Nina Simone

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Hudební umělec | jméno = Nina Simone | obrázek = Nina_Simone14.JPG | popis obrázku = Nina Simone v roce 1982 |velikost obrázku = | široký obrázek = | pozadí = sólový zpěvák | rodné jméno = Eunice Kathleen Waymon | jinak zvaný = | přezdívka = | narození = [[21. únor]] [[1933]]<br /> [[Tryon]], [[Severní Karolína]] | úmrtí = [[21. duben]] [[2003]] (70 let)<br /> [[Carry-le-Rouet]], [[Francie]] | původ = | nástroj = | typ hlasu = | žánr = [[Jazz]]<br /> [[Blues]] <br /> [[Soul (hudba)|Soul]] | povolání = | aktivní roky = [[1954]] - [[2003]] | vydavatel = | web = [http://www.ninasimone.com/ www.ninasimone.com] |významný nástroj = }} '''Eunice Kathleen Waymonová''', známá pod svým uměleckým jménem '''Nina Simone''', (21. února [[1933]], Tryon, [[Severní Karolína]], [[Spojené státy americké]] – 21. dubna [[2003]] v Carry-le-Rouet, Bouches-du-Rhône, [[Francie]]) byla americká [[zpěv]]ačka, skladatelka, [[pianistka]] a bojovnice za [[občanská práva]]. Nejčastěji se její jméno objevuje ve spojení s jejím pěveckým vyjádřením jazzové hudby. Původně chtěla být klavírní virtuózkou, ale její tvorba zahrnula množství [[hudební styl|styl]]ů, od [[vážná hudba|klasické hudby]], [[jazz]]u, [[blues]], [[soul]]u, [[folk]]u, [[R&B]], [[gospel]]u až po [[populární hudba|pop]]. Pro její zpěv byly charakteristické prudké vášně, uvolněné vibrato a jemně [[androgyn]]ní zabarvení hlasu. Její neobvykle velký [[hlas]]ový rozsah kolísal mezi [[alt]]em a [[tenor]]em (příležitostně dokonce dosahoval hloubky [[baryton]]u). Nahrála více než 40 živých a studiových [[hudební album|alb]], největší část z nich byla vydána mezi lety [[1958]] (kdy vyšel její debut s ''Little Girl Blue'') a [[1974]]. Nejznámější písně jsou ''My Baby Just Cares for Me'', ''I Put a Spell on You'', ''Four Women'', ''I Loves You Porgy'', ''[[Feeling Good]]'', ''Don't Let Me Be Misunderstood'', ''Sinnerman'', ''To Be Young, Gifted and Black'', ''Mississippi Goddamn'', ''Ain't Got No, I Got Life'' and ''I Want a Little Sugar in My Bowl''. Její hudba a poselství mělo obrovský [[kultura|kulturní]] dopad.<ref>http://www.seeingblack.com/2003/x060403/nina_simone.shtml</ref> == Životopis == === Mládí (1933–1954) === Narodila se ve městě Tryon, ve státě Severní Karolína, [[Spojené státy americké|USA]] jako jedno z osmi dětí v chudé rodině. Ve třech letech začala hrát na piano, první píseň, kterou se naučila byla hymna ''God be With You, Till we Meet Again''. V hraní pokračovala v místním [[kostel]]e, kde ukázala svůj hudební [[talent]]. Jejím premiérovým [[koncert]]em byl ve 12 letech [[recitál]] vážné hudby. Během představení si její rodiče museli přesednout z míst v první řadě dozadu, aby udělali místo pro bělochy. Simone prohlásila, že nebude hrát, dokud se rodiče nevrátí na svá původní místa.<ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 26.</ref><ref>Hampton. Break Down And Let It All Out. pp. 15.</ref> Tento incident byl jedním z motivů jejího pozdějšího zapojení do hnutí za občanská práva. Matka Mary Kate Waymon byla zapálená [[metodistická církev|metodistická]] duchovní; její otec, John Divine Waymon byl údržbář a příležitostně holič, který měl chatrné zdraví. Matka pracovala jako hospodyně a její zaměstnavatel si uvědomil talent, kterým Eunice oplývala, proto poskytl rodině prostředky na hodiny hry na piano.<ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 21.