Nové Mexiko

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Stát USA|Oficiální název = State of New Mexico <br /> Estado de Nuevo México | Název = Nové Mexiko | Vlajka = Flag of New Mexico.png | Pečeť = Great seal of the state of New Mexico.png | Přezdívka = Land of Enchantment/Tierra de Encanto <br /> [[motto]]: ''Crescit eundo'' | Mapa = Map of USA NM.png | Úřední jazyk = [[angličtina]], [[španělština]] | Hlavní město = [[Santa Fe (Nové Mexiko)|Santa Fe]] | Největší město = [[Albuquerque (Nové Mexiko)|Albuquerque]] | Pořadí rozlohy = 5 | Rozloha = 315 194 | Souš = | Vodstvo = | Procenta vody = 0,2 | Obyvatel = 1 819 046 ([[2000]]) | Hustota zalidnění = 5,79 | Pořadí počtu obyvatel = 36 | Pořadí hustoty zalidnění = 45 | Počet okresů = | Časové pásmo = [[Coordinated Universal Time|UTC]]-7/-6 | Zeměpisná šířka = | Zeměpisná délka = | Nejvyšší bod = 4 014 | Průměrná výška = 1 735 | Nejnižší bod = 859 | Guvernér = [[Bill Richardson]] (D) | Senátoři = [[Jeff Bingaman]] (D) <br /> [[Tom Udall]] (D) | Oficiální zkratka = NM | Poštovní zkratka = | Tradiční zkratka = | ISO = US-NM | Datum přistoupení = [[6. leden]] [[1912]] | Pořadí vstupu = 47 | Web = www.newmexico.gov/ }}[[Soubor:Santa Fe Plaza-2015-Flickr.jpg|thumb|240px|[[Santa Fe (Nové Mexiko)|Santa Fe Plaza]] (2015)]] [[Soubor:Digital-elevation-map-new-mexico.jpg|thumb|200px|left|Povrch Nového Mexika]] '''Nové Mexiko''' ([[Angličtina|anglicky]] ''New Mexico'' s výslovností {{Audio2|nuːˈmɛksɨkoʊ|En-us-New Mexico.ogg}}, [[španělština]] ''Nuevo México'') je stát v jihozápadní části [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Před přechodem pod správu Spojených států bylo území Nového Mexika součástí [[Místokrálovství Nové Španělsko|Nového Španělska]] a posléze [[Mexiko|Mexika]]. USA je poté spravovaly jako součást původně výrazně rozlehlejšího [[teritorium Nové Mexiko|teritoria Nové Mexiko]], které bylo zredukováno do hranic dnešního státu v roce 1863. V roce [[1912]] stalo 47. státem Unie. Náleží k tzv. [[Státy Čtyř rohů|státům Čtyř rohů]]. Nové Mexiko má nejvyšší podíl [[hispánci|hispánského]] obyvatelstva ze všech států Unie, za což vděčí částečně své historii a částečně imigraci z [[Mexiko|Mexika]]. Země oficiálně nemá [[úřední jazyk]], fakticky jsou všechny významné dokumenty publikovány ve dvou nejpoužívanějších: [[angličtina|angličtině]] a [[španělština|španělštině]]. Nové Mexiko má také třetí nejvyšší podíl [[Indiáni|indiánského]] obyvatelstva mezi státy Unie (po [[Aljaška|Aljašce]] a [[Oklahoma|Oklahomě]]) a v absolutním počtu indiánských obyvatel je pak na pátém místě (více indiánů žije v [[Kalifornie|Kalifornii]], Oklahomě, [[Arizona|Arizoně]] a [[Texas]]u). Většina novomexických indiánů náleží k [[Navajové|Navajům]] a [[Puebloví indiáni|pueblovým indiánům]], [[navažština]] je třetím nejpoužívanějším jazykem. Nejsilnější [[vyznání]] představují [[římskokatolická církev|katolíci]]. Podnebí je dosti suché, velkou část státu pokrývají pouště. Zejména na severu ale existují rozsáhlá zalesněná pohoří. Obyvatelstvo je koncentrováno především do několika velkých měst, jinak je osídlení velmi řídké lokálně i celkově (s 15 obyvateli na čtvereční míli je Nové Mexiko šestým nejřidčeji osídleným státem Unie). Pro celé Spojené státy má velký význam především těžba [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemníhu plynu]] a také vojenské využití novomexického uzemí - nacházejí se zde velké letecké základny a rozsáhlá pokusná a testovací zařízení (právě na území Nového Mexika byla pokusně odpálena první [[jaderná bomba]]). == Geografie == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geografie Nového Mexika]] Území Nového Mexika