Borovice lesní

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = lightgreen | jméno = Borovice lesní | obrázek = Borovice lesní u Pecky.jpg | popis obrázku = Borovice lesní | šířka obrázku = 258px | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') | oddělení = [[nahosemenné]] (''Pinophyta'') | třída = [[jehličnany]] (''Pinopsida'') | řád = [[borovicotvaré]] (''Pinales'') | čeleď = [[borovicovité]] (''Pinaceae'') | rod = [[borovice]] (''Pinus'') | podrod = Pinus | sekce = Pinus | podsekce = Pinus | binomické jméno = Pinus sylvestris | druh popsal = Carl Linné, 1753 }} '''Borovice lesní''' (''Pinus sylvestris''), '''sosna''' je jehličnatý [[strom]] s mohutným hluboko jdoucím hlavním [[kořen]]em a široce rozestřenou až plochou [[koruna stromu|korunou]]. Může dorůst výšky až 40 metrů. Dožívá se stáří 300 až 350 let. == Systematika == === Synonyma === * ''Pinus rubra'' P. Miller, 1768 <!-- Gard. Dict., ed. 8 : n° 3 --> ** ''Pinus sylvestris'' Linné, 1753 var. ''rubra'' (Miller, 1768) Cariot & St-Lager, 1889 <!-- Étude Fl., éd. 8, 2 : 760 --> * ''Pinus sylvestris'' Linné, 1753 var. ''hamata'' Steven, 1838<!-- Bull. Soc. Naturalistes Moscou, 1838 : 51 --> ** ''Pinus hamata'' (Steven, 1838) D. Sosnowsky, 1925<!-- Fl. Tifl. 11 -->, non Roezl, 1857 <!-- Cat. Sem. Conif. Mexic. : 32 --> ** ''Pinus hamata'' (Steven, 1838) Fomin, 1928<!-- in Mem. Acad. Sc. Ukraine, Cl. Sc. Phys. & Math. xi. 23 -->, non Roezl, 1857 * ''Pinus kochiana'' Klotzsch ex C. Koch, 1849 <!-- Linnaea, 22 : 296 --> ** ''Pinus sylvestris'' Linné, 1753 subsp. ''kochiana'' (Klotzsch ex C. Koch, 1849) Eliçin 1970 (1971) <!-- in Istanbul Üniv. Orman Fak. Dergisi. A, 20(2):.289. 1971 1970 publ. 7 Apr. 1971--> * ''Pinus scotica'' von Willdenow ex Endlicher <!-- Syn. Conif. 172 --> ** ''Pinus sylvestris'' Linné, 1753 subsp. ''scotica'' (P. K. Schott) E. Warburg in Clapham, Tutin & E. Warburg, 1952 <!-- Fl. Brit. Isles : 61 --> * ''Pinus sylvestris'' Linné, 1753 var. ''fastigiata'' Carrière, 1855 <!-- datace odhadnuta --> ** ''Pinus sylvestris'' Linné, 1753 f. ''fastigiata'' (Carrière, 1855) Beissner * ''Pinus sylvestris'' Linné, 1753 var. ''fruticosa'' Borbás <!-- Mag. Math. Ésterm. Kozlem., 11 : 256 --> * ''Pinus sylvestris'' Linné, 1753 var. ''patula'' Rouy 1913 <!-- Fl. Fr., 14 : 367 --> * ''Pinus fominii'' Kondratjuk, 1950 <!-- J. Bot. Acad. Sci. Ukr., 7 (1) : 53 --> * ''Pinus borealis'' Salisbury, 1796 <!-- Prodr. : 398 --> ([[nomen illegitimum|nom. illeg.]]) === Systematické dělení === Vzhledem k velikosti areálu tohoto druhu a s tím související variabilitou byl systematicky členěn do různých poddruhů nebo variet. Podle posledních prací se dělí na 4 variety: * ''Pinus sylvestris'' var. ''sylvestris'' * ''Pinus sylvestris'' var. ''lapponica'' Hartm., 1849'' * ''Pinus sylvestris'' var. ''mongolica'' Litv., 1905'' * ''Pinus sylvestris'' var. ''hamata'' Steven, 1838'' == Vzhled == [[Soubor:PinusSylvestrisBole.jpg|thumb|Borka borovice lesní]] [[Borka|Kůra]] dolní části [[kmen (strom)|kmene]] je šedohnědá, deskovitě rozpukaná, v horní části a u větví má barvu rezavou, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. [[Kořenový systém]] je založen na existenci mohutného, do hloubky jdoucího hlavního [[kořen]]e. [[Jehlice]] dlouhé 4 - 8 cm,vyrůstají ve svazečcích po dvou z [[brachyblast]]ů. Kvete v dubnu až