New York

[[Soubor:NYC Montage 12 by Jleon.jpg|thumb|250px|Největší dominanty města (2010)]]
{{Infobox sídla světa
 | jméno = New York
 | orig.jméno =
 | vlajka = Image:Flag of New York City.png
 | znak = Soubor:Seal of New York City.png
 | foto = Image:NYC Montage 7.jpg
 | souřadnice = {{Coor|40_42_N_74_00_W_region:US-TX_type:city(2012626)|40° 42' s.š., 74° 00' z.d.}}
 | kontinent = Amerika
 | stát = Spojené státy americké
 | nad. výš = 10
 | čas = [[UTC]]-5/-4 '' ([[letní čas]]) ''
 | pojem. vyšší. celek = federální stát
 | název. vyšší. celek = {{flagicon|New York}} [[New York (stát)|New York]]
 | pojem. nižší. celek = okres
 | název. nižší. celek = [[Bronx]]<br />[[Manhattan|New York]] (Manhattan) <br />[[Queens]]<br />[[Brooklyn|Kings]] (Brooklyn) <br />[[Staten Island|Richmond]] (Staten Island)
 | nad. výš = 10
 | loc-map = {{LocMap |USA |label=New York |position=left |width=250 |lat=40.7 |long=-74 |float=center |caption= }}
 | rozloha = 1 214,4
 | obyvatelé = 8 214 426
 | rok = 2006
 | hustota = 10 316
 | starosta = [[Michael Bloomberg]]
 | web = www.ny.gov/
}}
'''New York City''' (oficiálně '''The City of New York''', v&nbsp;běžném užívání jen '''New York''') je nejlidnatější město [[Spojené státy americké|Spojených států]] a jeho metropolitní oblast patří mezi nejlidnatější na světě. Město bylo založeno [[Nizozemci]] v&nbsp;roce 1625 a od roku 1790 je největším městem Spojených států. New York byl také prvním hlavním městem Spojených států po přijetí Ústavy.<ref>''[http://www.senate.gov/reference/reference_item/Nine_Capitals_of_the_United_States.htm The Nine Capitals of the United States. ]'' United States Senate Historical Office. Ověřeno k&nbsp;17. 5. 2008. </ref> V&nbsp;současnosti je jedním ze světových center obchodu a finančnictví. New York má také celosvětový vliv v&nbsp;oblasti médií, politiky, vzdělání, zábavy, umění, módy a reklamy. Je i&nbsp;ohniskem mezinárodních vztahů a diplomacie, neboť se zde nachází sídlo [[Organizace spojených národů]].

== Čtvrtě New Yorku ==
New York tvoří pět čtvrtí: [[The Bronx]], [[Brooklyn]], [[Manhattan]], [[Queens]] a [[Staten Island]]. S&nbsp;více než 8,2&nbsp;miliony obyvateli žijícími na ploše 789&nbsp;km<sup>2</sup> je New York zároveň nejhustěji zalidněným městem Spojených států.<ref>[[Union City, New Jersey]] má sice hustotu zalidnění ještě větší, ale má pouze 63&nbsp;930&nbsp;obyvatel. </ref><ref>''[http://www.demographia.com/db-2000city50kdens.htm 2000 Census: US Municipalities Over 50,000: Ranked by 2000 Density. ]'' Demographia. Ověřeno k&nbsp;17. 5. 2008. </ref><ref>''[http://www.census.gov/population/www/estimates/metro_general/2006/CBSA-EST2006-01.csv Annual Estimates of the Population of Combined Metropolitan Statistical Areas: April 1, 2000 to July 1, 2006]''. U. S. Census Bureau. Ověřeno k&nbsp;17. 5. 2008. </ref>

== Kulturní význam New Yorku ==
Mnoho místních památek je známo po celém světě. [[Socha svobody]] zdravila miliony imigrantů, kteří připlouvali do Spojených států na přelomu 19. a 20. století. [[Wall Street]], sídlo [[New York Stock Exchange|burzy]] na dolním Manhattanu, je od [[Druhá světová válka|druhé světové války]] nejvýznamnějším světovým finančním centrem. Pro město jsou charakteristické mrakodrapy patřící mezi nejvyšší v&nbsp;zemi, například [[Empire State Building]], [[Chrysler Building]] a dříve [[World Trade Center]].

New York je považován za místo zrodu mnoha kulturních hnutí, například [[harlemská renesance|harlemské renesance]] v&nbsp;literatuře a výtvarném umění, [[abstraktní expresionismus|abstraktního expresionismu]] (známého také jako Newyorská škola) v&nbsp;malířství, [[hip hop]]u,<ref name = "Hoop">Toop, David (1992). ''Rap Attack 2: African Rap to Global Hip Hop. '' Serpents Tail. ISBN 1-85242-243-2. </ref> [[punk]]u,<ref>Scaruffi, Piero. ''[http://www.scaruffi.com/politics/american.html A&nbsp;timeline of the USA. ]'' Ověřeno k&nbsp;17. 5. 2008. </ref> [[salsa (tanec)|salsy]] a [[Tin Pan Alley]] v&nbsp;hudbě. Kulturním centrem města je v&nbsp;současnosti [[Broadway]].

V&nbsp;roce [[2005]] se v&nbsp;New Yorku mluvilo přibližně 170 jazyky a 36&nbsp; % obyvatel se narodilo mimo Spojené státy.<ref name = "Queens">''[http://www.osc.state.ny.us/osdc/rpt3-2007queens.pdf Queens: Economic Development and the State of the Borough Economy. ]'' New York State Office of the State Comptroller (Červen 2006). Ověřeno k&nbsp;17. 5. 2008. </ref><ref name = "New Yorkers">''[http://www.nyc.gov/html/dcp/pdf/census/nny_briefing_booklet.pdf The Newest New Yorkers: 2000. ]'' New York City Department of City Planning. Ověřeno ke dni 17. 5. 2008. </ref> New Yorku se díky čilému nočnímu životu někdy přezdívá ''Město, které nikdy nespí''. Dalšími přezdívkami jsou ''Velké jablko'' a ''Gotham''.<ref>Tuto přezdívku mu jako první dal spisovatel [[Washington Irving]] ve svém časopise [[Salmagundi]] z&nbsp;roku 1807. </ref>

== Historie ==
[[Soubor:Castelloplan.jpg|left|thumb|Dolní Manhattan v&nbsp;roce 1660. Sever není nahoře, ale vpravo. ]]
Oblast byla v&nbsp;době objevu Evropany v&nbsp;roce 1524<ref name = "Timeline">[http://www.gothamcenter.org/features/timeline/images/untitled.swf „Gotham Center for New York City History“ Timeline 1500 – 1700]</ref> obydlena asi 5&nbsp;000 indiány z&nbsp;kmene [[Lenape]]. Objevitelem byl Giovanni da Verrazzano, italský cestovatel ve službách francouzské koruny, který místo nazval '''Nouvelle Angoulême'''.<ref>Rankin, Rebecca B. , Cleveland Rodgers (1948). New York: the World's&nbsp;Capital City, Its Development and Contributions to Progress. Harper. </ref> První evropskou osadu pod názvem '''Nieuw Amsterdam''' založili Nizozemci na jižním cípu Manhattanu v&nbsp;roce 1614 za účelem obchodu s&nbsp;kožešinami. Vůdce nizozemských kolonií Peter Minuit koupil Manhattan od kmene Lenape v&nbsp;roce 1626 za 60 guldenů (dnes již vyvrácená legenda říká, že Manhattan byl koupen za skleněné korálky v&nbsp;hodnotě 24 dolarů).<ref>Zpráva o&nbsp;koupi byla zaslána do Amsterdamu a v&nbsp;současnosti se nachází v&nbsp;Národním archívu v&nbsp;Haagu. </ref><ref>Miller, Christopher L. , George R. Hamell (September 1986). [http://www.jstor.org/pss/1908224 „A&nbsp;New Perspective on Indian-White Contact: Cultural Symbols and Colonial Trade“. ] The Journal of American History 73 (2). </ref> V&nbsp;roce 1664 dobyli město Angličané a přejmenovali jej na '''New York''' na počest Jakuba II., knížete z&nbsp;Yorku a Albany.<ref>Homberger, Eric (2005). The Historical Atlas of New York City: A&nbsp;Visual Celebration of 400 Years of New York City's&nbsp;History. Owl Books, p. 34. ISBN 0-8050-7842-8. </ref> Na konci druhé anglo-nizozemské války získali Nizozemci kontrolu nad [[Indonésie|indonéským]] ostrovem [[Run]], který byl v&nbsp;té době mnohem významnější, a Angličané si výměnou mohli ponechat kontrolu nad New Yorkem. Do roku 1700 klesla populace kmene Lenape na 200 osob.<ref name = "Timeline" />

Význam New Yorku jako přístavu pod britskou vládou rostl. V&nbsp;roce 1754 byla chartou vydanou Jiřím II. založena na dolním Manhattanu [[Columbijská univerzita]], v&nbsp;té době pod jménem Kings's&nbsp;College.<ref>Moore, Nathaniel Fish (1876). An Historical Sketch of Columbia College, in the City of New York, 1754–1876. Columbia College, p. 8. </ref> Během Americké války za nezávislost se ve městě odehrála série bitev známých pod názvem Newyorská kampaň. V&nbsp;roce 1789 se v&nbsp;New Yorku sešel Kongres a první prezident George Washington byl inaugurován v&nbsp;budově [[Federal Hall]] na [[Wall Street]].<ref>[http://www.usnews.com/usnews/documents/docpages/document_page11.htm The People's&nbsp;Vote: President George Washington's&nbsp;First Inaugural Speech (1789). ] U. S. News and World Report. </ref> V&nbsp;roce 1790 předstihl New York [[Filadelfie|Filadelfii]] jako největší město Spojených států.

