Velehrad

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Velehrad | foto = Image:velehrad.JPG | popisek.foto = [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje]] | znak = Image:Velehrad CZ CoA.jpg | vlajka = Image:Velehrad CZ flag.gif | status = obec | NUTS5 = CZ0722 592790 | kraj = [[Zlínský kraj|Zlínský]] | NUTS3 = CZ072 | okres = Uherské Hradiště | NUTS4 = CZ0722 | ob.roz.půs = [[Uherské Hradiště]] | pov.ob = [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Staré Město]] | země = [[Morava]] | výměra = 22,25 | obyvatelé = 1323 | obyv.datum = 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 | zem.šíř = 49° 06' 36" | zem.dél = 17° 23' 30" | nad.výš = 219 | PSČ = 687&nbsp;06 | početč = 1 | početk = 1 | početzsj = 1 | adresa = Obecní úřad Velehrad<br />Hradišťská&nbsp;231<br />68706 Velehrad | web = www.velehrad.cz | úř.web = www.velehrad.cz | email = ou.velehrad@iol.cz | starosta = Stanislav Gregůrek | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Velehrad |lat_deg=49 |lat_min=06 |lat_sec=36 |lon_deg=17 |lon_min=23 |lon_sec=30 |float=center }} }} '''Velehrad''' je [[obec]] v [[okres Uherské Hradiště|okrese Uherské Hradiště]] ([[Zlínský kraj]]). Má 1323 obyvatel a patří k nejvýznamnějším [[poutní místo|poutním místům]] [[Česká republika|České republiky]]. V lidové tradici je ztotožňována s hlavním střediskem [[Velká Morava|Velké Moravy]], [[Veligrad]]em. V obci se nachází nejstarší [[Cisterciácký řád|cisteriácké]] [[opatství]] na [[Morava|Moravě]], které náleží od roku 1890 [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] a je každoročně [[5. červenec|5. července]] cílem [[Národní pouť na Velehradě|Národní pouti na Velehradě]], která se koná u příležitosti svátku svatých [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]]. V současné době působí na Velehradě tři [[římskokatolická církev|katolické]] řády: kromě už zmíněných jezuitů zde působí ještě [[Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje]] a slovenská<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Komunity | url = http://sdr.sk/data/komunity/komunity.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-11 | vydavatel = [[Kongregácia sestier Božského Vykupiteľa]] | místo = | jazyk = česky }}</ref> provincie ''[[Kongregácia sestier Božského Vykupiteľa|Kongregácie sestier Božského Vykupiteľa]]''. == Historie == {{viz též|Dějiny Velehradu}} V lidové tradici je obec dosud ztotožňována s hlavním střediskem Velké Moravy. V pramenech 9.-13. století však sídlo tohoto názvu není nikde zmíněno. Nejstarší doklad pro jméno Velehrad je až v listině [[arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupa]] [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]] z r. 1131, ale bez bližší identifikace. V roce [[1985]] se na Velehrad u příležitosti [[Národní pouť na Velehradě (1985)|Národní poutě]] navzdory obstrukcím ze strany státních orgánů sjelo mnohem víc lidí, než bylo za [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] zvykem (důvodem bylo, že se papež rozhodl udělit velehradské bazilice [[Zlatá růže|Zlatou růži]]). Nedomyšlený projev ministra kultury [[Milan Klusák|Klusáka]], který označil [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]] za první komunisty, důsledně vynechával při řeči o nich přídomek [[svatý]] a pokusil se dát celé pouti „ten správný politický rozměr“, vyústil v to, že byl ministr z tribuny vypískán a celá akce přerostla v jednu z největších demonstrací odporu proti komunistickému režimu za celé období [[normalizace]]. V roce [[1990]] navštívil Velehrad [[papež]] [[Jan Pavel II.]] V roce [[1993]] na Velehradě proběhlo [[první Celostátní setkání mládeže 1993|Celostátní setkání mládeže]], jehož se zúčastnilo asi 8000 lidí z celé ČR. == Národní pouť == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Národní pouť na Velehradě]] == Velehradský klášter == [[Soubor:STG - entrance.jpg|thumb|Jeden ze vchodů do bývalého kláštera]] {{viz též|Velehradský klášter}} Velehradský klášter je vůbec první cisterciácký klášter založený na Moravě. Jeho součástí je i [[bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje]], vyznamenaná [[Zlatá růže|Zlatou růží]] ([[1985]]), která je nejvýznamnější poutní bazilikou [[Česká republika|České republiky]]. Z podnětu olomouckého biskupa [[Robert (biskup olomoucký)|Roberta]] klášter založil [[Morava|moravský]] markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice ''Veligradu'' (dnešní [[Staré Město u Uherského Hradiště]]), po níž byl pojmenován. Klášter byl