Praha hlavní nádraží

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Železniční stanice | jméno=Praha hlavní nádraží | fotka=Praha hlavní nádraží-od Vinohradské.jpg|thumb|Pohled na nádraží od jihu | název_provozovatele=SŽDC | kód_stanice=570762 | trať=[[Trať 011|011]], [[Trať 070|070]], [[Trať 091|091]], [[Trať 122|122]], [[Trať 171|171]], [[Trať 221|221]], [[Trať 231|231]] | nadmořská_výška=210 | v_provozu=1871 | zabezpečovací_zařízení=[[elektronické stavědlo|ES]] [[AŽD]] ESA11 | počet_kolejí=17 průjezdných + 5 kusých | počet_nástupišť=8 (24) | počet_cestujících=18 242 000 (2009)<ref name=rocenka>[http://www.tsk-praha.cz/wps/wcm/static/rocenky/rocenka09/udi-rocenka-2009-cz.pdf Ročenka dopravy Praha 2009]</ref> | vypravené_vlaky=120 455 (2009)<ref name=rocenka /> | prodej_jízdenek=ano | návazná_doprava=[[C (linka metra v Praze)|linka metra C]], [[Tramvajová doprava v Praze|tramvaje]] (cca 5 min. chůze parkem), bus linky AE (Airport Express) a v noci [[Městská autobusová doprava v Praze|autobusy]] a tramvaje nočních linek | poznámky= }} [[Soubor:Praha hlavní nádraží, řídicí centrum (01).jpg|thumb|Praha hlavní nádraží, řídicí centrum vlakové dopravy]] '''Praha hlavní nádraží''' (od 15. února 1940 do roku 1945(?) a od ledna 1953 dodnes), nazývané též '''Praha Wilsonovo nádraží''' (1919–1940, 1945(?)–1953, od roku 1990 čestný titul ''„nádraží prezidenta Wilsona“'') a '''nádraží Františka Josefa I.''' (1871–1919), je nejvýznamnější [[Praha|pražské]] železniční [[Železniční stanice|nádraží]]. Kolejiště a Fantova odbavovací budova leží na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] v [[Praha 2|Praze 2]], nová odbavovací budova na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] v [[Praha 1|Praze 1]], severní zhlaví zasahuje do [[Praha 3|Prahy 3]]–[[Žižkov]]a. == Vznik nádraží a železničního uzlu == [[Soubor:Hlavní nadra cfj.jpg|thumb|left|Původní novorenesanční budova nádraží]] [[Soubor:Prag Prague Hauptbahnhof Eingang (2005).jpg|thumb|left|Průčelí Fantovy budovy]] Nádraží je v provozu od [[14. prosinec|14. prosince]] 1871, kdy z něj byl zahájen železniční provoz [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráhy císaře Františka Josefa]] na jih do [[Benešov]]a, [[Tábor]]a a [[Vídeň|Vídně]]. Tehdy se jmenovalo ''Nádraží [[František Josef I.|císaře Františka Josefa]]''. Roku 1872 v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena od severu [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha]]. Obě nádraží brzy splynula. Roku 1872 byla rovněž zprovozněna [[Pražská spojovací dráha]] v trase Smíchov ([[Česká západní dráha]]) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na [[Severozápadní dráha|Severozápadní dráhu]]), čímž došlo k propojení nádraží čtyř různých společností. Původní budova [[nádraží]] byla postavena v [[novorenesanční sloh|novorenesančním slohu]] podle návrhu [[Ignác Ullmann|Ignáce Ullmanna]] a [[Antonín Viktor Barvitius|Antonína Barvitia]]. [[Vrchlického sady]] před nádražím byly založeny roku 1876. == Rekonstrukce 1901–1909 == [[Soubor:Prag Prague Cafe im Hauptbahnhof Totale (2005).JPG|thumb|right|Hala Fantovy budovy, dnes kavárna]] Začátkem dvacátého století bylo nádraží zrekonstruováno a zvětšeno. Nová hlavní budova v [[secese|secesním]] slohu byla postavena v letech [[1901]]–[[1909]] podle vítězného návrhu z [[Architektonická soutěž|architektonické soutěže]] architekta [[Josef Fanta|Josefa Fanty]]. Byly vybudovány podchody a kolejiště bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi o rozpětí 33,3 m a výšce 18 m, jejichž autory byli [[J. Marjanko]] a [[R. Kornfeld]]. Pod zastřešením jsou nástupiště číslo 1 až 4, nástupiště č. 1A je mimo hlavní zastřešení vysunuto k vinohradskému zhlaví. == Rozvoj po druhé světové válce, rekonstrukce budovy 1972–1979 == [[Soubor:Praha hlavní nádraží-průčelí nové