má zhruba čtvercový tvar a rozlohu 315,194 km², hranice jsou velmi rovné, převážně vytyčené podle [[poledník]]ů a [[rovnoběžka|rovnoběžek]]. Nejméně rovnou jižní hranu čtverce tvoří na západě hranice s [[Mexiko|Mexikem]], na východě s [[Texas]]em, východní hrana čtverce je s výjimkou krátkého úseku na severu, kde Nové Mexiko sousedí s [[Oklahoma|Oklahomou]], tvořena taktéž hranicí s Texasem. Severní hrana čtverce je tvořena [[37. severní rovnoběžka|37. rovnoběžkou]], po níž vede hranice se státem [[Colorado]], na severozápadním rohu čtverce se ve [[Čtyři rohy|Čtyř rozích]] scházejí v jediném bodě hranice států Colorado, Nové Mexiko, [[Arizona]] a [[Utah]]. Západní hranu čtverce tvoří hranice s Arizonou, která vede podél 109° 3' západní délky. [[Krajina|Krajině]] Nového Mexika dominují jednak rozsáhlé [[Poušť|pouště]] a [[polopoušť|polopouště]] načervenalé barvy s občasnými [[stolová hora|stolovými horami]], jednak mohutná hustě [[les|zalesněná]] [[pohoří]] s bezlesými a zasněženými vrcholy. Druhý případ reprezentuje především pohoří ''[[Sangre de Cristo]]'', které se nachází na severu země a představuje nejjižnější část [[Skalisté hory|Skalistých hor]]. Nejdůležitější [[řeka]]mi jsou [[Rio Grande (přítok Mexického zálivu)|Rio Grande]], která protéká celým státem od severu k jihu, [[Rio Pecos]], která se se do ní vlévá v [[Texas]]u, řeka [[Canadian]], která se v [[Oklahoma|Oklahomě]] vlévá do řeky [[řeka Arkansas|Arkansas]], a dva velké přítoky [[Colorado (přítok Kalifornského zálivu)|řeky Colorado]]: [[Gila]] a [[San Juan (přítok Colorada)|San Juan]]. [[Soubor:Coronado expedition.jpg|thumb|240px|Coronadova expedice]] [[Soubor:Trinity Test Fireball 16ms.jpg|thumb|240px|[[Projekt Trinity|První]] pokusný jaderný výbuch, 16 tisícin sekundy po explozi]] Z hlediska [[ochrana přírody|ochrany přírody]] je velice ceněna především novomexická [[pouštní flóra]] a [[poštní fauna|fauna]], dále též [[horský les|horské lesy]] a některá [[archeologie|archeologická]] a [[paleontologie|paleontologická]] naleziště. Federální vláda zde vyhlásila osm [[národní les|národních lesů]] (''National Forrest''), pod Správu národních parků (''National Park Service'') spadá šestnáct nárdoních parků a památníků. Mezi nejznámější patří ''[[White Sands National Monument]]'' s unikátní faunou a flórou bílých dun, ''[[Carlsbad Caverns National Park]]'' s [[vápencová jeskyně|vápencovými jeskyněmi]] a s největší kolonií [[netopýři|netopýrů]] na [[Severní Amerika|severoamerickém kontinentu]], ''[[Gila National Forest]]'' chránící rozsáhlé lesy okolo řeky Gily a ''[[Aztec Ruins National Monument]]'' se zříceninami předkolubovské architektury. Národní symbolika ze světa přírody: Národní [[půda (pedologie)|půdou]] Nového Mexika je [[penistaja]], [[minerál]]em [[tyrkys]], [[fosílie|fosílií]] ''[[Coelophysis]]'', [[lipnicovité|trávou]] [[modrá tráva]] (''Bouteloua gracilis''), [[strom]]em [[borovice coloradská]] (''Pinus edulis''), [[květina|květinou]] [[juka]] (''Yucca''), [[motýli|motýlem]] [[ostruháček McFarlandův]] (''Callophrys mcfarlandi''), [[ryby|rybou]] [[pstruh Clarkův]] (''Oncorhynchus clarkii''), [[obojživelníci|obojživelníkem]] [[blatnice novomexická]] (''Spea multiplicata''), [[plazi|plazem]] [[bičichvost novomexický]] (''Cnemidophorus neomexicanus''), [[ptáci|ptákem]] [[kukačka kohoutí]] (''Geococcyx californianus'') a [[savec|savci]] [[medvěd baribal]] (''Ursus americanus'') a [[jaguár]] (''Panthera onca''). == Historie == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Nového Mexika]] Prvními lidmi, kteří osídlili území Nového Mexika, byli paleoindiáni – lovci a sběrači kultury Clovis, jejich příchod se dle archeologických