dokončen ve 40. letech 13. století. Vybudován je v pozdním [[románský sloh|románském slohu]], s vlivem rané [[gotický sloh|gotiky]]. V současné době náleží [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] . V lednu 1421 klášter vypálili moravští husité, k jeho obnově došlo až na konci 16. století (mezitím byl obydlen pouze tzv. opatský palác). V průběhu třicetileté války byl klášter zpustošen dvakrát, nejprve [[Sedmihradsko|sedmihradskými]] vojsky (1623) podruhé povstalci z [[Valašsko|Valašska]] (1626). Po těchto událostech následovala další raně [[baroko|barokní]] přestavba (1629-1635). V roce 1681 došlo v klášteře ke zničujícímu [[požár]]u, který vyústil v rozsáhlou přestavbu [[konvent]]u a následně (a zejména) kostela, která probíhala na přelomu 17. a 18. století. V roce 1784 byl klášter v rámci [[Josef II.|Josefínských reforem]] zrušen. Od té doby kostel působí jako [[farní kostel|farní]], přičemž ale [[fara]] k němu byla zřízena až v roce 1825. V roce 1890 klášter získali [[jezuité]], kteří zde mimo jiné zřídili své vyučovací ústavy. Během jejich panování v klášteře byly provedeny dvoje [[archeologické vykopávky|vykopávky]] ([[1903]]-[[1906]] a [[1936]]-[[1941]]), jejichž hlavním cílem ovšem bylo vysušení a odvodnění klášterního podzemí. V letech [[1935]]-[[1939]] provedli jezuité rozsáhlé opravy objektu. V roce [[1950]] byl klášter v rámci [[Akce K]] přepaden policií, veškerá jeho činnost byla ukončena a jezuité byli odvlečeni do [[Koncentrační klášter|koncentračních klášterů]]. V roce [[1990]] se jezuité do kláštera vrátili a tentýž rok Velehrad navštívil [[papež]] [[Jan Pavel II.]] Na památku této události na nádvoří před bazilikou vztyčen velký kříž s jeho znakem. ===Klášterní bazilika=== : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje}} [[Image:Velehrad - Basilica.jpg|thumb|Bazilika v lednu [[2008]].]] Součástí nově založeného kláštera byl i [[klášterní kostel|klášterní]] '''''„kostel Nanebevzetí Panny Marie“''''', který byl vysvěcen [[Robert (biskup olomoucký|biskupem Robertem]] na počátku výstavby (27. listopadu 1228). Jeho dnešní plné jméno dnes zní '''''„bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje“'''''). Současnou podobu [[bazilika]] získala při rozsáhlých přestavbách, které následovaly na přelomu 17. a 18. století po požáru v roce 1681. Navzdory nim jí však zůstal uchován románsko-gotický charakter. Během přestavby vzniklo 14 samostatných pobočných [[Kaple|kaplí]], byla zbořena předsíň a západní průčelí (délka baziliky tak klesla ze 100 na 86 metrů) a zcela byla předělána střecha a věže baziliky. Podlaha byla zvýšena na úroveň okolního terénu (v průběhu staletí došlo k navýšení okolí asi o 2 metry) a byly pod ní vybudovány [[krypta|krypty]]. Po dalším požáru v roce 1719 byly opravy dokončeny a dodána vnitřní výzdoba, na níž se mimo jiné podíleli sochař a štukatér [[Baldassare Fontana]], sochař [[Carl Johann Steinhaüser]] a malíř [[Ignác Raab]]. Přebudování kostela bylo ukončeno [[2. říjen|2. října]] 1735 slavnostním druhým svěcením. V roce [[1927]] udělil kostelu [[papež]] [[Pius XI.]] titul [[bazilika|basilika minor]]. V červnu [[1985]] obdržela bazilika od [[papež]]e [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] [[Zlatá růže|Zlatou růži]]. ===Školy v klášteře=== {{viz též|Stojanovo gymnázium}} Jezuité zřídili v klášteře [[kolej]] a později řádové [[gymnázium]], které mělo vychovávat [[kněz]]e a [[misionář]]e. Gymnázium vzniklo v roce [[1916]], ovšem na počátku bylo jen pobočkou [[Arcibiskupské gymnázium Praha-Bubeneč|Arcibiskupského gymnázia v Praze-Bubenči]]. Obrovskou prestiž mu přinesl rok [[1919]], kdy [[papež]] [[Benedikt XV.]] povýšil kolej příslušející k ústavu na [[Papežský ústav]]. Kolej tak přijala jméno ''Papežský misijní ústav sv. Cyrila a Metoděje pro misie slovanské''. Gymnázium se zcela osamostatnilo až na konci roku [[1937]] pod názvem ''Řádové československé gymnázium Papežské koleje Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě''. V roce [[1942]] bylo zrušeno [[nacismus|nacisty]] a areál kláštera využívala ''[[Hitlerjugend]]''. V roce [[1945]] byly oba ústavy obnoveny, ne však nadlouho. Činnost koleje i gymnázia byla násilně ukončena [[Komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] v rámci [[Akce K]] v noci z [[13. duben|13.]] na [[14. duben|14. dubna]] [[1950]], když byl klášter přepaden [[Státní bezpečnost]]í, která jej zabrala, ústavy jediným prohlášením zlikvidovala a jezuity odvezla do [[koncentrační klášter|koncentračních klášterů]]. V roce zde zahájilo výuku [[2004]] církevní ''[[Stojanovo gymnázium]]'', založené [[olomouc]]kým [[arcibiskup]]em [[Jan Graubner|Janem Graubnerem]] v roce [[2001]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Historie školy | url = http://www.sgv.cz/o-skole/historie.