Sociální stát

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

Jako '''sociální stát''' je označován [[stát]], který usiluje o zajištění blahobytu, přesněji podmínek slušného žití pro své občany. Vymezení pojmu je však velmi obtížné a nepanuje o něm shoda, což je způsobeno rozmanitostí podob sociálního státu. Originální [[angličtina|anglický]] termín ''welfare state'' byl poprvé použit v roce 1939 k popisu situace ve [[Spojené království|Spojeném království]], po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se rozšířil v západním světě a začaly jím být označovány systémy [[sociální politika|sociální politiky]] vyspělých zemí, později pak přímo tyto země. Welfare state je vymezen vůči čistě [[Trh (ekonomie)|tržnímu]] [[kapitalismus|kapitalismu]] a [[liberalismus|liberálnímu]] pojetí státu na jedné straně, i vůči [[socialismus|socialismu]] a [[centrálně plánované hospodářství|centrálně plánovanému hospodářství]] na straně druhé. Koncept welfare state je vázán na [[demokracie|demokratický]] režim a pojí se s relativně vyspělou [[tržní ekonomika|tržní ekonomikou]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Krebs | jméno = Vojtěch | spoluautoři = et al. | titul = Sociální politika | vydavatel = CODEX Bohemia | místo = Praha | rok = 1997 | isbn = 80-85963-33-7}} </ref>. == Vymezení sociálního státu == Pojem sociální stát nemá jasné vymezení. V úzkém slova smyslu termín odkazuje k rozsahu zajišťování klíčových veřejných [[sociální služby|sociálních služeb]] (často omezených na [[zdraví]], [[vzdělání]], [[bydlení]], zajištění příjmu a [[pečovatelské služby]]). Šířeji (a stále častěji) je termín sociální stát používán k definici # určitého druhu [[stát]]u, # jisté formy [[politika|politického]] prostředí nebo # specifického typu [[společnost]]i<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pierson | jméno = Christopher | rok = 1991 | titul = Beyond the Welfare State? The New Political Economy of Welfare | vydavatel = Cambridge Polity Press | isbn = 0 7456 0466 8 }}</ref>. Sociální stát primárně usiluje o ekonomické a [[sociální zabezpečení]] [[občan]]ů, omezení [[příjmové nerovnosti|příjmových nerovností]] a udržitelný [[ekonomický růst]] a [[rozvoj]]. Využívá k tomu řadu [[veřejná politika|politik]] jako programy boje proti [[chudoba|chudobě]], zajišťování [[vzdělávání]] obyvatelstva, [[zdravotní péče|zdravotní péči]], sociální zabezpečení, státní kontrola a [[regulace trhu]] a výroby či zajišťování [[zaměstnanost]]i. Od 60. let [[20. století]] pak welfare state expandoval také do oblastí [[občanská práva|občanských práv]] a ochrany [[životní prostředí|životního prostředí]]. Mezi základní cíle, které má sociální stát plnit, patří: * zajišťování prosperity, * omezování chudoby, * zajišťování sociální rovnosti, * zajišťování sociální integrace a zamezování sociální exkluzi, * zajišťování sociální stability, * zajišťování nezávislosti jednotlivců.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Goodin | jméno = Robert E. | spoluautoři = et al. | rok = 1999 | titul = The Real World of Welfare Capitalism | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | isbn = 0 521 59639 4 }}</ref> === Různé definice === * Briggs: ''„Sociální stát je stát, ve kterém je demokraticky organizovaná [[moc]] (prostřednictvím sociálního [[zákon (právo)|zákonodárství]] a činnosti státních orgánů a institucí) užita k:'' ** ''zajištění základního [[příjem|příjmu]] pro každého jedince a jeho [[rodina|rodinu]];'' ** ''zmírnění nebo překonání [[sociální riziko|sociálních rizik]] v důsledku možných [[sociální událost|sociálních událostí]] s cílem zajistit'' přiměřenou sociální úroveň, bezpečí a suverenitu jedince; ** ''poskytování veřejných [[sociální služby|sociálních služeb]] (zejména v oblasti [[školství]] a [[zdravotnictví]]) odpovídající úrovně pro všechny jedince bez ohledu na jejich [[sociální status]].