Pravidla českého pravopisu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Pravidla českého pravopisu''' (PČP) jsou soustava doporučení pro [[pravopis]] [[čeština|českého jazyka]]. Stejný název má i příručka zpracovávaná [[Ústav pro jazyk český|Ústavem pro jazyk český]] (ÚJČ) Akademie věd a z ní odvozené další příručky zpracovávané různými nakladatelstvími například pro potřebu škol. == Popisované jevy == Pravidla českého pravopisu se speciálně zabývají zejména odchylkami od hláskového pravopisu: * volba mezi [[i]] ([[í]]) a [[y]] ([[ý]]). Z tohoto důvodu se rozlišují [[měkká souhláska|měkké]], [[tvrdá souhláska|tvrdé]] a [[obojetná souhláska|obojetné]] [[souhláska|souhlásky]] a k obojetným souhláskám se vytváří seznamy [[vyjmenovaná slova|vyjmenovaných slov]]. Pravopis koncovek se řídí [[gramatický vzor|gramatickými vzory]], u koncovek sloves je pak třeba sledovat gramagickou shodu přísudku s podmětem, t. j. pravopis slovesa podřídit gramatickému rodu podmětu, ať už vyjádřeného nebo nevyjádřeného. * používání písmena [[ě]], rozlišování mě a mně, změkčování písmen d, t, n písmenem i * ztráta znělosti některých souhlásek na konci slov nebo ve skupině souhlásek, páry znělých a neznělých souhlásek značené písmenem pro znělou souhlásku * pravopis skupin souhlásek, které se někdy vyslovují zjednodušeně (např. šveska = švestka, cera = dcera, kecky = zastarale kedsky, ale děcko ≠ dětsko, jednostraný = jednostranný, francouský = francouzský) a hláskové změny, které se odrážejí i v pravopise (brandýští a hradečtí, ne brandýsští a hradecčtí) * volba předložky nebo předpony s a z (se a ze) * označování délky samohlásek, volba mezi ú a ů, změny délky při ohýbání slov (dráha – o drahách, prodávat – prodavač, výjimka – výjimečný – vyjímatelný), dubletní tvary * psaní přejatých slov (zachování původního pravopisu, způsoby počeštění, přepis některých písmen s odlišným významem, potlačené zdvojení písmen, volba mezi s a z, označování délky samohlásek, zachování původních i a y), pravidla transkripce * psaní zkratek a značek * pravopis vlastních jmen, zejména kapitalizace (psaní velkých písmen) a pravopis víceslovných vlastních jmen (rozdílná pravidla pro různé typy subjektů), úzus u označení na pomezí vlastního jména (např. první světová válka malými písmeny, Vánoce po reformě pravopisu velkými písmeny), rozlišování vlastních jmen od obecných * jiné případy kapitalizace (vyjádření zvláštního vztahu, začátky větných celků atd.) * hranice slov v písmu, psaní mezer, spojovníků, spojky -li, dělení slov na konci řádku * členicí (interpunkční) znaménka (tečka, čárka, závorka, pomlčka, středník, otazník, vykřičník, dvojtečka, uvozovky, tři tečky, odsuvník čili apostrof) * pravopis a zvláštnosti jednotlivých slov (dokumentováno pravopisným slovníkem) == Závaznost pravopisné kodifikace == Žádný zákon závaznost Pravidel českého pravopisu přímo nestanoví. Pravopisná zvyklost (norma) češtiny je ustalována a sjednocována především Ústavem pro jazyk český a školskou soustavou. Ústav pro jazyk český vydává doporučující publikace (například Pravidla českého pravopisu, [[Slovník spisovné češtiny]], [[Akademický slovník cizích slov]]) a provozuje jazykovou poradnu pro veřejnost. Příslušné státní ministerstvo (nyní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) je obvykle schvaluje pro užívání ke školní výuce češtiny, případně závazně vyžaduje respektování těchto zásad při výuce češtiny ve školách. Pravidla doporučovaná Ústavem pro jazyk český jsou obecně považována za oficiální. == Historie == === Pravopisné příručky do roku 1948 === * 1846 a 1851 ''Prawidla českého prawopisu, praktickými přijklady wyswětlená, pro učitele českých sskol, zwlásstě pro kandidáty auřadu učitelského'', W Praze : Cjs. král. sklad normálnjch sskolnjch knih, tištěno švabachem * 1854 ''Pravidla českého pravopisu : praktickými příklady vysvětlená'', V Praze : C.k. sklad normálních školních knih, * 1902 ''Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů'' s podtitulem „Jediné ministerstvem kultu a vyučování schválené vydání“ (Praha, Školní knihosklad), první PČP. Po vzoru [[němčina|němčiny]] zrušila zdvojování souhlásek v psaní cizích slov. Tím měly všechny dosavadní písemnosti včetně dvou