[[Soubor:Mulberry Street NYC c1900 LOC 3g04637u edit.jpg|thumb|Mulberry Street, cca. 1900]]
19. století pro město znamenalo příliv imigrantů a stálý rozvoj. Vizionářský plán rozvoje z&nbsp;roku 1811 navrhoval rozšířit síť ulic po celém Manhattanu. V&nbsp;roce 1819 byl otevřen [[Erijský kanál]], který propojil newyorský přístav se zemědělskými oblastmi na severu země.<ref>Bridges, William (1811). Map Of The City Of New York And Island Of Manhattan With Explanatory Remarks And References. ; Lankevich (1998), pp. 67–68. </ref> Místní politiku ovládla [[Tammany Hall]], politické uskupení uvnitř [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] kontrolované irskými imigranty.<ref>Mushkat, Jerome Mushkat (1990). Fernando Wood: A&nbsp;Political Biography. Kent State University Press, p. 36. ISBN 0-87338-413-X. </ref> Někteří členové obchodnické aristokracie prosazovali zřízení [[Central Park|Ústředního parku]], který nakonec vznikl v&nbsp;roce 1857. Na Manhattanu i&nbsp;v&nbsp;Brooklynu žila výrazná svobodná černá menšina. Otroctví v&nbsp;New Yorku existovalo do roku 1827, ale během 30. let se z&nbsp;New Yorku stalo jedno z&nbsp;center [[abolicionismus|abolicionismu]].

Hněv nad odvody do občanské války (1861—1865) vedl roku 1863 k&nbsp;sérii nepokojů, jež byla jedním z&nbsp;nejvýraznějších případů občanské neposlušnosti v&nbsp;historii USA.<ref>Cook, Adrian (1974). The Armies of the Streets: The New York City Draft Riots of 1863, pp. 193–195. </ref> V&nbsp;roce 1897 byla zformována moderní podoba New Yorku spojením Brooklynu (tehdy samostatného města), okresu New York (které tehdy obsahovalo části Bronxu), okresu Richmond a západní části okresu Queens.<ref>[http://www.nyc.gov/html/nyc100/html/classroom/hist_info/100aniv.html The 100 Year Anniversary of the Consolidation of the 5 Boroughs into New York City], New York City. </ref> K&nbsp;propojení města přispělo otevření [[Newyorské metro|metra]] v&nbsp;roce [[1904]].

Během první poloviny 20. století se město stalo světovým centrem průmyslu a obchodu. Bylo však postiženo několika tragédiemi. Roku 1904 shořel v&nbsp;úžině [[East River]] parník [[General Slocum]], což si vyžádalo 1021 obětí. V&nbsp;roce 1911 vypukl požár firmy Triangle Shirtwaist Factory, kterému podlehlo 146 lidí, především šiček. Tato tragédie vedla k&nbsp;růstu odborů International Ladies' Garment Workers' Union a ke zvýšení bezpečnosti v&nbsp;továrnách.<ref>[http://www.ilr.cornell.edu/trianglefire/ Cornell University Library: Triangle Factory Fire. ] Cornell University. </ref>
[[Soubor:New York City Midtown from Rockefeller Center NIH.jpg|left|thumb|Střední Manhattan, [[1932]]. Pohled z&nbsp;[[Rockefeller Center|Rockefellerova centra]]. ]]

Ve 20. letech byl New York hlavním cílem černého obyvatelstva během takzvané [[Velká migrace|Velké migrace]] z&nbsp;jižanských států. V&nbsp;roce [[1916]] se New York stal domovem největší černošské komunity v&nbsp;Severní Americe. Černošský umělecký směr zvaný [[harlemská renesance]] kvetl v&nbsp;éře [[prohibice]] a obrovského ekonomického růstu, který se projevoval výstavbou pro New York charakteristických mrakodrapů. New York se v&nbsp;roce [[1948]] stal nejlidnatějším městem světa, když předstihl [[Londýn]], který se na prvním místě držel déle než sto let. Během [[Velká hospodářská krize|velké hospodářské krize]] byl roku 1934 starostou zvolen reformátor [[Fiorello LaGuardia]], čímž byla ukončena osmdesátiletá nadvláda Tammany Hall.<ref>Allen, Oliver E. (1993). „Chapter 9: The Decline“, The Tiger – The Rise and Fall of Tammany Hall. Addison-Wesley Publishing Company. </ref>

Veteráni [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a imigranti z&nbsp;Evropy se podíleli na poválečném rozvoji města, který symbolizovaly například řady domů v&nbsp;jižním Queensu. New Yorku získal po válce pozici globální metropole s&nbsp;Wall Streetem jako ekonomickým centrem světa, sídlem [[Organizace spojených národů|OSN]] jako centrem světové diplomacie a díky rozvoji [[abstraktní expresionismus|abstraktního expresionismu]] se z&nbsp;New Yorku stalo i&nbsp;hlavním městem světové kultury.<ref>Burns, Ric. [http://www.pbs.org/wgbh/amex/newyork/filmmore/pt.html The Center of the World – New York: A&nbsp;Documentary Film (Transcript). ] PBS. </ref> V&nbsp;60. letech postihly město ekonomické problémy, rasové napětí a růst kriminality, které dosáhly vrcholu v&nbsp;70. letech.

Vzkříšení finančního sektoru v&nbsp;80. letech pomohlo zlepšit městský rozpočet. V&nbsp;90. letech došlo k&nbsp;uklidnění rasového napětí, k&nbsp;dramatickému snížení kriminality a k&nbsp;masovému přílivu imigrantů z&nbsp;Asie a Latinské Ameriky. Ekonomiku města začaly ovlivňovat nové obory, například informační technologie, a v&nbsp;roce [[2000]] dosáhl New York dle sčítání lidu největšího počtu obyvatel v&nbsp;historii.
[[Soubor:LOC Lower Manhattan New York City World Trade Center August 2001.jpg|thumb|Pohled na dolní Manhattan před útoky z&nbsp;11. září. ]]
Město bylo jedním z&nbsp;cílů [[9/11|útoků z&nbsp;11. září 2001]], když zde při zničení [[World Trade Center|Světového obchodního centra]] zahynulo téměř 3000 lidí. V&nbsp;roce [[2012]] by na místě útoků měl být dokončen mrakodrap [[Freedom Tower]].<ref>[http://www.wtc.com/about/rebuilding-the-wtc Rebuilding the WTC. ] Silverstein Properties. </ref>

== Geografie ==
[[Soubor:Aster newyorkcity lrg.jpg|thumb|left|Satelitní snímek Newyorské metropolitní oblasti, kde žije více než 10 milionů obyvatel. ]]
New York se nachází na severovýchodě Spojených států, na jihovýchodě státu New York, přibližně na půli cesty mezi [[Washington D.C.|Washingtonem D. C.]]  a [[Boston]]em.<ref>Washington DC je 367 km od New Yorku a Boston je 349 km od New Yorku. </ref> Městem protéká řeka [[Hudson (řeka)|Hudson]], která zde ústí do malého přírodního zálivu a následně do [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Většina města se nachází na ostrovech [[Manhattan]], [[Staten Island]] a [[Long Island]], díky čemuž je rozsah dostupné půdy omezen a vede k&nbsp;vysoké hustotě zalidnění.

Řeka Hudson protéká skrze [[Hudson Valley]] do [[New York Bay]]. Mezi New Yorkem a městem [[Troy, New York|Troy]] má řeka charakter [[estuárium|estuária]].<ref>[http://life.bio.sunysb.edu/marinebio/fc.1.estuaries.html Information about the Hudson River estuary]</ref> Řeka Hudson tvoří hranici mezi státy New York a [[New Jersey]]. [[East River]] <!--,actually a tidal strait,--> teče z&nbsp;Long Island Sound a odděluje Bronx a Manhattan od Long Islandu. [[Harlem River]] <!--,another tidal strait,--> spojuje řeku Hudson a East River.

Pevnina byla neustále upravována lidskou činností, nejvýrazněji pak vysušováním pobřeží již od dob nizozemské kolonizace a to nejintenzivněji na dolním Manhattanu. Nejtypičtějším příkladem je pak [[Battery Park City]], které vzniklo navezením hlíny a kamení ze stavby [[World Trade Center]] v&nbsp;70. a 80. letech.<ref>Gillespie, Angus K. (1999). Twin Towers: The Life of New York City's&nbsp;World Trade Center. Rutgers University Press, p. 71. </ref> Především na Manhattanu byly lidskou činností zarovnány mnohé přírodně vzniklé nerovnosti.<ref>Lopate, Phillip (2004). Waterfront: A&nbsp;Walk Around Manhattan. Anchor Press. ISBN 0-385-49714-8. </ref>

Rozloha New Yorku je 1214,4 km<sup>2</sup>, přičemž pevnina má rozlohu 789,5 km<sup>2</sup> a vodní plochy rozlohu 428,8 km<sup>2</sup>. Nejvyšším bodem města je [[Todt Hill]] na Staten Islandu, který dosahuje do 124,9 m. n. m.<ref>Lundrigan, Margaret (2004). Staten Island: Isle of the Bay, NY. Arcadia Publishing, p. 10. </ref> Vrchol je pokryt lesy, které jsou součástí [[Staten Island Greenbelt]].<ref>Howard, David (2002). Outside Magazine's&nbsp;Urban Adventure New York City. W. W. Norton & Company, p. 35. ISBN 0-393-32212-2. </ref>