“'' * Thoenes: ''„Sociální stát je typem společnosti, v níž [[vláda]] přebírá zodpovědnost za [[politika|politickou]], [[ekonomika|ekonomickou]] a sociální [[prsperita|prosperitu]] svých občanů.“'' * [[Martin Potůček]]: ''„Sociální stát je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou.“'' * [[liberalismus|Liberální]] definice: ''„Sociální stát změkčuje rizika moderního života, realizuje opatření k zajištění bezpečnosti všech občanů, zvyšuje rovnost příležitostí, a tím tlumí [[třídní konflikt]] a podporuje [[sociální spravedlnost]]“'' * Peacock: ''„Skutečným účelem welfare state je naučit lidi, jak si počínat bez něho.“'' === Česká terminologie === O vhodném [[čeština|českém]] termínu nepanuje shoda. Sousloví sociální stát má pro některé pejorativní zabarvení, užívají se tedy i alternativní označení, jako např. ''stát blahobytu'', ''stát vřejných sociáních služeb'', ''asistenční stát''. Žádný z nich se ale všeobecně neujal. Ojediněle se objevují i termíny ''stát sociálního zabezpečení'', ''stát sociálních práv'' či ''sociální kapitalismus'' ad. Občas dochází i k používání anglického termínu ''welfare state'' i v [[čeština|českých]] textech. == Vývoj sociálního státu == Představy blízké konceptu sociálního státu je možné nalézt již v dílech [[John Locke|Locka]], [[Thomas Hobbes|Hobbese]], [[Jean-Jacques Rousseau|Rousseaua]] a [[John Stuart Mill|Milla]] či v myšlenkách Francouzské revoluce. V mnoha zemích se jednotlivé welfare zákony objevovaly dávno před zrodem sociálního státu, až do posledních dekád 19. století však měl stát v sociální politice jen značně omezenou roli. V té době se začínají objevovat schémata typická pro moderní sociální stát, ať už to je [[Bismarck]]ův systém povinného [[pojištění]] pro případ [[nemoc]]i, [[úraz]]u a [[invlidita|invalidity]] a [[stáří]] v [[Německo|Německu]], nepříspěvkový systém [[starobní důchod|starobních důchodů]] v [[Dánsko|Dánsku]], [[Austrálie|Austrálii]] a na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] či povinné pojištění v [[nezaměstnanost]]i v [[Spojené království|Británii]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Potůček | jméno = Martin | rok = 1995 | titul = Sociální politika | vydavatel = SLON | místo = Praha | isbn = 80-8585001 }} </ref> Vznik sociálního státu však bývá datován až do [[40. léta|40. let]] [[20. století]]. Termín welfare state použil ve své zprávě z roku [[1942]] [[William H. Beveridge]] k označení svého modelu univerzálního minimálního sociálního zabezpečení. Rozšíření sociálního státu nastává spolu s rozsáhlými sociálními reformami po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[1950-1959|50.]] a [[1960|60. léta]] jsou pak tradičně označována za zlatou éru sociálního státu. Západní země zaznamenávaly [[hospodářský růst]], [[plná zaměstnanost]] umožňovala rozšiřování sociálních služeb a dávek. V [[1970-1979|70. letech]] přichází s [[ropná krize|ropnou krizí]] i krize sociálního státu. Objevují se nové výzvy, kterým musí státy čelit. Mění se struktura [[trh práce|pracovního trhu]], rodinné uspořádání, objevují se nová témata, jako jsou ochrana životního prostředí a [[rovné příležitosti]] pro muže a ženy a lidi různých ras, i nové fenomény jako [[stárnutí populace]] a [[globalizace]]. Období od konce 70. let bývá označována jako éra uskromnění, v němž [[vláda|vlády]] zápasily a zápasí s pomalým ekonomickým růstem, narůstající nezaměstnaností, rozpočtovými [[deficit]]y a rostoucím zatěžováním [[státní rozpočet|rozpočtu]] penzijním a zdravotnickým systémem v důsledku stárnutí populace. === Teorie vzniku