</ref> V 17 letech se přestěhovali do [[Philadelphie]] v [[Pennsylvánie|Pennsylvánii]]. Zde se Eunice setkala s [[rasismus|rasismem]], když žádala o stipendium na místní škole. Vyplnila úspěšně [[test]]y o svých schopnostech a výborně prospěla, její talent byl zřejmý. Přesto [[stipendium]] nedostala. Když se ptala svého zkoušejícího, proč jí nebylo přiděleno stipendium, odpověděl jí: „protože jsi černá.“ Jinou obětí rasismu v té době byla skladatelka a klavíristka [[Philippa Schuyler]] z New Yorku. Tyto zkušenosti ji později vedly k boji za občanská práva. Učila se hrát na klavír v New Yorku na ''Juilliard School of Musica'' a doprovázela zpěváky aby si vydělala na vlastní studia. S pomocí soukromého [[učitel]]e se připravila na zkoušky pro studium hry na piano na Curtisově institutu, ale opět byla odmítnuta. Věřila, že byla odmítnuta z důvodu, že je černá a že je [[žena]].<ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 41–43</ref> === První úspěchy (1954–1959) === Vydělávala si na studia hrou na piano v ''Midtown Bar & Grill'' na Pacific Avenue v [[Atlantic City]]. Majitel si dal podmínku, že práci dostane pouze pokud bude při hře na piano také zpívat. V roce [[1954]] přijala jevištní jméno „Nina Simone“, protože nechtěla, aby její [[matka]] věděla, že hraje „ďábelskou hudbu“. Nina („niña“ ve španělském významu děvčátko) byla přezdívka, kterou ji dal její přítel a Simone bylo podle francouzské herečky [[Simone Signoretová|Simone Signoretové]], kterou viděla ve filmu ''Zlatá čapka''.<ref>Brun-Lambert. Nina Simone, het tragische lot van een uitzonderlijke zangeres. pp. 56</ref> Hrála a zpívala v [[bar]]u směs jazzu, blues, a klasické hudby a časem si vytvořila malou, ale oddanou skupinu obdivovatelů.<ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 48–52.</ref> V roce [[1958]] po zkušenostech s hrou v malých klubech nahrála píseň [[George Gershwin]]a ''I Loves You Porgy'' (z muzikálu ''Porgy and Bess'') , kterou se naučila podle alba [[Billie Holiday]] a zpívala ji pro své přátele. Tato nahrávka se dostala do ''Billboard top 40 success v USA'', brzy pak následovalo debutové album ''Little Girl Blue'' nahrané u ''Bethlehem records''. Simone neměla z alba nikdy finanční prospěch, prodala svá práva za 3000 dolarů a ztratila tak více než milion dolarů na [[honorář]]i (hlavně vzhledem k úspěšným reedicím písně ''My Baby Just Cares for Me'' během 80 let).<ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 60.</ref> === Popularita (1959-1964) === Po úspěchu ''Little Girl Blue'' podepsala kontrakt s velkou společností ''Colpix Records'', následoval řetězec studiových i živých alb. === Éra boje za občanská práva (1964-1974) === Velmi ji ovlivnil její blízký přítel spisovatel [[James Baldwin]]. Baldwin, spolu s ''Langstonem Hughesem''<ref>http://www.spisovatele.cz/hughes</ref> a ''Lorraine Hansberryovou'', upozornil Ninu Simone na rasovou nerovnost té doby a na skupiny, které vznikaly, aby proti tomuto bojovaly. Baldwin ji také odkázal na literaturu, aby si v této problematice rozšířila obzor. Během roku [[1964]] změnila distributora desek z americké společnosti ''Colpix'' na holandskou společnost ''Dutch Philips'', což znamenalo také změnu v obsahu nahrávek. Do svého repertoáru měla vždy zařazeny písně, které se vztahovaly k problémům černochů v Americe (například ''Brown Baby'' či ''Zungo'' na albu ''The Village Gate'' z roku [[1962]]). Ale na svém debutovém albu pro Philips, ''Nina Simone In Concert'' (živá nahrávka, [[1964]]) poprvé otevřeně pojmenovala v písni ''Mississippi Goddam'' rasovou nerovnost, o jejíž existenci v USA byla přesvědčena. Byla to její odpověď na vraždu [[Medgar Evers|Medgara Everse]] a [[terorismus|teroristický]] útok na ''16 street Baptist Church'' - kostel v [[Birmingham,Alabama|Birmingham]], kde dne 15. září [[1963]] zahynuly čtyři černošské dívky. Píseň byla vydána i jako singl a v určitých jižních státech USA byla [[bojkot]]ována.