=== Podnebí ===
Ačkoliv se nalézá na pobřeží, je pro New York typické vlhké  klima ([[Köppenova klasifikace podnebí]] – Dfa). Zimy jsou v&nbsp;New Yorku studené, ale díky umístění na pobřeží jsou zdejší teploty mírně vyšší než ve vnitrozemí. Každý rok zde napadne 63,5 až 88,9 cm sněhu.<ref name = "Podnebí">[http://nysc.eas.cornell.edu/climate_of_ny.html The Climate of New York. ] New York State Climate Office. </ref> Období mezi posledním mrazivým dnem a prvním mrazivým dnem další zimy trvá v&nbsp;průměru 199 dní.<ref name = "Podnebí" /> Jara a podzimy jsou v&nbsp;New Yorku různorodá, od sněžných a studených, přes horké a suché až po chladné a deštivé. Léta jsou horká a suchá. Každé léto je v&nbsp;průměru v&nbsp;18 až 25 dnech dosažena teplota 32&nbsp;°C.<ref name = "Podnebí" /> Ačkoliv pro New York nejsou typické [[Tropická cyklóna|hurikány]], mohou jej výjimečně zasáhnout, což se stalo například v&nbsp;letech 1821, kdy byl zaplaven dolní Manhattan a [[1938]], kdy byla poničena východní část města. Dlouhodobý vliv na podnebí má Atlantická multidekadická oscialce, což je sedmdesátiletý cyklus oteplování a ochlazování, který má vliv například na frekvenci a sílu pobřežních bouří.<ref>Riley, Mary Elizabeth (2006). [http://ecommons.library.cornell.edu/bitstream/1813/2623/1/MER+Thesis-new.pdf Assessing the Impact of Interannual Climate Variability on New York City's&nbsp;Reservoir System]. Cornell University Graduate School for Atmospheric Science. </ref>

=== Životní prostředí ===
[[Soubor:Central Park New York City New York 23 cropped.jpg|thumb|right|Část Central Parku]]
[[Městská hromadná doprava|Hromadná doprava]] je v&nbsp;New Yorku využívána nejvíce v&nbsp;celých Spojených státech. Spotřeba [[benzín]]u je na úrovni, na jaké byl celostátní průměr ve 20.&nbsp;letech <!--gasoline consumption in the city is at the rate the national average was in the 1920s. - Dávám do poznámky, protože mi to přijde jako neuvěřitelné tvrzení a možná jsem jej špatně přeložil-->.<ref name = "Jervey">Jervey, Ben (2006). The Big Green Apple: Your Guide to Eco-Friendly Living in New York City. Globe Pequot Press. ISBN 0-7627-3835-9. </ref> Díky používání hromadné dopravy bylo v&nbsp;roce [[2006]] v&nbsp;New Yorku ušetřeno 7&nbsp;miliard litrů benzínu, což je polovina benzínu ušetřeného díky používání hromadné dopravy v&nbsp;celých Spojených státech.<ref>[http://www.uspirg.org/uploads/2q/fV/2qfVu2ZrflTk-TnRQEDdDw/A-Better-Way-to-Go-vUSPIRG.pdf A&nbsp;Better Way to Go: Meeting America's&nbsp;21st Century Transportation Challenges with Modern Public Transit. ] U. S. Public Interest Research Group. </ref> Díky vysokému zalidnění, nízkému využívání automobilů a vysokému využívání hromadné dopravy je New York jedním z&nbsp;energeticky nejefektivnějších měst ve Spojených státech.<ref>Owen, David. „Green Manhattan“, The New Yorker, 18. října 2004. </ref> Průměrné emise [[skleníkový plyn|skleníkových plynů]] v&nbsp;přepočtu na jednoho obyvatele města dosahují 7,1&nbsp;tuny v&nbsp;porovnání s&nbsp;celostátním průměrem 24,5&nbsp;tuny.<ref name = "Inventory">[http://www.nyc.gov/html/om/pdf/ccp_report041007.pdf Inventory of New York City Greenhouse Gas Emissions. ] New York City Office of Long-term Planning and Sustainability (April 2007). </ref> V&nbsp;New Yorku je vyprodukováno pouze jedno procento skleníkových plynů vyprodukovaných v&nbsp;celých Spojených státech,<ref name = "Inventory" /> ačkoliv zde žije 2,7 %&nbsp;obyvatel Spojených států. Průměrný obyvatel New Yorku spotřebuje jen polovinu elektrické energie v&nbsp;porovnání s&nbsp;průměrným obyvatelem [[San Francisco|San Francisca]] a čtvrtinu v&nbsp;porovnání s&nbsp;průměrným obyvatelem [[Dallas]]u.<ref>[http://www.nyc.gov/html/planyc2030/html/challenge/faq.shtml Global Warming and Greenhouse Gases. ] PlaNYC/The City of New York. </ref>

Vedení města se v&nbsp;posledních letech zaměřilo na snižování dopadů na životní prostředí. Vysoká míra znečištění vedla k&nbsp;rozšíření [[astma]]tu a dalších nemocí dýchacího ústrojí mezi obyvateli města.<ref>Coburn, Jason, Jeffrey Osleeb, Michael Porter (Červen 2006). „Urban Asthma and the Neighbourhood Environment in New York City“. Health & Place 12 (2): pp. 167–179. PMID 16338632. </ref> Politikou města je kupovat do svých budov energeticky efektivní vybavení.<ref>DePalma, Anthony. [http://www.nytimes.com/2005/12/11/nyregion/11efficiency.html „It Never Sleeps, but It's&nbsp;Learned to Douse the Lights“], The New York Times, 11. prosince 2005. </ref> New York také vlastní nejvíce autobusů na [[zemní plyn]] a s&nbsp;[[hybridní pohon|hybridními motory]] v&nbsp;celých Spojených státech a také se zde objevily jedny z&nbsp;prvních taxíků s&nbsp;hybridním pohonem.<ref>[http://www.sierraclub.org/pressroom/releases/pr2005-07-01a.asp „New York City's&nbsp;Yellow Cabs Go Green“]</ref> Město bylo jedním ze žalobců v&nbsp;přelomovém sporu u&nbsp;[[SCOTUS|Nejvyššího soudu Spojených států]] [[Massachusetts v. Environmental Protection Agency]], kterým byla [[Environmental Protection Agency|EPA]] donucena regulovat vypouštění skleníkových plynů. New York je také také světovým lídrem v&nbsp;budování energeticky efektivních kancelářských budov, jejichž typickým zástupcem je [[Hearst Tower]].<ref name = "Pogrebin">Pogrebin, Robin. [http://www.nytimes.com/2006/04/16/arts/design/16gree.html?pagewanted=2 „7 World Trade Center and Hearst Building: New York's&nbsp;Test Cases for Environmentally Aware Office Towers“], The New York Times, April 16, 2006. </ref>

Pitnou vodu získává New York z&nbsp;[[Catskill Mountains]].<ref>[http://nyc.gov/html/dep/html/drinking_water/maplevels_wide.shtml Current Reservoir Levels. ] New York City Department of Environmental Protection. </ref> Tato voda je natolik kvalitní, že nevyžaduje další chemické úpravy před distribucí spotřebitelům, což je možno jen v&nbsp;dalších čtyřech velkých amerických městech.

== Charakter města ==
<div style="height: 522px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" > 
<center>[[Soubor:New York Midtown Skyline at night - Jan 2006.jpg|1440px|Pohled na střední Manhattan]]</center>
</div>
<center>'''Pohled na střední Manhattan z&nbsp;[[Empire State Building]] (2006)'''</center><br style="clear:both;"/>
[[Soubor:New-York-Jan2005.jpg|thumb|Pohled z&nbsp;Empire State Building]]

=== Architektura ===
[[Soubor:Greenpoint Houses.JPG|thumb|Řadové domy postavené v&nbsp;19. století v&nbsp;Brooklynu]]
Charakteristickým znakem New Yorku je nesmírné množství [[mrakodrap]]ů, především pak na Manhattanu. V&nbsp;New Yorku se nalézá asi 5600 mrakodrapů a 48 z&nbsp;nich má přes 200 m, což je nejvíce na světě.<ref>[http://skyscraperpage.com/cities/ Cities with most buildings and highest skyscrapers] skyscraperpage. com</ref> Nejvyšší počet mrakodrapů na světě, ať už kancelářských nebo obytných, je dán především vysokou hustotou zalidnění, omezenou rozlohou dostupných pozemků a tudíž jejich vysokou cenou.<ref>[http://www.emporis.com/en/wm/ci/?id=newyorkcity-ny-usa About New York City. ] Emporis. </ref>

V&nbsp;New Yorku se nacházejí výrazné budovy mnoha architektonických stylů. [[Woolworth Building]] ([[1913]]) postavená v&nbsp;[[novogotika|novogotickém]] stylu s&nbsp;masivními prvky gotické architektury, které jsou rozpoznatelné z&nbsp;ulice, která je o&nbsp;desítky metrů níže. Zákon z&nbsp;roku [[1916]] omezil výšku mrakodrapů v&nbsp;závislosti na velikosti stavební parcely, aby sluneční svit dosáhl na ulice.<ref>Fischler, Raphael (1998). „The Metropolitan Dimension of Early Zoning: Revisiting the 1916 New York City Ordinance“. Journal of the American Planning Association 64 (2). </ref> Typickým zástupcem stylu [[Art deco]] je [[Chrysler Building]] ([[1930]]) se svou charakteristickou zužující se špičkou. Mnozí architekti a historici považují Chrysler Building za architektonicky nejhodnotnější mrakodrap ve městě. [[Mezinárodní styl]] reprezentuje [[Seagram Building]] ([[1957]]). [[Condé Nast Building]] (2000) je zástupcem energeticky efektivních budov.<ref name = "Pogrebin" />

