Buštěhradská dráha

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Buschtěhrader Eisenbahn.GIF|thumb|350px|Síť Buštěhradské dráhy]] ''' Buštěhradská dráha''', zkratka '''B.E.B.''' (z německého: '' Buschtěhrader Eisenbahn'') byla privátní železniční společností na území [[Čechy|Čech]]. Společnost provozovala v letech 1855 - [[1922]] síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala [[Krušné hory]] a Podkrušnohorsko s Prahou. == Historie == [[Soubor:Krimov abolished line to reitzenhain.jpg|right|thumb|Stanice Křimov, opuštěná trať do Reitzenhainu (2007)]] [[Soubor:Bierwagen_pivovar_krusovice.jpg|thumb|[[Krušovice (pivovar)|Krušovický pivovar]] přepravoval pivo v chladících vozech BD ([[Železniční muzeum Lužná u Rakovníka]]; 2008)]] Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit dosud fungující [[Lánská koněspřežka|koněspřežnou dráhu]] výkonnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byla v roce 1852 založena ''Buštěhradská železniční společnost'' (něm.: ''Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft''), která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Její jméno bylo odvozeno od [[Buštěhrad]]u. V tamějším [[zámek (stavba)|zámku]] mělo [[administrativa|administrativní]] centrum jedno panství v majetku [[císař]]e [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda]], proto se někdy usuzuje, že právě proto byla tato dráha pojmenována jako '''Buštěhradská'''. Pravdou však je, že [[Kladno]] bylo v době vzniku malým městečkem, kdežto [[Buštěhrad]] byl mnohem známější. Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855 – jednalo se o úsek Staré Kladno - [[Kralupy nad Vltavou]] o délce 20,5 km; V Kralupech byla možná překládka uhlí na lodě a jeho další doprava po [[Vltava|Vltavě]] a [[Labe|Labi]]. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes žst. Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka – Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben a roku 1867 následovala koncese pro zbylý úsek Vejhybka – Lány. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově. Na základě požadavku na železniční spojení od producentů [[cukr]]u a [[chmel]]e na [[Žatec]]ku a [[Louny|Lounsku]] a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří postupně společnost BD rozvinula síť svých železnic do celé oblasti. 4. února 1871 byl zahájen provoz na novém, 83,8 km dlouhém úseku Lány - [[Chomutov]], čímž Chomutov získal přímé spojení s [[Praha|Prahou]]. V Chomutově vystavěla vlastní nádraží, které pak využívala společně s [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplickou dráhou]]. 3. března 1872 byl zahájen provoz na úseku [[Smíchov]] - [[Hostivice]]. Tím získala BD nové spojení s Prahou, které bylo navíc sklonově příznivější, než dejvická větev. V původních plánech bylo postavit na [[Smíchov|Smíchově]] nové, reprezentativní nádraží. To se mělo nacházet v oblasti Na Knížecí, tato myšlenka však byla opuštěna a zůstalo u provizorního nádraží [[Praha-Smíchov severní nástupiště]]<ref>Musil, Stanislav. Vůně pražských nádraží. Editor: Matěj Barták. Praha: Plot, 2005.</ref>. Myšlenka nádraží Na Knížecí ožila po téměř 130 letech - v roce [[2010]] při výluce tramvajových tratí v oblasti Motola a Řep byla od 1. 6. zřízena na konci jedné z kolejí bývalého nákladového nádraží zastávka [[Praha]]-[[Smíchov]] Na Knížecí s nástupištěm délky dvojdílné jednotky ř. 814. 1. srpna 1872 zahájila BD provoz na 57,7 km dlouhém jednokolejném úseku z Chomutova do [[Vejprty|Vejprt]] s odbočkou [[Křimov]] - [[Nová Ves (Hora Svatého Šebestiána)]] s napojením na saskou železniční síť v [[Reitzenhain|Reitzenhainu]]. 1. března 1873 byl uveden do provozu dvanáctikilometrový úsek Chomutov - [[Kadaň]] - [[Prunéřov]]. Také v následujících letech byla síť postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla své největší délky – 465 km. Již před [[1. světová válka|1. světovou válkou]] se uvažovalo o zestátnění BD. V roce [[1918]] se ocitly tratě BD na území nově založeného [[Československo|Československa]], které zestátňování drah upřednostňovalo. 