<ref>http://www.seeingblack.com/2003/x060403/nina_simone.shtml</ref><ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 90–91</ref> Píseň ''Old Jim Crow'' na stejném albu reagovala na [[segregace|segregační]] [[zákon (právo)|zákon]] ''Jim Crow Laws''. I nadále byl boj za občanská práva součástí jejího [[repertoár]]u a živých představení. Účinkovala a promlouvala na mnoha mítincích pro občanská práva, například ''Selma to Montgomery marches''.<ref>"The Nina Simone Web: Chronology". 2003. http://boscarol.com/nina/html/manual/crono.html. Retrieved 2007-08-05.</ref> Nahrála cover verzi písně [[Billie Holiday]] o [[lynč]]i černochů na [[jih]]u USA ''Strange Fruit'' (album ''Pastel Blues'' ,[[1965]]), nazpívala ''Images'', poem básníka [[William Waring Cuney|Williama Waringa Cuneye]] na album ''Let It All Out'' ([[1966]]), píseň se stala hymnou za krásu černé barvy pleti.<ref>http://www.answers.com/topic/william-waring-cuney</ref> Složila píseň ''Four Women'' o čtyřech různých charakterech afroamerických žen, které představují čtyři sociální stereotypy a nazpívala ji na album ''Wild Is the Wind'' ([[1966]]). V roce [[1967]] přešla od společnosti [[Philips]] k ''RCA Victor''. Na své první album ''Nina Simone Sings The Blues'' (1967) nazpívala ''Backlash Blues'', které napsal její přítel ''Langston Hughes''. Na ''Silk & Soul'' (1967) nahrála písně Billy Tailora ''I Wish I Knew How It Would Feel to Be Free'' a ''Turning Point''. Album ''Nuff Said'' ([[1968]]) obsahuje živé nahrávky z ''Westbury Music Fair'', koncertu uskutečněného 7. dubna 1968, tři dny po [[vražda|vraždě]] [[Martin Luther King|Martina Luthera Kinga, Jr.]]. Věnovala jeho [[smrt]]i celé představení, zpívala ''Why? (The King Of Love Is Dead)'', píseň, kterou napsal její baskytarista přímo poté, co je dostihla zpráva o Kingově smrti.<ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 114–115.</ref> Spolu s Weldonem Irvinem přetvořila poslední nedokončenou hru své přítelkyně afroamerické spisovatelky [[Lorraine Hansberry]] ''To Be Young, Gifted and Black'' v píseň o občanských právech. Byla nahrána živě a posléze vydána na albu ''Black Gold'' ([[1970]]). Studiová nahrávka byla připravena jako singl, cover verzi písně nazpívala [[Aretha Franklin]]ová na stejnojmenném albu v roce [[1972]] a zpěvák [[Donny Hathaway]] na albu ''Everything is Everything'' ([[1970]]).<ref>http://www.diskografie.info/donny-hathaway/</ref> === Další život (1974–2003) === USA opustila v září 1970 kdy odletěla na [[Barbados]] za svým manželem a manažerem Andrewem Troudem. Protože se osobně i názorově rozešli,zde se s ním rozvedla.<ref>http://womenshistory.about.com/library/bio/blbio_nina_simone.htm</ref> Po návratu do USA měla problémy s [[dluh]]y na [[daně|daních]] a tak se vrátila na Barbados, aby se vyhnula úřadům a žalobám.<ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 120–122.</ref> Poté žila v několika zemích, přítelkyně [[Miriam Makeba]] ji přiměla odcestovat do [[Libérie]], dále žila ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], v roce [[1992]] se usídlila natrvalo ve [[Francie|Francii]]. Album ''It Is Finished'' nahrála ještě u ''RCA Records'' v roce [[1974]]. V roce [[1978]] ji přesvědčil vlastník ''CTI Records'', ''Creed Taylor'', aby natočila album ''Baltimore''. Komerčního úspěchu nedosáhlo, ale získalo ocenění kritiky a bylo označeno za uměleckou renesanci její tvorby.