[[Soubor:LowerEastSideTenements.JPG|thumb|left|Typický newyorský obytný dům]]
Pro obytné oblasti jsou typické honosné řadové domy postavené z&nbsp;hnědého pískovce, ale i&nbsp;omšelé bytové domy postavené v&nbsp;období nejvštšího rozvoje města mezi lety 1870 a [[1930]].<ref>Plunz, Richar A. (1990). „Chapters 3 [Rich and Poor] & 4 [Beyond the Tenement]“, History of Housing in New York City: Dwelling Type and Change in the American Metropolis. Columbia University Press. ISBN 0-231-06297-4. </ref> Nejpoužívanějšími stavebními materiály jsou od velkého požáru v&nbsp;roce 1835 kámen a cihly.<ref>Lankevich (1998), pp. 82–83; Wilson, Rufus Rockwell (1902). New York: Old & New: Its Story, Streets, and Landmarks. J. B. Lippincott, p. 354. </ref> Stavební materiály nebyly jako v&nbsp;případě Paříže těženy přímo z&nbsp;podloží města, ale byly dováženy z&nbsp;různých vzdálených kamenolomů a tudíž mají odlišné odstíny.<ref>B. Diamonstein–Spielvoegel, Barbaralee (2005). The Landmarks of New York. Monacelli Press. ISBN 1-58093-154-5. Viz také Whyte, William H. (1939). The WPA Guide to New York City. New Press. ISBN 1-56584-321-5. </ref> Specifkem New Yorku je velké množství dřevěných vodních nádrží umístěných na střechách. Jejich instalace byla vyždována u&nbsp;budov majících přes šest pater, aby mohl být omezen tlak vody ve vodovodech, které by vysokým tlakem mohly být poškozeny.<ref>Elliot, Debbie. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=6567297 Wondering About Water Towers. ] National Public Radio. </ref> Ve 20. letech se do módy dostalo bydlení v&nbsp;domech v&nbsp;odlehlých oblastech města vybudovaných na základě idejí hnutí [[Garden city movement]], například na [[Jackson Heights]] v&nbsp;Queensu, které se staly dostupnými díky výstavbě metra.<ref>Hood, Clifton (2004). 722 Miles: The Building of the Subways and how They Transformed New York. Johns Hopkins University Press, pp. 175–177. </ref>

=== Městské části ===
New York je tvořen pěti městskými částmi, které se kryjí s&nbsp;administrativní úrovní ''[[county]]''.<ref>Benjamin, Gerald, Richard P. Nathan (1990). Regionalism and realism: A&nbsp;Study of Government in the New York Metropolitan Area. Brookings Institute, p. 59. </ref> New York je dále složen z&nbsp;desítek až stovek čtvrtí, které mají mnohdy svou specifckou atmosféru a historii. Kdyby městské části byly samostatnými městy, čtyři z&nbsp;nich (Brooklyn, The Bronx, Manhattan a Queens) by patřily mezi deset nejlidnatějších měst Spojených států.
[[Soubor:5 Boroughs Labels New York City Map Julius Schorzman.png|thumb|right|Pět newyorských městských částí: '''<span style="color:#2a3d94">Manhattan</span>''', '''<span style="color:#f4cc0b">Brooklyn</span>''', '''<span style="color:#ef7b2c">Queens</span>''', '''<span style="color:#dc382c">The Bronx</span>''', '''<span style="color:#8a3687">Staten Island</span>''']]
* '''[[The Bronx]]''' (Bronx County: 1373659 obyv. )<ref name = "Census">[http://www.nypost.com/seven/03202008/news/regionalnews/big_apple_coming_to_its_census_102755.htm Big Apple Coming to Its Census. ] New York Post. </ref> je nejsevernějším newyorským obvodem. Nachází se zde [[Yankee Stadium]], domovský stadion týmu [[New York Yankees]], nebo největší družstevně vlastněný obytný komplex ve Spojených státech, [[Co-op City]].<ref>Frazier, Ian. [http://www.newyorker.com/archive/2006/06/26/060626fa_fact_frazier „Utopia, the Bronx“], The New Yorker, 26. června 2006. </ref> Kromě malé části Manhattanu známé jako [[Marble Hill]] je Bronx jedinou částí New Yorku, která se nachází na americké pevnině. V&nbsp;Bronxu sídlí [[Bronx Zoo]], největší metropolitní zoo ve Spojených státech s&nbsp;rozlohou 107,2 ha a s&nbsp;více než 6000 zvířaty.<ref>Ward, Candace (2000). New York City Museum Guide. Dover Publications, p. 72. ISBN 0-486-41000-5. </ref> Bronx je místem vzniku [[rap]]u a [[hip-hop]]ové kultury.

* '''[[Brooklyn]]''' (Kings County: 2528050 obyv. )<ref name = "Census" /> je nejlidnatější městskou částí New Yorku. Do roku 1898 byl Brooklyn samostatným městem. V&nbsp;současnosti je pro něj charakteristická velká kulturní, sociální a etnická diverzita, nezávislá umělecká scéna, mnoho specifických čtvrtí a unikátní architektonické dědictví. Je to také jediná městská část s&nbsp;výjimkou Manhattanu, která má své obchodní centrum. K&nbsp;Brooklynu náleží dlouhá pláž a [[Coney Island]] založený v&nbsp;70. letech 19. století jako jedna z&nbsp;prvních rekreačních oblastí ve Spojených státech.<ref>Immerso, Michael (2002). Coney Island: The People's&nbsp;Playground. Rutgers University Press, p. 3. ISBN 0-8135-3138-1. </ref>

* '''[[Manhattan]]''' (New York County: 1620867 obyv. )<ref name = "Census" /> je nejhustěji osídlená městská část, nachází se zde většina mrakodrapů a také [[Central Park]]. Manhattan je finančním centrem nejen města, ale i&nbsp;celého světa. Sídlí zde mnoho významných společností a také [[New York Stock Exchange]]. Na Manhattanu se nachází také sídlo [[Organizace spojených národů|OSN]], několik univerzit, galerií, muzeí, divadla na [[Broadway]]i, [[Greenwich Village]] a [[Madison Square Garden]]. Manhattan se neoficiálně dělí na dolní, střední a horní část. [[Horní Manhattan]] je pak dělen Central Parkem na [[Upper East Side]] a [[Upper West Side]]. Nad parkem se rozkládá [[Harlem]].

* '''[[Queens]]''' (Queens County: 2270338 obyv. )<ref name = "Census" /> je nejrozlehlejší a etnicky nejdiverzifikovanější county ve Spojených státech<ref>O'Donnell, Michelle. [http://www.nytimes.com/2006/07/04/nyregion/04fourth.html „In Queens, It's&nbsp;the Glorious 4th, and 6th, and 16th, and 25th...“, ] New York Times, 4. července 2006. </ref> a díky rostoucí populaci by se mohl stát nejlidnatější newyorskou městskou částí. Původně se zde nalézalo několik malých měst a vesnic založených Nizozemci, dnes zde žije především střední třída. Je to jediné velké county ve Spojených státech, kde medián příjmů černochů dosahuje 52000 USD za rok, což je více než u&nbsp;bělochů.<ref>Roberts, Sam. [http://www.nytimes.com/glogin?URI=http://www.nytimes.com/2006/10/01/nyregion/01census.html&OQ=_rQ3D1Q26refQ3Dnyregion&OP=15e2645Q2FjE-Q25jehIp(hhVQ3BjQ3BQ5BQ5BUjBQ5BjQ5BBjQ2AY(-c,hQ2AjQ5BBI-Q2ApQ3Cp9_VQ60! „Black Incomes Surpass Whites in Queens“], The New York Times, 10. ledna 2006. </ref> Nachází se zde [[Shea Stadium]], domovský stadion [[New York Mets]] a každoročně se zde koná [[U.S. Open]]. V&nbsp;Queensu se nacházejí také dvě největší newyorská letiště, [[LaGuardia Airport|LaGuardia]] a [[Letiště JFK|JFK]].

* '''[[Staten Island]]''' (Richmond County: 481613 obyv. )<ref name = "Census" /> má nejvýraznější suburbánní charakter ze všech měststkých částí. S&nbsp;Brooklynem jej spojuje [[Verrazano-Narrows Bridge]] a s&nbsp;Manhattanem [[Staten Island Ferry]], což je současně i&nbsp;jedna z&nbsp;nejpopulárnějších atrakcí ve městě, neboť nabízí skvělý výhled na [[Socha svobody|Sochu svobody]], [[Ellis Island]] a dolní Manhattan. Na Staten Islandu se nachází parky o&nbsp;rozloze 25 km2 s&nbsp;56 km turistických stezek a jeden z&nbsp;posledních nedotčených lesů ve městě, které jsou od roku [[1984]] začleněny do systému ochrany přírody.

== Kultura a život ve městě ==
[[Soubor:MET entrance.jpg|thumb|[[Metropolitní muzeum umění]], jedno z&nbsp;největších muzeí světa. ]]
„Zdá se, že kultura je ve vzduchu, jako součást počasí, “ napsal o&nbsp;New Yorku spisovatel [[Tom Wolfe]].<ref>[http://business.timesonline.co.uk/tol/business/law/columnists/alex_wade/article3375427.ece My Weekend: Simon Allen, ] Times On-Line. </ref> Mnoho významných amerických kulturních hnutí vzniklo v&nbsp;New Yorku, například [[Harlem Renaissance]], která formovala černošskou literaturu ve Spojených státech. Město bylo centrem [[jazz]]ového hnutí ve 40. letech a [[abstraktní expresionismus|abstraktního expresionismu]] v&nbsp;50. letech a místem zrodu [[hip-hop]]u v&nbsp;70. letech. Lokální [[punk]]ová a [[hardcore]] scéna dosáhla vrcholného vlivu v&nbsp;70. a 80. letech. V&nbsp;New Yorku má tá také dlouhou tradici [[židovská americká literatura]]. Mnoho populárnách [[indie rock]]ových kapel vzniklo v&nbsp;New Yorku v&nbsp;posledních letech, například [[The Strokes]], [[Interpol (kapela)|Interpol]], [[The Bravery]], [[Scissor Sisters]] a [[They Might Be Giants]].