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-11 | vydavatel = [[Stojanovo gymnázium]] | místo = | jazyk = česky }}</ref> == Další pamětihodnosti == * ''Socha svatého Jana Nepomuckého'' * ''Sloup se sochou [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]'' z roku 1703 od neznámého autora stojí při silnici ze Starého Města na Velehrad u křižovatky na [[Modrá|Modrou]]. Kristus je vytesán v poněkud menší než v životní velikosti. Jeho postava svázanýma rukama připoutaná k nízkému sloupku představuje „muže bolesti“.<ref>Pojsl, Hyhlík - Velehrad v památkách osmi století</ref> * ''[[Mariánský sloup|Sloup se sochou Panny Marie]]'' stojící v prostoru předklášteří (před západní klášterní branou) vytvořil na přání [[opat]]a [[Petr Silavecký|Petra Silaveckého]] velehradský cisterciácký [[konvrš]]e Bernard Giermek. Mariánská socha na sloupu s korintskou hlavicí byla opatem posvěcena [[5. srpen|5. srpna]] 1681. V roce 1715 byl sloup upraven v mohutnější sousoší, jako poděkování za šťastně přestálou [[morová epidemie|morovou epidemii]]. Původní sloup s [[Immaculata|Immaculatou]] byl postaven na čtyřboký podklad z kvádrového zdiva, v němž byl upraven dopředu otevřený hrob jako jeskyně s ležící postavou [[Svatá Rozálie|sv. Rozálie]]. Proto je sousoší nazýváno „Rozárkou“. Na horní římse podkladu jsou po stranách soklu dvě postavy stojících [[anděl]]ů a na spodní římse tři [[kartuš]]e, z nichž větší střední nese plastickou podobu Kristovy tváře s nápisem „''Salvator mundi adiuva nos''“. Nejspodnější partii tvoří [[balustráda]] s nárožními sochami čtyř [[patron]]ů proti [[mor]]u - [[sv. Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], [[Sv. Šebestián|sv. Šebestiána]], [[Roch z Montpellieru|sv. Rocha]] a [[Sv. Bernard|sv. Bernarda]].<ref>[[Miloslav Pojsl|Pojsl]], Hyhlík - Velehrad v památkách osmi století</ref> * ''Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého'' === Související články === * [[Římskokatolická farnost Velehrad]] * [[Velehradský klášter]] * České náboženské středisko Velehrad v Římě * [[Matice Velehradská]][http://www.maticevelehradska.cz/] * [[Dny lidí dobré vůle]] === Literatura === * kolektiv, Románský Velehrad - průvodce vykopávkami pod velehradskou bazilikou, 1974 * Pojsl Miloslav - Velehrad - Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera, Muzejní a vlastivědná společnost Olomouc, 1990 * {{Citace monografie | příjmení = Hurt | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Hurt | titul = Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I. 1205-1650 | vydavatel = Akademie velehradská | místo = Olomouc | rok = 1934 | počet stran = 439 | isbn = }} * {{Citace monografie | příjmení = Hurt | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Hurt | titul = Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě II. 1650-1784 | vydavatel = Akademie velehradská | místo = Olomouc | rok = 1938 | počet stran = 438 | isbn = }} * {{Citace monografie | příjmení = Pojsl | jméno = Miloslav | odkaz na autora = | titul = Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje | vydavatel = Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě | místo = Velehrad | rok = 2005 | strany = 32 | isbn = 80-86157-16-4}} * {{Citace monografie | příjmení = Jilík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Jilík | příjmení2 = Pojsl | jméno2 = Miloslav | autor2 = | odkaz na autora2 = | titul = Dobrodružství v klášteře Velehradském | ilustrátoři = Rozkopal Zdeněk | vydavatel = Moraviapress | místo = Břeclav | rok = 1997 | strany = 31 | isbn = 80-902343-5-6}} === Reference === == Externí odkazy == * [http://www.velehrad.cz Velehrad], stránky obce * [http://velehrad.maticevelehradska.cz/ Stránky farnosti Velehrad] * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:592790 podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ] * [http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2006013101 Velehrad], e-stredovek.cz * [http://velehrad.webnode.cz stránky Historické společnosti Starý Velehrad] {{commonscat|Velehrad}}{{Okres Uherské Hradiště}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Velehrad]] [[Kategorie:Moravská poutní místa]] [[Kategorie:Vesnice okresu Uherské Hradiště]] [[Kategorie:Mikroregion Buchlov]]

Návrat na stránku „Velehrad“.