<ref>http://www.allaboutjazz.com/php/article.php?id=18123</ref> Výběr materiálu ukazoval eklekticismus, byly tam spirituály stejně jako populární hudba, například píseň od ''Hall & Oates'' ''"Rich Girl"''. O čtyři roky později nahrála ve Francii ''Fodder On My Wings''. Během roku 1980 vystupovala pravidelně v ''Ronnie Scott's jazz clubu'' v [[Londýn]]ě, kde v roce [[1984]] natočila také album ''Live at Ronnie Scott's''. V roce [[1987]] využili originální nahrávku z roku [[1958]] ''My Baby Just Cares For Me'' v [[reklama|reklamě]] na [[parfém]] Chanel No. 5. To odstartovalo nová vydání písně, která se vyšplhala na páté místo ''UK singles chart''. Autobiografie ''I Put a Spell on You'' byla vydána během roku 1992 a v té době nahrála i své poslední album '' A Single Woman''. Během roku [[1993]] se Simone usadila v jižní Francii. Měla již několik let [[rakovina|rakovinu]] [[plíce|plic]] a zemřela ve spánku doma v Carry-le-Rouet, Bouches-du-Rhône 21. dubna [[2003]]. Pohřebního obřadu se účastnily zpěvačky [[Miriam Makeba]] a [[Patti Labelle]], básnířka spojená s ''Black Arts Movement'' [[Sonia Sanchez]], herec [[Ossie Davis]] a stovky dalších. [[Elton John]] vyjádřil úctu květinami se zprávou „Byli jsme nejslavnější a miluji tě“.<ref>"BBCnews: Funeral held for singer Simone". 2003-04-25. http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/music/2975871.stm. Retrieved 2007-07-22.</ref> [[Popel]] byl rozsypán v několika afrických zemích. Zanechala zde dceru, Lisu Celeste Stroud, která je herečkou a zpěvačkou, převzala jevištní jméno Simone a objevila se například v [[Jesus Christ Superstar]] či ''Aidě'' na Brodwayi. == Vystupování na jevišti == Simone pro své jevištní vystupování ve stylu „královny“ získala titul "Nejvyšší kněžka soulu" ("High Priestess of Soul"). Velký důraz kladla na vyjádření [[emoce|emocí]] pomocí hudby. Během jednoho alba nebo koncertu dokázala projevit jak překypující veselí, tak tragickou [[melancholie|melancholii]]. Její živá vystoupení byla považována za [[happening]]y, kde vystupovala jako zpěvačka, pianistka, tanečnice, herečka nebo aktivistka.<ref>"L'hommage: Nina Simone Biography". http://www.high-priestess.com/biography.html. Retrieved 2007-08-14.</ref> Do programu vkládala [[monolog]]y a [[dialog]]y s publikem a často užívala ticho jako hudební prvek.<ref>Roger Nupie. "Dr. Nina Simone: Biography". http://www.ninasimone.com/nina.html. Retrieved 2007-08-14.</ref> Simone to srovnávala s „masovou [[hypnóza|hypnózou]]“, kterou užívá po čas koncertu.<ref>Lords, Frank. (1992). Nina Simone, La Legende (documentary). [DVD]. France, United Kingdom: Quantum Leap.</ref> Většinu svých nahrávek jak živých, tak studiových měla stálý doprovod perkusionisty ''Leopoldo Flemminga'' a kytaristy ''Al Schackmana''.<ref>Simone. I Put a Spell on You. pp. 58–59.</ref> == Osobní život == Kolísání emocí provázelo i její [[osobnost]] a osobní život. Simone měla v hudebním světě pověst vrtkavé osobnosti s tím, že s ní bylo těžké vyjít. V roce [[1995]], zranila syna sousedky vzduchovou pistolí poté, co jeho smích narušil její soustředění.<ref>"BBC Obituary: Nina Simone". 2003-04-21. http://news.bbc.co.uk/2/hi/entertainment/2965225.stm. Retrieved 2006-12-07.</ref> Také použila [[zbraň]] na člena nahrávací společnosti, který ji obvinil z krádeže honoráře.<ref>^ Tim Sebastian (1999-03-25). "BBC Hard Talk: Putting Music First". http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/302438.stm. Retrieved 2006-12-07.</ref> Dnes se tato extempore přičítají její [[bipolární porucha|bipolární poruše]]. Simone neochotně brala [[lék]]y na zmírnění příznaků od poloviny 60. let.<ref>Hampton. Break Down And Let It All Out. pp. 9–13.