Moravské enklávy ve Slezsku

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Moravske.enklavy.ve.Slezsku.png|thumb|right|370px|Moravské enklávy ve Slezsku]] '''Moravské enklávy ve Slezsku''' je původně označení pro [[exkláva|exklávy]] [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] obklopené [[Slezsko|Slezskem]], od roku 1783 označení pro části Markrabství moravského, spravované nadále až do roku [[1928]] sice [[České Slezsko|slezskými]] úřady, ale podle moravských [[historické české země|zemských]] [[zákon (právo)|zákonů]]. Jednalo se převážně o moravské [[exkláva|exklávy]] obklopené [[Slezsko|Slezskem]], v jednom případě však šlo o výběžek Moravy. Téměř celé území těchto "enkláv" je nyní součástí [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]], [[Polsko|polská]] část je součástí [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]]. == Historický vývoj enkláv == Enklávy byly součástí [[Morava|Moravy]] od roku 1182, kdy vzniklo [[Morava|Markrabství moravské]]. Součástí Moravy zůstala tato území i po ustavení [[Opavsko|Opavského vévodství]], protože byla majetkem Olomouckého biskupství. Všechny enklávy byly původně spravovány v rámci [[Přerovský kraj|Přerovského kraje]]. Po [[války o Slezsko|válkách o Slezsko]] přišla roku 1742 [[Habsburská monarchie]] mimo jiné o jednu z enkláv - panství [[Ketř]], které [[Prusko]] začlenilo do svojí [[Pruské Slezsko|provincie Slezska]]. Toto panství se pak označovalo jako Pruská Morava. Roku 1783 Josef II. začlenil zbývající enklávy ''(s výjimkou [[Butovice|Butovic]], [[Nové Vrbno|Nového Vrbna]] a [[Slatina (okres Nový Jičín)|Slatiny]])'' pod [[Krnovský kraj|krnovský krajský]] úřad. Pod Krnovský kraj dal zároveň i moravský výběžek v okolí Litultovic, který byl stejně jako enklávy do té doby součástí Přerovského kraje. Od té doby se pak tento výběžek považoval za součást moravských enkláv, což bylo nadále označení pro moravská území spravovaná sice slezskými úřady, ale podle moravských zákonů. Roku 1791 došlo k administrativní změně, kdy byl krajský úřad přesunut do Opavy. Roku 1797 byla k [[Opavský kraj|Opavskému kraji]] připojena i obec Slatina. V roce 1850 z hlediska daňového byly enklávy podřízeny úřadům c. k. místodržitelství [[České Slezsko|Vévodství Horního a Dolního Slezska]] v [[Opava|Opavě]]. Daně však byly odváděny na Moravu, s níž byly enklávy spojeny také po stránce právní (platily zde moravské zemské [[zákon (právo)|zákony]]), daňové (daně zde sice vybíraly slezské úřady, ale odváděly je na Moravu) a [[volby|volební]] (tvořily jeden z moravských volebních [[okres]]ů, který vysílal jednoho poslance do [[moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] a jednoho poslance na říšskou radu království a zemí do [[Vídeň|Vídně]]). Moravě byla tato území podřízena i v oblasti školství či spolkového života. Ze slezských zemských zákonů zde platily jen zákony o odstřelu zvěře a silniční zákony, vydané pro slezské okresy Opava a Bílovec <ref>http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t1058_00.htm</ref>. Mezi moravským a slezským zemským sněmem se v 19. století konala i jednání o možném plném začlenění enkláv do Slezska. K dohodě však nedošlo.<ref>http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F47813059%3A19240%2F07%3A%230000920!RIV08-MSM-19240___</ref> Tyto enklávy jako specifická správní území zanikly teprve se vznikem [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] <ref>http://www.suchelazce.cz/kronika/kron_1914_004.htm</ref>, avšak i nadále zde platily původní moravské zemské zákony, pokud nebyly nahrazeny novými zákony <ref>http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0555_00.htm</ref>. Jedná se o jedinou územní raritu typu enklávy, která zůstala [[Česko|českému státu]], na rozdíl od enkláv [[České království|Českého království]] v [[Německo|Německu]], které existovaly od doby Karla IV. do 19. století. == Podrobný popis enkláv == Území enkláv se skládalo z následujících celků (čísla odpovídají číslům na mapě): *[[Osoblažská enkláva]] ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen''), (celá území bývalých [[soudní okres|soudních okresů]] Jindřichov a Osoblaha) bylo největším územím v Enklávách o rozloze 219,32 km² a je dnes výběžkem [[Česko|České republiky]] do [[Polsko|Polska]]. Patřily k němu tyto obce: (1) [[Bohušov]] (též Dolní Povelice, Karlov, Kašnice, Ostrá Hora – dnes části Bohušova), (2) [[Dívčí Hrad]] (též