Poysdorf (Dolní Rakousy)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Upravit}} '''Poysdorf''' je [[město]] s 5531 [[obyvatel]]i v [[okres]]e [[Mistelbach]] na [[sever]]u [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]]. == Geografie == Poysdorf leží v [[pahorkatina|pahorkatině]] na [[sever]]u Weinviertelu ''(vinné čtvrti)'' na [[Brno|brněnské]] silnici. Dodnes zůstal přesný název místa neobjasněný. Avšak zdá se spojitost mezi místním jménem a [[potok]]em jménem "[[Poybach]]", protože název [[potok]]a býl starší. == Katastrální území == K Poysdorfu přísluší [[katastrální území]]: * [[Altruppersdorf]] * [[Erdberg]] * [[Föllim]] * [[Ketzelsdorf]] * [[Kleinhadersdorf]] * [[Poysbrunn]] * [[Walterskirchen]] * [[Wenzelsdorf]] * [[Wilhelmsdorf]] Sousedící obce na Poysdorfské hranici: * na [[sever]]u od [[západ]]u na [[východ]] [[Neudorf bei Staatz]], [[Falkenstein]], [[Drasenhofen]] a [[Herrnbaumgarten]], * na [[východ]]ě [[Großkrut]], * na [[jih]]u [[Wilfersdorf]], * na [[jihovýchod]]ě [[Mistelbach an der Zaya|Mistelbach]] a * na [[západ]] [[Stožec]] ''(Staatz)''. == Historie == Historie Poysdorfu se vyvíjela v různých dobách. První rolníci se zde usadili již před 7 tisíci lety. Dokazují to četné nálezy z mladší doby kamenné a doby bronzové. První popsaná poprava v Poysdorfu byla provedena v roce 1194/1196 jak je uvedeno ve dvorní knize v [[Klosterneuburg]]u. Tam je zapsáno, že [[Lichtenmštejnové|Rapoto von Liechtenstein]] (†1196) při přijetí jeho dcery do ženského [[klášter]]a v [[Klosterneuburg]]u předal [[léno]] k ''Poistorfu''. Protože Poysdorf leží v pohraničí, dotýkala se [[obyvatel]] každá válečnická zápletka a nepřátelské vpády. Když šel tudy do [[Uhry|Uher]] povolaný [[vévoda]] Heinrich II. Jasomirgott (†1156), nebo když procházel [[vévoda]] Friedrich II. Bojovný (1210-1246), když [[Mongolové]] přešly hranice [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]], nebo když chtěli opět dostat ztracené hraniční [[pevnost]]i v [[Burgenland]]u. Poysdorf ležel v jádru dění po celý středověk. Neustále se také [[Češi|čeští]] [[král]]ové pokoušeli získat [[Rakousko|rakouská]] území. Dne [[4. května]] 1582 [[císař]] Rudolf II. (1552-1612) pozvedl [[ves]], která tehdy měla 200 stavěných domů a dvorů a asi 1500 [[obyvatel]], na [[městys]], protože prodejem vína by se měl dosáhnout určitý blahobyt. Zřízený vnější symbol [[privilegia|privilegií]] "trhových práv" byl oranžový. V roce 1631 se v [[obec|obci]] ubytoval celý pluk [[Valdštejn]]ovy armády. V roce 1639 při požáru shořelo 170 ze 250 domů. V roce 1645 v palmovou neděli ''(šestá neděle po půstu)'' přišel od [[Mistelbach an der Zaya|Mistelbach]]u přes [[Kleinhadersdorf]] do Poysdorfu přední voj [[Švédové|Švédů]], kterému velel [[Torstenson]] a budoval [[opevnění]] z [[kostel]]a teprve v roce 1640 vysvěceného. V západní části [[kostel]]a postavili své koně. Tato řada sedadel je ještě dnes nazývaná "jezdeckou školou". Před drancováním se Poysdorf uchránil, když dodal 1000 [[vědro|věder]] vína, obilí, oves, potraviny, vozy, koně a jateční dobytek. Za to [[obec]] obdržela ochranný list "salva quardia", čímž byli [[obyvatel]]é ušetřeni hrozných hanebností. Teprve v srpnu 1646 se mohlo odvrátit přímé ohrožení [[Vídeň|Vídně]] a [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]] od [[Švédové|Švédů]]. Během zimy 1645 propukl [[mor]]. Celkem na 5000 lidí z Poysdorfu i běženců podlehlo nákaze. Díky občanům Poysdorfu byla postavena [[město|městská]] [[nemocnice]] (1657), [[kaple]] [[svatá Barbora|svaté Barbory]] (1663), nová střelnice (1672) a u [[Vídeň|Vídeňské]] brány vznikl (1673) [[kapucíni|kapucínský]] [[klášter]]. Veřejná správa i soudní pravomoc, byla nyní upravena novým řádem. Proto byl [[17. března]] 1848 byl vyhlášen nový provizorní [[zákon]], podle kterého se pamatovalo na [[katastr|katastrální]] [[obec|obce]] a jejich [[obec|obecní]] politická sdružení. Čili několik [[katastrální území|katastrálních územím]] mělo tvořit [[obec]]. Na základě tohoto provizorního obecního [[zákon]]a došlo k vytvoření nově ustanovené [[obce]] Poysdorf, která v roce 1850 měla 2327 [[obyvatel]] a 382 domů a měla rozlohu 11,85 km2. Dne [[10. července]] 1850 byly provedeny první [[obec|obecní]] [[volby]] [[starosta|starosty]]. Roku 1849 byl [[městys]] Poysdorf sídlem [[okres]]ního [[hejtman]]ství a [[okres]]ního [[soud]]u pro [[Laa]], [[Mistelbach an der Zaya|Mistelbach]], [[Valtice]] a [[Zistersdorf]]. V roce 1852 přesídlilo [[okres]]ní [[hejtman]]ství do nové [[radnice]]. Novým sídlem pro úřad byl [[Mistelbach an der Zaya|Mistelbach]]. V roce 1866 připochodovalo k ubytování [[rakousko]]-[[Uhry|uherské]] vojsko, [[3. července]] - ubytovatelé. [[16. července]] - přišlo prvních 70 Hulánů. [[17. července]] - se v Poysdorfu utábořilo 6000 [[Prusko|pruských]] Hulánů. [[22. července]] - uzavřeno příměří mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Prusko|Pruskem]] a Poysdorf byl odškodněn 200 zlatými pro chudé. Cizí vojáci přinesli tyfus a úplavici, někteří nakažlivou [[cholera|choleru]]. 136 [[Prusové|pruských]] vojáků a 180 [[obyvatel]], téměř všichni místní, podlehlo nemocem. Dne [[14. října]] 1895 byl v Poysdorfu zřízen [[okres]]ní [[soud]] a v roce [[2002]] byl zrušen. Dne [[16. října]] [[1910]] zazářilo v Poysdorfu první umělé světlo. Ovšem instalace [[elektrifikace[[]]elektřiny]] do všech domácností v městysu byla dokončena teprve v roce [[1940]]. Do [[první světová válka|první světové války]] bylo povoláno 600 občanů z Poysdorfu a zpět své domovy již neuvidělo z nich 100. V roce [[1925]] zaplavil [[potok]] [[Poysbach]] [[město]] a obydlí v jeho blízkosti byla v krátkém čase téměř dva metry pod vodou, proto v roce [[1927]] bylo koryto [[potok]]a v zastavěném území [[město|města]] upraveno vybetonováním a vyzděním břehů. V [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl Poysdorf několikrát bombardován, dne [[15. dubna]] [[1945]] bylo přes 40 domů těžce poškozeno nebo zničeno. Dne [[15. května]] [[1945]] přišli do Poysdorfu první vysídlenci z jižní [[Morava|Moravy]], během dvou týdnů jich byly stovky. V dubnu [[1945]] [[město]] bylo obsazeno [[Rusové|ruskou]] posádkou. V záři téhož roku se vojáci stáhli, ale většina [[Rusové|Rusů]] se vrátila, pokud se situace [[obyvatel]]stva nezlepšila. Dne [[19. září]] [[1955]] opustil [[Dolní Rakousy|dolnorakouskou]] zemi poslední [[Rusové|ruský]] [[okupace|okupační]] voják. == Městský znak a pečeť == Obec měla schváleno několik tržních dnů a další [[privilegia]]. V roce 1667 vybral [[městys]] Poysdorf návrh [[město|městského]] znaku a [[město|městská]] pečeť. Teprve v roce [[1923]] se realizovalo vyznamenání z roku 1859, když byl [[městys]]u povýšen na [[město]]. Pro