Metro v Moskvě

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Nejlepší článek}} {{Infobox - síť metra |Metro=Metro v Moskvě |znak=Mosmetro.png |popis=Písmeno M v&nbsp;červené barvě v moskevských<br />ulicích symbolizuje podzemní dráhu<br />již přes 70&nbsp;let |linky=12 |délka=301,2 |rok=[[15. březen|15.&nbsp;března]] [[1935]] |stanice=182 |vozy=[[Souprava metra E|Soupravy&nbsp;E]]<br />[[Souprava metra 81-71|Soupravy 81–71]]<br />[[Souprava metra Jauza|Soupravy Jauza]]<br />[[Souprava metra Rusič|Soupravy Rusič]] |počet=4415 |depa=15 |typ=klasické [[metro]]<br />[[Metro sovětského typu|sovětského typu]] |rozchod=1524&nbsp;mm |proud=[[přívodní kolejnice|přívodní kolejnicí]] |napětí=max. 950&nbsp;[[volt|V]] }} '''Metro v Moskvě''' neboli '''Moskevské metro''' (rusky: '''{{cizojazyčně|ru|Московский метрополитен}}''', do r. 1957 '''Metropoliten imeni Kaganoviča''', '''{{cizojazyčně|ru|Метрополитен имени Кагановича}}''', mezi lety [[1957]] až [[1992]] pak '''Moskevské metro V. I. Lenina''' (rusky: '''{{cizojazyčně|ru|Московский метрополитен имени В. И. Ленина}}''') tvoří síť dvanácti, většinou podzemních, [[Dopravní linka|linek]] [[metro|metra]] pod [[hlavní město|hlavním městem]] [[Rusko|Ruské federace]], [[Moskva|Moskvou]] a městem [[Krasnogorsk]] ležícím v [[Moskevská oblast|Moskevské oblasti]]. Patří k jednomu z nejrozsáhlejších systémů tohoto druhu a je základní páteří celé [[doprava v Moskvě|dopravy ve městě]]. Je to pravděpodobně jedno z nejvytíženějších meter světa<ref name=urbanrail>http://www.urbanrail.net/eu/mos/moskva.htm V profilu moskevské sítě metra na stránkách Urbanrail.net je Moskva označena za snad nejvytíženější síť, je zde také i počet přepravených cestujících</ref> co se týče denního i ročního obratu cestujících. == Rozsah sítě == [[Soubor:Mosmetro2010.png|220px|thumb|Síť metra v Moskvě v roce 2010]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Vytížení moskevského metra]] Celý systém metra má délku 298&nbsp;[[Metr#kilometr|km]] se 180&nbsp;[[stanice metra|stanicemi]] na dvanácti linkách (jedenáct označených číslem a&nbsp;jedna [[lehké metro|lehkého metra]] jako L1) (k začátku roku [[2008]]). Během každého pracovního [[den|dne]] přepraví podzemní dráha mezi osmi až devíti miliony lidí<ref name=urbanrail/><ref>http://www.mosmetro.ru/pages/page_0.php?id_page=2 Oficiální stránky moskevského metra</ref> (tedy zhruba tolik, kolik ve městě samotném žije lidí). Vlastníkem metra je ruský [[stát]]. Jednotlivé linky mají svůj název, barvu a&nbsp;od 90.&nbsp;let i&nbsp;číslo. Většina z&nbsp;nich spojuje okraje města přes jeho [[centrum]], s&nbsp;výjimkou linky 5 ([[Kolcevaja (linka metra v Moskvě)|Kolcevaja]]). Ta je okružní a&nbsp;slouží hlavně k&nbsp;propojení všech tras – veškeré [[stanice metra|stanice]], které se na ní nacházejí, jsou přestupní, většinou mezi dvěma, ale někdy i&nbsp;mezi třemi trasami. Další z&nbsp;linek, která není stejného typu jako ostatní, je jedenáctá s názvem [[Kachovskaja (linka metra v Moskvě)|Kachovskaja]], což je oddělená větev původně druhé ([[Zamoskvoreckaja (linka metra v Moskvě)|Zamoskvorecké]]) linky. == Konstrukce == === Systém === Většina úseků jednotlivých tras vede pod zemí, některé krátké, převážně na okraji [[metropole]], jsou ale nadzemní (jedná se hlavně o&nbsp;[[most]]y přes řeky). [[Technologie]], jež byly při výstavbě použity, jsou podobné jako například [[Metro v Praze|v&nbsp;Praze]] nebo [[Metro v Kyjevě|v&nbsp;Kyjevě]] a v&nbsp;Moskvě samotné se vyvíjejí již od 30.&nbsp;let. Pod centrem města jsou tunely ražené a&nbsp;stanice většinou trojlodní, založené hluboko pod zemí. S&nbsp;povrchem je spojují šikmé [[eskalátor]]ové [[tunel]]y. Naopak v&nbsp;úsecích na [[sídliště|sídlištích]] jsou [[tunel]]y metra umístěny mělce pod zemí a&nbsp;hloubené; tomu rovněž odpovídá i&nbsp;ráz stanic. Nová sídliště totiž již byla budována spolu s&nbsp;metrem, kterému se nestavily do cesty téměř žádné překážky, na rozdíl od centra města, jehož podzemí bylo a je plné různých [[inženýrská síť|inženýrských sítí]]. Svou roli též sehrála koncepce metra jako [[protiatomový kryt|protiatomového krytu]]. === Stanice === [[Soubor:Moscow Metro escalator.jpg|thumb|220px|Některé části sítě jsou založeny velmi hluboko pod zemí, někde až 90&nbsp;m]] [[Architektura|Architektonické]] ztvárnění stanic, hlavně těch nejstarších ze 30., 40. a 50.