Nakadžima Ki-84

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Nakadžima Ki-84 Hajate |typ = [[stíhací letoun]] |výrobce = [[Nakadžima|Nakadžima Hikóki K. K.]] |image = [[Soubor:Ki-84-1.jpg|250px]] |text = Nakadžima Ki-84 |konstruktér = Tei Kojama |první let = duben-květen [[1943 v letectví|1943]] |zaveden = [[1944]] |vyřazen = |výroba = srpen 1943–1945 |vyrobeno kusů = 3514 |hlavní uživatel = [[Japonsko]] |více uživatelů =[[Čínská lidová republika]]<br />[[Tchaj-wan]]<br />[[Indonésie]] }} '''Nakadžima Ki-84 Hajate (Bouře)''' (japonsky: 四式戦闘機, ''Jon šiki sentóki'') byl japonský [[stíhací letoun]] užívaný ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Plný název sériových letounů byl '''Armádní stíhací letoun Typ 4 Model 1A Hajate''', ve spojeneckém kódu byl označen '''Frank'''. Jednalo se o robustní a rychlý letoun s dobrou pasívní ochranou pilota, se silnou výzbrojí a dlouhým doletem. Když se roku [[1944]] střetli s Ki-84 [[Američané]], byli nemile překvapeni výkony nového soupeře. Avšak v té době měli již nad [[Japonci]] takovou početní převahu, že je nasazení jakéhokoliv moderního stroje nemohlo ohrozit. == Vývoj == Typ Ki-84 byl japonskou armádou objednán 29. prosince [[1941]], jako budoucí náhrada v té době do služby zaváděného typu [[Nakadžima Ki-43|Nakadžima Ki-43 Hajabusa]]. Nový typ si měl zachovat výbornou obratnost svého předchůdce a obecně dosahovat vyšších výkonů. Také měl mít pancéřování kabiny letounu a samosvorné obaly nádrží, což byly velké slabiny typu Ki-43. Vývoj nového typu vedl Tei Kojama, jež stál i u zrodu typů Ki-43 a [[Nakadžima Ki-44]]. První prototyp byl dokončen v březnu roku 1943 a o pět týdnů později zalétán. Zkoušky probíhaly úspěšně a brzy byly dokončeny další dva prototypy letounu. V září roku 1943 proběhl cvičný souboj prototypu Ki-84 s letounem Ki-44 a s německým [[Focke-Wulf Fw 190|Focke Wulfem 190 A5]], který byl rozebraný přepraven do Japonska. Major Jasuhiki Kuroe, který pilotoval prototyp Ki-84, ho shledal jako nejlepší. Sériové výrobě typu předcházely dvě předsérie, které byly vyrobeny mezi srpnem roku 1943 a březnem roku 1944. Poté už začala sériová výroba typu, jež trvala až do konce války. Celkem bylo postaveno 3514 kusů Ki-84. == Konstrukce == Ki-84 byl robusní dolnoplošník s kapkovitým překrytem pilotní kabiny a záďovým podvozkem, jehož hlavní nohy se zatahovaly směrem k trupu. Problémem letounu byla křehká konstrukce podvozku, jehož zhroucení bylo častou příčinou nehod při operacích z polních letišť. Letoun poháněl [[Hvězdicový motor|dvouhvězdicový]] vzduchem chlazený [[Válec (motor)|osmnáctiválec]] [[Nakadžima Homare|Nakadžima Ha-45]] (ve verzích Ha-45-11, Ha-45-12 či později výkonnější Ha 45-21), který roztáčel čtyřlistou vrtuli. Jeho výkon bylo možné krátkodobě zvýšit pomocí vstřikování směsy vody a metanolu. V případě pohonné jednotky měl typ po celou svou operační službu problémy s tlakem palivové soustavy, jež někdy způsoboval pokles výkonu motoru. Výbroj typu se skládala ze dvou synchronizovaných kulometů typu Ho-103 ráže 12,7 mm nad motorem a dvou kanónů Ho-5 ráže 20 mm v křídlech. Pod křídly byly dva závěsníky, na které bylo možné zavěsit dvě pumy o hmotnosti 250 kg či některou z nich zaměnit za přídavnou nádrž. Postupně byly vyvinuty také zdokonalené varianty letounu. Do části letounů byl montován výkonnější motor Nadakžima Ha 45-25 o výkonu 2000 hp. Nasazení proti americkým těžkým bombardérům [[Boeing B-29 Superfortress|B-29]] si vynutilo zesílení výzbroje