Rovensko pod Troskami

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Rovensko pod Troskami | status = město | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] | okres = Semily | ob.roz.půs = [[Turnov]] | pov.ob = [[Turnov]] | země = [[Čechy]] | výměra = 12,77 | obyvatelé = 1255 | obyv.datum = 2.&nbsp;10.&nbsp;2006 | zem.šíř = | zem.dél = | PSČ = 512&nbsp;63 | početzsj = 6 | početč = 6 | početk = 4 | adresa = Náměstí&nbsp;1<br />51263 Rovensko pod Troskami | web = www.rovensko.cz | úř.web = | email = m.u@rovensko.cz | starosta = Pavel Koldovský | foto = | popisek.foto = | znak = | vlajka = | mapa = | NUTS5 = CZ0514 577472 | NUTS4 = CZ0514 | NUTS3 = CZ051 | nad.výš = 306 }} '''Rovensko pod Troskami''' je město, které se nachází v [[Okres Semily|okrese Semily]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Ke dni 2.&nbsp;10.&nbsp;[[2006]] zde žilo 1255 obyvatel. == Historie == První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy je zmiňována ves Týn, jako městečko vzniklé pod touto vsí, s níž brzy splynulo, roku 1407. Od konce 15. století se po více než 200 let v okolí těžila železná ruda, obyvatelé se živili broušením [[český granát|českých granátů]] a jiných polodrahokamů. Neověřené jsou zprávy, že z Rovenska pochází mnoho kamenů zdobících kapli sv. Kříže na [[Karlštejn]]ě a svatováclavskou kapli v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Chrámu svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Roku 1629 nastala velká neúroda a hlad. Podle dopisu, který [[13. srpen|13. srpna]] zaslal úředník panství Gerard Taxis [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovi]] „v celém vévodství není ani jediného, kdo by sklidil tolik co zasil“. Když se nezmenšovaly [[kontribuce]] a naopak je zvyšována robota, poddaní v městečku povstali. Současně téhož roku docházelo k násilné [[rekatolizace|rekatolizaci]], k níž je do městečka povolán jezuita Matěj Burnatius z [[Jičín]]a, a tak povstání mělo i charakter protikatolický. Burnatius si povolal na potlačení povstání vojsko, ale rovenští se o tom dozvěděli a když zvědové zjistili blížící se vojsko, byli zvoněním svoláváni lidé i z okolních vesnic na pomoc. Vojsko nebylo tak početné, a tak se vojáci smířili se zapálením zvonice a k boji nedošlo. Zvony se požárem rozlily a zvonice shořela, při hašení požáru zahynul hrnčíř Václav Jiruda. Když se ozbrojení sedláci dozvěděli, že Burnatius očekává na faře v [[Libuň|Libuni]] oznámení o pokoření Rovenska, vytáhli proti němu a ubili ho i s jeho průvodcem, studentem Janem Rokytou. Povstalci pak táhli k [[Turnov]]u, ale tentokrát proti nim vyrazilo silnější vojsko a porazilo je. Sedmnáct zajatých sedláků mělo být popraveno a život si zachránili přestupem ke katolické víře. Jen jeden z nich to odmítl a byl popraven. V lednu [[1943]] byla v Rovensku na plovárně zlikvidována [[Československý protinacistický odboj|odbojová]] výsadkářská skupina [[Operace Antimony|Antimony]]. == Muzea == * Městské muzeum na náměstí – expozice zaměřená na broušení kamenů == Pamětihodnosti == === Kostel svatého Václava === Kostel sv. Václava na Týně je postaven z hruboskalského pískovce. Původní je gotický [[Kněžiště|presbytář]] s pěti okny z poloviny 14. století, loď byla přestavěna [[gotika|goticko]]-[[renesance|renesančně]] v 16. století, kdy byla k severnímu boku lodi přistavěna i [[sakristie]], mladší je předsíň v průčelí. Loď má rozměry 19 x 12 metrů, presbytář 9 x 7 metrů. V kostele je rodová hrobka [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických]], leží v ní i zakladatel rodu Zikmund. === Zvonice s rebelantskými zvony === [[Soubor:Rovensko obrácný zvon.jpg|thumb|"Rebelantský" zvon v rovenské zvonici]] Dřevěná [[zvonice]] z roku 1630 připomíná zmíněné povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z roku 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba ma nízkou stanovou střechu. Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v [[Kouřim]]i) jsou [[Zvon#Způsoby zvonění|zvony obrácené „rebelantsky“ srdcem vzhůru]]. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí roku 1639. Váží 1500, 1200 a 600 [[Kilogram|kg]] a nikdy nebyly zrekvírovány! Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | titul = České, moravské a slezské zvonice | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = | kapitola = | strany = 257 }} </ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Švihálek | jméno = Milan | titul = Jak se rodí zvony | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 1997 | isbn = | kapitola = | strany = }} </ref> === Další pamětihodnosti === * [[Empír]]ový silniční most se sochou svatého Jana Nepomuckého * [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Sloup se sochou Panny Marie]] na náměstí * Sousoší Rozhovor na náměstí * Socha svatého Václava u nádraží * Busta [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]] ==== Pověsti ==== Velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon. == Části města == * '''Rovensko pod Troskami''' * [[Blatec (Rovensko pod Troskami)|Blatec]] * [[Křečovice 2.díl]] * [[Liščí Kotce (Rovensko pod Troskami)|Liščí Kotce]] * [[Štěpánovice (Rovensko pod Troskami)|Štěpánovice]] * [[Václaví (Rovensko pod Troskami)|Václaví]] == Historická zajímavost == Zajímavostí v rovenských dějinách je vystěhování několika rodin do [[Brazílie]] roku 1893. Po zrušení [[Otrokářství|otroctví]] totiž Brazílie projevovala zájem o imigranty z Evropy. Rakouské úřady se tomu marně snažily zabránit. Nejpozoruhodnější českou výpravu zorganizovala skupina z Rovenska pod Troskami. V 90. letech se na Turnovsku octitlo v krizi broušení granátů a zhoršilo se tak postavení mnoha rodin. Někteří spatřovali východisko ve vystěhovalectví. Když se dozvěděli o nabídce brazilské vlády, několik rodin z Rovenska se rozhodlo emigrovat, nakonec však jejich počet dosáhl devadesáti. Výprava měla v jižní Brazílii vytvořit ohnisko české zemědělské kolonizace. Občané odjeli na několika povozech do Turnova, kde se k nim přidalo lidé z Mladoboleslavska. V polovjně září přibyli do [[Hamburk]]u a nalodili se na německý parník ''Argentina''. Když však [[9. říjen|9. října]] vystoupili v [[Rio de Janeiro|Rio de Janeiru]], zjistili, že v Brazílii vypukla revoluce a v cestě do [[Rio Grande de Sul]] pokračovat nemohou. Někteří se pak dali najmout na práci v Riu, největší skupina odjela do [[São Paulo|Sao Paula]], do Rio Grande se dostalo jen málo rodin. Ty nemohly udržet český jazyk a přes vytváření českých spolků naši krajané postupně v Brazílii asimilovali. == Reference == <references /> == Sekundární literatura == * Jaromír Jermář, článek ''Krok za krokem za památkami našeho kraje'', sborník ''Od Ještěda k Troskám'', 1/2007, str. 53 * ŠVIHÁLEK, Milan. ''Jak se rodí zvony.'' Brno: Jota, 1997. <!-- HlavičkaObecNav --><br /> [[Blatec (Rovensko pod Troskami)|Blatec]]&nbsp;| [[Křečovice 2.díl]]&nbsp;| [[Liščí Kotce]]&nbsp;| '''Rovensko pod Troskami'''&nbsp;| [[Štěpánovice (Rovensko pod Troskami)|Štěpánovice]]&nbsp;| [[Václaví]] <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{commonscat|Rovensko pod Troskami}}{{Okres Semily}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Okres Semily]] [[Kategorie:Obce v okrese Semily]]

Návrat na stránku „Rovensko pod Troskami“.