budovy.jpg|thumb|left|Průčelí nové budovy z Vrchlického sadů]] Po druhé světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněná a byl postaven [[Vinohradské železniční tunely|druhý tunel]]. Roku [[1926]] byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov - Libeň (horní nádraží) ([[Vítkovská trať]]), která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku, z roku 1872. [[9. květen|9. května]] [[1974]] sem začalo jezdit [[Metro v Praze|metro]] (stanice [[Hlavní nádraží (stanice metra v Praze)|Hlavní nádraží]]). V letech 1972–1979 vznikla nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů. Autory nové budovy jsou [[Josef Danda]], [[Jan Bočan]] a [[Alena Šrámková|Alena]] a [[Jan Šrámek (architekt)|Jan Šrámkovi]]. Nad halou vede [[Severojižní magistrála]]. V letech 1983–1989 byl vybudován třetí vinohradský tunel na jižní straně nádraží. V roce [[1994]] byla na hlavním nádraží zprovozněna další tři nástupiště, s čísly 5 až 7, která mají samostatná plochá zastřešení. Přestavba severního (východního) zhlaví hlavního nádraží byla dokončena v roce [[2005]]. <br style="clear:both;"/><div style="height: 275px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" > <center>[[Soubor:Hlavni nadrazi pan.jpg|1800px|Praha hlavní nádraží 2005]]</center> </div> <center>'''Vstupní hala nové odbavovací budovy před rekonstrukcí (2005)'''</center><br style="clear:both;"/> == Rekonstrukce 2006 – 2012 == V hale i parku před nádražím (oficiálně [[Vrchlického sady]], lidově zvané ''Sherwood'') se často vyskytují [[bezdomovec|bezdomovci]] a [[narkoman]]i, místo je také nechvalně známé jako křižovatka mužské homosexuální prostituce.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/jak-se-zije-prazskym-prostitutum-dl4-/domaci.asp?c=A050311_212542_domaci_miz idnes.cz: Jak se žije pražským prostitutům]</ref> Technický stav nádraží byl na začátku [[21. století]] špatný, a proto [[14. prosinec|14. prosince]] [[2006]] započala rozsáhlá [[rekonstrukce]] podle návrhu českého architekta [[Patrik Kotas|Patrika Kotase]], s rozpočtem cca 1 miliardy korun. [[Soubor:Praha, Hlavní nádraží, renovace obchod.jpg|thumb|right|První otevřené obchody rekonstruovaného vestibulu]] Celou přestavbu zajišťuje italská developerská společnost Grandi Stazioni, která podobné projekty již úspěšně realizovala v Itálii. Nádraží dostane na 30 let do pronájmu. Má být autenticky rekonstruována secesní i moderní budova a přebudován park před budovou. Odbavování cestujících se má přiblížit letištnímu, první nástupiště má být přebudováno na promenádu, ve Fantově budově má být obnovena restaurace a nádraží se má při zachování dopravních funkcí změnit v obchodní galerii. Práce mají trvat přibližně do roku 2014. Na přelomu roku 2008 a 2009 byly dokončeny rekonstrukční práce na nástupištích číslo 1 až 4, na které je nově umožněn přístup z podchodů nejen schody, ale taktéž eskalátory a výtahy. Zároveň došlo k výměně systému pro informování cestující veřejnosti HIS-VOICE společnosti Mikrovox za konkurenční ''Integrovaný informační systém stanice'' (INISS), jehož dodavatelem je brněnská firma CHAPS, známá též jako správce systému [[IDOS]]. Po téměř patnácti letech ([[1994]] – [[16. červen|16.6.]] [[2008]]) se s cestujícími rozloučil hlas herce a dabéra [[Václav Knop|Václava Knopa]] a cestující zde poprvé uvítala brněnská herečka [[Danuše Hostinská-Klichová]], tehdy ještě mezi nadšenci známá pouze pod pseudonymem "Andula". V průběhu času se objevily potíže se srozumitelností nového hlášení v hlučném prostředí a byly podniknuty kroky (např. maximální zesílení signálu vstupujícího do reproduktorů) směřující ke zvýšení informovanosti cestujících. S výměnou hlásícího informačního systému souvisela i inovace listových zobrazovacích zařízení Pragotron a Solari za LCD panely Elektročas. V červnu 2009 byla předána do užívání