nálezů datuje někdy okolo roku 10 tisíc př. n. l. Po ní následovala zemědělská [[kultura Mogollon]] a poté [[pravěcí puebloví indiáni]], předkové moderních [[puebloví indiáni|pueblových indiánů]], které zde i s jejich charakteristickými [[pueblo|puebly]] v 16. století objevili první evropští návštěvníci. Prvním Evropanem, který prošel území Nového Mexika, byl [[Španělsko|španělský]] [[conquistador]] Francisco Vázquez de Coronado, který zde v letech 1540-1542 hledal bájných [[sedm zlatých měst]]. Jméno Nové Mexiko (''Nuevo México'') pro tuto oblast poprvé použil ve své zprávě o průzkumu těchto oblastí z roku 1563 Francisco de Ibarra. V roce 1598 zde Španělsko ustavilo [[Provincie Nové Mexiko|provincii Nové Mexiko]], kterážto spadala pod [[Místokrálovství Nové Španělsko]]. === Provincie Nové Mexiko === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Provincie Nové Mexiko]] Prvním guvernérem provincie se stal [[Juan de Oñate]], který ještě v rok svého jmenování založil na [[Rio Grande (Mexický záliv)|Rio Grande]] poblíž puebla [[Ohkay Owingeh]] první stálé bělošké osídlení na území Nového Mexika (a [[Americký Západ|amerického Západu]] vůbec), [[San Juan de los Caballeros]], a zahájil práce na novém úseku [[Královská vnitrozemská cesta|Královské vnitrozemské cesty]], spojujícím jeho [[kolonie|kolonii]] se [[Santa Bárbara (Chihuahua)|Santa Barbarou]]. Roku 1600 žilo na území provincie asi 700 Španělů a 80 tisíc indiánů, v následujících letech ale nemoci indiánskou populaci silně zredukovaly. Někdy okolo roku 1608 začalo vznikat bělošské osídlení při úpatí pohoří ''[[Sangre de Cristo]]'', v oblasti dnešního [[Santa Fé]]. Oficiálně založeno a prohlášeno hlavním městem provincie bylo ''La Villa Real de la Santa Fé de San Francisco de Asís'' v roce 1610. V roce 1680 žilo na území provincie asi 1470 Španělů a 17 tisíc indiánů. Španělé ztratili kontrolu nad hlavním městem i drtivou většinou území provincie v roce 1680, když vypuklo [[Popého povstání]], během kterého většina bělošských obyvatel uprchla nebo byla povražděna. V průběhu povstání se indiánům dostali do rukou ve větším počtu španělští [[kůň|koně]], kteří pak jimi začali být hodně využíváni při lovu i v boji a rychle se rozšířili i do oblastí, s nimiž běloši doposud nepřišli do styku. V roce 1692 většinu provincie i hlavní město prakticky bez boje znovu obsadil [[Diego de Vargas]], který následně spacifikoval i některé vzdorující okrajové oblasti a puebla. Španělé nově oficiálně garantovali indiánům řadu práv, mimo jiné právo na půdu a právo obracet se na soudy a přislíbili více respektovat jejich kulturu. Běloši se začali vracet, v roce 1706 bylo založeno [[Albuquerque]]. Zatímco bělošská populace rychle rostla, indiánská naopak v důsledku nemocí dále klesala a na konci 18. století už běloši tvořili výrazně většinovou část obyvatelstva. V roce 1821 se Nové Mexiko stalo součástí [[Mexiko|Mexika]], které se v [[Mexická válka za nezávislost|Mexické válce za nezávislost]] zbavilo španělské nadvlády. Situace v něm byla značně složitá: mexická vláda byla slabá a v některých částech provincie situace často hraničila s bezvládím. Území severně a východně od Rio Grande si po odtržení od [[Mexiko|Mexika]] nárokovala [[Republika Texas]], která ovšem nebyla schopna své požadavky reálně uplatnit, přestože se o to pokoušela. [[Soubor:Treaty of Guadalupe Hidalgo.png|thumb|200px|left|Území postoupená Mexikem USA v rámci smlouvy z Guadelupe Hidalgo (1848) a Gadsdenovou koupí (1853)]] [[Soubor:New Mexico population map.png|thumb|left|200px|Hustota zalidnění Nového Mexika]] {| class="wikitable" width="150px" style="float:right;" !Rok !! Obyvatel<ref name="1990 