&nbsp;let [[20. století|minulého století]], odpovídá velmi honosnému stylu tehdejší doby. Stanice byly obkládány dekorativními kameny, jako je [[mramor]] či [[žula]], prostupy zdobily často [[mozaika|mozaiky]] či [[reliéf (sochařství)|reliéfy]]. Hlavními tématy bylo budování [[komunismus|komunismu]], ale též i [[zemědělství]], nebo obrana státu. Dnes je moskevské metro považováno za jednu z&nbsp;nejlepších ukázek architektury [[socialistický realismus|socialistického realismu]]. Na rozdíl od jiných měst je v&nbsp;Moskevském metru relativně velká mezistaniční vzdálenost; průměr činí 1800&nbsp;m, nejkratší je mezi stanicemi [[Dělovoj centr (stanice metra v Moskvě)|Dělovoj centr]] a&nbsp;[[Meždunarodnaja (stanice metra v Moskvě)|Meždunarodnaja]] (496,8&nbsp;m), nejdelší úsek pak je na sedmé lince mezi stanicemi [[Tekstilščiki (stanice metra v Moskvě)|Tekstilščiki]] a&nbsp;[[Volgogradskij prospekt (stanice metra v Moskvě)|Volgogradskij prospekt]] (3,413&nbsp;km). Díky tomu je zde též i relativně vysoká průměrná cestovní [[rychlost]] (pohybuje se mezi 41 až 43&nbsp;km/h).<ref>[http://metro.molot.ru/facts.shtml Метро в цифрах] na metro.molot.ru (rusky)</ref> === Eskalátory === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Eskalátory v moskevském metru]] Eskalátory jsou jedním z&nbsp;nejdůležitějších prvků Moskevského metra, fungují již od&nbsp;jeho začátku. V&nbsp;celé síti je jich celkem 544, jedná se o&nbsp;29 různých typů (pouze 50 % z&nbsp;nich ale vyhovuje současným náročným provozním podmínkám).<ref>[http://metro.molot.ru/escalator.shtml Informace oeskalátorech na stránce metro.molot.ru (rusky)]</ref> I proto také bývají eskalátory v&nbsp;nejstarších stanicích pod centrem města vyměňovány; [[rekonstrukce]] probíhají již od&nbsp;70. let [[20. století]], kdy byly zaváděny do stanic i v&nbsp;jiných zemích známé schody typu ET. V&nbsp;některých dalších stanicích však zatím ještě k&nbsp;výměně nedošlo; a to i&nbsp;přesto, že ty provozované jsou již více než 50 let staré<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=8sSLzwH7P00 Desetiminutové video o metru v Moskvě s ukázkou stáří některých eskalátorů]</ref> Rekonstrukce jsou časově velmi náročné; výměna znamená uzavření někdy i&nbsp;celé stanice na&nbsp;dobu devíti měsíců až roku a&nbsp;půl, v případě že se opravují přestupní eskalátory dochází k&nbsp;ztížení přestupu, což vede na&nbsp;velmi vytížených klíčových stanicích ke&nbsp;kritickým situacím. === Křížení linek === Křížení mezi linkami je provedeno většinou mimoúrovňově; stanice se tak nacházejí nad sebou (každá linka má své [[nástupiště]]) a&nbsp;cestující mezi nimi přestupují speciálně vyraženými chodbami, které mnohdy tvoří velmi spletité sítě. V&nbsp;mnoha případech mají konkrétní části přestupní stanice na každé lince jiný [[název]]. Pro potřeby přejezdů vlaků mezi jednotlivými linkami existují manipulační spojky; a to jak jednokolejné, tak i dvoukolejné (jednokolejné však převažují). Většina manipulačních spojek vychází z&nbsp;[[Kolcevaja (linka metra v Moskvě)|Kolcevské linky]] na trasy radiální, mnohé manipulační spojky jsou však například pozůstatky dřívějšího a&nbsp;dnes již zrušeného vedení linek (např. spojka u&nbsp;stanice [[Aleksandrovskij sad (stanice metra v Moskvě)|Aleksandrovskij sad]] mezi první a&nbsp;čtvrtou linkou). == Linkové vedení == {| class="wikitable sortable" style="margin: 0 auto;" |- !#!!Název!!Otevřeno od!!Délka!!Stanice |- |style="background: red;"|1 |style="text-align: left;"|[[Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě)|Sokolničeskaja]] (rusky: Соко́льническая) |[[1935]]||26,2 km||19 |- |style="background: green;"|2 |style="text-align: left;"|[[Zamoskvoreckaja (linka metra v Moskvě)|Zamoskvoreckaja]] (rusky: Замоскворе́цкая) |[[1938]]||36,9 km||20 |- |style="background: blue;"|3 |style="text-align: left;"|[[Arbatsko-Pokrovskaja (linka metra v Moskvě)|Arbatsko-Pokrovskaja]] (rusky: Арба́тско-Покро́вская) |[[1938]]||44,3 km||21 |- |style="background: #3CF;"|4 |style="text-align: left;"|[[Filjovskaja (linka metra v Moskvě)|Filjovskaja]] (rusky: Филёвская) |[[1958]]||14,9 km||13 |- |style="background: #C60;"|5 |style="text-align: left;"|[[Kolcevaja (linka metra v Moskvě)|Kolcevaja]] (rusky: Кольцева́я) |[[1950]]||19,4 km||12 |- |style="background: orange;"|6 |style="text-align: left;"|[[Kalužsko-Rižskaja (linka metra v Moskvě)|Kalužsko-Rižskaja]] (rusky: Калу́жско-Ри́жская) |[[1958]]||37,6 km||24 |- |style="background: #F0F;"|7 |style="text-align: left;"|[[Tagansko-Krasnopresněnskaja (linka metra v Moskvě)|Tagansko-Krasnopresněnskaja]] (rusky: Тага́нско-Краснопре́сненская) |[[1966]]||35,9 km||19 |- |style="background: #FE0;"|8 |style="text-align: left;"|[[Kalininskaja (linka metra v Moskvě)|Kalininskaja]] (rusky: Кали́нинская) |[[1979]]||13,1 km||7 |- |style="background: #999;"|9 |style="text-align: left;"|[[Serpuchovsko-Timirjazevskaja (linka metra v Moskvě)|Serpuchovsko-Timirjazevskaja]] (rusky: Серпухо́вско-Тимиря́зевская) |[[1983]]||41,5 km||25 |- |style="background: #0F0;"|10 |style="text-align: left;"|[[Ljublinskaja (linka metra v Moskvě)|Ljublinskaja]] (rusky: Любли́нская) |[[1995]]||24,7 km||14 |- |style="background: #55CC9F;"|11 |style="text-align: left;"|[[Kachovskaja (linka metra v Moskvě)|Kachovskaja]] (rusky: Кахо́вская) |[[1995]]||3,4 km||3 |- |style="background: #B2DAE7;"|L1 |style="text-align: left;"|[[Butovskaja (linka lehkého metra v Moskvě)|Butovskaja]] (rusky: Бу́товская) |[[2003]]||5,5 km||5 |- || |style="text-align: left;"|'''Celkem:''' | ||'''301,2 km'''||'''182''' |} Linkové vedení se často měnilo. Krátce po zahájení provozu metra byla mírně upravena linka 1 (změnila se její jižní konečná, zrušena byla větev), do opuštěného úseku se naopak zavedla linka [[Arbatsko-Pokrovskaja (linka metra v Moskvě)|Arbatsko-Pokrovskaja]]. Do přelomu 80. a 90. let [[20. století]] se také nepoužívalo označení jednotlivých linek čísly. Ta se poprvé objevila v plánu sítě z roku [[1992]]. Tehdy byla [[Filjovskaja (linka metra v Moskvě)|Filjovská]] linka značená číslem 10; všechny linky od třetí výše tak byly označeny číslem o jednu méně v porovnání s dnešním stavem ([[Kolcevaja (linka metra v Moskvě)|Kolcevaja]] čtyřkou apod.) Důvodem této úpravy je fakt, že třetí a čtvrtá linka se svým významem z velké části překrývají. Stejně jako v nynější době, tak i plánovaně, měly a budou mít vždy jistý společný úsek vedený v jedné trase. Současný systém číslování se tak používá až zhruba od let [[1995]]/[[1996]] – v tomto období vznikly linky [[Ljublinskaja (linka metra v Moskvě)|Ljublinskaja]] a [[Kachovskaja (linka metra v Moskvě)|Kachovskaja]] – poté se již další nové nevybudovaly. Přesto však se zkoušely i další změny (označení linek 3 a 4 jako 3 a 3a), ty se ale neujaly. == Historie == === 1900–1932: První plány a projekty === {| class="wikitable" style="float:right; margin:5px" |- ! colspan="5" | Rozšiřování&nbsp;sítě |- ! align="center" | Rok || Celková&nbsp;délka|| Stanice |- |[[1935]] || 11,2&nbsp;km || 13 |- |[[1940]] || 23,6&nbsp;km || 22 |- |[[1945]] || 37&nbsp;km || 29 |- |[[1950]] || 43,5&nbsp;km || 35 |- |[[1955]] || 58,8&nbsp;km || 41 |- |[[1960]] || 77,5&nbsp;km || 56 |- |[[1965]] || 113,5&nbsp;km || 75 |- |[[1970]] || 136&nbsp;km || 87 |- |[[1975]] || 168,5&nbsp;km || 104 |- |[[1980]] || 188&nbsp;km || 116 |- |[[1985]] || 208,5&nbsp;km || 129 |- |[[1990]] || 231,2&nbsp;km || 143 |- |[[1995]] || 256,5&nbsp;km || 156 |- |[[2000]] || 264&nbsp;km || 161 |- |[[2005]] || 278,3&nbsp;km || 171 |- |[[2007]] || 282&nbsp;km || 173 |- |} [[Soubor:Karazin Metro 2.jpg|left|thumb|První projekty metra počítaly například se stavbou nadzemní dráhy na [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]]]] První plány na výstavbu podzemní dráhy v [[Moskva|Moskvě]] pocházejí ze začátku [[20. století]]. Tratě měly být založené mělce, místy i&nbsp;na povrchu. V&nbsp;plánu bylo i&nbsp;přemostění [[Rudé náměstí|Rudého náměstí]]. Počítalo se také se zahraniční účastí, což bylo následně odmítnuto. Roku [[1912]] nečekaně schválila [[Duma]] (ruský [[parlament]]) koncepci výstavby tří linek podzemní dráhy, realizaci však zhatila [[první světová válka]] a následná [[občanská válka v Rusku|občanská válka]]. Po ustanovení Moskvy jako hlavního města země došlo opět k oživení myšlenky podzemní dráhy. Metro mělo být vybudováno v&nbsp;rámci [[socialismus|socialistické]] přestavby města, kterou zamýšlel [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] spolu se svými nejbližšími spolupracovníky. Roku [[1922]] se téměř mohlo začít kopat, ukázalo se však, že celý systém je příliš stavebně složitý pro zemi zničenou občanskou [[válka|válkou]]. === 1932–1935: Výstavba === K&nbsp;realizaci se přistoupilo nakonec až roku [[1932]]. Autorem těchto uskutečněných plánů byl Stalinovi blízký politik [[Lazar Kaganovič]] (po něm také nesla síť do roku [[1955]] jméno, od té doby až do roku [[1992]] pak byla pojmenována po [[Vladimir Iljič Lenin|Leninovi]]). Při tvorbě celkového architektonického ztvárnění prvních úseků metra byl odmítnut modernistický přístup, jejž reprezentovali autoři [[Vladimir Tatlin]] a [[Konstantin Melnikov]]. Projektanti se inspirovali systémy podzemních drah v&nbsp;různých městech (například v [[Londýn]]ě), vzniklo tak pouze malé množství zcela originálně provedených stanic. Budování metra byla velká událost, do níž bylo zapojeno na 500 různých firem. Vybráni byli ti nejlepší z celé země, dovezen byl nejkvalitnější [[mramor]] (na první úsek červené linky celkem 70&nbsp;000&nbsp;m² mramoru v&nbsp;různých odstínech), spousta [[kov]]u, [[sklo|skla]], [[keramika|keramiky]] a&nbsp;uměleckých děl. Celý projekt měl velmi vysokou prioritu, jednalo se o&nbsp;otázku národní prestiže. Do práce byl též povolán i&nbsp;[[Komsomol]] (sovětská mládežnická organizace; po něm byla pojmenována i&nbsp;jedna ze stanic – [[Komsomolskaja (stanice metra v Moskvě)|Komsomolskaja]]). [[Beton]]ování obstarávali lidé, kteří měli zkušenosti s&nbsp;budováním velkých [[přehrada|přehrad]] a&nbsp;ti, kdo měli dost zkušeností s&nbsp;ražbou [[důl|dolů]]. Na celém mamutím projektu pracovali specialisté z&nbsp;[[Německo|Německa]]. Některé stanice získaly mezinárodní obdiv; jejich modely obdržely vysoká hodnocení na mezinárodních výstavách. === 1935–1941: Otevírání prvních úseků === [[Soubor:Mosmetr1935.jpg|thumb|220px|Schéma a poloha první trati otevřené v roce 1935]] Nejprve byl otevřen úsek linky&nbsp;1 mezi stanicemi [[Sokolniki (stanice metra v Moskvě)|Sokolniki]] a&nbsp;[[Park Kultury (stanice metra v Moskvě)|Park Kultury]], a&nbsp;to již [[15. květen|15.