Tryskové proudění

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Jet Stream.jpg|thumb|Ilustrace tryskového proudění]] '''Tryskové proudění''' neboli '''jet stream''' je [[proudění]] [[vzduch]]u v atmosféře ve směru ze západu na východ. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc meandrovitě zvlněná ve směru od jihu k severu. == Vlastnosti == Tryskové proudění je charakteristické rychlostmi [[vítr|větru]] přes 30 m.s^-1 (108 km.h^-1, 67 mph), v extrémních případech dokonce i přes 700 km/h<ref>{{Citace monografie | příjmení = MUNZAR | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Munzar | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Malý průvodce meteorologií | vydání = 1 | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1989 | počet stran = 248 | typ kapitoly = Heslo | kapitola = letecká meteorologie | strany = 86–87}}</ref>. Prostor vymezený [[Izotacha|izotachami]] vymezujícími tryskové proudění má značně protáhlý zploštělý tvar. Charakteristickým znakem je také vertikální [[střih větru]] kolem 10 m.s^-1 (36 km.h^-1, 22 mph) na 1 km výšky. Tryskové proudění se vyskytuje v [[Troposféra|troposféře]], [[Stratosféra|stratosféře]] i [[Mezosféra|mezosféře]] tj. ve výškách 7 až 12 km. V [[Troposféra|troposféře]] se vyskytuje nejčastěji 1 až 2 km pod [[Tropopauza|tropopauzou]] na hranici sousedících [[Vzduchová hmota|vzduchových hmot]], jejichž teploty jsou výrazně rozdílné. Jsou tedy mezi [[Polární buňka|polární]], [[Ferrelova buňka|Ferrelovou]] a [[Atmosférická cirkulace#Hadleyova buňka|Hadleyovou buňkou]]. == Historie == Proudění bylo objeveno [[Letec|letci]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. == Využití == [[Soubor:Greatcircle Jetstream routes.png|thumb|Příklad využití tryskového proudění pro lety z [[Tokyo|Tokya]] do [[Los Angeles]]. Zatímco dráha letu západním směrem sleduje ortodromu (červeně), let na východ je snazší na dráze tryskového proudění (zeleně).]] Tryskové proudění má značný význam v [[Letecká doprava|letecké dopravě]], respektive [[letectví]], protože usnadňuje [[let]] a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva - to platí při letu s tryskovým prouděním. Pokud [[letadlo]] letí proti tryskovému proudění, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě. Pokud se letadlo snaží vyhnout tryskovému proudění, pak většinou opouští [[Ortodroma|ortodromu]], tedy nejkratší spojnici dvou bodů na sférické ploše. Piloti musí brát v úvahu i to, že tryskové proudění ve svém okolí vyvolává [[turbulence]]. == Vliv na počasí == Proudění má vliv na počasí v [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]]. Severojižní zvlnění oblasti tryskového proudění způsobují tzv. [[Rossbyho vlna|Rossbyho vlny]], které vyvolávají navíc tlak směrem k západu. Síla větru tryskového proudění je obvykle větší; proto se vlny tryskového proudění pohybují k východu. Důsledkem jsou pak mj. [[fronta (meteorologie)|frontální poruchy]] přicházející od západu. V určitých případech však Rossbyho vlny mohou být dostatečně silné na to, aby zastavily postup meandrů tryskového proudění; to pak vyvolá situaci, kdy oblast tryskového proudění je stacionární, což má za následek dlouhodobě stejné rozložení [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]] a může to vést k extrémům počasí. Meandry vyklenuté k severu přitahují od jihu horký vzduch, naopak meandry směřující k jihu vyvolávají proudění studený vzduch od severu. Taková situace nastala např. v červenci [[2010]]. Tehdy do [[střední Evropa|střední Evropy]] pronikl chladný vzduch ze [[Skandinávie]], horký vzduch ze [[severní Afrika|severní Afriky]] silně ohřál značnou část [[Rusko|Ruska]], což mělo za následek zničující [[Požáry lesů a rašelinišť v Rusku 2010|požáry lesů a rašelinišť]] a chladný vzduch z oblasti [[Karské moře|Karského moře]] vyvolal v [[Pákistán]]u rozsáhlé [[Povodně v Pákistánu 2010|povodně]].<ref name=Frozen>{{Citace periodika | příjmení = Marshall | jméno = Michael | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Frozen jet stream, violent weather | periodikum = New Scientist | odkaz na periodikum = New Scientist | rok = 2010 | měsíc = srpen | ročník = | číslo = 2773 | strany = 14–15 | url = http://www.newscientist.com/ | issn = 0262-4079 | jazyk = anglicky}} </ref> V oblasti [[Karibik]]u pak stacionární situace zabránila přílivu vlhkého vzduchu, což mělo za následek výrazné snížení výskytu i intenzity [[hurikán]]ů, v protikladu s očekávanou velmi aktivní hurikánovou sezónou související s výskytem klimatického jevu [[La Niña]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Missing hurricanes explained | periodikum = New Scientist | odkaz na periodikum = New Scientist | rok = 2010 | měsíc = září | ročník = | číslo = 2777 | strany = 7 | url = http://www.newscientist.com/ | issn = 0262-4079 | jazyk = anglicky}} </ref> Naopak v zimním období tento jev může vyvolat delší období mrazivého počasí. Někdy se vyskytuje také ve spojitosti s jevem La Niña, který na tryskové proudění může mít vliv.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Cílek | jméno = Václav | autor = Václav Cílek | odkaz na autora = Václav Cílek | spoluautoři = | titul = Období nedostatku | periodikum = Respekt | odkaz na periodikum = Respekt (týdeník) | rok = 2011 | měsíc = únor | den = 21 | ročník = | číslo = 8 | strany = 71 -73 | url = | issn = }} </ref> Příčiny častějšího výskytu stacionární polohy proudění dosud nejsou známé. Podle výzkumů britských vědců, kteří srovnávali historické záznamy počasí s historií aktivity Slunce, se tento jev zřejmě vyskytuje častěji v letech, kdy je [[sluneční aktivita]] nižší <ref name=Frozen />. == Externí odkazy == * (anglicky) [http://virga.sfsu.edu/crws/jetstream.html San Francisco State University - California Regional Weather Server] == Literatura == <references /> {{Commonscat|Jet streams}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Meteorologie]] [[Kategorie:Větry]]

Návrat na stránku „Tryskové proudění“.