veřejnosti rekonstruovaná severní část nové odbavovací haly. Vznikly zde nové obchody (Schlecker+lékárna, Vodafone, Leonidas, Pont, Gratulant, Fokus optik, ...), restaurace (Burger King, Brioche Dorée, Potrefená husa), prodejny tisku (Relay a Relay Services), prodejny potravin (včetně potravin určených pro kombinovanou [[Bezlepková dieta|bezlepkovou]], bezmléčnou a bezvaječnou dietu), turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum. V hale je rozmísteno také několik elektronických informačních kiosků, které dodala firma STARMON Choceň, digitálních panelů informujících o řazení a odjezdech vlaků, a také automaty na jízdenky (u některých z nich je možná i platba kartou - visa či mastercard, nebo zákaznickou kartou ČD s elektronickou peněženkou, případně platba mincemi). Vybudovány byly také nové toalety. Spodní část haly s horní nyní spojují, kromě eskalátorů, také pojízdné chodníky. Městská část Praha 1 by také měla začít ještě v roce 2009 s rekonstrukci parku před budovou hlavního nádraží. Od léta 2009 se postupně uzavírá jižní část nové odbavovací haly. Její rekonstrukce byla dokončena v listopadu roku 2010, vznikly zde opět obchody, restaurace a jiné komerční plochy. <ref>[http://byznys.lidovky.cz/hala-prazskeho-hlavniho-nadrazi-je-hotova-bude-tu-parfumerie-i-supermarket-1u9-/ln-doprava.asp?c=A101129_153402_ln-doprava_nev Hala Hlavního nádraží je hotova, bude tu parfumerie i supermarket] (29. listopadu 2010) </ref> Poslední fází obnovy nádraží bude oprava historické a památkově chráněné secesní Fantovy budovy. == Galerie == <gallery perrow="3"> Soubor:Prague central station info board.jpg|Nové informační tabule o odjezdech od firmy ELEKTROČAS Image:Prague central train station - north.jpg|Pohled z horní, severní, části nové haly Image:Prague central station-stores1.jpg|Obchody v pasáži vedoucí k ČD centru Image:Prague central station-stores2.jpg|Obchody ve vstupní hale u vstupů do metra Image:Prague central station-stores3.jpg|Obchody v horní části nové haly Image:CD ticket center Prague.jpg|Nové ČD centrum Image:Travelators at pragues central.jpg|Pojízdné chodníky z horního patra knihkupectví Image:Praha hln - nová nástupiště.jpg|Nová nástupiště 1-4 Image:Nastupiste 4 praha hln.jpg|Jižní část 4. nástupiště se soupravou Pendolino </gallery> == Nové spojení == Součástí takzvaného [[Nové spojení|Nového spojení]] jsou dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a Hlavním nádražím. Vedou dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami délky 2680 metrů horou Vítkov (severní tunel směrem do a z Libně, jižní tunel směrem do a z Holešovic a Vysočan) a jsou konstruována na rychlost 80–100&nbsp;km/h. Z vítkovského tunelu vedou společně k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Celý projekt byl dokončen v roce 2010. == Související články == * [[Železniční doprava v pražské aglomeraci]] * [[Seznam železničních stanic v Praze|Seznam pražských železničních stanic]] * [[Hlavní nádraží (stanice metra v Praze)|Hlavní nádraží (stanice metra)]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/hlavni_nadrazi_wilsonovo Praha hlavní nádraží, nádraží prezidenta Wilsona] ([[Pražská informační služba]]) * [http://prahamhd.vhd.cz/Draha/hlavak.htm Praha hlavní nádraží] (web prahamhd.vhd.cz) * [http://hlaseni.webnode.cz/news/praha-hl-n-/ O informačních systémech ve stanici Praha hlavní nádraží] {{commonscat|Praha hlavní nádraží}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Hlavní nádraží}} [[Kategorie:Pražské památky]] [[Kategorie:Železniční stanice v Praze]] [[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]] [[Kategorie:Vinohrady (Praha 2)]] [[Kategorie:Žižkov]] [[Kategorie:Secesní stavby v Česku|Praha Hlavní nádraží]] [[Kategorie:Kulturní památky v Praze]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Praha hlavní nádraží“.