letounu. Verze '''Ki-84-Ib''' měla místo synchronizovaných kulometů další dva 20mm kanóny Ho-5 (celkem tedy čtyři) a verze '''Ki-84-Ic''' měla dva z 20mm kanónů vyměněny za dva kusy typu Ho-105 ráže 30 mm. K sériové výrobě výškové verze '''Ki-84-III''' s motorem Ha 45Ru s turbokompresorem už nedošlo. Vyráběna nebyla ani verze '''Ki-84N''' (také '''Ki-117''') s motorem Nakadžima Ha 44-13 o výkonu 2500 hp a zvětšeným rozpětím. Poslední dva projekty výškové verze byly označeny '''Ki-84P''' a '''Ki-84R'''. Verze '''Ki-106''' byla pokusem o výrobu letounu z nestrategických surovin. Do konce války byly postaveny dva prototypy s kostrou ze dřeva a potahem z překližky. '''Ki-113''' byl nedokončený prototyp verze Ki-84 postavené pro změnu s ocelovou kostrou a potahem. Nedokončený zůstal i prototyp verze '''Ki-116''' s řadovým motorem Micubiši Ha 112-II. == Operační nasazení == Pro ověření vlastností letounu byla také v říjnu 1943 vytvořena experimentální ''čútai'' vyzbrojená typem Ki-84, která však nebyla nasazena v bojové oblasti. Výsledky testování byly velice pozitivní. První řadovou jednotkou, která byla typem vyzbrojena byla 22. sentai, která byla nejprve krátce nasazena v Číně a stala se zde pro Američany nepříjemným překvapením. Poté byly letouny nasazeny především při obraně [[Filipíny|Filipín]] a [[bitva o Okinawu|Okinawy]]. Na Filipíny byla soustředěna většina jednotek s moderními Ki-84 (jednalo se o 1., 11., 29., 51., 52., 71., 72., 73. a 200. sentai), přičemž letouny byly nasazeny především jako stíhací bombardéry proti pozemním cílům a americké invazní flotile. V boji tyto jednotky ztratily většinu svých letadel a musely být poté staženy do Japonska k přeskupení a vyzbrojení. Řada jednotek poté bránila Japonsko před útoky amerických bombardérů. Působyly také na Okinawě, v Barmě, Číně, Thajsku, Mandžutsku, Indočíně, Indonésii a řada jednotek skončila svou bojovou činnost na Tchaj-wanu. Po skončení války používaly ukořistěné kusy jak [[Kuomintang]], tak komunistické síly. Letoun byl testován i v USA. == Uživatelé == * [[Image:Flag of the People's Republic of China.png|24px]] [[Čínská lidová republika]] * [[Image:Flag of Indonesia.png|24px]] [[Indonésie]] * [[Image:Flag of Japan.png|border|24px]] [[Japonsko]] * [[Image:Flag of the Republic of China.png|24px]] [[Tchaj-wan]] == Hlavní technické údaje == === Ki-84-Ia === * '''Osádka:''' 1 (pilot) * '''Rozpětí:''' 11,238 m * '''Délka:''' 9,920 m * '''Výška:''' 3,385 m * '''Nosná plocha:''' 21 m² * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 2 698 kg * '''Vzletová hmotnost:''' 3 890 kg * '''Maximální rychlost:''' 624 km/h ve výšce 6000 m * '''Dostup:''' 11 000 m * '''Dolet:''' 1 800 km * 1 × [[Hvězdicový motor|dvouhvězdicový]] vzduchem chlazený [[Válec (motor)|osmnáctiválec]] [[Nakadžima Homare|Nakadžima Ha-45 Model 21]] * '''Výkon motoru:''' 1 990 k (1485 kW) === Výzbroj === * 2 × synchronizovaný kulomet Ho-103 ráže 12,7 mm nad motorem (350 nábojů na hlaveň) * 2 × kanón Ho-5 ráže 20 mm (150 nábojů na hlaveň) * 500 kg pum === Prameny === * DVOŘÁK, Pavel. Nakajima Ki-84 Hayate. HPM, 1993, roč. III, čís. 8, s. 2–5. ISSN 1210-1427. * DVOŘÁK, Pavel. Nakajima Ki-84 Hayate (dokončení). HPM, 1993, roč. III, čís. 9, s. 9–16. ISSN 1210-1427. {{Flickr|Nakajima+Ki-84}}{{Commonscat|Nakajima Ki-84 Hayate}} {{Letouny Japonské armády druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Japonská stíhací letadla]] [[Kategorie:Letadla Nakadžima|Ki-84]]

Návrat na stránku „Nakadžima Ki-84“.