</ref> To vše věděla pouze skupina jejich nejbližších a držela v tajnosti po mnoho let, teprve v biografii ''Break Down And Let It All Out'', kterou napsali ''Sylvia Hampton'' a ''David Nathan'' to vyšlo v roce [[2004]] na veřejnost.<ref>http://www.amazon.com/Nina-Simone-Break-Down-Let/dp/1860745520#reader_1860745520</ref> == Pohled na rasismus == Obhajovala násilnou [[revoluce|revoluci]] během období boje za občanská práva a stála v [[opozice|opozici]] proti nenásilnému přístupu Martin Luther Kinga. Doufala, že Afroameričané by mohli pomocí boje vytvořit vlastní stát. Nebyla však rasistkou a ve své autobiografii říká, že její rodina i ona sama považují všechny lidské rasy za rovné.<ref>Lords, Frank. (1992). Nina Simone, La Legende (documentary). [DVD]. France, United Kingdom: Quantum Leap.</ref> == Odkaz a vliv == Je často citována umělci různých směrů jako zdroj jejich inspirace: [[Elkie Brooks]], [[Cat Stevens]], [[Peter Gabriel]], [[Mary J. Blige]], [[Michael Gira]], [[Lauryn Hill]], [[Alicia Keys]], [[Amanda Palmer]] a [[Jeff Buckley]]. [[John Lennon]] uvedl, že její pojetí písně ''I Put a Spell on You'' bylo inspirací pro píseň ''Michelle''.<ref> b "The Nina Simone Web: Influenced by Nina". http://boscarol.com/nina/html/manual/influ.html. Retrieved 2007-08-14.</ref> [[Cover]] verze jejich písní vytvořili: [[Carola]], [[Aretha Franklin]], [[Marilyn Manson]], [[Donny Hathaway]], [[David Bowie]], [[Elkie Brooks]], [[Roberta Flack]], [[Jeff Buckley]], [[The Animals]], [[Muse]], [[Cat Power]], [[Katie Melua]], [[Timbaland]], [[Feist]], [[Shara Worden]] a [[Michael Bublé]]. Mnoho hiphopových a jiných moderních umělců vytvořilo samply a mixy jejich rytmických písní a vydali je na deskách. [[Talib Kweli]] a [[Mos Def]].<ref>http://www.rozhlas.cz/radiowave/interpreti/_zprava/277154</ref> složili hold jejímu hudebnímu stylu. Její hudba je součástí [[soundtrack]]ů k různým [[film]]ům: ''[[Big Lebowski]]'' (1998),<ref>http://www.csfd.cz/film/1604-big-lebowski-big-lebowski-the/</ref> ''[[Notting Hill]]'' (1999),<ref>http://www.csfd.cz/film/17806-notting-hill/</ref> ''[[Aféra Thomase Browna]]'' (1999),<ref>http://www.csfd.cz/film/6650-afera-thomase-crowna-thomas-crown-affair-the/</ref> ''[[The Dancer Upstairs]]'' (2002), ''[[Před úsvitem]]'' (2004),<ref>http://www.csfd.cz/film/161609-pred-soumrakem-before-sunset/?podle=data</ref> ''Inland Empire'' (2006),<ref>http://www.csfd.cz/film/220985-inland-empire/</ref> ''[[Kurs negativního myšlení]]'' (2006),<ref>http://www.csfd.cz/film/232435-kurz-negativniho-mysleni-kunsten-and-229-tenke-negativt/</ref> ''[[Sex ve městě]]'' (2008),<ref>http://www.csfd.cz/film/234760-sex-ve-meste-sex-and-the-city/</ref> ''Nouzový východ'' (2008)<ref>http://www.csfd.cz/film/230082-revolutionary-road/</ref> a [[Watchmen]] (2009). Její hudba se uplatnila také v [[remix]]ech, reklamách a TV seriálech. Její smrt byla bodem, který určil další životní cesty hrdinky [[Česká republika|českého]] filmu ''[[Tajnosti]]''.<ref>[http://musicserver.cz/clanek/19079/Ruzni-Tajnosti-soundtrack/]</ref> Také v roce 2009 byla její píseň Feeling Good použita jako hlavní znělka počítačové hry The Saboteur == Životopisné filmy == Dokumentární film ''Nina Simone: La Legende (The Legend)'' je dílem [[Francie|francouzských]] filmařů a vznikl v roce [[1992]].<ref>http://www.imdb.com/title/tt0381450/</ref> Vychází ze její autobiografie ''I Put A Spell On You'' a zachycuje různá období její kariéry, rozhovory s přáteli a rodinou, různé rozhovory s Ninou Simone v době života v Nizozemí a na cestě za matkou do jejího rodiště. Velký počet věcí byl převzat z dřívějšího 26minutového biografického dokumentu od ''Petra Rodise'', který vyšel v roce 1969 a měl jednoduchý název Nina.