Douglas A-4 Skyhawk

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = A-4 Skyhawk |typ = [[Bitevní letoun|útočný letoun]] |výrobce = Douglas Aircraft |image = [[Soubor:Last bulit A-4 Skyhawk in flight in February 1979.jpg|250px]] |text = Poslední vyrobené letadlo<br />typu A-4 Skyhawk (únor 1979) |konstruktér = [[Ed Heinemann]] |první let = [[22. červen|22. června]] [[1954 v letectví|1954]] |zaveden = Říjen [[1956]] |vyřazen = [[Námořnictvo Spojených států amerických|United States Navy]] [[2003]]<br />[[Námořní pěchota Spojených států amerických|USMC]] [[1998]]<br />jinde stále ve službě |výroba = |vyrobeno kusů = 2960 |charakter = |cena za kus = 860&nbsp;000 dolarů (1956) |varianty = [[Lockheed Martin A-4AR Fightinghawk|A-4AR Fightinghawk]]<br />[[Singapore Aerospace A-4SU Super Skyhawk|A-4SU Super Skyhawk]] |hlavní uživatel = [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]]<br />[[Námořní pěchota Spojených států amerických|USMC]] |více uživatelů = [[Izrael]]<br />[[Argentina]]<br />[[Singapur]]<br />[[Kuvajt]] a další }}'''Douglas A-4 Skyhawk''' je [[Spojené státy americké|americký]] [[Bitevní letoun|útočný letoun]] původně vyvinutý pro operace z amerických [[Letadlová loď|letadlových lodí]]. Letoun, který vyvinul letecký výrobce Douglas Aircraft (později [[McDonnell Douglas]]), byl až do roku [[1962]] označen '''A4D Skyhawk'''. Více než 50 let po prvním letu a významné úloze konfliktech jako byly například [[Válka ve Vietnamu|Vietnamská válka]], [[Válka o Falklandy|Falklandská válka]] či [[Jomkipurská válka]], jsou&nbsp;některé z&nbsp;2&nbsp;960 vyrobených strojů A-4 stále ve službě a to včetně služby na&nbsp;letadlové lodi. == Vývoj == [[Prototyp]] ''XA4D-1'' (BuNo 137812) poprvé vzlétl 22. června 1954 poháněn proudovým motorem Wright J65-W2 s tahem 32 kN. Po dodání 165 sériových kusů ''A4D-1'', které byly vybaveny motorem Wright J65-W-4 s tahem 32,27 kN, byla v březnu 1956 zahájena výroba 542 exemplářů sériové varianty ''A4D-2'' s pohonnou jednotkou J65-W-16A o tahu 34,3 kN. Výroba pokračovala 638 stroji ''A4D-2N'' (později ''A-4C'') s radarem APQ-53 v prodloužené přídi. Verze ''A4D-5'', později přeznačená na ''A-4E'' (494 kusů), měla instalovanou pohonnou jednotku [[Pratt & Whitney J52]]-P-6A s tahem 37,8 kN, další dva závěsníky pod křídlem a prodloužený dolet o 27%. Z verze E vycházela i dvoumístná cvičná ''TA-4E'' jako prototyp a sériová ''TA-4F''. Celkem 240 letounů verze ''A-4F'' mělo motory Pratt & Whitney J52-P-8A, pancéřování kabiny, nové spoilery na křídlech a modernizovanou avioniku. První A-4F byl zalétán v srpnu [[1966]]. Úpravou starších A-4C na standard F vznikla verze ''A-4L''. ''A-4M Skyhawk II'' byla značně zmodernizovaná verze pro jednotky USMC. Pohon zajišťoval motor J52-P-408A o 49,80 kN. Prototyp zalétaný v dubnu 1970 odpovídal vybavením zprvu verzi F. Pozdější instalací nových systémů, zejména Hughes ARBR, vyhledávající radarem pozemní cíle, vznikla varianta ''A-4Y''. Produkce A-4 byla ukončena v únoru [[1979]] po dodání 2 960 strojů. == Služba v USA == [[Soubor:Douglas A-4E Skyhawk of VA-164 in flight over Vietnam on 21 November 1967 (6430101).jpg|thumb|240px|A-4E Skyhawk letky VA-164 z lodi USS Oriskany na cestě k cíli v Severním Vietnamu v listopadu 1967.]] První jednotkou, vyzbrojenou sériovými letouny A4D-1 Skyhawk, se stala 26. října 1956 VA-72 „Blue Hawks“ US Navy. A-4C byly k jednotkám dodávány od března 1960 do roku 1962. V 60. letech 20. století, kdy Námořní síly Spojených států operovaly s 15 útočnými letadlovými loděmi, mělo každé letecké palubní křídlo dvě perutě Skyhawků. Skyhawky US Navy se do leteckých operací zapojily již na počátku americké účasti ve [[Válka ve Vietnamu|válce ve Vietnamu]]. 