Brána Nebeského klidu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:Tiananmen.JPG|thumb|Brána Nebeského klidu]] [[Image:Forbidden City Gate of Heaven 1.jpg|thumb|Čelní pohled na bránu Nebeského klidu a vstup do Zakázaného města]] [[Image:Forbidden City Gate of Heaven 2.jpg|thumb|Detail střechy]] '''Brána Nebeského klidu''' ([[zjednodušené znaky|ZZ]]: 天安门, [[tradiční znaky|TZ]]: 天安門, [[pinyin]]: ''Tiānānmén'', český přepis: Tchien-an-men) je hlavním vstupem do [[Zakázané město|Zakázaného města]] v [[Čínská lidová republika|čínském]] [[Peking]]u. Brána je umístěna na severní straně [[náměstí Nebeského klidu]]. == Název a historie== Brána Nebeského míru bývá v češtině označována také jako '''brána Nebeského míru''' nebo '''Tchien-an-men'''. Brána byla postavena v roce 1417 za [[dynastie Ming]] a původně nesla název ''brána Přijetí nebeského'' (ZZ: 承天门, TZ: 承天門, pinyin: ''Chéng tiān mén'', český přepis: Čcheng-tchien-men). V roce 1457 byla vážně poškozena bleskem a opravena v roce [[1465]]. Ve válce na konci [[dynastie Ming]] utrpěla značné škody, když ji v roce 1644 vypálili rebelové vedení [[Li C'-čcheng]]em. Za vlády dynastie Čching byla v roce 1651 znovu vystavěna do současné podoby a přejmenována na bránu Nebeského míru. Za dynastie Ming se každé tři roky ve vnitřních prostorách brány konaly [[Zkouškový systém|státní úřednické zkoušky]], jejichž konání bylo později za dynastie Čching přesunuto do císařského paláce. == Popis == Stejně jako většina významných budov Říše středu má brána jedinečnou dekoraci střechy. Drží však prvenství v počtu figur na římsách. Před branou stojí dva [[lev|lvi]] a další dva střeží mosty. Před branou také stojí dva kamenné sloupy, každý se zvířetem na vrcholu. Tato zvířata zde pravděpodobně dohlížela na [[císař]]e – zvíře hledící ven (na jih) mohlo napomenout císaře, pokud zůstal příliš dlouho mimo [[Zakázané město]], zvíře hledící dovnitř (na sever) pak káralo císaře, který setrvával příliš dlouho uvnitř. Vzhledem k umístění před císařským Zakázaným městem a historickým událostem, které se odehrály na [[náměstí Nebeského klidu]], má brána velký politický význam. Ve [[20. století|20. století]] byla brána často zdobena portréty uctívaných osobností. V raných letech [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] zde při zvláštních příležitostech byly vyvěšovány podobizny [[Sunjatsen|Sun Jat-sena]], [[Mao Ce-tung]]a, [[Karl Marx|Marxe]], [[Friedrich Engels|Engelse]], Lenina a Stalina, přičemž čestné místo bylo vyhrazeno Sun Jat-senovi. Od Maovy smrti v roce [[1976]] je na čele brány trvale umístěn jeho portrét. Východní a západní stěny nesou obrovské transparenty. Východní (z pohledu pozorovatele vlevo) nese nápis „Dlouhý život Čínské lidové republice“ (中华人民共和国万岁) a západní nápis „Dlouhý život velké jednotě lidstva světa“ (世界人民大团结万岁), dříve však nesl nápis „Dlouhý život ústřední vládě lidu“. Oba transparenty jsou napsány zjednodušenými znaky. Také [[frázování]] má velký význam, neboť znaky ''dlouhý život'' (万岁, pinyin: ''wàn suì'', český přepis: wan suej, doslova ''deset tisíc let'') byly tradičně vyhrazeny pouze císaři, zatímco dnes jsou již k dispozici pro běžné lidi. U příležitosti Svátku práce ([[1. květen|1. května]]) a Národního dne ČLR ([[1. říjen|1. října]]) se před branou konají vojenské přehlídky. Ve středověku byla brána Nebeského klidu třetí branou při vstupu do císařského [[Peking]]u. První byla [[Brána Správného světla]], druhá v pořadí stála [[Čínská brána]]. Brána Nebeského klidu je považována za symbol [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] a je vyobrazena na státním znaku země. == Související články == * [[Náměstí Nebeského klidu]] {{commons|Tiananmen}}{{Článek z Wikipedie}} {{Brány města Pekingu}} [[Kategorie:Peking]]

Návrat na stránku „Brána Nebeského klidu“.