=== Kulturní život ===
[[Soubor:Metropolitan Opera auditorium.jpg|thumb|left|[[Metropolitan Opera House]]]]
New York je jedním z&nbsp;center [[Americká kinematografie|americké kinematografie]]. ''[[Manhatta]]'' ([[1920]]), první americký [[avantgarda|avantgardní]] film se natáčel v&nbsp;New Yorku.<ref>Bruce Posner. Picturing a Metropolis: New York City Unveiled [DVD]. Unseen Cinema. </ref> V&nbsp;současnosti se zde natáčí druhý nejvyšší počet filmů ve Spojených státech. V&nbsp;New Yorku sídlí více než 2000 uměleckých a kulturních organizací a více než 500 galerií různých velikostí.<ref name = "Creative">[http://www.nycfuture.org/images_pdfs/pdfs/CREATIVE_NEW_YORK.pdf Creative New York (PDF). ] Center for an Urban Future (Prosinec 2005). </ref> Město dotuje místní kulturu více financemi než je roční rozpočet [[National Endowment for the Arts]].<ref name = "Creative" /> Bohatí průmyslníci 19. století vybudovali síť kulturních center jako jsou [[Carnegie Hall]] a [[Metropolitan Museum of Art]], které jsou celosvětově proslavené. Elektrifikace města umožnila produkci propracovaných divadelních představení. Od 80. let 19. století jsou divadla na [[Broadway]]i a podél 42. ulice výkladní skříní muzikálového umění.

Představení, například od [[Edward Harrigan|Harrigana a Harta]] nebo [[George M. Cohan]]a, byla často ovlivněna místními imigranty a často odrážela témata naděje a ambicí. V&nbsp;současnosti tvoří muzikály největší část newyorské divadelní produkce. Největších 39 divadel s&nbsp;více než 500 místy je souhrnně označováno jako Broadway podle ulice, která prochází divadelní čtvrtí v&nbsp;okolí [[Times Square]].<ref>Welsh, Anne Marie. [http://www.signonsandiego.com/news/features/20040606-9999-1a6tony.html „2 plays + 9 nominations=good odds for locals“], San Diego Union-Tribune, 6. června 2004. </ref>

[[The Lincoln Center for the Performing Arts]], které obsahuje [[Jazz at Lincoln Center]], the [[Metropolitan Opera]], the [[New York City Opera]], the [[New York Philharmonic]], the [[New York City Ballet]], the [[Vivian Beaumont Theatre]], the [[Juilliard School]] a [[Alice Tully Hall]] je největším kulturním centrem ve Spojených státech. [[Central Park SummerStag]]e organizuje během léta představení v&nbsp;[[Central Park]]u a asi 1200 koncertů a dalších představení po celém městě.<ref>[http://www.summerstage.org/index.aspx?lobid=854 Summerstage: Our Mission. ] Summerstage. org. </ref>

=== Turistický ruch ===
Turistika je významným zdrojem příjmů, protože město ročně navštíví asi 40 milionů turistů.<ref>[http://nycvisit.com/content/index.cfm?pagePkey=57 NYC Statistics. ] NYC & Company. </ref> Nejpopulárnějšími destinacemi jsou [[Empire State Building]], [[Ellis Island]], divadla na Broadwayi, muzea jako [[Metropolitan Museum of Art]] a další místa jako [[Central Park]], [[Washington Square Park]], [[Rockefeller Center]], [[Times Square]], [[Bronx Zoo]], [[New York Botanical Garden]], luxusní obchody na [[5. Avenue|5.]]  a [[Madison Avenue]] a nebo události jako [[Halloween Parade]] v&nbsp;[[Greenwich Village]], [[Tribeca Film Festival]] a vystoupení v&nbsp;Central Parku. Nejpopulárnější atrakcí je [[Socha svobody]], jedna z&nbsp;ikon Spojených států.<ref>[http://nymag.com/listings/attraction/statue_of_liberty/ Statue of Liberty. ] New York Magazine. </ref>

[[Soubor:Central Park skyline, New York City Flickr.jpg|thumb|center|720px|<center>Central Park je jednoznačně nejnavštěvovanějším parkem (2006)</center>]]
[[Soubor:26 - New York - Octobre 2008.jpg|thumb|center|720px|<center>Central Park je nejnavštěvovanějším parkem ve Spojených státech (2008)<ref name = "Park">[http://www.tpl.org/tier3_cd.cfm?content_item_id=20531&folder_id=3208 City Park Facts. ] The Trust for Public Land, Center for City Park Excellence (Červen 2006).</ref></center>]]
Newyorská [[gastronomie]] je ovlivněna imigranty. Židé a Italové proslavili místní pečivo <!--Bagels-->, tvarohové koláče <!--Cheesecake--> a newyorskou pizzu. Více než 4000 licencovaných pouličních prodejců, mezi nimiž je mnoho imigrantů, nabízí pokrmy ze středního východu jako jsou [[falafel]] a [[kebab]], avšak nejpopulárnější jsou i&nbsp;nadále [[hot-dog]]y a [[preclík]]y.<ref>Bleyer, Jennifer. [http://www.nytimes.com/2006/05/14/nyregion/thecity/14vend.html?_r=1&oref=slogin „Kebabs on the Night Shift“], The New York Times, 14. května 2006. </ref> Ve městě s&nbsp;nachází také mnoho z&nbsp;nejvyhlášenějších amerických restaurací.<ref>Collins, Glenn. [http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9C03E0D9163EF930A35752C1A9639C8B63 „Michelin Takes on the City, Giving Some a Bad Taste“], The New York Times, 3. listopadu 2005. </ref>

V&nbsp;New Yorku se rozkládají parky o&nbsp;rozloze asi 113 km<sup>2</sup> a také 22 km veřejných pláží.<ref>[http://www.nyc.gov/html/om/html/99a/pr042-99.html Mayor Giuliani Announces Amount of Parkland in New York City has Passed 28,000 acres (110 km²) Mark. ] New York City Mayor's&nbsp;Office (3. února 1999). </ref> [[Gateway National Recration Area]] o&nbsp;rozloze tisíce akrů náleží do systému národních parků. [[Jamaica Bay Wildlife Refuge]] má rozlohu 36 km<sup>2</sup> a pokrývá tak většinu [[Jamaica Bay]]. Central Park navržený [[Frederick Law Olmsted|Frederickem Law Olmstedem]] a [[Calvert Vaux|Calvertem Vauxem]] je s&nbsp;30 miliony návštěvníků nejnavštěvovanějším parkem Spojených států, což je o&nbsp;deset milionů více než u&nbsp;[[Lincoln Park]]u v&nbsp;[[Chicago|Chicagu]], který je druhý nejnavštěvovanější.<ref name = "Park" /> [[Prospect Park]] v&nbsp;Brooklynu navržený taktéž Olmstedem a Vauxem má 36 ha velkou louku.<ref>[http://www.prospectpark.org/about About Park. ] Prospect Park Alliance. </ref> Ve [[Flushing Meadows-Corona Park]]u v&nbsp;Queensu, který je třetí největší ve městě, se konaly [[Světová výstava|světové výstavy]] [[1939]] a [[1964]].

=== Média ===
[[Soubor:NYC subway riders with their newspapers.jpg|thumb|Pasažéři hromadné dopravy patří mezi hlavní odběratele novin.<ref>Ivry, Sara. [http://www.nytimes.com/2005/12/26/business/media/26commute.html?adxnnl=1&adxnnlx=1212934159-uXAS/TRBAW7EkqEdRzOX2w „Since Riders had no Subways, Commuter Papers Struggled, Too“], The New York Times, December 26, 2005. </ref>]]
New York je světovou metropolí [[televize]], [[reklama|reklamy]], [[hudba|hudby]] a novinových a knižních nakladatelství a je zároveň i&nbsp;největším mediálním trhem v&nbsp;Severní Americe (následován [[Los Angeles]], [[Chicago|Chicagem]] a [[Toronto|Torontem]]).<ref>Tampa Bay Partnership (26. srpna 2006). [http://www.tampabay.org/press.asp?rls_id=991& „Tampa Bay 12th largest media market now“. ]</ref> Mezi místní mediální skupiny patří [[Time Warner]], the [[News Corporation]], the [[Hearst Corporation]] a [[Viacom]]. Sedm z&nbsp;deseti největších světových reklamních agentur sídlí v&nbsp;New Yorku.<ref>[http://adage.com/datacenter/datapopup.php?article_id=116384 Top 10 Consolidated Agency Networks: Ranked by 2006 Worldwide Network Revenue, ] Advertising Age Agency Report 2007 Index (25. dubna 2007). </ref> Tři ze čtyř [[Major label|největších hudebních labelů]] sídlí v&nbsp;New Yorku. V&nbsp;New Yorku se točí třetina amerických nezávislých filmů.<ref name = "Request">[http://www.govisland.com/PDFs/RFEI/RFEI.pdf Request for Expressions of Interest] (PDF). The Governors Island Preservation & Education Corporation (2005). </ref> Více než 200 novin a 350 časopisů má ve městě své sídlo<ref name = "Request" /> a knižní nakladatelství zaměstnávají přes 25000 lidí.<ref>[http://www.nycedc.com/Web/NYCBusinessClimate/IndustryOverviews/MediaEntertainment/MediaEntertainment.htm Media and Entertainment. ] New York City Economic Development Corporation. </ref>
[[Soubor:Rockefeller Center (2006).JPG|thumb|left|[[Rockefeller Center]] je sídlem [[NBC]]. ]]
Dvoje ze tří celostátně vydávaných novin mají redakci v&nbsp;New Yorku a to [[The New York Times]] a [[The Wall Street Journal]]. Mezi nejvýznamnější [[bulvár]]ní deníky vydávané ve městě patří [[The New York Daily News]] a [[The New York Post]] založený v&nbsp;roce 1801 [[Alexander Hamilton|Alexandrem Hamiltonem]]. Mnoho místních novin je zaměřeno na etnické menšiny, okolo 270 časopisů a novin vychází ve více než 40 jazycích.<ref>[http://www.editorandpublisher.com/eandp/news/article_display.jsp?vnu_content_id=1538594 „Ethnic Press Booms In New York City“], Editor & Publisher, 10. července 2002. </ref> [[El Diario La Prensa]] je nejprodávanější a nejstarší newyorsý španělsky psaný deník.<ref>[http://news.newamericamedia.org/news/view_article.html?article_id=e4526a43cc213775795cc84762fce768 el diario/La Prensa: The Nation's&nbsp;Oldest Spanish-Language Daily. ] New America Media (27. července 2005). </ref> [[The New York Amsterdam News]] sídlící v&nbsp;Harlemu je populární v&nbsp;černošské komunitě. [[The Village Voice]] jsou nejpopulárnější alternativní noviny.