třetin [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] rázem zastaralý pravopis. * 1903 vydání „větší“ a „menší“, Školní knihosklad. * 1904 vydání „větší“ a „menší“, tentokrát Císařský královský školní knihosklad. * 1913 ''Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů : Jediné c.k. ministerstvem kultu a vyučování schválené vydání''vydání větší, Školní knihosklad. * 1917 vydání větší, Císařský královský školní knihosklad. * 1919 ''Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů : Jediné ministerstvem školství a národní osvěty schválené vydání'', Praha, Státní školní knihosklad. * 1921 ''Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů : Jediné ministerstvem školství a národní osvěty schválené vydání'', vydání větší, Praha, Státní nakladatelství. * 1924 (nezměněný otisk 1926) - ''Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů : Jediné ministerstvem školství a národní osvěty schválené vydání'', vydání větší, Státní nakladatelství. * 1941 ''Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů'', Praha, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu a Česká akademie věd a umění. Zavedla v cizích slovech psaní dlouhých samohlásek, např. ''balkón'' či ''sesóna''. Tím najednou měla většina svazků nedokončených Dodatků k&nbsp;Ottovu slovníku naučnému zastaralý pravopis. * 1942 ''Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů'', vydání větší, Londýn, nakl. Čechoslovák / Kruh přátel československé knihy, nezměněný otisk vydání z roku 1924 * 1943 ''Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů - Regeln der tschechischen Rechtsschreibung'', Praha, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu a Česká akademie věd a umění, přetisk vydání z roku 1941 * 1946 a 1948 ''Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů'', Praha, Státní nakladatelství a Česká akademie věd a umění, v podstatě nezměněné otisky vydání z roku 1941. === Vydání v letech 1957 – 1990 (ČSAV a SPN) === * 1957 Pravidla českého pravopisu, Praha, ČSAV (Sekce jazyka a literatury). Jejich cílem bylo funkčně fonetizovat pravopis. Toto úsilí tvořilo nedílnou součást demokratizačního procesu, uplatňovaného v rámci jazykové politiky lidově demokratického státu, procesu směřujícího k zjednodušení, a tím zpřístupnění spisovného jazyka širokým vrstvám jeho uživatelů"''. Důvodem bylo, že ''„spisovný jazyk se stále více stává majetkem i lidí neznalých ani řečtiny, ani latiny, ani angličtiny.“'' V cizích slovech zavedla psaní ''t'' místo ''th'' a ''z'' místo ''s''. <br /> § 99: v latinské příponě ''-ismus'' se píše jen ''s''; rovněž tak v několika slovech humanistické tradice ''filosofie, gymnasium, president, presidium, universita'' (a v jejich odvozeninách); jen ''s'' se ovšem píše též v slovech nezdomácnělých, jako např. ''cirrhosis, gnose, gnoseologie, konsensus, spasmus, tenesmus'', a rovněž v některých vlastních jménech osobních a zeměpisných (viz § 108 – 113)'' * [[1958]] 2. vydání akademického vydání z roku 1957, tentokrát již zpracovala pravopisná komise Ústavu pro jazyk český ČSAV * 1958 a 1959 Pravidla českého pravopisu: 1. a 2. školní vydání. Praha, SPN * 1961 3. vydání Nakladatelství ČSAV * 1966, 1969 4. a 5. vydání Academia * 1964, 1965, 1966, 1968 3., 4., 5. a 6. školní vydání SPN * 1974 6. vydání Academia, zrušila výjimku § 99 pro slova ''humanistické tradice''. * 1974, 1975, 1976 7. a 8. školní vydání SPN a dotisk 8. vydání * 1977, 1983 7. a 8. vydání Academia * 1978, 1979, 1980, 1981, 1981, 1983, 1984 - 9., 10., 11., 12., 13., 14. a 15. školní vydání SPN * 1986, 1987, 1988, 1989, 1989, 1990 - 16., dotisk 16., 17., dotisk 17., 18. a 19. školní vydání SPN === Vydání od roku 1993 === * 1993 ''Pravidla českého pravopisu'', Praha, Academia, 1. vydání - v cizích slovech změnila psaní ''s'' a ''z'' a zrušila psaní dlouhých samohlásek, např. ''balon'' místo ''balón'', ''citronek'' místo ''citrónek'' či ''sezona'' místo ''sezóna''. Po vzoru [[slovenština|slovenštiny]] bylo všude umožněno a doporučováno ''z''. Ihned po vydání této verze došlo ke sporům mezi zastánci a odpůrci, zejména v psaní s a z. Proto byl vydán [[Pilipův dodatek]], který umožnil výuku i psaní cizích slov v podobě z PČP 1983. Roku 1993 byl rovněž