červnu (poprvé ve stáří 15 - 20 let). Samčí šištice jsou sírově žluté a vyrůstají na bázi [[letorost]]ů, samičí růžově červené a lze je nalézt jednotlivě až po třech na koncích větví pod vrcholovým [[pupen]]em. Dozrávají v 3 - 10 cm dlouhé, kuželovitě vejcovité [[šiška|šišky]] dva roky. == Rozšíření == [[Soubor:ScotsPine map.jpg|left|thumb|299px|Mapa rozšíření (areálu) borovice lesní]] Areál borovice lesní zahrnuje mírný a chladnější pás celé [[Eurasie]]; jižní hranice areálu leži přibližně mezi 45º a 50º s. š., na sever se vyskytuje zhruba až po polární kruh. V [[Evropa|Evropě]] ji výjimečně nacházíme i ve Středomoří, ale např. se přirozeně nevyskytuje na jižní [[Ukrajina|Ukrajině]] a v jižním [[Rusko|Rusku]]. Nejsevernější výskyt v Evropě je hlášen z [[Laponsko|Laponska]]. V [[Severní Amerika|Severní Americe]] je pěstována pouze lesnicky. == Ekologie == [[Soubor:Pinar Sierra de Guadarrama 2005-09-13.JPG|thumb|Borový les]] Ekologické nároky jsou nevyhraněné; jde o výrazně světlomilný strom, který se připůsobí velmi rozličným podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých půdách (bory na písčitých půdách). Ve vichřici se zpravidla nevyvrací, ale láme. Z hlediska ekologie můžeme rozlišit 2 varianty: * chlumní - [[pionýr]]ská: roste v monokulturách, zmlazuje se na minerální půdě na pasekách a na otevřených plochách. V mládí rychle odrůstá, brzy plodí, nesnáší konkurenci jiných druhů. * náhorní - [[klimax]]ová: roste ve směsích (se [[smrk]]em, [[jedle|jedlí]] a [[Buk (rod)|bukem]]) ve vyšších polohách (700 - 1100 m), ale sestupuje i do nižších poloh. Zmlazuje se pod porostem a špatně snáší otevřená stanoviště (paseky). Do výšky předrůstá své konkurenty (smrk), dorůstá až do 40 m a má vysokou produkci dřeva. V některých lokalitách je vytlačována nepůvodními [[druh (biologie)|druhy]] [[borovice|borovic]]: v [[NP Podyjí]] [[borovice černá|borovicí černou]] (poznáme ji podle delších jehlic), v [[Národní park České Švýcarsko|NP České Švýcarsko]] [[borovice vejmutovka|borovicí vejmutovkou]] (jehlice ve svazečku po pěti). == Využití == Poskytuje vynikající pružné, lehké a měkké pryskyřičnaté [[dřevo]] s výraznou kresbou [[letokruh]]ů. Používá se na výdřevu v dolech a na výrobu pražců. Je též jedním z nejvhodnějších dřev na stavbu lodí. Vynikající je i jako [[palivo]]. [[Pryskyřice]] je zdrojem terpenických látek. Krom toho je vysazována pro zpevnění sutí a písčitých půd a jako okrasný strom. == Památné stromy == * [[Borovice na Makové]] * [[Borovice u Nechanic]] * [[Borovice u Pecky]] * [[Borovice u Staré Paky]] * [[Borovice v Kamenném Újezdě]] * [[Libáňská borovice]] * [[Tajanovská borovice]] * [[Sosnovské borovice na Sosně]] == Literatura == * BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu ''Pinus'' L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. * Květena ČSR, díl 1 (S. Hejný, B. Slavík (Eds.) 1988. – Praha: Academia, s. 289–308. – ISBN 80-200-0643-5 * PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha. * POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha. == Externí odkazy == * [http://botanika.wendys.cz/kytky/K539.php Borovice lesní na botanika.wendys] {{Commons|Pinus sylvestris}}{{Článek z Wikipedie}} {{Šablona:Borovice}} [[Kategorie:Borovice]] [[Kategorie:Jehličnaté stromy]] [[Kategorie:Okrasné rostliny]]

Návrat na stránku „Borovice lesní“.