dokonce s [[uhlík]]em a [[křemík]]em. == Výskyt v přírodě == Díky vysoké reaktivitě se alkalické kovy volně v přírodě nevyskytují. Velmi hojně se však vyskytují ve formě svých [[chemická sloučenina|sloučenin]]. [[Sodík]] a [[draslík]] dokonce patří mezi deset nejhojněji se vyskytujících prvků na zemi. Velké množství alkalických kovů se nachází v mořské vodě, v podobě svých iontových sloučenin - solí (nejvíce je zastoupena sůl NaCl neboli [[chlorid sodný]] a [[sylvín]] KCl neboli [[chlorid draselný]]). Odtud se také získávají. Tyto rozpuštěné minerály se také nacházejí v oblastech, kde dříve bylo moře, ale při [[vrásnění]] se postupně moře vysušilo a minerály zkrystalizovaly. Proto se zejména ve střední Evropě (v okolí Solnohradu - [[Salzburg]]u) vyskytují velká podzemní naleziště [[kamenná sůl|kamenné soli]]. V poměrně velkém množství se také vyskytují [[ledek|ledky]], zejména na [[Chile|chilském]] pobřeží, které vznikly mineralizací rostlinných zbytků. == Získávání a výroba == Všechny alkalické kovy se získávají především z mořské vody. Pouze [[lithium]] se ve větším množství získává ze svých minerálů. U ostatních alkalických kovů se nejdříve odpaří mořská voda a nechají se zkrystalizovat minerály rozpuštěné ve vodě. Jednotlivé sloučeniny alkalických kovů se od sebe odseparují a poté se získávájí [[elektrolýza|elektrolýzou]] jejich taveniny nebo se rovnou elektrolyzují a jednotlivé [[kov]]y se odseparují na základě různých [[teplota tání|teplot tání]] a [[teplota varu|varu]]. == Využití == Alkalické kovy se dají použít především jako dobrá [[redukce|redukovadla]] v [[organická chemie|organické chemii]] nebo [[analytická chemie|analytické chemii]], ale vzhledem k jejich vysoké reaktivitě se na tyto reakce ve velkém nepoužívají. Z čistých kovů má největší využití [[lithium]], které je nejstálejší na [[vzduch]]u a nejméně reaktivní. U ostatních alkalických kovů jsou významné především jejich sloučeniny. == Mnemotechnická pomůcka == '''H'''elenku '''Li'''bal '''Na''' '''K'''olýnko '''R'''o'''b'''ustni '''C'''e'''s'''tář '''Fr'''ancek '''H'''nusná '''Lí'''da '''Na''' '''K'''rásného '''R'''o'''b'''erta '''Č'''a'''s'''to '''Fr'''kala == Související články == * [[Lithium]] * [[Sodík]] * [[Draslík]] * [[Rubidium]] * [[Cesium]] * [[Francium]] == Literatura == * Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8 ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze]) * Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961 * N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9 {{Tabulka prvků}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Chemické prvky]] [[Kategorie:Kovy| ]]

Návrat na stránku „Alkalické kovy“.