sociálního státu === [[funkcionalismus|Funkcionalistické]] teorie (Wilensky, Wealth, Needs) spojují koncept sociálního státu se vznikem [[národ|národních]] států a obecnými modernizačními procesy ([[industrializace]], [[urbanizace]], [[sekularizace]]), které změnily strukturu společnosti a vytvořily nové potřeby. Dle [[Švédsko|švédského]] [[sociologie|sociologa]] [[Waltr Korpi|Waltra Korpiho]] je vznik a vývoj sociálního státu mnohem více určován [[politika|politickými]] událostmi. Pro rozvoj sociálního státu je zásadní mobilizace [[levice|levicových]] [[politická strana|politických stran]] a odborů. Na jejím úspěchu, nikoli na stupni industrializace, závisí rozsah sociálního státu. Vladimír Rys<ref>{{Citace monografie | příjmení = Munková | jméno = Gabriela | spoluautoři = et al. | titul = Sociální politika v evropských zemích | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2004 | kapitola = Teorie a praxe srovnávacích studií v oblasti sociálního zbezpečení | isbn = 80-246-0780-8}} </ref> dělí faktory ovlivňující vznik sociálního státu na: * vnitřní: [[demografie|demografické]] fakory, ekonomické faktory, [[sociální struktura]], politický vliv nátlakových skupin, vývoj institucí * vnější: [[kulturní difúze]], rozvoj techniky, mezinárodní standardizace a technická pomoc, [[mezinárodní spolupráce]] == Typologie sociálních států == === Titmussova typologie === [[Richard H. Titmuss]] rozlišil na konci 70. let tři typy sociálního státu: reziduální, institucionální a pracovně výkonový. * ''Reziduální'' sociální stát vychází z [[liberalismus|liberálních]] myšlenek. Jádrem koncepce je předpoklad, že [[potřeby]] lidí jsou primárně uspokojovány [[rodina|rodinou]] a [[Trh (ekonomie)|trh]]em. [[Sociální pomoc]] přichází na řadu až ve chvíli, kdy tyto dvě [[instituce]] přestanou normálně fungovat (rodinná krize, ekonomická krize apod.) Reziduální koncepce odpovídá "tradiční americké [[ideologie|ideologii]] individuální odpovědnosti" a byla velmi populární před velkou krizí v [[Spojené státy americké|USA]]<ref name ="Morawski">{{Citace monografie | příjmení = Morawski | jméno = Witold | rok = 2005 | titul = Ekonomická sociologie | vydavatel = SLON | místo = Praha | isbn = 80-86429-43-1 }}</ref> * ''Institucionální'' sociální stát je charakterizován centrálně organizovaným systémem sociálních služeb, které mají zajišťovat standardní životní potřeby jedinců a [[sociální skupina|skupin]]. Takový sociální stát má integrovat společnost, vyrovnávat nerovnosti a předcházet [[sociální událost|sociálním událostem]]. Sociální pomoc je zde vnímána jako "normální, akceptovatelná a oprávněná funkce moderní průmyslové společnosti", za touto koncepcí stojí přesvědčení, že "je správné pomáhat lidem v seberealizaci“.<ref name="Morawski"/>. * ''Pracovně–výkonnostní'' sociální stát zajišťuje uspokojování potřeb svých občanů na [[meritokracie|meritokratickém]] principu, odvíjí se od začlenění do pracovních struktur a výsledků a produktivity práce. === Esping-Andersenova typologie === [[Dánsko|Dánský]] teoretik sociálního státu, [[Gøsta Esping-Andersen]], v roce [[1990]] ve své knize ''The Three Worlds of Welfare Capitalism'' poukázal na rozdílnost reálných sociálních států a na základě způsobu [[stratifikace]] a míry [[dekomodifikace]] a vztahů mezi [[stát]]em, [[Trh (ekonomie)|trh]]em a [[rodina|rodinou]] vytvořil tři [[ideální typ]]y sociálního státu. {| class="wikitable" ! Typ | '''[[Liberalismus|liberální]]''' | '''[[Konzervatismus|konzervativní]]''' | '''[[Sociální demokracie|sociálně-demokratický]] ''' |- ! Alternativní název | ''anglosaský'' | ''korporativistický'' | ''[[Skandinávie|skandinávský]]'' |- ! Převládající způsob solidarity | individuální | [[etatismus|etatistický]] | univerzální |- ! Míra [[dekomodifikace]] | malá | velká | největší |- ! Role [[stát]]u | malá | střední ([[subsidiarita]]) | velká |- ! Role [[Trh (ekonomie)|trh]]u | velká | malá | malá |- ! Role [[rodina|rodiny]] | malá | velká | malá |- ! Kritérium k obdržení dávek | potřeba | [[sociální status|status]] | [[občanství]] |- !Příklad | [[Spojené státy americké|USA]] | [[Německo]] | [[Švédsko]] |} == Kritika konceptu sociálního státu == Koncept sociálního státu byl a je kritizován od počátku svého vzniku, a to jak zprava, tak zleva. Kritika zprava přichází z řad [[liberalismus|liberálních]] ([[Friedrich Hayek]], [[Milton Friedman]], [[Robert Nozick]]) a [[konzervatismus|konzervativních]] myslitelů, kteří vyčítají sociálnímu státu omezování svobody jednotlivce a [[volný trh|volného trhu]]. Naopak [[marxismus|marxistická]] kritika zleva považuje sociální stát jen za nástroj vládnoucí třídy k umlčení třídy pracující, který podporuje stávající sociální uspořádání. Od 60. let se hovoří o krizích sociálního státu, které souvisejí s obecnějším [[politika|politickým]], [[ekonomika|ekonomickým]] a [[demografie|demografickým]] vývojem společností. Obecně lze rozlišovat tyto typy krizí sociálního státu: ; krize nákladů : sociální stát je příliš drahý ; krize efektivity : aparát sociálního státu je těžkopádný, pracuje neefektivně a netransparentně ; krize legitimity : sociální stát je nespravedlivý, zvýhodňuje určité vrstvy společnosti I zastánci sociálního státu se shodují na tom, že sociální stát je třeba transformovat, aby odpovídal současnému uspořádání společnosti a chránil před novými riziky. == Literatura == * DUBEN Rostislav: Stát blahobytu. Praha: Vysoká škola ekonomická. 1994. ISBN 80-7079-016-4. * ESPING-ANDERSEN, Gøsta: The Three Worlds of Welfare Capitalism. New Jersey: Princeton University Press. 1990. ISBN 0-691-02857-5. * FLORA, Peter, Arnold J. HEIDHEIMER (eds.): The Development of Welfare States in Europe and America. New Brunswick: Transaction Books. 1983. ISBN 0-7456-2253-4. * GOODIN, Robert E., Bruce HEADEY, Ruud MUFFELS, Henk-Jan DIRVEN: The Real World of Welfare Capitalism. Cambridge: Cambridge University Press. 1999. ISBN 0-521-59639-4. * KORPI, Walter: The Democratc Class Struggle. London: Routledge and Kegan Paul. 1983. * KREBS V., J. DURDISOVÁ, O. POLÁKOVÁ, J. ŽIŽKOVÁ: Sociální politika. Praha: CODEX Bohemia. 1997. ISBN 80-85963-33-7 * MARSHALL, T. H. : Citizenship and Social Class and Other Essays. Cambridge University Press. 1950. Chapter: Citizenship and Social Class. * MORAWSKI Witold: Ekonomická sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. 2005. ISBN 80-86429-43-1 * MUNKOVÁ Gabriela: Sociální politika v evropských zemích. Praha: Karolinum. 2004. ISBN 80-246-0780-8. Kapitola II. – Modely sociálního státu. * MUSIL Libor (ed.): Vývoj sociálního státu v Evropě. Brno: Doplněk. 1996. * MYLES John, Jill QUADAGNO: Political Theories of the Welfare State. Social Service Review (March 2002). The University of Chicago. 2002. {{ISSN|0037-7961}} * PIERSON, Christopher: Beyond the Welfare State? The New Political Economy of Welfare. Cambridge Polity Press. 1991. ISBN 0-7456-0466-8 * POTŮČEK, Martin: Sociální politika. Praha: SLON. 1995. ISBN 80-85850-01-X * TITMUSS Richard M.: The Philosophy of welfare: selected writings of Richard M. Titmuss. Editor Brian Abel-Smith and Kay Titmuss. London: Allen a Unwin. 1987. * VEČEŘA, Miloš: Sociální stát. Východiska a přístupy. Praha: SLON. 1993. * ŽIŽKOVÁ, J. a kol.: Úvod do studia sociální politiky. Praha: VŠE. 1995. == Reference == <references/> [[Kategorie:Stát| ]] [[Kategorie:Sociální politika]] [[Kategorie:Veřejná politika]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Sociální stát“.