1. ledna [[1923]] byla BD zákonem zestátněna a její tratě se staly součástí [[Československé státní dráhy|ČSD]].<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie železničních tratí ČR, databáze; Sekera, Pavel]</ref> == Vozidla == Z lokomotiv BD se zachovaly dvě ve sbírkách [[Národní technické muzeum|Národního technického muzea]] - [[lokomotiva Kladno]] z roku 1855 je nejstarší dochovanou lokomotivou v Čechách a bývalá IIIa 272 (ČSD 324.391) jako neprovozní exponát je v současné době v muzeu v [[Lužná u Rakovníka|Lužné u Rakovníka]]. Dále se zachoval stroj 300.619, který je v současné době také v Lužné. {| class="wikitable" width="100%" |-- ! colspan="7" style="color:white; background:darkred" | '''Parní lokomotivy BD''' |-- | '''Řada''' || '''Číslo''' || '''Uspořádání''' || '''Rok výroby''' || '''Výrobce''' || '''řada [[ČSD]]''' || '''Obrázek''' |- | [[BD řada I|I]] || 101–105 || C2' n2t || 1855–1861 || [[Lokomotivfabrik der StEG]] || || [[Soubor:Lokomotiva kladno.jpg|100px]] |- | [[BD řada Ia|Ia]] || 401–422 || C n2t || 1890–1906 || [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik|Wiener Neustadt]], [[Lokomotivfabrik Floridsdorf|Floridsdorf]], [[ČKD|BMMF]] || 300.601–623 || |- | [[BD řada II|II]] || 106–112 || C n2 || 1863–1868 || [[Lokomotivfabrik der StEG]] || || |- | [[BD řada III|III]] || 113–170 || C n2 || 1870–1873 || [[Lokomotivfabrik der StEG]], [[Lokomotivfabrik Floridsdorf|Floridsdorf]] || 322.201–254 || |- | [[BD řada IIIa|IIIa]] || 180–277 || C n2 || 1887–1907 || [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik|Wiener Neustadt]], [[Lokomotivfabrik der StEG]] || 324.301–396 || [[Soubor:BEB IIIa.jpg|100px]] |- | [[BD řada IV|IV]] || 201–203 <small>(do r. 1887)</small><br /> 301–306 || D n2 || 1884, 1890 || [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik|Wiener Neustadt]] || 412.001–006 || |- | [[BD řada IVa|IVa]] || 351–355 || D n2 || 1909 || [[ČKD|BMMF]] || 413.101–105 || [[Soubor:BEB IVa 351.jpg|100px]] |- | [[BD řada V|V]] || 1–20 || 1B n2 || 1870–1872 || [[Sächsische Maschinenfabrik]]/[[Chemnitz]]|| 232.201–220 || [[Soubor:BEB V 10.jpg|100px]] |- | [[BD řada Va|Va]] || 501–506 || 1'E1' n2t|| 1918 || [[ČKD|BMMF]] || 524.101–106 || [[Soubor:Lok 524.jpg|100px]] |- | [[BD řada VI|VI]] || 81–84 || 1B n2 || 1873 || [[Maschinenfabrik Esslingen|Kessler]]/[[Karlsruhe]] || || |- | [[BD řada VII|VII]] || 90–96 || 2'B n2 || 1887–1897 || [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik|Wiener Neustadt]] || 253.301–307 || |- | [[BD řada VIII|VIII]] || 51–73 || 2'C n2 || 1898–1914 || [[Lokomotivfabrik der StEG]] || 354.425–447 || [[Soubor:BEB VIII 67.jpg|100px]] |- |- |} == Tratě BD == {| class=wikitable width="100%" |- bgcolor=#E1E1E1 ! width=200px | Trať ! width=60px | Stavební délka<ref>Geschichte der Eisenbahn der österreichisch-ungarischen Monarchie, IV. Band, k.u.k. Hofbuchhandkung & k.u.k. Hofbuchdruckerei Karl Prochaska, Wien-Techen-Leipzig, 1899, Seiten&nbsp;331–332</ref><br />(v km) ! width=125px | první<br />otevření ! width=125px | Dokon-<br />čení ! width=220px | Poznámka |- bgcolor=#FFFFFF | Dubny–Staré Kladno || align=center | {{0}}{{0}}2,690 || colspan="2" align=center | 5. listopad 1855 || <small>jen místní nákl. doprava</small> |- bgcolor=#E1E1E1 | Wejhybka (Kladno)–Kralupy || align=center | {{0}}24,813 || align=center | 23. únor 1856 || align=center | 23. únor 1872 || <small>&nbsp;</small> |- bgcolor=#FFFFFF | [[Železniční trať Praha - Rakovník‎|Praha (Bubna)–Lužná u Rakovníka]] <br /> [[Železniční trať Lužná u Rakovníka - Chomutov|Lužná u Rakovníka - Chomutov]] <br />[[Železniční trať Chomutov - Cheb‎|Chomutov–Cheb]] || align=center | 237,819 || align=center | 4. listopad 1863 || align=center | 1. březen 1873 || <small>&nbsp;</small> |- bgcolor=#E1E1E1 | [[Železniční