Pevnost (fyzika)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Upravit}} '''Pevnost''' je [[Fyzika|fyzikální]] vlastnost [[Pevná látka|pevných látek]], vyjadřující jejich odolnost vůči vnějším silám. Rozeznáváme tři druhy pevnosti: * [[Pevnost v tlaku]] * [[Pevnost v tahu]] – Rm (MPa) * [[Pevnost ve střihu]] (nebo také pevnost ve smyku) Někdy se uvádějí ještě další pevnosti, závisející nejen na fyzikálních vlastnostech materiálu, ale i na jeho profilu: * vzpěrná pevnost * torzní pevnost * pevnost v ohybu Pro zjišťování pevnosti (respektive meze pevnosti) jsou užívány specializované přístroje a metodiky. == Vzorce == S pevností souvisí mez pevnosti [[Sigma|σ]]_p (může být značena i jinak), jednotkou je Pa ([[Pascal]]). Mez pevnosti je maximální hodnota [[normálové napětí|normálového napětí]] σ_n, při které ještě není porušena celistvost materiálu. Vypočítá se jako podíl [[Deformace|deformující]] síly F a průřezu kolmého řezu S, na který tato síla působí: σ_n= F/S, nebo jako součin součin [[relativní deformace]] ε a materiálové konstanty E: σ_n= εE. V případě prostorové napjatosti je mezní stav pevnosti vyjádřen tzv. mezní plochou pevnosti v prostoru hlavních napětí (též Haighův nebo Haighův-Westergaardův prostor). K určení mezní plochy pevnosti mohou vést různé přístupy: fyzikální, experimentální, hypotetický. Fyzikální přístup je omezen úrovní znalostí o vnitřní stavbě látek. Naproti tomu hypotetický přístup je často využíván kvůli jednoduchosti použití při dostačující přesnosti. === Hypotézy pevnosti pro houževnaté materiály === Houževnaté materiály se po překročení meze kluzu dostanou do plastického stavu, proto se napjatost obvykle vztahuje k mezi kluzu <math>\sigma_K</math>. Prostorová napjatost se přepočte na tzv. redukované napětí (σ_red) a to se porovnává s dovoleným napětím. Má být <math>\sigma_{red}\leq\sigma_D=\frac{\sigma_K}k</math>, kde <math>\sigma_K</math> je mez kluzu a <math>k</math> je koeficient bezpečnosti. * τ_max (též Trescova): <math>\sigma_{red}=|\sigma_1-\sigma_3|</math>; (σ₁ a σ₃ jsou největší a nejmenší hlavní napětí). * energetická (HMH nebo von Misesova): <math>\sigma_{red}=\sqrt{(\sigma_1-\sigma_2)^2+(\sigma_2-\sigma_3)^2+(\sigma_3-\sigma_1)^2}</math> === Hypotézy pevnosti pro křehké materiály === Křehké materiály mají rozdílnou pevnost v tahu a v tlaku. * Podmínka křehké pevnosti podle maximálního normálového napětí (<math>\sigma_{max}</math>): Pro tah: <math>\sigma_{red}=\sigma_{max}\leq\sigma_{Dt}</math>. Pro tlak: <math>\sigma_{red}=|\sigma|_{max}\leq\sigma_{Dd}</math>. * Mohrova podmínka křehké pevnosti: <math>\sigma_{red}=\sigma_{max}-\rho\sigma_{min}\leq\sigma_{Dt}</math>, kde <math>\rho=\frac{\sigma_{Dt}}{\sigma_{Dd}}<1</math>. Pro houževnaté materiály je <math>\rho=1</math> a Mohrova podmínka přejde v hypotézu "<math>\tau_{max}</math>". === Pevnostni kritéria pro kompozitní materiály === * mikroskopická (maximální napětí, maximální deformace) * makroskopická: např. Hillovo, Tsai-Wu, Puck, LaRC. == Související články == * [[Vnitřní energie]], [[Pevnost textilií]] [[Kategorie:Technické veličiny]] [[Kategorie:Hmota]] [[Kategorie:Mechanika]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Pevnost (fyzika)“.