nedostatek peněz muselo být povýšení odmítnuto. Nejdříve se musela provést stavba silnic a dláždění. V letech [[1926]] a [[1927]] byla v některých ulicích zřízena [[kanalizace]]. Pak teprve mohl být převzat titul povýšení na město. Současně došlo také ke schválení městského znaku a pečeti. Popis znaku: ''"Rozpolcené pole modro červené nad zeleným obloukem dole na tom dva v modrém kabátku, s bílými límci, krátkými žlutými kalhotami, bílými punčochami a s černými botami oblečenými chlapci, na svých pravých ramenech nesoucích položenou dřevěnou tyčí s velkým vinným hroznem a listím, nad tím dvouhlavý černý orel."'' == Vinařství == Pěstování vinné révy mělo vždy velký význam v hospodářském a kulturním životě ve Weinviertelu. Podvody při prodeji vína jsou již dokumentovány v roce 1338. Je to nejstarší dokument o víně v [[Rakousko|Rakousku]]. V roce [[1952]] byla založena „Vinařská společnost Poysdorf a okolí“. Dne [[13. dubna]] 2007 byla otevřena akce "Vino Versum" ve sklepích. Proto je také Poysdorf nazýván hlavním městem vína a sektů v [[Rakousko|Rakousku]]. Nejznámějším vínem je Veltlínské zelené. Poysdorf je také znám jako [[metropole]] [[Rakousko|Rakouska]] svými sekty. Produkce sektů v oblasti Poysdorfu činí ročně asi 25 milionu litrů - spotřeba celého [[Rakousko|Rakouska]] v roce [[2005]] byla odhadována na 20 milionů lahví. == Zajímavosti místa == * Nejstarší stavbou je "Eisenhuthaus" ze začátkem 16. století * Nejznámějším je z daleka viditelný [[kostel]] [[svatý Jan Křtitel|svatého Jana Křtitele]] postavený v letech 1629-1635 na [[kostel]]ní hoře v Poysdorfu * [[baroko|Barokní]] poutní a svatební [[kostel]] [[Marie z Bründlu]], který postavil v letech 1740-1751 Donato Felice d´Allio (1677-1761) * [[město|Městské]] [[muzeum]] vinařství obsahuje sbírky z Weinviertelu a je zřízeno v bývalé veřejné nemocnici * Muzeum historických vozidel * [[Galerie]] v domě ponocného se věnuje celoživotnímu dílu významné místní malířky [[Marie Ohmeyer]] (1896-[[1983]]) * [[Muzeum]] 1. mléčné komory v [[Rakousko|Rakousku]] * Nově zřízené 18 jamkové golfové hřiště s "Driwing Range", se 4 jamkovým veřejným dvorkem a hotelem Veltlin * Vinařský svět "Vino Versum" * Dalším výletním místem je Vogelsangův mlýn a [[zámek (stavba)|zámek]] v [[Poysbrunn]]u. * Zvláště oblíbenou je prohlídka ulice vinných sklepů, kde mezi [[Velikonoce]]mi a polovinou [[listopad]]u je v každé [[úterý]] a [[obota|sobotu]] od 17 hodin otevřená prohlídka s výkladem vinařských odborníků. == Turistika == Dne [[1. října]] [[1984]] byl v Poysdorfu založen Spolek pro cizinecký ruch, roku [[1988]] se připojil k regionální kanceláři cizineckého ruchu ve Weinviertelu. == Významní rodáci == * [[Franz Josef Müller von Reichenstein]] (1740-1825) - přírodovědec * [[Maria Loley]] (* [[1924]]) – pomocnice uprchlíků == Železnice == Dne [[8. září]] 1887 byl otevřen provoz na lokálce Poysdorf - [[Enzersdorf]]. V roce [[1907]] je otevřena [[železnice|Zemská dráha]] [[Dobermannsdorf]] - Poysdorf. Se všeobecnou motorizací se snižuje rentabilita [[železnice]] a v roce [[1987]] je nádraží v Poysdorfu uzavřeno. == Externí odkazy == {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dolní Rakousy]] [[Kategorie:Lichtenštejnové]] [[Kategorie:Města v Rakousku]] [[Kategorie:Švédové]] [[Kategorie:Valdštejnové]]

Návrat na stránku „Poysdorf (Dolní Rakousy)“.