MiG I-250 Z Multimediaexpo.cz stránky MiG I-250 Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: [[Soubor:I-250 back.jpg|thumb|230px|MiG I-250]] '''Mikojan-Gurevič I-250''' byl sovětský [[stíhací letoun]] vyvinutý za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], který byl mezičlánkem mezi vrtulovým a proudovým letadlem. Vznikl v konstrukční kanceláři Mikojan-Gurevič, která sestrojila dva významné válečné letouny – [[MiG-1]] a [[MiG-3]]. V průběhu války docházelo k dalšímu zdokonalování těchto typů, ovšem žádná z dalších verzí nebyla zavedena do sériové výroby. Konstruktéři však začali pracovat na prototypech proudových letounů, ovšem výsledky prozatím neodpovídaly vynaložené námaze. Jednou z možností urychlení vývoje bylo zhotovení letounu, kde by byl kombinovaný klasický vrtulový a reaktivní pohon. Byl sestrojen '''hybridní motor VK-107''', který poháněl zároveň kompresor i vrtuli. První prototyp '''I-250''' vzlétl počátkem března [[1945]]. Zkoušky dále pokračovaly, přičemž letoun při použití motokompresorového proudového motoru dosahoval rychlosti '''800 km/h'''. V průběhu nich však došlo k havárii, při které zahynul pilot. Zkoušky však pokračovaly dále na druhém prototypu až do roku [[1946]], kdy byly ukončeny. Sériová výroba letounu, který byl označen jako '''MiG-13''', byla zahájena v první polovině roku [[1946]]. V této době však již došlo k zalétávání čistě proudového prototypu [[MiG-9]]. ==Použití== Letouny '''MiG-13''' byly zařazeny do výzbroje námořního letectva Severní a Baltské flotily, kde setrvaly v činné službě až do roku [[1950]]. Mezi piloty byly poměrně oblíbené, a to zejména pro svou jednoduchost a nenáročnost přechodu z klasických vrtulových letadel. ==Technické údaje== * Výrobce: Státní letecký průmysl SSSR (OKB MiG) * Kategorie: stíhací letadlo * Osádka: 1 * Motor: 1x VK-107A o startovním výkonu 1 700 koní, 1x motokompresorový urychlovač prof. Cholščevnikova o tahu 300 N * Hmotnost prázdná: 2 935 kg * Hmotnost vzletová: 3 680 kg * Rozpětí: 9,50 m * Délka: 8,18 m * Výška: 4,25 m * Nosná plocha: 15,00 m² * Max. rychlost: 825 km/h * Stoupavost: do 5 000 m za 4 min 35 s * Dostup: 11 900 m * Dolet: 1 816 km * Výzbroj : 3x pevný synchronizovaný kanón [[Berezin B-20]] ráže 20 mm == Externí odkazy == * [http://www.military.cz/russia/air/mig/i250/i250.htm Military.cz: MiG I-250] * [http://www.airwar.ru/enc/fighter/mig13.html Článek na webu airwar.ru (rusky)] * [http://www.aviastar.org/air/russia/mig-13.php Aviastar.org - Mikoyan/Gurevich MiG-13 (anglicky)] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Sovětská a ruská stíhací letadla]] [[Kategorie:Letadla MiG|I-250]] Šablona použitá na této stránce: Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „MiG I-250“.