<ref>http://video.google.com/videoplay?docid=3059302655201807197&hl=en#</ref> Plány pro další životopisný film film vznikly na konci roku [[2005]]. Film má být založen na životopisné knize ''I Put A Spell On You'' (1992) a zaměří se také na její vztah v pozdějším životě se spolupracovníkem ''Cliftonem Hendersonem'', který zemřel v roce 2006. Na scénáři pracuje ''Cynthia Mort'' (TV filmy ''Will & Grace, Roseanne'') a hlavní roli má ztvárnit [[Mary J. Blige]]. Film má přijít do kin v roce [[2012]].<ref>ntitled Nina Simone Project at IMDB.com</ref> == Koncerty == * (2001) Carnegie Hall, New York - poslední koncert * (1992) Montreal, Kanada – album ''Nina Simone in Montreal''<ref>[http://www.csfd.cz/film/249020-nina-simone-v-montrealu-1992/]</ref> * (1990) Montreux Jazz Festival 1990 * (1984) Ronnie Scott's Club, Londýn, opakovaná vystoupení – album ''Live at Ronnie Scott's'' * (1976) Jazzový festival v Montreaux – album ''Nina Simone – jazz festival in Montreaux'' * (1968) Paříž – album ''The Great Show Live In Paris'', vyšlo až v roce 1975 * (1968) Westbury Music Fair, New York – album ''Nuff Said!'', které reaguje na smrt Martina Luthera Kinga * (1964) Carnegie Hall, New York – album ''Nina Simone in Concert'' * (1963) Carnegie Hall, New York – album ''Nina Simone at Carnegie Hall'' a ''Folky Nina'' * (1962) Village Gate, Greenwich Village, New York - album ''Nina at the Village Gate'' * (1960) Newport, – album ''Nina in Newport'' * (1959) Town Hall, New York – album ''Nina Simone at Town Hall'' == Ocenění == Na ''Human Kindness Day'' v roce [[1974]] ve Washingtonu vzdalo poctu Nině Simone více než 10 000 lidí.<ref>http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2005/04/24/AR2005042400984.html</ref> Obdržela dva [[čestný doktorát|čestné doktoráty]] za hudbu a za humanitu od ''University of Massachusetts'' a ''Malcolm X College''.<ref>Jody Kolodzey. "Remembering Nina Simone". http://www.inthesetimes.com/site/main/article/70/. Retrieved 2006-12-07.</ref> Poté, co tyto pocty obdržela, ráda se nazývala "Dr. Nina Simone“.<ref>^ Eric Hanson (2004). "A Diva's Spell" (pdf). Williams Alumni Review. http://www.williams.edu/alumni/alumnireview/fall04/Signature.pdf. Retrieved 2006-12-07.</ref> Dva dny před svou [[smrt]]í získala čestný diplom od Curtisova institutu, školy, která ji na začátku kariéry odmítla přijmout.<ref>The Nina Simone Foundation". http://www.theninasimonefoundation.org/content.php?page=biography. Retrieved 2006-12-07.</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.ninasimone.com/ Nina Simone Official web site] * [http://www.high-priestess.com/home.html L'hommage: Nina Simone] * [http://www.boscarol.com/nina/index.html Nina Simone Web] * [http://www.telegraph.co.uk/news/obituaries/culture-obituaries/music-obituaries/1428142/Nina-Simone.html Daily Telegraph obituary] * [http://musicserver.cz/clanek/6510/Zemrela-jazzova-legenda-Nina-Simone/ Zemřela jazzová legenda Nina Simone] * [http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Nina-Simone~26~cervenec~2003/ Nina Simone - nejvyšší kněžka soulu] * [http://boscarol.com/nina/html/bio_stuff/lisa.html Životopis dcery Lisy Celeste Stroud] * [http://www.discogs.com/artist/Nina+Simone Diskografie na www.discogs.com] * [http://www.metrolyrics.com/nina-simone-lyrics.html Texty písní] {{Commonscat}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Simone, Nina}} [[Kategorie:Americké zpěvačky]] [[Kategorie:Američtí klavíristé]] [[Kategorie:Afroameričané]] [[Kategorie:Ženy]]

Návrat na stránku „Nina Simone“.