Jasko-kišiněvská operace

[[File:RedArmy19Aug31Dec44.jpg|thumb|230px|Vojenské akce na Balkáně srpen - prosinec 1944]]
'''Jasko-kišiněvská''' operace byla ofenzíva [[Rudá armáda|Rudé armády]] ve dnech 20. - 29. srpna [[1944]], v jejímž důsledku se zhroutila rumunská vláda a [[Rumunsko]] se stalo spojencem [[Sovětský svaz|SSSR]]. 

V srpnu roku [[1944]] stála [[Rudá armáda]] na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé [[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavské SSR]] a připravovala se k hlavnímu útoku na [[Rumunsko]]. 20. srpna zahájila vojska 2. ukrajinského frontu a 3. ukrajinského frontu čítající 92 pěších divizí a šest tankových a mechanizovaných sborů mohutnou ofenzívu. Proti ní stála německá skupina armád "Jižní Ukrajina" o síle asi půl miliónu mužů a rumunská armáda čítající něco málo přes 400 tisíc vojáků. Vojska generála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]] zaútočila severozápadně od města Jasy ([[Iaşi]]) a postupovala k řece [[Prut]]u, kterou na několika místech překročila. 3. ukrajinský front, který měl již na západním břehu řeky [[Dněstr]]u poblíž [[Tiraspol]]u vybudované předmostí, zaútočil východněji. I když se německá a rumunská vojska stále urputně bránila, Sovětům se do 23. srpna podařilo postoupit značně na jih a obklíčit hlavní město [[Moldávie]] [[Kišiněv]]. Téhož dne sesadil rumunský král [[Michal I]]. premiéra  maršála [[Ion Antonescu|Iona Antonesca]] a přikázal rumunské armáda ukončit bojové akce proti [[Sovětský svaz|SSSR]]. V důsledku toho se fronta zhroutila a [[Rudá armáda]] mohla dále rychle postupovat na jih a osvobodit [[Rumunsko]] od zbytků německých vojsk. Ofenzíva byla oficiálně ukončena 29. srpna, avšak ještě do 31. srpna byly obsazovány zbytky rumunského území.

[[File:Red_Army_greeted_in_Bucharest.jpg|thumb|230px|Osvobození hlavního města Rumunska [Bukurešti]]
'''Jasko-kišiněvská''' operace dopadla pro Rudou armádu úspěšně. Za cenu zhruba 15 tisíc mrtvých a 55 tisíc raněných zlikvidovala stejné množství německých vojáků, zajala jich asi 180 tisíc. [[Rumunsko]] vyhlásilo válku [[Třetí říše|Německu]] a jeho armáda bojovala po boku Rudé armády až do konce [[Druhá světová válka|2. světové války]]. [[Rodion Jakovlevič Malinovskij]] byl v září [[1944]] jmenován [[Maršál Sovětského svazu|maršálem Sovětského svazu]].  

==Válečná dohra==
Po obsazení Rumunska vyhlásil SSSR 5. září válku Bulharsku, které bylo sice spojencem Německa, ale ve vztahu k SSSR se chovalo neutrálně. 8. září překročila [[Rudá armáda]] rumunsko-bulharské hranice a následující den vypuklo v Bulharsku povstání. Bulharsko se stalo spojencem SSSR a vyhlásilo Německu válku.

==Související články==


{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]