trať Praha - Rakovník|Lužná-Líšany – Rakovník]] || align=center | {{0}}{{0}}9,394 || align=center | 5. červen 1871 || align=center | 5. březen 1873 || <small>místní dráha</small> |- bgcolor=#FFFFFF | [[Železniční trať Březno u Chomutova - Kadaň-Prunéřov|Březno u Chomutova–Kadaň-Prunéřov]] || align=center | {{0}}10,251 || colspan="2" align=center | 9. listopad 1871 || <small>&nbsp;</small> |- bgcolor=#E1E1E1 | Tršnice – Františkovy Lázně || align=center | {{0}}{{0}}4,129 || colspan="2" align=center | 9. prosinec 1871 || <small>&nbsp;</small> |- bgcolor=#FFFFFF | [[Pražský Semmering|Praha-Smíchov–Hostivice]] || align=center | {{0}}19,334 || colspan="2" align=center | 3. březen 1872 || <small> </small> |- bgcolor=#E1E1E1 | [[Železniční trať Chomutov - Vejprty|Chomutov–Křímov-(Reitzenhain)]] || align=center | {{0}}36,243 || align=center | 12. květen 1872 || align=center | 23. srpen 1875 || <small>Úsek st. hranice - Reitzenhain ve vlastnictví [[Königlich Sächsische Staatseisenbahnen|Král. saských státních drah]], pronajatý </small> |- bgcolor=#FFFFFF | [[Železniční trať Chomutov - Vejprty|Chomutov–Vejprty hranice]] || align=center | {{0}}35,144 || colspan="2" align=center | 12. květen 1872 || <small>Místní dráha; Úsek Vejprty – st. hranice pronajat [[Königlich Sächsische Staatseisenbahnen|Král. saským státním drahám]]</small> |- bgcolor=#E1E1E1 | [[Železniční trať Sokolov - Kraslice|Sokolov-st. hranice(–Klingenthal)]] || align=center | {{0}}27,786 || align=center | 1. červen 1876 || align=center | 1. říjen 1886 || <small>místní dráha;Úsek st. hranice–Klingenthal majetkem [[Königlich Sächsische Staatseisenbahnen|Král. saských státních drah]]</small> |- bgcolor=#FFFFFF | [[Železniční trať Krupá - Kolešovice|Krupá–Kolešovice]] || align=center | {{0}}12,311 || colspan="2" align=center | 15. září 1883 || <small>místní dráha</small> |- bgcolor=#FFFFFF | '''Celkem:''' || align=center | '''419,914''' || || || <small>roku 1910 obnášela celková délka včetně uhelných a průmyslových drah (61,50 km) '''~281 km'''</small> |} <br clear="all"> == Tratě provozované BD == * [[Železniční trať Vojkovice nad Ohří - Kyselka|Místní dráha Vojkovice - Kyselka]] (*1. února 1895) == Literatura == * Walter Rollmann: ''Eisenbahngeographie der Sudetenländer.'' Zahn & Jaensch, Dresden 1935 [Prag, phil. Diss.] [http://katzoom.onb.ac.at/DB2/nkn/m002/z007/h014/b1061341.gif ÖNB] * Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: ''Eisenbahnen im Sudetenland.'' Bufe-Fachbuchzentrum, München 1991, ISBN 3-922138-42-X == Viz též == * [[Železniční muzeum Lužná u Rakovníka]] * [[Železniční trať Praha - Rakovník]] * [[Historie železniční dopravy v Česku]] * [[Ajznbonští tovaryši]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.mestobustehrad.cz/historie/draha.php Buštěhradská dráha] * [http://www.komotau.de/bahnhof.htm Komotauer Hauptbahnhof] * Reichsgesetzblatt Nr. 16 aus 1867 (Seiten 29ff): [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?apm=0&aid=rgb&datum=18670004&zoom=2&seite=00000029&x=14&y=11 „Koncesní listina z 11.&nbsp;ledna 1867“ pro stavbu tratí „Prag–Wejhybka“ a „Kladno–Kralup“] * Reichsgesetzblatt Nr. 138 aus 1869 (Seiten 399ff): [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?apm=0&aid=rgb&datum=18680004&zoom=2&seite=00000399&x=19&y=6 „Koncesní listina z 1.&nbsp;července 1868“ pro stavbu trati „Prag (Smichow)–Saaz–Kommotau–Weipert–königlich sächsische Gränze“] * Reichsgesetzblatt Nr. 43 aus 1874 (Seiten 79ff): [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?apm=0&aid=rgb&datum=18740004&seite=00000079&zoom=2 „Koncesní listina z 30.&nbsp;října 1874“ pro stavbu trati „Falkenau–böhmisch-sächsische Gränze bei Graßlitz“] * [http://www.pospichal.net/lokstatistik/14014-beb.htm Seznam lokomotiv Buštěhradské dráhy (německy)] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku]] [[Kategorie:Zaniklé železniční společnosti]]

Návrat na stránku „Buštěhradská dráha“.