5. srpna [[1964]] provedlo 64 letounů, včetně 15 A-4C z křídla CVW-14 z paluby [[USS Constellation (CV-64)|USS Constellation]] a 16 A-4E z perutě VA-55 „War Horses“ a VA-56 „Champions“ z křídla CVW-5, působícího z [[USS Ticonderoga (CV-14)|USS Ticonderoga]], po [[Incident v Tonkinském zálivu|incidentu v Tonkinském zálivu]] odvetné útoky proti [[Vietnamská demokratická republika|Severnímu Vietnamu]], operaci [[Operace Pierce Arrow|Pierce Arrow]]. Letouny napadly čtyři velké základny torpédových člunů na severovietnamském pobřeží. Během operace byl sestřelen jeden A-4C, jehož pilot Lt. Everett Alvarez se stal prvním válečným zajatcem tohoto konfliktu. Dalšího primátu ve vietnamské válce dosáhl A-4C Skyhawk (BuNo148609) 1. května [[1967]]. Během náletu na [[letiště]] Kep ostřeloval Lt.Cdr. T. R. „Ted“ Schwartz perutě VA-76 z paluby [[USS Bon Homme Richard (CV-10)|USS Bon Homme Richard]] raketami [[Zuni (raketa)|Zuni]] letadla na zemi, když mu jeho číslo oznámilo, že se za ocasem jeho Skyhawku nachází [[MiG-17]]. Schwartzovi se podařilo dostat do polohy za a nad MiG, načež vypálil zbývající rakety Zuni, kterými vietnamský letoun srazil k zemi. Dosáhl tak jediného sestřelu MiGu neřízenými raketami za celou vietnamskou válku. Do tohoto konfliktu zasáhly také letouny A-4E jednotky VA-72 „Blue Hawks“ a VA-86 „Sidewinders“ z paluby [[USS Independence (CV-62)|USS Independence]], A-4C jednotky VA-113 z [[USS Kitty Hawk (CV-63)|USS Kitty Hawk]], A-4C VA-94 z [[USS Enterprise (CVN-65)|USS Enterprise]], A-4E jednotky VA-212 z [[USS Hancock (CV-19)]] a A-4E z VA-163 z letadlové lodi [[USS Oriskany (CV-34)|USS Oriskany]]. USMC umístilo své Skyhawky na letištích v tehdejším Jižním Vietnamu a v Thajsku. Důsledkem dlouhého a intenzivního bojového nasazení Skyhawků za války ve Vietnamu byly největší ztráty ze všech nasazených typů, působících z letadlových lodí. Představovaly téměř 37% bojových ztrát, které dosáhly celkem 196 A-4 v boji a 77 při provozních nehodách. Letouny A4D-2 sloužily na letadlových lodích US Navy a na pobřežních letištích USMC do roku 1965. Jednomístné '''A-4M''' vyřadilo US Navy z výzbroje již v roce [[1994]], dvoumístné '''TA-4J''' byly v omezeném provozu používány ještě v roce 2001 při cvičeních v roli agresora. == Zahraniční uživatelé == === Argentina === [[File:A4 lands on melbourne.jpg|thumb|240px|Australský A-4G přistává na palubě letadlové lodě [[HMAS Melbourne (R21)|HMAS Melbourne]] (1980)]] Prvním zahraničním uživatelem letouů A-4 byla [[Argentina]], kde je používalo jak letectvo (Fuerza Aérea), tak námořnictvo (Aviacion Naval). První kusy z 25 objednaných strojů verze A-4B (zde označené A-4P) dostalo letectvo v říjnu 1966. Jeden kus před předáním havaroval. Druhá série, tentokrát 25 kusů verze A-4C, byla dodána v roce 1975. Všechny tyto letouny byly odkoupeny z přebytků amerického námořnictva. Letouny, přestože už v té době byly zastaralé, byly nasazeny ve [[Válka o Falklandy|falklandské válce]]. Letectvo zde ztratilo 10 A-4P a pět A-4C. Argentinské námořnictvo zakoupilo v roce 1971 16 kusů verze A-4B (zde označených jako A-4G), které byly určeny pro provoz z paluby argentinské letadlové lodě [[ARA Veinticinco de Mayo (V-2)|Veinticinco de Mayo]]. Letouny se také zůčastnily falklandské&nbsp;války, přičemž operovaly z pozemní základny. Několik kusů bylo v této válce ztraceno. V současnosti Argentina provozuje u firmy Lockheed Martin