&nbsp;května]]&nbsp;[[1935]] (první jízda celou tratí se konala již [[6. únor]]a). Slavnostního otevření se účastnil nejen Stalin, ale také umělci, jako například [[Viktor Treťjakov]] nebo Bertold Brecht. Následné prodloužení přes řeku [[Moskva (řeka)|Moskvu]] do stanice [[Kijevskaja (stanice metra v Moskvě)|Kijevskaja]] bylo zprovozněno v&nbsp;dubnu [[1937]]. Propojil se tak severovýchod a&nbsp;jihozápad města. Stanice na těchto prvních úsecích metra však ještě nepatří mezi ty, které jsou typicky a bohatě zdobené; architekti se tehdy spíše inspirovali ostatními podzemními drahami v&nbsp;[[Evropa|Evropě]], hlavně [[Londýn]]em. V roce [[1938]] byla otevřena i&nbsp;část linky dnes označované jako tmavě modrá – [[Arbatsko-Pokrovskaja (linka metra v Moskvě)|Arbatsko–Pokrovské]]. V&nbsp;září téhož roku přibyla i&nbsp;linka&nbsp;2 ([[Zamoskvoreckaja (linka metra v Moskvě)|Zamoskvoreckaja]]), a&nbsp;to v&nbsp;úseku mezi stanicemi [[Sokol (stanice metra v Moskvě)|Sokol]] a&nbsp;[[Těatralnaja (stanice metra v Moskvě)|Těatralnaja]]. Architektura těchto stanic byla založena na stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]] s prvky [[Art deco]], zřetelný již byl postup směrem k&nbsp;bohaté [[stalinismus|stalinistické]] výzdobě podzemních prostor. Tato linka již vznikla s&nbsp;ohledem na možnost dobudování dalších stanic za provozu; takto byla například dobudována [[Tverskaja (stanice metra v Moskvě)|Tverskaja]] v 70.&nbsp;letech. === 1941–1943: Metro ve válečné době === Ve 40.&nbsp;letech běžely stavební práce na nových úsecích i&nbsp;linkách v&nbsp;plném proudu; zastavila je ale [[Druhá světová válka|válka]] a&nbsp;postup fronty stále hlouběji do vnitrozemí [[Sovětský svaz|SSSR]]. Krátce poté, co začalo metropoli hrozit nebezpečí, byly do stanic metra umístěny některé [[úřad]]y a&nbsp;[[instituce]]; například do [[Kirovskaja (stanice metra v Moskvě)|Kirovské]] byla umístěna část [[generální štáb|generálního štábu]] [[Rudá armáda|Rudé armády]].<ref>[http://metro.molot.ru/hist4.shtml Метро в годы войны] na metro.molot.ru (rusky)</ref> Některé stanice byly takto veřejnosti uzavřeny zcela; vlaky v&nbsp;nich nezastavovaly a&nbsp;jejich [[nástupiště]] oddělily provizorní stěny. Též se budovaly hermetické uzávěry a&nbsp;zdokonalován byl celý ochranný systém metra. Moskva byla několikrát [[bombardování|bombardována]] (poprvé [[22. červen|22.&nbsp;června]]&nbsp;[[1941]]) a&nbsp;civilní [[obyvatelstvo]] se v&nbsp;metru muselo ukrýt; zaměstnanci metra organizovali evakuace Moskvanů. Po odražení útoku a&nbsp;následném ústupu [[Nacistické Německo|německých]] vojsk mohly práce v&nbsp;roce [[1943]] pokračovat. Jako první byly otevřeny krátké úseky na lince&nbsp;2 mezi stanicemi [[Těatralnaja (stanice metra v Moskvě)|Těatralnaja]] a&nbsp;[[Avtozavodskaja (stanice metra v Moskvě)|Avtozavodskaja]] na jejím jižním konci a&nbsp;na lince&nbsp;3 pak úsek [[Partizanskaja (stanice metra v Moskvě)|Partizanskaja]]–[[Kurskaja (stanice metra v Moskvě)|Kurskaja]]. Dříve oblíbené válečné motivy vystřídala tematika budování komunistické společnosti. === 1943–1959: Vrchol období stalinismu === Po dokončení již zmíněných úseků se rozběhly stavební práce na nové trase, která se měla v budoucnosti stát okružní, na lince [[Kolcevaja (linka metra v Moskvě)|Kolcevaja]]. První její úsek vedl pod ulicí vedoucí po okruhu centra staré Moskvy ([[Sadovoje Kolco]]). Avšak později se plány celé trasy změnily, a&nbsp;tak její poslední dobudované části vedou až 1,5&nbsp;km od této okružní třídy. Do roku [[1954]] byl celý okruh po celkem třech etapách dokončen. Stanice na této lince lze považovat za vrchol honosnosti v&nbsp;moskevském metru. Další úseky, v této době rozestavěné, byly s&nbsp;ohledem na nebezpečí [[Třetí světová válka|jaderné války]] budovány velmi hluboko, aby v&nbsp;případě nebezpečí mohly posloužit jako [[protiatomový kryt|protiatomové kryty]] pro ochranu [[civilista|civilního obyvatelstva]]. Ke konci 50.&nbsp;let dochází spolu s koncem [[stalinismus|stalinismu]] i&nbsp;ke změně architektury stanic. Bohatě zdobené prostory byly vystřídány spartánsky vyhlížejícími stanicemi se strohými liniemi. Počínaje rokem 1957 je zaváděna rádiová komunikace do souprav; ve všech vlacích jsou tak rádia instalována do roku 1965.