Symbol prvku

'''Symbol prvku''', též '''značka prvku''' je grafické znázornění [[chemický prvek|prvku]] nebo [[atom]]u tohoto prvku v&nbsp;textu a&nbsp;ve vzorcích chemických sloučenin. Je tvořen jedním až třemi znaky [[latinka|latinky]] bez diakritiky, z&nbsp;nichž první (nebo jediný) znak je psán velkým písmenem, druhý a&nbsp;případně třetí jsou psány vždy malými písmeny. 
{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="250" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
|align="center" colspan=4 bgcolor="fe80fe"| <font size=+1>'''Provizorní názvy a&nbsp;symboly'''</font>
|-
|'''Číslice'''||'''Písmeno'''||'''Desítky a&nbsp;stovky'''||'''Jednotky'''
|-
|0||n||nil||nilium
|-
|1||u||un||unium
|-
|2||b||bi||bium
|-
|3||t||tri||trium
|-
|4||q||quad||quadium
|-
|5||p||pent||pentium
|-
|6||h||hex||hexium
|-
|7||s||sept||septium
|-
|8||o||okt||oktium
|-
|9||e||en||ennium
|}

Symboly jsou odvozeny od [[latina|latinských]] názvů prvků a&nbsp;kodifikuje je organizace IUPAC (International Union for Pure and Applied Chemistry). U&nbsp;[[transuran]]ů, které dosud nebyly pojmenovány, je přidělováno systematické provizorní jméno odvozené od latinských číslovek a&nbsp;odpovidající [[protonové číslo|protonovému číslu]] příslušného prvku. Symbol tohoto prvku je pak odvozen od prvních písmen jednotlivých číslic. Např.&nbsp;prvek s&nbsp;protonovým číslem&nbsp;113 má provizorní název ''Ununtrium'' a&nbsp;jeho symbol je tedy ''Uut'' (viz tabulka vpravo).

Symbol prvku může být doplněn horními a&nbsp;dolními číselnými indexy, udávajícími dodatečné informace o&nbsp;vlastnostech a&nbsp;stavu určitého atomu (nebo skupiny atomů) prvku podle následujícího schematu:

:<math> {}^{h}_{a}{}\mbox{Xx}{}^{n}_{p} </math>,

kde ''Xx'' je vlastní symbol prvku. Význam jednotlivých indexů je následující:
* ''h&nbsp;– [[hmotové číslo]]'' (též ''nukleonové číslo'') udává počet [[nukleon]]ů v&nbsp;[[atomové jádro|jádře]] tohoto atomu, odlišuje tedy jednotlivé [[izotop]]y daného prvku;
* ''a&nbsp;– [[atomové číslo]]'' (též ''protonové číslo'') udává počet [[proton]]ů v&nbsp;jádře tohoto atomu;
* ''n&nbsp;– [[náboj iontu]]'' udává výsledný náboj iontu vzniklého z&nbsp;atomu nebo skupiny atomů odevzdáním nebo přijetím [[elektron]]ů, a&nbsp;to v&nbsp;násobcích [[elementární náboj|elementárního náboje elektronu]]; je-li počet atomů různý od&nbsp;1, pak se tento náboj vztahuje souhrnně k&nbsp;této množině atomů; znaménko plus nebo mínus se píše až za číselný údaj;
* ''p&nbsp;– počet atomů'' v&nbsp;molekule nebo radikálu nebo víceatomovém iontu resp.&nbsp;obecně ve skupině atomů.

Např.&nbsp;disulfidový anion se dvěma zápornými náboji, tvořený dvěma atomy síry s&nbsp;atomovým číslem&nbsp;16 a&nbsp;hmotovým číslem&nbsp;32 se zapíše následujícím způsobem:

:<math> {}^{32}_{16}\mbox{S}{}^{2-}_{2} </math>.

Indexy umístěné vlevo od symbolu prvku se píší pouze tehdy, chceme-li zdůraznit strukturu jádra prvku. Jedná se především o&nbsp;zápis [[jaderná reakce|jaderných reakcí]], nebo při identifikaci jednotlivých izotopů daného prvku.

Pro různé [[izotop]]y jednoho prvku se používá stejný symbol, liší se jen levý horní index. Výjimku tvoří pouze [[vodík]], jehož tři různé izotopy mají samostatné názvy a&nbsp;mohou být označovány zvláštními symboly, a&nbsp;to:
* protium, symbol ¹H;
* deuterium, symbol ²H nebo D;
* tritium, symbol ³H nebo T.

== Související články ==
* [[Chemický prvek|Přehled symbolů všech prvků]]


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chemické názvy a kódy]]
[[Kategorie:Symboly]]