rozsáhle modernizované verze [[Lockheed Martin A-4AR Fightinghawk]]. === Austrálie === Druhým zahraničním uživatelem typu A-4 byla [[Austrálie]], která zakoupila 16 kusů verze A-4G a 2 kusy cvičných TA-4G. Letouny byly dodány v letech 1967–1968. Letouny byly určeny pro provoz z letadlové lodi [[HMAS Melbourne (R21)|HMAS Melbourne]], ale operovaly i z pozemní základny Nowra v [[Nový Jižní Wales|Novém Jižním Walesu]]. V roce 1980 bylo 10 kusů prodáno na Nový Zéland a ostatní byly v roce 1983 vyřazeny. === Izrael === [[File:IsraeliSkyhawk.JPG|thumb|240px|Izraelský A-4N Skyhawk]] První Skyhawky byly v Izraely používány od roku 1968. Nejprve bylo objednáno 48 strojů verze A-4N a dva verze TA-4H z přebytků amerického námořnictva (později bylo objednáno dalších 6 kusů). Z přebytků pocházelo i dalších 60 jednomístných A-4E a 17 dvoumístných TA-4J, které byly dodány v letech 1968–1974. Od roku 1972 byly dodávány také první z celkem 129 kusů verze A-4N (ekvivalent amerických A-4M), jež byly oproti dřívějším verzím výrazně modernizovány a měly na hřbetě trupu charakteristický hrb s přídavnou avionikou (hrby byly postupně montovány i do jednomístných strojů starších verzí). Většina izraelských Skyhawků dostala postupně také prodlouženou výstupní trysku a nové kanóny DEFA ráže 30 mm. Později bylo 32 kusů prodáno do Indonésie. Letouny byly intenzivně nasazeny v [[Jomkippurská válka|jomkippurské válce]] v roce 1973, přičemž 53 kusů v ní bylo ztraceno. Izraelské Skyhawky dosáhly i dvou vzdušných vítězství. Dne 12. května 1970 byla dvojice Skyhawků napadena syrskými [[MiG-17|MiGy-17]], přičemž se jim podařilo bez vlastní ztráty jeden sestřelit 30mm kanóny DEFA a druhý salvou neřízených protizemních střel. === Nový Zéland === [[Nový Zéland]] zakoupil první Skyhawky v roce 1970. Jednalo se o osm jednomístných A-4K a čtyři dvoumístné TA-4K. A-4K byla totožná s verzí A-4F, měla ovšem zvětšenou svislou ocasní plochu, pouzdro brzdícího padáku pod výstupní tryskou a odlišné radiovybavení. V roce byly tyto letouny doplněny 10 Skyhawky, zakoupenými z přebytků australského námořního letectva (dostaly novou avioniku, brzdící padák a výmetnice klamných cílů). V roce 1987 bylo všech 22 letounů modernizováno. === Singapur === [[File:TA-4K CrowValley 1984.jpg|thumb|240px|Novozélandský TA-4K v roce 1984]] V roce 1972 zakoupil [[Singapur]] přibližně 50 letounů A-4B z přebytků amerického námořnictva, přičemž bylo rozhodnuto, že letouny budou před zařazením do singapurského letectva rozsáhle upraveny. Jednalo se především o instalaci plastikového krytu radiokompasu na hřbet trupu, instalaci brzdícího padáku pod výstupní trysku, montáž dvou vnějších křídelních závěsníků schopných nést řízené střely [[AIM-9 Sidewinder|AIM-9B Sidewinder]], instalaci nových 30mm kanónů DEFA a montáž nového radaru. Jednomístná verze byla označena A-4S a byly i stavěny dvoumístné stroje s trupem prodlouženým o 81 cm, které byly označeny TA-4S. V USA bylo přestavěno 8 A-4S a 3 TA-4S, ostatní z celkem 51 strojů byly dokončeny přímo v Singapuru se firmě LASS (Lockheed Air Service Singapore). První jednotky operující se Skyhawky vstoupily do operační služby v roce 1975. V roce 1980 bylo zakoupeno dalších 70 kusů verze A-4C, které byly přestavěny v singapurské firmě SAI (Singapore Aircraft Industries). Přestavby verze A-4C byly označeny A-4S1 a TA-4S1. Na rozdíl od předchozích strojů u nich byly ponechány původní 20mm kanóny a měly odlišný nástavec pro čerpání paliva za letu. V roce 1983 bylo postaveno dalších osm kusů A-4S1. V druhé polovině 80. let byla vyvíjena