<ref>[http://metro.molot.ru/hist6.shtml Метро в 50 - 60 годы] na metro.molot.ru (rusky)</ref> === 1959–1991: Metro získává dominantní postavení === [[Soubor:Moscow metro car from inside.jpg|thumb|220px|V 70. letech se objevily vozy metra typu&nbsp;Ež, které se používají ještě dnes.]] V tomto období je metro stále rozšiřováno, přibývají nové linky (7, 8, 9) a od konce 70.&nbsp;let se objevují i&nbsp;jednolodní stanice bez sloupů či jakýchkoli podpěr. Moskevská technologie výstavby metra se šíří do ostatních měst SSSR a [[východní blok|východního bloku]]. Nasazovány jsou stále delší vlaky (až osmivozové soupravy), roku [[1978]] se objevují dodnes známé a rozšířené soupravy typu [[Souprava metra 81-71|81-71]], poprvé jsou tak soupravy rozdělené na čelní a vložené vozy. Metro začíná mít stále významnější roli, vytlačuje postupně [[Tramvajová doprava v Moskvě|tramvajovou]] povrchovou dopravu (ta se pod jeho vlivem rozpadá v&nbsp;letech 1957—1962 a po 1973 na dvě oddělené sítě). Podzemní dráha zajišťuje důležitá spojení obrovských [[panelák|panelových]] [[sídliště|sídlišť]] s centrem města. Právě v&nbsp;oblasti sídlišť se začíná prosazovat tzv. jednotný koncept na stanici metra, podle něhož vzniklo mnoho stanic mezi 60. a&nbsp;90.&nbsp;lety. Jedná se o&nbsp;stanice s&nbsp;ostrovním nástupištěm, hloubené a&nbsp;podpírané dvěma řadami sloupů. Unifikace a&nbsp;velmi jednoduché architektonické ztvárnění těchto stanic přispělo k&nbsp;velkému snížení nákladů při budování podzemní dráhy. V&nbsp;roce [[1985]] byla v&nbsp;jižní části města otevřena stanice [[Pražskaja (stanice metra v Moskvě)|Pražskaja]] v&nbsp;rámci tehdejšího takzvaného [[Československo-sovětské přátelství|Československo-sovětského přátelství]] (v&nbsp;Praze naopak existovala stanice [[Anděl (stanice metra v Praze)|Moskevská]], od roku [[1990]] však nese název ''Anděl''). Podobně vznikly i&nbsp;stanice [[Bratislavskaja]] a&nbsp;[[Varšavskaja]]. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;politickými změnami v&nbsp;zemi byly [[5. listopad]]u [[1990]] přejmenovány některé stanice, které měly názvy silně ideologického charakteru (těchto stanic je v&nbsp;celé síti metra sice více, název se změnil jen u&nbsp;části z&nbsp;nich). Jednalo se o tyto stanice a dvě linky: * Kirovskaja → [[Čistyje prudy (stanice metra v Moskvě)|Čistyje Prudy]] * Dzeržinskaja → [[Lubjanka (stanice metra v Moskvě)|Lubjanka]] * Ploščaď Nogina → [[Kitaj-gorod (stanice metra v Moskvě)|Kitaj-gorod]] * Prospekt Marksa → [[Ochotnyj rjad (stanice metra v Moskvě)|Ochotnyj rjad]] * Ploščaď Sverdlova → [[Těatralnaja (stanice metra v Moskvě)|Těatralnaja]] * Gorkovskaja → [[Tverskaja (stanice metra v Moskvě)|Tverskaja]] * Kalininskaja → [[Aleksandrovskij sad (stanice metra v Moskvě)|Aleksandrovskij sad]] * Kolchoznaja → [[Sucharjevskaja (stanice metra v Moskvě)|Sucharjevskaja]] * Ščerbakovskaja → [[Aleksejevskaja (stanice metra v Moskvě)|Aleksejevskaja]] * Lenino → [[Caricyno (stanice metra v Moskvě)|Caricyno]] * Kirovsko-Frunzenskaja linija → [[Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě)|Sokolničeskaja]] * Gorkovsko-Zamoskvoreckaja linija → [[Zamoskvoreckaja (linka metra v Moskvě)|Zamoskvoreckaja]] Tyto změny se dotkly pouze nejstarších stanic, jejichž názvy byly stanoveny ve stalinistickém období. Některé novější, jako například [[Marksistskaja (stanice metra v Moskvě)|Marksistskaja]] či [[Leninskij prospekt (stanice metra v Moskvě)|Leninskij prospekt]] přejmenovány nebyly, přestože se objevily mnohé návrhy nových názvů (plány na přejmenování většího počtu stanic neuspěly, patrně kvůli zažitosti starých komunistických názvů). === 1991–2000: Problémy po rozpadu SSSR === [[Soubor:Bulushakova-mm.jpg|thumb|220px|Jednou z&nbsp;nejnovějších linek metra je Butovskaja, konstruovaná jako lehké metro. Otevřena byla v roce [[2003]] a je vedena po nadzemním viaduktu.]] [[Rozpad Sovětského svazu|Rozpad SSSR]] v roce [[1991]] a&nbsp;přechod od budování komunismu k&nbsp;[[demokracie|demokratické]] společnosti způsobil v&nbsp;nově vzniklém [[Rusko|Rusku]] změnu pohledu a&nbsp;přehodnocení přísunu finančních prostředků na rozvoj moskevského metra. V roce [[1995]] byla sice otevřena [[Ljublinskaja (linka metra v Moskvě)|již desátá linka]], nebyla však zcela dokončena a&nbsp;tempo výstavby se neustále zpomalovalo – některé její úseky (severní a přes centrum města) jsou stále rozestavěné; buď byly zakonzervovány, nebo se při pokračujícím velmi pomalém tempu výstavby oddaluje jejich datum otevření. [[Vozový park]] zastarával (poslední velká změna bylo vyřazení [[Souprava metra typu D|souprav typu&nbsp;D]] v&nbsp;roce [[1995]]) a&nbsp;ještě dnes se skládá z&nbsp;vozů podobných typu [[Ečs]] (jedná se o&nbsp;[[Souprava metra E|typ&nbsp;E]]). === 2000–2008: Současná doba === V současnosti se na předměstích a sídlištích budují nové trasy [[lehké metro|lehkého metra]], které jsou označovány písmeny (L1, L2 atd.), objevil se také [[monorail v Moskvě|monorail]]. Plánován je také druhý, vnější okruh; původně se jeho první částí měla stát linka [[Kachovskaja (linka metra v Moskvě)|Kachovskaja]], avšak v&nbsp;dnešní době se uvažuje o&nbsp;vytvoření zcela nové. Finanční prostředky na takový rozsáhlý projekt jsou ale stále omezené, takže s&nbsp;jeho realizací se počítá až v&nbsp;horizontu roku [[2035]].