Soča

{{Infobox řeka
|šířka=200
|řeka=Soča
|obrázek=Soca Kobarid.jpg
|popis1=Soča poblíž Kobaridu
|popis2=
|délka=136
|průtok=135
|plocha=3500
|světadíl=[[Evropa]]
|pramen=[[Trenta]]
|souřadnice1=
|výška1=1100
|ústí=[[Terstský záliv]]
|souřadnice2=
|výška2=0
|protéká= [[Itálie]] ''([[Friuli-Venezia Giulia]])''
|povodí=[[Středozemní moře]], [[Jaderské moře]]
|hčp=
}}
'''Soča''' ({{vjazyce2|it|''Isonzo''}}) je [[řeka]] ve [[Slovinsko|Slovinsku]] a v [[Itálie|Itálii]] ([[Friuli-Venezia Giulia]]). Je 136&nbsp;[[kilometr|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 3&nbsp;500&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]].
== Průběh toku ==
Pramení v [[Julské Alpy|Julských Alpách]] nedaleko obce [[Trenta]] pod horou [[Jalovec (hora)|Jalovec]], ve [[Slovinsko|Slovinsku]]. U města [[Gorica]] protéká přes [[slovinsko-italská hranice|státní hranici]] do [[Itálie]] a zároveň také do [[Benátská nížina|Benátské nížiny]]. Ústí do [[Terstský záliv|Terstského zálivu]] [[Jaderské moře|Jaderského moře]].
== Vodní stav ==
Zdroj vody je [[sníh|sněhový]] a [[déšť|dešťový]]. Vodnatost řeky je nejvyšší na [[jaro|jaře]] a na [[podzim]], nejmenší naopak v [[léto|létě]] a v [[zima|zimě]]. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody činí 135&nbsp;[[metr krychlový za sekundu|m³/s]].
== Využití ==
Na řece bylo vybudováno několik [[vodní elektrárna|vodních elektráren]]. Na dolní toku je možná [[vodní doprava]]. [[Peřej]]e a na horním toku u [[Bovec|Bovce]] jsou vyhledávané [[vodák]]y z celého světa. Dělí se na několik částí s různou [[Klasifikace vodácké obtížnosti|obtížností]]. V ''Bovci'' je větší množství půjčoven vodáckého vybavení a provozuje se tu komerční [[rafting]].
== Historie ==
V době [[První světová válka|1. světové války]] v letech [[1915]]–[[1917|17]] došlo v údolí řeky k těžkým bojům mezi [[italská armáda|italským]] a [[rakousko-uherská armáda|rakousko-uherským]]/[[německá armáda|německým]] vojskem. Celkem došlo ke 13 [[bitva|bitvám]], ve kterých se italským vojskům nepodařilo prorazit obranu protivníka. Sočské boje poznamenaly malé pohyby frontové linie. Velmi významný podíl na udržení obrany proti italským útokům měly jednotky z Českých zemí, které tu prokázaly velké hrdinství.<ref>VRIČAN, Jozef. Po zapadlých stopách českých vojáků. 1. [s.l.] : Ondřej Havlík, 2009. 440 s. ISBN 978-80-254-3535-9.</ref> Až po ofenzivě [[24. říjen|24. října]] [[1917]] se díky [[německá armáda|německým posilám]] podařilo prolomit frontu a zahnat italské vojsko sto kilometrů na západ směrem k řece [[Piava|Piavě]].

=== Reference ===
{{VSE|Изонцо}}
<references/>
=== Související články ===
* [[Slovinské Alpy]]
* [[Julské Alpy]]
* [[Jalovec (hora)]]
* [[Monte Canin]]

{{commonscat|Soča}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]]
[[Kategorie:Řeky ve Slovinsku]]
[[Kategorie:Řeky v Itálii]]
[[Kategorie:Friuli-Venezia Giulia]]
[[Kategorie:Přítoky Jaderského moře]]