modernizovaná verze [[Singapore Aerospace A-4SU Super Skyhawk]], na kterou bylo přestavěno přibližně 150 strojů starších verzí. === Kuvajt === [[File:A-4KU 1991.jpg|thumb|240px|Kuvajtský A-4KU zachycený v Saúdské Arábii]] [[Kuvajt]] zakoupil v roce 1974 celkem 30 jednomístných A-4KU (ekvivalent A-4M) a šest dvoumístných TA-4KU (ekvivalent TA-4F), které byly dodány v roce 1977. Po vypuknutí [[Válka v Zálivu|války v Zálivu]] se 17 letounům podařilo uniknout do [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], odkud během Operace Pouštní bouře operovaly po boku spojenců, přičemž v boji byl ztracen jeden kus. === Malajsie === [[Malajsie]] používala Skyhawky pod označením A-4PTM od prosince roku 1984. Zakoupeno bylo 36 jednomístných a 4 dvoumístné letouny. Jednalo o přestavby strojů verzí A-4C a A-4L z přebytků amerického námořnictva. Letouny byl upraveny, všechny byly schopné nést řízené střely [[AIM-9 Sidewinder]] a 20 jednomístných kusů mohlo nést také protizemní řízené střely [[AGM-65 Maverick]]. === Indonésie === [[Indonésie]] zakoupila z přebytků izraelského letectva 32 Skyhawků (28 jednomístných a 4 dvoumístné) označených zde A-4E. Polovina letounů byla dodána v roce 1979 a druhá polovina v roce 1985. Do operační služby se zde dostaly v roce 1980. == Hlavní technické údaje (A-4F Skyhawk) == [[Soubor:McDONNELL DOUGLAS A-4 SKYHAWK.png|right|280px]] * '''Posádka:''' 1 (pilot), 2 (u verzí TA-4J,TA-4F,OA-4F) * '''Rozpětí:''' 8,38 m * '''Délka:''' 12,22 m * '''Výška:''' 4,57 m * '''Nosná plocha:''' 24,15 m² * '''Profil křídla:''' NACA 0008-1.1-25 u kořene, NACA 0005-0.825-50 na konci * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 4750 kg * '''Vzletová hmotnost:''' 8318 kg * '''Max. vzletová hmotnost:''' 11 136 kg * '''Nejvyšší rychlost:''' 1077 km/h * '''Dostup:''' 12 880 m * '''Stoupavost:''' 43 m/s * '''Dolet:''' 3220 km * Plošné zatížení: 344,4 kg/m² === Pohonná jednotka === * 1× [[proudový motor]] [[Pratt & Whitney J52|Pratt & Whitney J52-P8A]] ** '''Tah motoru:''' 41 kN === Výzbroj === * 2× 20 mm kanón [[Colt Mk 12]], 100 nábojů na hlaveň * až 4 490 kg výzbroje na 5 závěsnících === Varianty podvěšené výzbroje === * Řízená střela vzduch-vzduch [[AIM-9 Sidewinder]] * Protiradarová střela [[AGM-45 Shrike]] * Řízená střela vzduch-země [[AGM-65 Maverick]] * Řízená střela vzduch-země [[AGM-12 Bullpup]] * Klouzavá puma [[AGM-62 Walleye]] * Taktické jaderné pumy * Kazetové pumy * Napalmové kontejnery * 113 kg pumy Mark 81 * 227 kg pumy Mark 82 a další == Prameny == * {{Citace periodika | příjmení = Petz | jméno = Daniel | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Skyhawky pro export | periodikum = HPM | odkaz na periodikum = | rok = 1992 | měsíc = | ročník = 2 | číslo = 11 | strany = 21–23 | url = | issn = 1210-1427 }} == Velká Galerie == * '''[[:Kategorie:Aircraft A-4 Skyhawk|Mnoho fotografií – Douglas A-4 Skyhawk]]''' == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=8LnKbs2Aq4c}} |- align="center" | '''Flying A4 Skyhawk for the first time&nbsp;!''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=NleoU-9mu3E}} |- align="center" | '''The story of Douglas A 4 Skyhawk''' |}<br style="clear: both;" /> == Externí odkazy == {{Flickr|A-4+Skyhawk}}{{Commonscat|Douglas A-4 Skyhawk}}{{Vojenské letouny amerického námořnictva po roce 1945}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Americká vojenská letadla]] [[Kategorie:Útočná letadla]] [[Kategorie:Palubní letadla]] [[Kategorie:Letadla Douglas]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Douglas A-4 Skyhawk“.