<ref>Новости России, 13. 5. 2005: [http://txt.newsru.com/russia/13may2005/metro.html В Москве к 2035 году появится большое кольцо метрополитена] (rusky)</ref> Ohledně financování nových traťových úseků se situace dnes již v&nbsp;porovnání s 90.&nbsp;lety mírně zlepšila, na pozastavených stavbách se začíná znovu pracovat. Většina sítě metra je tak v&nbsp;podstatě již dobudována a&nbsp;do velké míry již odpovídá velkolepým projektům z&nbsp;konce 40.&nbsp;let.<ref>[http://www.mymetro.ru/img/5/1/1947future.jpg Schéma plánovaného rozvoje metra] z&nbsp;knihy Метро Москвы ([[1947]])</ref> == Vozový park == Vozový park Moskevského metra tvoří stovky vozů metra různých typů vypravovaných z&nbsp;celkem patnácti [[depo|dep]]. V&nbsp;současné době jsou provozovány různé typy. === Typy souprav === [[Soubor:Altufevo2.jpg|thumb|220px|V 70. a 80. letech se objevily soupravy metra typu [[81-71]] a&nbsp;začalo se též se stavbou jednolodních stanic (na obrázku stanice [[Altufjevo (stanice metra v Moskvě)|Altufjevo]] na deváté lince).]] Nejstarší vozy jsou [[Souprava metra E|typu&nbsp;E]] (jedná se o&nbsp;pravzor použitý pro modifikace nejstarších vozů metra v&nbsp;zemích [[Východní Evropa|východní Evropy]], například v&nbsp;[[Československá socialistická republika|ČSSR]] [[Ečs]]). Ty existují v&nbsp;několika modifikacích (Ež, Ež1, Ež3, Em508, Em509, Em508t), obsluhovaly nejstarší linku [[Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě)|Sokolničeskou]] a&nbsp;postupně je nahradily relativně novější a&nbsp;modernizované [[81-71|81-717/714M]] z&nbsp;90.&nbsp;let [[20. století]]. Na dalších linkách byly tyto soupravy modernizovány ještě v&nbsp;nedávných dobách; odstranily se postupně kabiny řidiče ve vložených vozech. Roku [[2006]] jezdily již soupravy typu&nbsp;E jen na [[Filjovskaja (linka metra v Moskvě)|Filjovské lince]]; jejich průměrné stáří se pohybuje mezi třiceti a&nbsp;čtyřiceti lety. Novější a&nbsp;již zmíněné pak jsou velmi rozšířené a&nbsp;známé soupravy série [[Souprava metra 81-71|81-71]] (modifikace 81-717/714, 81-717.5/714.5 a&nbsp;81-717.5M/714.5M). Provozovány jsou na vytížených starých linkách. Nejmodernější vozy jsou pak ty z&nbsp;konce 90.&nbsp;let minulého století, jedná se o&nbsp;série 81-720 a&nbsp;81-721, známé také pod názvem ''[[Jauza (metro)|Jauza]]''. Provozovány jsou na [[Ljublinskaja (linka metra v Moskvě)|Ljublinské]] lince. Na linkách [[Butovskaja (linka lehkého metra v Moskvě)|Butovskaja]] a&nbsp;[[Filjovskaja (linka metra v Moskvě)|Filjovskaja]] (hlavně na větvi [[mini-metro]]; plánováno je též nasazení na další linky, mezi něž patří například třetí – [[Arbatsko-Pokrovskaja (linka metra v Moskvě)|Arbatsko-Pokrovskaja]]) jsou používané soupravy zcela jiné koncepce, jedná se o&nbsp;čtyřvozové vlaky typu ''[[Rusič]]'' (vlaky koncipované pro lehké metro). [[Nástupiště]] stanic na [[Butovskaja (linka lehkého metra v Moskvě)|Butovské lince]] (která byla, stejně jako nejnovější mini-metro, již konstruována právě jako [[lehké metro|metro lehké]]) jsou dlouhá 96&nbsp;m. Rusiče jsou zcela nejmodernějším typem souprav Moskevského metra. === Délka souprav === Vozy jsou spolu spojené v&nbsp;soupravách. Ty mohou být až osmivozové (linky 2, 6, 7 a 9), někde pak sedmivozové (linky 1, 3, 8 a 10), a&nbsp;nejkratší šestivozové (linky 4, 5 a 11). Každý z&nbsp;vozů je dlouhý 19,6&nbsp;[[metr|m]], jsou obousměrné a&nbsp;čtyřdveřové. [[Nástupiště]] všech stanic je až na některé výjimky 155&nbsp;m dlouhé; tak je zde možné zastavit vlak o&nbsp;délce osmi vozů. V&nbsp;prvních fázích existence Moskevského metra však jezdily soupravy pouze čtyřvozové; další vozy byly přidávány postupně, když začínal být systém stále vytíženější. Osmivozové soupravy se začaly nasazovat do provozu na začátku 80.