CPH2">[http://www.census.gov/prod/cen1990/cph2/cph-2-1-1.pdf U. S. Department of Commerce, Bureau of the Census – Population and Housing Unit Counts (PDF, anglicky)]</ref> |- |1850 || 61 547 |- |1860 || 93 516 |- |1870 || 91 874 |- |1880 || 119 565 |- |1890 || 160 282 |- |1900 || 327 301 |- |[[1920]] || 360 350 |- |[[1930]] || 423 317 |- |[[1940]] || 531 818 |- |[[1950]] || 681 187 |- |[[1960]] || 951 023 |- |[[1970]] || 1 017 055 |- |[[1980]] || 1 303 302 |- |[[1990]] || 1 515 069 |- |[[2000]] || 1 819 046 |- |[[2010]] || 2 059 179 |}[[Soubor:Yukka filamentosa.jpg|thumb|left|200px|[[juka vláknitá]] (''Yucca&nbsp;filamentosa''), národní květina Nového Mexika]] Situace se radikálně změnila poté, co Texas v roce 1845 na jeho žádost anektovaly [[Spojené státy americké]]. Spojené státy na rozdíl od Mexika disponovaly dostatečnou silou a oblast už do značné míry ekonomicky ovládaly, v roce 1846 proto Texasem nárokované území zabraly. Americko-mexická válka, k níž spory mezi Mexikem a USA o Texas a jeho hranice vedl, se vyvíjela velice jednostranně a proto skončila v roce 1848 smlouvou z Guadelupe Hidalgo, v níž Mexiko odstoupilo Spojeným státům další rozsáhlá území, včetně západní části Nového Mexika. [[9. září]] 1850 vzniklo [[organizované teritorium USA|teritorium]] [[Teritorium Nové Mexiko|Nové Mexiko]], které v původním rozsahu zahrnovalo drtivou většinu území současných států Nové Mexiko a [[Arizona]] a části současných států [[Nevada]] a [[Colorado]]. Jeho vzniku předcházel tzv. [[kompromis roku 1850]], v rámci kterého Texas za 10 milionů dolarů omezil své územní požadavky, takže teritoriu mohla připadnout i část území východně od Rio Grande, kterou USA zabraly v roce 1846. === Teritorium Nové Mexiko === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Teritorium Nové Mexiko]] Maximálního územního rozsahu teritorium dosáhlo v roce 1855, kdy se jeho území rozšířilo o oblasti získané od [[Mexiko|Mexika]] [[Gadsdenova koupě|Gadsdenovou koupí]] z roku 1853. Velké zeštíhlení teritoria přišlo v letech 1861-1863: v roce 1861 připadla část jeho severního území [[Colorado|Coloradu]], v roce 1863 z něj bylo vyděleno [[teritorium Arizona]].<ref>''New Mexico's Blue Book 2007-2008''; dostupné on-line na http://www.sos.state.nm.us/sos-bluebook.html, viz především mapku na konci ''County section'' na str. 236</ref> Za Americké občanské války se na území teritoria krátce bojovalo: konfederační síly přechodně ovládly jeho jižní oblasti, ale v průběhu roku 1862 z něj byly vytlačeny. V roce 1875 byla ustavena [[římskokatolická církev|římskokatolická]] [[arcidiecéze Santa Fé]] a na přelomu 70. a 80. let vznikla [[železnice ATSF|železniční síť]] spojující Santa Fé s okolními státy. V téže době též docházelo k velkým třenicím mezi rančery a obchodníky, jejichž vrcholem je tzv. [[válka v Lincolnově okresu]], a vrcholily ozbrojené střety mezi bílými osadníky a indiány, především [[Navahové|Navahy]] a [[Apačové|Apači]]. Navahové byli zpacifikováni v průběhu 60. let, poslední významný odpor Apačů skončil kapitulací [[Geronimo|Geronima]] v roce 1886. [[6. leden|6. ledna]] [[1912]] se Nové Mexiko stalo 47. státem Unie. === Stát Unie === Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] vznikla v Novém Mexiku [[Národní laboratoř Los Alamos]], v níž byla vyvíjena [[jaderná zbraň]], a [[Zkušební prostor Bílé písky]], v němž [[16. červenec|16. července]] [[1945]] proběhl [[Projekt Tinity|první]] [[pokusný jaderný výbuch]]. V druhé polovině [[20. století]] byly v Novém Mexiku vybudována další rozsáhlá [[Vojenské zařízení|vojenská zařízení]], především [[letectvo|letecké]] základny a zkušební a výzkumná zařízení pro letecké a [[raketa|raketové]] zbraňové systémy. V roce [[2009]] Mexiko zrušilo [[trest smrti]].