New York je centrem televizní tvorby, neboť zde sídlí čtyři největší americké stanice, [[ABC]], [[CBS]], [[FOX]] a [[NBC]]. Sídlí zde také mnoho stanic kabelové televize jako [[HBO]], [[MTV]], [[Fox News]] a [[Comedy Central]]. V&nbsp;roce [[2005]] bylo v&nbsp;New Yorku natáčeno přes 100 televizních pořadů.<ref>The City of New York Mayor's&nbsp;Office of Film, Theater and Broadcasting (28. prosince 2005). [http://www.nyc.gov/html/film/html/news/010106_2005_banner_year.shtml „2005 is banner year for production in New York“]. </ref>

V&nbsp;New Yorku síldí mnoho nekomerčních médií. Nejstarší nekomerční stanicí ve Spojených státech je [[Manhattan Neighborhood Network]] založená v&nbsp;roce 1971.<ref>[http://www.mnn.org/en/community-celebrates-public-access-tvs-35th-annive Community Celebrates Public Access TV's&nbsp;35th Anniversary], Manhattan Neighborhood Network, tisková zpáva, 6. srpna 2006. </ref> [[WNET]] je největší místní nekomerční stanice a primární poskytovatel obsahu celostátní [[PBS]]. Nekomerční [[WNYC]], které do roku [[1997]] vlastnilo město, je nejposlouchanějším rádiem ve Spojených státech.<ref>[http://www.rrconline.org/reports/pdf/Sp06%20eRanks.pdf Top 30 Public Radio Subscribers: Spring 2006 Arbitron] (PDF). Radio Research Consortium (28. srpna 2006). </ref> Město provozuje televizní stanici [[nyctv]], která vyprodukovala několik pořadů o&nbsp;místní kultuře a politice oceněných cenou [[Emmy]].

=== Sport ===
[[Soubor:100 1971 edited.JPG|thumb|[[Yankee Stadium]], domovský stadion [[New York Yankees]]. ]]
New York má své zástupce ve čtyřech největších amerických sportovních ligách, přičemž všechny ligy mají své sídlo ve městě. New York je jedním z&nbsp;mála amerických měst, kde je [[baseball]] populárnější než [[americký fotbal]]. V&nbsp;rámci [[Světová série|Světové série]] se zde odehrálo čtrnáct duelů mezi newyorskými týmy, přičemž těmto duelům se přezdívá [[Subway Series]]. New York je jednou z&nbsp;pěti metropoltiních oblastí, která má v&nbsp;nejvyšší soutěži dva baseballové týmy (ostatní jsou [[Chicago]], [[Washington, D.C.|Washington]]-[[Baltimore]], [[Los Angeles]] a [[San Francisco Bay Area]]). V&nbsp;současnosti New York v&nbsp;[[MLB]] reprezentují [[New York Mets]] a [[New York Yankees]], které se během sezóny utkají šestkrát. Yankees se stali vítězi Světové série šestadvacetkrát a Mets dvakrát. Ve městě sídlily týmy [[New York Giants]] (nyní [[San Francisco Giants]]) a [[Brooklyn Dodgers]] (nyní [[Los Angeles Dodgers]]). Oba týmy se přestěhovaly do [[Kalifornie]] v&nbsp;roce [[1958]]. Ve městě sídlí také dva týmy [[Minor league baseball]] a to [[Staten Island Yankees]] a [[Brooklyn Cyclones]].
[[Soubor:2005 New York City Marathon.jpg|thumb|left|Newyorský maraton je největším maratonem světa. ]]
Reprezentanty města v&nbsp;[[National Football League]] (americký fotbal) jsou [[New York Jets]] a [[New York Giants]] (oficiálně New York Football Giants), ačkoliv oba týmy hrají své zápasy na [[Giants Stadium]] v&nbsp;[[New Jersey]].

V&nbsp;[[National Hockey League]] reprezentují město [[New York Rangers]], kteří hrají své domovské zápasy v&nbsp;[[Madison Square Garden]] a [[New York Islanders]] hrající v&nbsp;[[Nassau Veterans Memorial Coliseum]] ve městě Uniondale na Long Islandu.

Tým [[Red Bull New York]] reprezentuje město v&nbsp;[[Major League Soccer]] (fotbal). I&nbsp;tento tým ovšem hraje domovské zápasy v&nbsp;New Jersey v&nbsp;[[Red Bull Arena (Harrison)|Red Bull Areně]].
[[Soubor:Arthur ashe stadium interior.jpg|thumb|[[U.S. Open]] je čtvrtým a posledním [[Grand Slam]]ovým turajem. ]]
V&nbsp;[[National Basketball Association]] jsou reprezentantem New Yorku [[New York Knicks]] a ve [[Women's National Basketball Association]] tým [[New York Liberty]]. První vysokoškolský basketbalový turnaj, [[National Invitation Tournament]], se v&nbsp;New Yorku uskutečnil v&nbsp;roce [[1938]] a koná se zde dodnes.<ref>[http://www.nit.org/history/nit-postseason.html Postseason Overview. ] National Invitation Tournament. </ref> [[Rucker Park]] v&nbsp;Harlemu je slavné hřiště, kde se mnoho profesionálních sportovců účastní letní ligy.

V&nbsp;New Yorku se také koná mnoho mezinárodních sportovních událostí. V&nbsp;Queensu se každý rok koná tenisové [[U.S. Open]], jeden z&nbsp;[[Grand Slam]]ových turnajů. [[Newyorský maraton]] je největším maratonem na světě a ročníky 2004–2007 jsou na prvních čtyřech místech mezi maratony co do počtu závodníků, kteří doběhli do cíle. V&nbsp;roce 2007 závod dokončilo celkem 38557 běžců.<ref>[http://www.aims-association.org/statistics/World's_Largest_Marathons.html World's&nbsp;Largest Marathons], Association of International Marathons and Distance Races. </ref> [[Millrose Games]] je každoroční atletický mítink, v&nbsp;jehož rámci se běží závod na jednu míli známý jako Wanamaker Mile. V&nbsp;New Yorku je také populární box a každoročně se zde koná několik turnajů, například Amateur Boxing Golden Gloves v&nbsp;[[Madison Square Garden]].

Mnoho sportovních odvětví je úzce spjato s&nbsp;komunitami imigrantů. [[Stickball]], pouliční verze baseballu, hráli především mladíci z&nbsp;dělnické třídy italského, německého a irského původu ve 30. letech. Stickball se v&nbsp;ulicích hraje dodnes a jedna ulice byla v&nbsp;Bronxu přejmenována na Stickball Blvd. V&nbsp;posledních letech se v&nbsp;komunitách imigrantů z&nbsp;jižní Asie a Karibiku rozšířil [[kriket]]. Pouliční hokej, fotbal a basketbal jsou dalšími sporty, se kterými se lze na newyorských ulicích setkat. Díky skutečnosti, že na ulicích lze narazit na všemožné sporty a sportovce všech věkových kategorií, se New York občas označuje za „největší městské hřiště na světě. “<ref>Sas, Adrian (Producent). (2006). [http://nycgovparks.org/sub_newsroom/video/index.html?key=16&search= It's&nbsp;my Park: Cricket] [TV-Series]. New York City: Nystv. </ref>

== Ekonomika ==
[[Soubor:New York Stock Exchange Flickr.jpg|thumb|left|[[New York Stock Exchange]] je největší světovou burzou.]]
New York je spolu s&nbsp;[[Londýn]]em a [[Tokio|Tokiem]] hlavním centrem globální ekonomiky.<ref>Sassen, Saskia (2001). The Global City: New York, London, Tokio, 2nd edition, Princeton University Press. ISBN 0-691-07063-6. </ref> New York je centrem amerického finančnictví, pojišťovnictví a obchodu s&nbsp;nemovitostmi. Odhadovaný [[hrubý domácí produkt]] newyorské metropolitní oblasti dosáhl v&nbsp;roce 2006 952,6 miliard USD, což z&nbsp;newyorské metropolitní oblasti činí největší místní ekonomiku ve Spojených státech.<ref name = "MetroAreas">[http://www.usmayors.org/74thWinterMeeting/metroeconreport_January2006.pdf The role of metro areas in the U. S. economy] (PDF). The United States Conference of Mayors (January 13, 2006). </ref> V&nbsp;metropolitní oblasti je koncentrována většina ekonomické aktivity ve státech [[New York (stát)|New York]] a [[New Jersey]].<ref name = "MetroAreas" /> V&nbsp;New Yorku sídlí mnoho nejvýznamnějších obchodních společností, například 44 společností ze seznamu [[Fortune 500]].<ref>[http://www.nycedc.com/Web/NYCBusinessClimate/FactsFigures/FactsFigures.htm NYC Business Climate – Facts & Figures. ] New York City Economic Development Corporation. </ref> New York je unikátní i&nbsp;velkým počtem zahraničních společností působících ve městě. Jednu desetinu pracovních míst v&nbsp;soukromém sektoru tvoří zahraniční společnosti.<ref>Wylde, Kathryn. [http://www.gothamgazette.com/article/fea/20060123/202/1727 „Keeping the Economy Growing“, ] Gotham Gazette, 23. ledna 2006. </ref>