&nbsp;let. V roce [[1989]] se plánovalo výhledově nasazení i desetivozových souprav, a to v horizontu roku 2010<ref>[http://metro.molot.ru/hist_proj_6.shtml Historie projektů rozvoje moskevského metra na stránce metro.molot.ru (rusky)]</ref>; z&nbsp;tohoto projektu však nakonec sešlo (počítalo se s tím na&nbsp;nových linkách, včetně zamýšlené druhé okružní). == Hlášení zastávek == Všechny stanice v moskevském metru jsou hlášeny podobně jako například v [[Metro v Praze|pražském]] nebo [[Madridské metro|madridském]] metru. Pro cestující, kteří jedou do centra města, hlásí stanice mužský a pro ty, kdo jedou z města ven, ženský hlas. Podobně je tomu tak i&nbsp;na okružní lince&nbsp;5 – mužský hlas oznamuje stanice pasažérům jedoucím ve směru podle hodinových ručiček, ženský v opačném. Informace o stanicích bývá ohlášena v následujícím tvaru (při odjezdu, rusky): острожно двери закрываются – Следущая станция <název stanice> (v překladu: ''Pozor dveře se zavírají – příští stanice <název stanice>'')<ref name="hlaseni">[http://voices.metro.ru/msk2.html Informace o hlášeních a jejich vývoji na stránkách voices.metro.ru (rusky)]</ref>, při příjezdu je pak ohlášen pouze název stanice (ve [[vytížení moskevského metra|vytížených]] stanicích pak přibývá ještě druhá věta (rusky): Уважаемые пассажиры, при выходе из поезда не забывайте свои вещи (''Vážení cestující, nezapomeňte si při výstupu z vlaku svoje věci''). K tomu v těch, kde je možné přestoupit přibývá oznámení o možném přestupu, například v tomto tvaru: Станция "Киевская". Переход на Арбатско-Покровскую и Кольцевую линии. Уважаемые пассажиры, при выходе из поезда не забывайте свои вещи" (v překladu: ''Stanice [[Kijevskaja (stanice metra v Moskvě)|Kijevskaja]]. Přestup na [[Arbatsko-Pokrovskaja (linka metra v Moskvě)|Arbatsko-Pokrovskou]] a [[Kolcevaja (linka metra v Moskvě)|Kolcevskou]] linku. Vážení cestující, nezapomeňte si při výstupu z vlaku svoje věci'').<ref name="hlaseni"/> == Metro 2 == Dle informací [[Jurij Zajcev|Jurije Zajceva]] existuje kromě veřejné sítě metra ještě jedna, která je hlouběji založena a slouží pro [[vojsko|vojenské]] účely a&nbsp;účely [[evakuace]].<ref>United States Department of Defense: ''Military Forces In Transition''. ISBN 0-16-035973-2. pp. [http://www.palal.net/metro2/311.jpg 40], [http://www.palal.net/metro2/312.jpg 41] (anglicky)</ref> [[KGB]] pro tento systém používá [[krycí název]] D6, obecně se síť označuje jako Metro&nbsp;2. Podle některých zdrojů délka této tajné sítě může překračovat i&nbsp;tu u&nbsp;veřejné části.<ref>[http://www.moscowpass.ru/dir_eng/3006200303429/ Informace o moskevském metru na www.moscowpass.ru] (anglicky)</ref> Teoreticky by mohla být postavena v&nbsp;dobách SSSR pro případ [[Spojené státy americké|amerického]] útoku. Její hlavní tratě jsou jednokolejné a spojují [[Kreml]] a&nbsp;další důležitá místa. Metro&nbsp;2 má mít čtyři linky.<ref>[http://www.metro.ru/map/secret_map.html Mapka Metra 2 podle Jurije Zajceva]</ref> Systém Metra 2 je jednokolejný, bez ventilačních šachet. === Linka 1 === Do provozu uvedena v&nbsp;roce [[1967]], ačkoliv se předpokládá, že některé její části byly spuštěny dříve. Délka linky je cca 27&nbsp;km, má celkem devět stanic: * Kreml * Biblioteka imeni Lenina (podle některých spekulací jde o&nbsp;stejnou stanici jako Kreml) * žlutý dům s&nbsp;věží na Smolenském náměstí * bývalá rezidence ruského [[prezident]]a na [[Vorobjové hory|Vorobjových horách]] * akademie [[Federální bezpečnostní služba|FSB]] vedle vjezdu do olympijské vesnice * akademie Generálního štábu * nouzová stanice v&nbsp;Solncevu * vládní letiště [[Letiště Moskva-Vnukovo|Vnukovo-2]] === Linka 2 === [[Soubor:81-741-e.jpg|thumb|220px|Setkání vozů metra dvou generací – nejmodernější typ Rusič (vlevo) a&nbsp;nejstarší typ&nbsp;E]] Tato linka měla být do provozu uvedena počátkem roku [[1987]], její celková délka má činit cca 60&nbsp;km. Vede paralelně s&nbsp;Varšavským šosse ve směru k záložnímu velitelství „Bor“. Ze stanic je známa pouze jedna předpokládaná zakonzervovaná, dostupná ze stanice [[Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě)|Treťjakovskaja]] [[Kalininskaja (linka metra v Moskvě)|Kalininské linky]]. === Linka 3 === Linka 3 měla být do provozu uvedena souběžně s&nbsp;Linkou&nbsp;2, její celková délka činí cca 25&nbsp;km. Směrována je od [[Kreml]]u ke štábu PVO Moskevského okruhu na ''Mjasnické ulici'' a&nbsp;dále paralelně se Šosse Entuziastov přes [[Izmailovskij park|Izmajlovský park]] ve směru vsi Zarja Balašichinského rajónu. === Linka 4 === Informace o&nbsp;lince&nbsp;4 jsou sporné, její financování bylo založeno do rozpočtu [[Rusko|Ruské federace]] v roce [[1997]], nicméně o čerpání nejsou doložitelné zprávy. == Bezpečnost == [[Soubor:Avtozavodskaya-memorial.jpg|thumb|220px|Památník obětem teroristického útoku u stanice Avtozavodskaja z 6. února 2004]] K prvnímu [[terorismus|teroristickému]] útoku v&nbsp;síti moskevského metra došlo [[8. leden|8.