Sádek, Životice – dnes části Dívčího hradu), (3) [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], (4) [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], (5) [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], (6) [[Liptaň]] (též Bučávka, Horní Povelice – dnes části Liptaně), (7) [[Osoblaha]] (též Studnice – dnes část Osoblahy), (8) [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], (9) [[Rusín]] (včetně Hrozové a Matějovic, ale bez [[parcela|parcely]] 246/2, která byla původně součástí [[Polsko|Polska]]), (10) [[Slezské Pavlovice]] ''(původně Německé Pavlovice)'' s výjimkou malého území mezi Prudnikem a Sádeckým potokem, které bylo původně součástí Polska, (11) [[Slezské Rudoltice]] ''(původně Rudoltice)'' (též Koberno, Nový les, Víno – dnes části Slezských Rudoltic) a (12) [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]] (též Bartultovice, Pitárné – dnes části Vysoké); dále pak [[katastrální území]] (13) [[Piskořov]] (dnes část [[Město Albrechtice|Města Albrechtice]]) a (14) Třemešná (dnes část obce [[Třemešná]]). Historickou součástí Osoblažska jsou i některé pozemky, které byly roku [[1959]] předány Polsku výměnou za jiné. *Moravský výběžek v okolí Litultovic a Životic, zasahující až na současné území [[statutární město|statutárního města]] [[Opava|Opavy]]. Tato část měla rozlohu 72,01 km². Jedná se o obce (15) [[Lhotka u Litultovic]], (16) [[Litultovice]] ''(s výjimkou [[Choltice (Litultovice)|Choltic]], které nebyly součástí původního katastru Litultovic)'', (17) [[Dolní Životice]] (též Hertice – dnes část Dolních Životic), (18) [[Mikolajice]], (19) [[Uhlířov]], (20) [[Slavkov (okres Opava)|Slavkov]], a o katastrální území (21) [[Deštné]] (dnes část obce [[Jakartovice]]), (22) [[Jaktař]] (dnes část statutárního města [[Opava|Opavy]]) a (23) Štáblovice (dnes součást obce [[Štáblovice]]). *[[Katastrální území]] (24) [[Vlaštovičky (katastrální území)|Vlaštovičky]] (dnes součást [[Opava|opavské]] městské části [[Vlaštovičky]]). Tato enkláva měla rozlohu 2,5056 km². *Území obce (25) [[Slatina (okres Nový Jičín)|Slatina]] včetně jejích někdejších místních částí [[Ohrada (Bílovec)|Ohrada]] ''(dnes část obce [[Bílovec]])'' a [[Karlovice (Tísek)|Karlovice]] ''(dnes část obce [[Tísek]])''. Tato enkláva měřila 2,51 km². *(26) [[Suché Lazce]] (bez osady Přerovce, ale s malou částí [[parcela|parcely]] číslo 459/1 v katastrálním území obce [[Štítina|Štítiny]], a včetně [[Kravařov]]a, který je dnes součástí katastrálního území [[Komárov (Opava)|Komárova u Opavy]]). Tato enkláva měřila 5,22 km². *Další enklávou bylo panství [[Ketř]] (mimo mapu), od roku 1742 součást [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] jako tzv. Pruská Morava; dnes pod jménem [[Ketř|Kietrz]] součást [[Polsko|polského]] [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]]. Rakouská část enkláv měla rozlohu 308,26 km². K enklávám se od roku 1783 nepočítala katastrální území (27) Butovice a (28) Nové Vrbno, která sice byla obklopena [[Slezsko|slezským]] územím, nicméně až do roku [[1948]] byla spravována v rámci [[Morava|moravského]] politického [[okres]]u Nový Jičín. == Administrativní začlenění enkláv == Po administrativní stránce byla území enkláv od roku 1868 rozdělena mezi následující politické okresy: *Politický okres Krnov, [[soudní okres]]y Jindřichov a Osoblaha: Osoblažská enkláva *Politický a soudní okres Opava: Vlaštovičky, Suché Lazce a moravský výběžek s Litultovicemi, Životicemi, Jaktaří a dalšími vesnicemi *Politický a soudní okres Bílovec: Slatina === Literatura === * {{Citace monografie | příjmení = Gawrecki | jméno = Dan | odkaz na autora = Dan Gawrecki | spoluautoři = a kol. | rok = 2003 | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | počet stran = 656 | isbn = 80-7248-226-2}} === Reference === <references/> == Externí odkazy == * [http://www.kirk.webzdarma.cz/K_historicko-geografickemu_vyvoji_Moravskych_enklav_ve_Slezsku.pdf K historicko-geografickému vývoji Moravských enkláv ve Slezsku] * [http://www.osoblazsko.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=127584 Proč jsou Pelhřimovy Moravské a Rudoltice Slezské.] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny správy v Česku]] [[Kategorie:Morava]] [[Kategorie:České Slezsko]] [[Kategorie:Historická území Česka]] [[Kategorie:Moravskoslezský kraj]] [[Kategorie:Opolské vojvodství]]

Návrat na stránku „Moravské enklávy ve Slezsku“.