Ve městě se nalézá několik z&nbsp;nejdražších světových nemovitostí. Dne [[2. červenec|2. července]] [[2007]] byla prodána budova č. 450 na [[Park Avenue]] za 510 milionů USD, což znamená, že 1 m<sup>2</sup> stál 17104 USD. Předchozí rekord držela jeden měsíc budova č. 660 na [[Madison Avenue]], kde 1 m<sup>2</sup> stál 15887 USD.<ref>Quirk, James. [http://www.gvawilliams.com/x994.xml „Bergen offices have plenty of space“], The Record (Bergen County), 5. července 2007</ref>

Střední Manhattan je největším obchodním centrem ve Spojených státech a nachází se zde nejvíce newyorských mrakodrapů. Dolní Manhattan je třetím největším americkým obchodním centrem. Sídlí zde [[New York Stock Exchange]] a [[NASDAQ]], dvě největší světové burzy cenných papírů co do průměrného denního objemu obchodů a celkové tržní kapitalizace.<ref>[http://www.worldbank.org/html/extdr/pos00/pdfs/Fs_04.pdf Electronic Finance: Reshaping the Financial Landscape Around the World] (PDF). The World Bank (Září 2000). </ref> Více než 35% procent příjmů ekonomiky generuje finanční sektor.<ref>Orr, James a Giorgio Topa (Roč. 12, č. 1, leen 2006). [http://www.newyorkfed.org/research/current_issues/ci12-1.pdf Challenges Facing the New York Metropolitan Area Economy] (PDF). Current Issues in Economics and Finance – Second District Highlights. New York Federal Reserve. </ref> Významným faktorem v&nbsp;místní ekonomice je i&nbsp;obchod s&nbsp;nemovitostmi, neboť souhrnná cena všech newyorských nemovitostí se v&nbsp;roce 2006 odhadovala na 802,4 miliard USD.<ref name = "Tentative">[http://www.nyc.gov/html/dof/html/pdf/07pdf/tent-ass-roll-07-08t.pdf Tentative Assessment Roll: Fiscal Year 2008] (PDF). New York City Department of Finance (15. ledna 2007). </ref> Nejhodnotnější nemovitostí je [[Time Warener Center]], jejhož tržní cena byla v&nbsp;roce 2006 odhadována na 1,1 milardu USD.<ref name = "Tentative" />

Místní televizní a filmový průmysl je po [[Hollywood]]u druhý největší ve Spojených státech.<ref>[http://www.nyc.gov/html/film/html/news/stats.shtml NYC Film Statistics]. Mayor's&nbsp;Office of Film, Theatre, and Broadcasting. </ref> Kreativní odvětví jako média, reklama, móda, design a architektura zaměstnávají stále více obyvatel a New York v&nbsp;těchto oborech získává v&nbsp;porovnání s&nbsp;dalšími městy výraznou kompetitivní výhodu.<ref>Currid, Elizabeth (2006). „New York as a Global Creative Hub: A&nbsp;Competitive Analysis of Four Theories on World Cities“. Economic Development Quarterly 20 (4): pp. 330–350. </ref> Vzestupnou tendenci zaznamenávají také hi-tech obory jako biomechanika, softwarové inženýrství, herní design a internetové služby, což ještě zvýrazňuje fakt, že v&nbsp;okolí města končí [[Podmořský kabel|podmořské optické kabely]].<ref>[http://www.nycedc.com/NR/rdonlyres/32243D90-27DD-4164-9B17-3B6F4AC7098D/0/TelecomPlanMarch2005.pdf Telecommunications and Economic Development in New York City: A&nbsp;Plan for Action] (PDF). New York City Economic Development Corporation (Březen 2005). </ref>

Velké množství obyvatel je zaměstnáno v&nbsp;[[průmysl]]u, ale jejich počet postupně klesá. Mezi nejvýznamnější produkty vyráběné v&nbsp;New Yorku patří oděvy, chemikálie, kovové výroby, potraviny, nebo nábytek.<ref>[http://www.nyc.gov/html/imb/downloads/pdf/whitepaper.pdf Protecting and Growing New York City's&nbsp;Industrial Job Base] (PDF). The Mayor's&nbsp;Office for Industrial and Manufacturing Business (leden 2005). </ref> Nejstabilnějším sektorem je potravinářství.<ref name = "Food">[http://www.nyc.gov/html/imb/downloads/pdf/more_than_link_food_chain.pdf More Than a Link in the Food Chain] (PDF). The Mayor's&nbsp;Office for Industrial and Manufacturing Business (Únor 2007). </ref> Ve výrobě potravin je zaměstnáno více než 19000 obyvatel, mnohdy imigrantů s&nbsp;malou znalostí angličtiny a roční obrat dosahuje 5 miliard USD. Specifickým newyorským exportním artiklem je [[čokoláda]], jejíž export doashuje ročně hodnoty asi 234 milionů USD.<ref name = "Food" />

== Demografie ==
{| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="1" style="margin:0 0 2em 2em; font-size: 95%;"
|+'''Porovnání New Yorku se státem New York a celými Spojenými státy'''
|-
! Sčítání lidu 2000
! abbr="City" | New York
! abbr="State" | Stát NY
! abbr="Country" | USA
|-
! Počet obyvatel
| 8&nbsp;008&nbsp;278
| 18&nbsp;976&nbsp;457
| 281&nbsp;421&nbsp;906
|-
! Populační změna v období od 1990 do 2000
| +9.4 %
| +5,5 %
| +13,1 %
|-
! Hustota zalidnění
| 10&nbsp;194/km<sup>2</sup>
| 155/km<sup>2</sup>
| 31/km<sup>2</sup>
|-
! Mediánový příjem domácnosti (1999)
| $38&nbsp;293
| $43&nbsp;393
| $41&nbsp;994
|-
! Bakalářský titul nebo vyšší
| 27 %
| 27 %
| 29 %
|-
! Narození v zahraničí
| 36 %
| 20 %
| 11 %
|-
! Běloši
| 45 %
| 68 %
| 75 %
|-
! Běloši (ne-Hispánci)
| 37 %
| 62 %
| 67 %
|-
! Černoši
| 28 %
| 16 %
| 12 %
|-
! Hispánci (jakákoliv rasa)
| 27 %
| 15 %
| 11 %
|-
! Asiaté
| 10 %
| 6 %
| 4 %
|}

{{CensusUSA
| 1790=33131
| 1800=60515
| 1810=96373
| 1820=123706
| 1830=202589
| 1840=312710
| 1850=696490
| 1860=813669
| 1870=942292
| 1880=1206299
| 1890=1515301
| 1900=3437202
| 1910=4766883
| 1920=5620048
| 1930=6930446
| 1940=7454995
| 1950=7891957
| 1960=7781984
| 1970=7894862
| 1980=7071639
| 1990=7322564
| 2000=8008288
| estimate=8295029
| estyear=2007
| estref=<ref name=CensusEst>[http://factfinder.census.gov/servlet/SAFFPopulation?_event=Search&geo_id=16000US3403940&_geoContext=01000US%7C04000US34%7C16000US3403940&_street=&_county=new+york+city&_cityTown=new+york+city&_state=04000US36&_zip=&_lang=en&_sse=on&ActiveGeoDiv=geoSelect&_useEV=&pctxt=fph&pgsl=160&_submenuId=population_0&ds_name=null&_ci_nbr=null&qr_name=null&reg=null%3Anull&_keyword=&_industry=Census Data for New York city, New York], [[United States Census Bureau]].</ref>
|footnote=Populační vývoj 1790 — 1990<ref>Gibson, Campbell.[http://www.census.gov/population/www/documentation/twps0027.html Population of the 100 Largest Cities and Other Urban Places in the United States:1790 to 1990], [[United States Census Bureau]], Červen 1998.</ref>
}}

New York je nejlidnatějším městem Spojených států s&nbsp;odhadovaným počtem 8&nbsp;274&nbsp;527 obyvatel (v&nbsp;roce 1990 to bylo 7,3&nbsp;milionu).<ref name = "Census" /> Obyvatelé města tak tvoří asi 40 % obyvatel státu New York a přibližně stejný podíl obyvatel newyorské metropolitní oblasti. V&nbsp;poslední dekádě počet obyvatel rostl a odhaduje se, že v&nbsp;roce 2030 dosáhne 9,2 až 9,5 milionu obyvatel.<ref>[http://www.nyc.gov/html/dcp/pdf/census/projections_report.pdf New York City Population Projections by Age/Sex and Borough, 2000–2030] (PDF). New York City Department of City Planning (Prosinec 2006). </ref>

Dvěma základními demografickými charakteristikami jsou hustota zalidnění a kulturní diverzita. S&nbsp;hustotou zalidnění dosahující 10194 obyv. /km<sup>2</sup> je New York nejhustěji zalidněným městem Spojených států s&nbsp;počtem obyvatel nad 100000.<ref>[http://factfinder.census.gov/servlet/GCTTable?_bm=y&-geo_id=&-ds_name=DEC_2000_SF1_U&-_lang=en&-mt_name=DEC_2000_SF1_U_GCTPH1R_US13S&-format=US-13 United States –– Places and (in selected states) County Subdivisions with 50,000 or More Population; and for Puerto Rico], United States Census Bureau United States Census, 2000. </ref> Hustota zalidnění na Manhattanu dosahuje 66940 obyv. /km<sup>2</sup>, což je nejvíce ze všech amerických counties.<ref>[http://gislounge.com/us-census-2000-population-trends-mapped/ „Population Density“], Geographic Information Systems – GIS of Interest. </ref><ref name = "CensusNY">[http://www.census.gov/census2000/states/ny.html Census 2000 Data for the State of New York. ] U. S. Census Bureau. </ref>