<ref>http://www.ct24.cz/svet/48934-americky-stat-nove-mexiko-zrusil-trest-smrti/</ref> == Ekonomika == [[Hrubý domácí produkt]] Nového Mexika činí 51 miliard dolarů, což ho řadí na 38. místo v USA. Roční příjem na obyvatele je 22 203 dolarů (to je 1 850 dolarů měsíčně, v přepočtu 46 250 Kč). To je 48 místo v USA a jeden z nejhorších příjmů na obyvatele ve Spojených Státech. * Hlavní zemědělské produkty jsou: chov dobytka, [[mléko]] a mléčné výrobky, seno, stromky na další výsadbu (školky), paprika. * Hlavní průmyslová produkce je: elektrická zařízení, těžba [[ropa|ropy]], těžba [[uhlí]], ropné produkty, zpracování potravin, těžba kamene, [[sklo]], jílové produkty, turistika. Ekonomika Nového Mexika je hodně vázána na Federální vládu. Je zde mnoho vojenských prostorů a také nukleární laboratoř v [[Los Alamos]]. Je zde také kosmodrom u White Sands. === Náboženské složení === Nové Mexiko má největší podíl katolíků ze všech [[Západní státy USA|západních států USA]]. [[Římskokatolická církev|Katolická církev]] vytyčuje na území Nového Mexika [[provincie Santa Fé|provincii Santa Fé]], sestávající se ze tří [[diecéze|diecézí]]: [[arcidiecéze Santa Fé]], [[diecéze Gallup]] a [[diecéze Las Cruces]]. * [[Křesťanství|křesťané]] – 77 % ** [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] – 41 % ** [[Protestantství|protestanté]] – 35 % *** [[baptisté]] – 10 % *** [[Presbyteriánství|presbyteriáni]] – 4 % *** [[letniční církve|letniční]] – 3% *** jiní protestanté – 18 % ** jiní křesťané – 1 % *** [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|svatí posledních dnů]] – 4 % * jiná náboženství; 1 % * bez vyznání – 19 % == Demografie == Podle [[sčítání lidu]] v roce [[2000]] žilo na území Nového Mexika 1,819,046 obyvatel, k roku [[2008]] odhaduje [[Statistický úřad Spojených států|Statistický úřad]] {{nowrap|(''Bureau of the Census'')}} jejich počet na 1 984 356.<ref>http://www.census.gov/popest/states/tables/NST-EST2008-01.csv</ref> Většina přírůstku připadá na vrub bílých [[hispánci|hispánců]] a to jak kvůli vysoké [[porodnost]]i, tak pro silnou migraci z [[Mexiko|Mexika]]. Složení obyvatelstva (k 2000 a k 2005): * běloši 86,64 %; 85,85 % ** bílí hispánci 40,56 %; 41,74 % * indiáni či eskymáci 10,67 %; 10,99 ** indiánští hispánci 1,14 %; 1,09 * černoši 2,48 %; 2,85 % ** černí hispánci 0,49 %; 0,69 % * asiaté 1,51 %; 1,66 ** asijští hispánci 0,21 %; 0,23 % * národy tichomořských ostrovů 0,19 %; 0,20 % ** tichomořští hispánci 0,08 %; 0,09 Nové Mexiko má největší podíl [[hispánci|hispánského]] obyvatelstva ze všech států USA, který navíc poměrně rychle roste. Žije zde mnoho potomků původních [[Španělé|španělských]] kolonizátorů, kteří se přistěhovali v 17. a 18. století. V&nbsp;jižní části státu je soustředěna hispánská populace [[Mexičané|mexického]] původu, která sem imigrovala v průběhu [[20. století|20.]] a [[21. století]]. Původní [[puebloví indiáni]] se převážně začlenili do většinové společnosti a jsou to potomci kmenů [[Navahové|Navajo]] a [[Apačové|Apache]]. Přítomnost těchto rozlišných etnických skupin tvoří z Nového Mexika velice různorodý stát. Stát nemá formálně kodifikován úřední jazyk, fakticky jsou úředními jazyky [[angličtina]] a [[španělština]]. == Související články == * [[Guvernéři Nového Mexika]]{{clear}} == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.sos.state.nm.us/sos-bluebook.html ''New Mexico's Blue Book 2007-2008''] {{Flickr|New+Mexico+USA}}{{Commons|New Mexico}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Státy USA]] [[Kategorie:Nové Mexiko| ]]

Návrat na stránku „Nové Mexiko“.