změněn pravopis některých typů vlastních jmen: např. ulice „K Letišti“ místo ulice „K letišti“, „náměstí Bratří Synků“ místo „náměstí bratří Synků“, Vánoce a Velikonoce s velkým počátečním písmenem atd. * 1993 ''Pravidla českého pravopisu / Ústav pro jazyk český ČSAV - školní vydání'', Praha, Pansofia * 1993 ''Pravidla českého pravopisu'', Olomouc, Fin, ISBN 80-85572-98-2 (brož.), 1. vyd., „Verze schválená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR od školního roku 1994/95“ * 1993 ''Pravidla českého pravopisu'', Olomouc, Fin, ISBN 80-85572-44-3 (brož.), 1. vyd., obsahuje též '''[[Pilipův dodatek|Dodatek]]''' k pravidlům českého pravopisu - školní vydání * 1996 ''Pravidla českého pravopisu'', Prostějov, Fin, ISBN 80-86002-00-4 (brož.), 2. opr. vyd., „Pravidla českého pravopisu pro školní rok 1996/97“ * 1996 ''Pravidla českého pravopisu'', Olomouc, Fin, ISBN 80-7182-033-4 (brož.), 1. vyd. * 1998 ''Pravidla českého pravopisu : '''[[Pilipův dodatek|s dodatkem]]''' Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky''. Praha, Academia, ISBN 80-200-0475-0 (80-200-0944-2), vyd. 1. (s dodatkem MŠMT) * 1998 ''Pravidla českého pravopisu'', Olomouc, Nakladatelství Olomouc, ISBN 80-7182-033-4 (brož.), 3. vyd., s Dodatkem * 1998 ''Pravidla českého pravopisu'', Olomouc, Nakladatelství Olomouc, ISBN 80-7182-073-3 (brož.), 4. vyd. * 1998 ''Pravidla českého pravopisu, s graficky naznačeným dělením slov, pro školní rok 1998/99'', Olomouc, Fin, ISBN 80-86002-40-3, 1. vyd. * 1998 ''Pravidla českého pravopisu, s graficky naznačeným dělením slov, pro školní rok 1998/99'', Olomouc, Fin, ISBN 80-86002-42-X, 2. opr. vyd. * 1999 ''Pravidla českého pravopisu : školní vydání včetně Dodatku'', Praha, Fortuna, vyd. 2., v nakl. Fortuna 1., ISBN 80-7168-679-4, zpracoval kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český AV ČR * 1999 ''Pravidla českého pravopisu, s graficky naznačeným dělením slov'', Olomouc, Fin, ISBN 80-86002-52-7, 3. opr. vyd. * 2000 ''Pravidla českého pravopisu'', Olomouc, Nakladatelství Olomouc, ISBN 80-7182-054-7 (brož.), reprint 4. vyd. * 2003 ''Pravidla českého pravopisu'', Olomouc, Nakladatelství Olomouc, ISBN 80-7182-145-4 (brož.), 6. vyd. * 2003 ''Pravidla českého pravopisu, s graficky naznačeným dělením slov'', Olomouc, Fin, ISBN 80-86002-84-5, 4. vyd. * 2003 ''Pravidla českého pravopisu : školní vydání včetně Dodatku'', Praha, Fortuna, vyd. 2., v nakl. Fortuna 1., dotisk, ISBN 80-7168-913-0, zpracoval kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český AV ČR. * 2005 ''Pravidla českého pravopisu : ''. Praha, Academia, ISBN 80-200-1327-X, vyd. 2. (s dodatkem MŠMT) * 2008 ''Pravidla českého pravopisu.'' Brno: Lingea, ISBN 978-80-87062-47-0, vyd. 1. 895 s. (s CD-ROM) === Reference === * ''Pravidla českého pravopisu'', Academia, Praha 1983, p. 5 * [[Vladimír Šaur]]: ''Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice'', Ottovo nakladatelství, Praha. 2004. ISBN 80-7181-133-5 * [http://www.lingea.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu.htm Pravidla českého pravopisu] z roku 2008, od [[Lingea]] z [[Brno|Brna]] === Související články === * [[Lingvistika]] * [[Výslovnost]] * Jan Hus * [[Jan Václav Pohl]] * Josef Dobrovský * [[Pilipův dodatek]] * [[Internetová jazyková příručka]] == Externí odkazy == * [http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm FAQ jazykové poradny ÚJČ AV ČR] * http://www.pravidla.cz (neoficiální stránka, ÚJČ se od ní distancuje) * Tilman Berger: [http://homepages.uni-tuebingen.de/tilman.berger/Publikationen/Pohl.pdf Z dějin českého pravopisu: Jan Václav Pól] * Tilman Berger: [http://homepages.uni-tuebingen.de/tilman.berger/Handouts/Dobrovsky03.pdf Dobrovský a pravopisní reformátoři jeho doby] ;Články * [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=997 O komunikaci (nejen) v přírodovědných oborech] – Rozhovor Pavly Loucké s Jiřím Krausem. In Vesmír 8/1999. * [http://www.blisty.cz/art/11490.html Závaznost pravidel aneb brusiči jazyka českého] – Vít Zvánovec, 4.&nbsp;9.&nbsp;2002, Britské listy {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pravopis]] [[Kategorie:Česká lingvistická díla]] [[Kategorie:Slovníky]]

Návrat na stránku „Pravidla českého pravopisu“.