&nbsp;ledna]]&nbsp;[[1977]], když nastražená [[bomba]] zničila vlak projíždějící mezi stanicemi [[Izmajlovskaja (stanice metra v Moskvě)|Izmajlovskaja]] a&nbsp;[[Pervomajskaja (stanice metra v Moskvě)|Pervomajskaja]]. Zahynulo sedm lidí a&nbsp;dalších 33 bylo zraněno. Z&nbsp;útoku byli později obviněni tři [[Arménie|arménští]] separatisté (Stěpan Zatikjan, Akop Stěpanjan a Zaven Bagdasarjan), kteří byli následně [[trest smrti|odsouzeni k&nbsp;smrti]] a v&nbsp;roce [[1979]] popraveni zastřelením.<ref>[http://lenta.ru/articles/2003/12/22/metro/ Новости подземки], 22. 12. 2003 (rusky)</ref> Metro se v&nbsp;90.&nbsp;letech stalo také několikrát cílem teroristů, převážně sebevražedných atentátníků, kterým bývá přisuzována spojitost s [[Čečenský separatismus|čečenskými separatisty]].<ref>[http://www.cnn.com/2004/WORLD/europe/08/31/russia.carblast/index.html Zpráva o teroristickém útoku na webu CNN (anglicky)]</ref><ref>[http://www.chinadaily.com.cn/english/doc/2004-09/01/content_370658.htm Zpráva o teroristickém útoku ve stanici Rižskaja (anglicky)]</ref><ref>[http://newsfromrussia.com/main/2004/02/06/52155.html Zpráva o teroristickém útoku nedaleko stanice Avtozavodskaja (anglicky)]</ref> K&nbsp;nejzávažnějšímu útoku došlo v&nbsp;tunelu u&nbsp;stanice [[Avtozavodskaja (stanice metra v Moskvě)|Avtozavodskaja]], kde bylo [[6. únor]]a [[2004]] zabito 42&nbsp;lidí a&nbsp;dalších 250 zraněno. Rodiny pozůstalých byly odškodněny.<ref>[http://english.pravda.ru/hotspots/terror/4778-3/ Zpráva o odškodnění rodin postižených (anglicky)]</ref> V&nbsp;současné době metro hlídají [[milice|milicionáři]], kteří kontrolují cestující a hledají možné výbušniny. Mnoho stanic bylo v koncových segmentech bočních lodí vybaveno speciálními tlustostěnnými uzavíratelnými válci pro izolaci podezřelých předmětů, proud cestujících je směrován uzavřením části mezilodních průchodů ocelovým zábradlím. [[16. leden|16. ledna]] [[2007]] byl na území celého [[Rusko|Ruska]] vyhlášen poplach; obavy z&nbsp;[[terorismus|teroristických činů]] v&nbsp;pozemní dopravě a v&nbsp;[[metro|podzemních drahách]], které jsou jeho hlavním důvodem, se dotkly i fungování Moskevského metra. Byl vypnut systém pokrytí stanic [[Mobilní telefon|telefonním]] signálem [[GSM]], kontroly vlaků i stanic se zvýšily a zpřísnily<ref>[http://www.mosmetro.ru/pages/page_1.php?id_page=56&;cdate=01-2007&id_text=689 Zpráva o zpřísnění bezpečnostních kontrol na stránkách metra] (rusky)</ref><ref>[http://news.bbc.co.uk/hi/russian/russia/newsid_6269000/6269421.stm Informace na stránkách BBC v ruštině (Би-би-си)]</ref>, sdělovací prostředky vyzývají Moskvany k obezřetnosti. [[29. března]] [[2010]] byl spáchán teroristický atentát na lince [[Sokolničeskaja]] ve stanicích [[Lubjanka]] a [[Park Kultury (stanice metra v Moskvě)|Park Kultury]]. Atentát byl spáchán v ranní špičce v 7:57 a 8:37 místního času a k atentátu byla použita výbušnina [[hexogen]]. Zemřelo 39 lidí a 102 lidí bylo zraněno. == Reference == <references/> == Externí odkazy == === České === * [http://www.quido.cz/stavby/metro.html Krátký článek o moskevském metru] * [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004062235 Porovnání Moskevského metra s ostatními podobnými provozy] * [http://aktualne.centrum.cz/cestovani/svet/clanek.phtml?id=292545 O toulavých zvířatech v moskevském metru] * [http://mhdcr.biz/metro/moskva/metro-moskva.htm Fotogalerie Moskevského metra] === Anglické === * [http://www.urbanrail.net/eu/mos/moskva.htm Informace na stránkách Urban Rail] * [http://www.moscow-taxi.com/museums/metro-museum.html Muzeum metra v Moskvě] * [http://www.moscow-taxi.com/sightseeing/metro.html Krátký článek o metru v Moskvě] * [http://kartametro.info/karta/default.aspx?hl=EN Satelitní mapa Moskvy s dokreslenými stanicemi metra včetně linek a podzemních chodeb] === Ruské === * [http://www.mosmetro.ru/ www.mosmetro.ru] – oficiální stránky * [http://www.metro.ru/ Web zaměřený pouze na metro v Moskvě. Obsahuje popis a fotografie každé stanice sítě] ** [http://www.metro.ru/metro2/ Stránky o projektu Metro 2 Artemije Lebeděva a Jurije Zajceva] * [http://news.metro.ru/temas.html Detailní stránky o Moskevském metru] * [http://www.mymetro.ru/ Stránka s popisem každé stanice a fotografiemi] * [http://www.mymetro.ru/img/5/1/tracks.gif Schematické znázornění všech tratí metra i s manipulačními kolejemi] * [http://www.metrowalks.ru/moscow Rozsáhlá fotogalerie] * [http://metro.molot.ru/ Stránka s detailním popisem každé linky, některých stanic a různými materiály] ** [http://metro.molot.ru/fact_metro2.shtml Fotografie a informace o síti Metro 2] {{Commonscat|Moscow Metro|Moskevské metro}}{{FlickrCC|Moscow+Metro}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Metro v Moskvě| ]] [[Kategorie:Doprava v Moskvě|Metro]] [[Kategorie:Sítě metra|Moskva]] [[Kategorie:Metro v Rusku|Moskva]]

Návrat na stránku „Metro v Moskvě“.