Půda (pedologie)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Půda''' je nejsvrchnější vrstvou [[zemská kůra|zemské kůry]], je prostoupená [[voda|vodou]], [[vzduch]]em a [[organismus|organismy]], vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a [[čas]]u a je produktem přeměn minerálních a organických [[látka|látek]]. Je [[Morfologie (biologie)|morfologicky]] organizovaná a poskytuje [[životní prostředí]] [[Rostliny|rostlinám]], [[Živočichové|živočichům]] a [[člověk]]u. Půda je předmětem studia [[pedologie]]. [[Soubor:Soil profile.jpg|thumb|Základní členění [[#půdní horizonty|půdních horizontů]]]] V geografii se soubory půd nazývají [[pedosféra]] a jsou studovány [[Pedogeografie|pedogeografií]]. Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část [[krajinná sféra|krajinné sféry]], kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.<ref name="Horník S. et al., 1986">{{Citace monografie | příjmení = Horník | jméno = Stanislav | spoluautoři = a kol. | titul = Fyzická geografie II | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 110 | jazyk = }}</ref> Každá půda obsahuje podíl [[regolit]]u, [[voda|vody]], [[vzduch]]u a [[organická hmota|organické hmoty]]. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: [[litosféra|litosféru]], [[hydrosféra|hydrosféru]], [[atmosféra|atmosféru]] a [[biosféra|biosféru]]. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí [[heterogenní směs|heterogenní polydisperzní systém]]. == Složení a vlastnosti půd == Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd. Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární ([[jíl]]ové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka. Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká [[půdní roztok]]. Plynná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání [[edafon|půdních organizmů]] a podzemních částí roslin obsahuje několikanásobně více [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], obsahuje i větší podíl [[vodní pára|vodní páry]] než [[vzduch]] nad úrovní terénu a jeho [[Vlhkost vzduchu#Relativní (poměrná) vlhkost vzduchu|relativní vlhkost]] je větší. Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie. ===Fyzikální vlastnosti=== Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska [[půdní zrnitost]]i (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci '''půdních druhů'''. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy. ===Chemické vlastnosti=== Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku. == Klasifikace půd == {{Podrobně|Taxonomické kategorie půd (ČR)|Půdní typ}} Český taxonomický klasifikační systém půd<ref>[http://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showPorovnaniTaxonomii Taxonomický klasifikační systém půd ČR]</ref> rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií: *[[Taxonomické kategorie půd (ČR)#Taxonomie|Referenční třída půd]]: '''[[Leptosol]]y''' **[[Půdní typ]]: [[Litozem]] (''symbol'' LI) **Půdní typ: Ranker (RN) **Půdní typ: Rendzina (RZ) **Půdní typ: Pararendzina (PR) *Referenční třída půd: '''[[Regosol]]y''' **Půdní typ: Regozem (RG) *Referenční třída půd: '''[[Fluvisol]]y''' **Půdní typ: [[Fluvizem]] (FL) **Půdní typ: Koluvizem (KO) *Referenční třída půd: '''[[Vertisol]]y''' **Půdní typ: Smonice (SM) *Referenční třída půd: '''[[Andosol]]y''' **Půdní typ: Andozem (AD) *Referenční třída půd: '''[[Černosol]]y''' **Půdní typ: [[Černozem]] (CE) **Půdní typ: [[Feozemě|Černice]] (CC) *Referenční třída půd: '''[[Luvisol]]y''' **Půdní typ: Šedozem (SE) **Půdní typ: [[Hnědozem]] (HN) **Půdní typ: Luvizem (LU) *Referenční třída půd: '''[[Kambisol]]y''' **Půdní typ: Kambizem (KA) **Půdní typ: Pelozem (PE) *Referenční třída půd: '''[[Podzosol]]y''' **Půdní typ: Kryptopodzol (KP) **Půdní typ: [[Podzol]] (PZ) *Referenční třída půd: '''[[Stagnosol]]y''' **Půdní typ: Pseudoglej (PG) **Půdní typ: Stagnoglej (SG) *Referenční třída půd: '''[[Glejosol|Glejsoly]]''' **Půdní typ: Glej (GL) *Referenční třída půd: '''[[Organosol]]y''' **Půdní typ: Organozem (OR) *Referenční třída půd: '''[[Salisol]]y''' **Půdní typ: Solončak (SK) *Referenční třída půd: '''[[Natrisol]]y''' **Půdní typ: [[Slanec]] (SC) *Referenční třída půd: '''[[Antroposol]]y''' **Půdní typ: Kultizem (KU) **Půdní typ: Antrozem (AN) === Charakteristika některých půdních typů === * [[Kaštanozemě|Stepní půda]] se nacházejí v mírně vlhkých oblastech. * [[Černozem]] je půda s velkým obsahem [[humus]]u. * [[Podzol]] (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých [[les]]ů. * [[Šedozem]] vzniká v listnatých lesích mírného pásu. * [[Rendzina]] málo úrodná půda, výskyt na krasovém území, velký obsah vápenatých iontů * [[Hnědozem]] přihnojuje se, nejvíce rozšířená, výskyt v mírném pásu * [[Nivní půdy]] vývojově mladé půdy, velmi úrodné, v blízkosti řek == Půdotvorné faktory == * Matečná hornina ** skalní [[hornina|horniny]] a jejich [[zvětralina|zvětraliny]] ([[regolith]]) ** sypké [[sediment]]y (např. říční nebo mořské [[Písek (materiál)|písky]], [[spraš]]e) ** starší půdy (půdní sedimenty) ** je ''pasivním půdotvorným činitelem'', na daném místě se s [[čas]]em nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout * [[Podnebí|Klima]] ** přímé působení: *** změny [[teplota|teploty]] – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů *** změny intenzity [[srážka|srážek]] – intenzita promývání půdy → obsah živin ** nepřímé působení prostřednictvím [[vegetace]] * [[Organismy]] ([[edafon]]) ** intenzita jejich aktivity záleží na: *** úživnosti půdy *** klimatu == Podmínky půdotvorného procesu == * Reliéf ** největší význam má: *** výšková poloha *** svažitost *** expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod. *** terénní deprese ** ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu * Čas ** čas nutný k průběhu dějů == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Horník | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Horník | spoluautoři = a kol. | titul = Fyzická geografie II | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | počet stran = 320 | jazyk = }} == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pedologie]] [[Kategorie:Pozemkové úpravy]]

Návrat na stránku „Půda (pedologie)“.