New York je velice kulturně a etnicky rozmanitý. Historicky byl místem vstupu imigantů na americkou půdu a pojem ''[[melting pot]]'' byl poprvé použit pro označení imigranty obývaných čtvrtí na [[Lower East Side]]. Dnes je 36% obyvatel města narozených mimo území Spojených států.<ref name = "New Yorkers" /> Po [[Los Angeles]] a [[Miami]] je to třetí největší podíl ve Spojených státech.<ref name = "CensusNY" /> Zatímco v&nbsp;těchto městech jsou imigranti kulturně homogenní, v&nbsp;případě New Yorku neexistuje žádná dominantní imigranstká kultura. Největší počet současných imigrantů do New Yorku pochází z&nbsp;těchto deseti zemí: [[Dominikánská republika]], [[Čína]], [[Guyana]], [[Mexiko]], [[Ekvádor]], [[Haiti]], [[Trinidad a Tobago]], [[Kolumbie]] a [[Rusko]].<ref>[http://home2.nyc.gov/html/dcp/html/census/nny_exec_sum.shtml The Newest New Yorkers, 2000]. New York City Department of City Planning (2004). </ref> Ve městě se mluví asi 170 jazyky.<ref name = "Queens" />

Newyorská metropolitní oblast je také domovem početné židovské komunity, největší mimo [[Izrael]]. V&nbsp;žádném městě světa nežije tolik [[Žid]]ů jako v&nbsp;New Yorku. Okolo 12 % jeho obyvatel jsou Židé, nebo mají židovské předky.<ref>[http://www.ujafedny.org/atf/cf/%7BAD848866-09C4-482C-9277-51A5D9CD6246%7D/JCommStudyIntro.pdf Jewish Community Study of New York] (PDF). United Jewish Appeal-Federation of New York (2002). </ref> V&nbsp;New Yorku žije asi jedna čtvrtina Američanů indického původu<ref>[http://www.aafny.org/cic/briefs/indianamer.pdf Census Profile: New York City's&nbsp;Indian American Population] (PDF). Asian American Federation of New York (2004). </ref> a největší černošská komunita ve Spojených státech.

Dle údajů z&nbsp;roku 2005 existuje ve městě pět velkých etnických skupin, které tvoří Portorikánci, Italové, Karibové, Dominikánci a Číňané.<ref>[http://www.nyc.gov/html/dcp/pdf/census/acs_socio_05_nyc.pdf NYC2005 — Results from the 2005 American Community Survey: Socioeconomic Characteristics by Race/Hispanic Origin and Ancestry Group] (PDF). New York City Department of City Planning (2005). </ref> Newyorská portotikánská komunita je největší mimo Portoriko.<ref>Archive of the Mayor's&nbsp;Press Office, [http://www.nyc.gov/html/om/html/98a/pr256-98.html Mayor Giuliani Proclaims Puerto Rican Week in New York City], 9. června 1998. </ref> [[Italové]] přicházeli do města ve velkém počtu hlavně na začátku dvacátého století. Výraznou a šestou nejpočetnější komunitu tvoří [[Irové]].

V&nbsp;New Yorku existuje silná disproporce mezi příjmy. Zatímco nejchudších pět procent obyvatel Manhattanu mělo v&nbsp;roce 2005 příjem 7047&nbsp;dolarů, příjem nejbohatších pěti procent byl 52&nbsp;krát vyšší, tj.&nbsp;365&nbsp;826 dolarů. Velké rozdíly jsou i&nbsp;v&nbsp;jednotlivých částech Manhattanu. V&nbsp;uvedeném roce 2005 byl [[medián]]ový příjem obyvatel sídlících v&nbsp;šesti blocích mezi ulicemi [[Fifth Avenue|5th&nbsp;Avenue]], East 56th&nbsp;Street, Park Avenue a&nbsp;East 59th&nbsp;Street 188&nbsp;697&nbsp;dolarů. Na druhou stranu v&nbsp;části East Harlemu nacházející se východně od 1st&nbsp;Avenue a&nbsp;severně od East 119th&nbsp;Street, kde je obyvatelstvo tvořeno převážně chudými černochy a&nbsp;Hispánci, a&nbsp;10&nbsp;procent místních se narodilo mimo Spojené státy, dosahuje mediánový příjem pouze 9320&nbsp;dolarů.<ref>Roberts, Sam. „[http://www.fiscalpolicy.org/SamRoberts4Sep05.htm In Manhattan, Poor Make 2 Cents for Each Dollar to the Rich]“, The New York Times, 9. dubna 2005. </ref> Zatímco příjmy vysoce příjmových skupin rostou, příjmy středně a nízce příjmových skupin stagnují. V&nbsp;roce 2006 byl průměrný týdenní příjem na Manhattanu 1453 USD, což byl největší a také nejrychleji rostoucí příjem ve všech velkých counties ve Spojených státech.<ref>[http://www.bls.gov/ro2/fax/qcew9310.pdf Average Weekly Wage in Manhattan at $1,453 in Second Quarter 2006] (PDF). Bureau of Labor Statistics, U. S. Department of Labor (20. února 2007). </ref> Na Manhattanu probíhá také [[baby boom]], od roku 2000 vzrostl počet dětí do pěti let věku o&nbsp;32 %.<ref>Roberts, Sam. [http://www.nytimes.com/2007/03/23/nyregion/23kid.html „In Surge in Manhattan Toddlers, Rich White Families Lead Way“], The New York Times. </ref>

V&nbsp;New Yorku žije v&nbsp;bytech v&nbsp;osobním vlastnictví asi 33 % obyvatel, což není ani polovina amerického průměru, který dosahuje 69%.<ref>[http://georgewbush-whitehouse.archives.gov/infocus/homeownership/ Homeownership. ]</ref> Volných bytů jsou asi 3 až 4,5 %, což je výrazně pod pětiprocentní hranicí na základě které může být nájemné regulováno. Regulované nájemné se uplatňuje u&nbsp;33 % bytů. V&nbsp;New Yorku je obecně velmi problematické nalézt bydlení za akceptovatelnou cenu.<ref>[http://www.helium.com/items/329063-how-to-find-a-cheap-apartment-in-new-york-city How to find a cheap apartment in New York City]; Housing Vacancy Survey</ref>

== Politika ==
[[Soubor:Municipal Building - New York City.jpg|thumb|left|Manhattan Municipal Building je pětatřicetipatrová budova postavená po vzniku moderního New Yorku v&nbsp;roce 1898. ]]
Od roku 1898, kdy byla zformována moderní podoba města, je New York metropolitní obcí se silným postavením starosty. Newyorská vláda je centralizovanější než je běžné u&nbsp;ostatních amerických měst. Vláda zodpovídá za veřejné školství, nápravná zařízení, knihovny, veřejnou bezpečnost, odpočinková zařízení, hygienická zařízení, dodávku vody a sociální služby. Starosta a členové zastupitelstva mají čtyřleté volební období. Newyorské zastupitelstvo je jednokomorové a má 51 členů.<ref>[http://council.nyc.gov/html/about/about.shtml About the Council. ] New York City Council. </ref> Starosta a členové zastupitelstva mohou být zvoleni jen na dvě volební období.

Současným starostou je [[Michael Bloomberg]], dlouholetý [[Demokratická strana (USA)|demokrat]], který byl ovšem v&nbsp;roce [[2001]] zvolen jako [[Republikánská strana (USA)|republikán]]. V&nbsp;roce [[2005]] byl znovuzvolen 59 % hlasů<ref>[http://www.vote.nyc.ny.us/pdf/results/2005/general/Manhattan/New%20York%20Mayor%20NY%20Recap.pdf Statement and Return Report for Certification: General Election 2005] (PDF). New York City Board of Elections (8. listopadu 2005). </ref> a v&nbsp;roce [[2007]] se stal nezávislým.<ref>Kramer, Marcia. [http://wcbstv.com/topstories/bloomberg.republican.gop.2.245257.html „Bloomberg Leaves GOP“], wcbstv. com</ref> Je znám snahami získat kontrolu nad vzdělávacím systémem od státu, nebo agresivní veřejnou zdravotnickou politikou. Pro své druhé funkční období určil jako priority školskou reformu, snížení chudoby a přísnou regulaci držení zbraní.<ref>[http://www.mikebloomberg.com/en/about_mike_bloomberg.htm About Mike Bloomberg. ] The Official Site of Mike Bloomberg. </ref> Spolu se starostou [[Boston]]u [[Thomas Menino|Thomasem Meninem]] založil v&nbsp;roce [[2006]] [[Mayors Against Illegal Guns Coalition]], organizaci jejímž cílem je „zlepšit bezpečnostní situaci odstraněním nelegálně držených zbraní z&nbsp;ulic.“<ref>[http://www.mayorsagainstillegalguns.org/html/about/members.shtml Mayors Against Illegal Guns: Coalition Members. ]</ref> Nejsilnější členskou základnu mají v&nbsp;New Yorku Demokraté, ti tvoří 66 % registrovaných voličů.<ref>[http://www.elections.state.ny.us/NYSBOE/enrollment/county/county_apr06.htm County Enrollment Totals. ] New York State Board of Elections (1. dubna 2006). </ref> V&nbsp;New York City nevyhrál republikánský kandidát ve volbách na úrovni státu New York nebo v&nbsp;prezidentských volbách od roku [[1924]]. Tématy politických kampaní jsou zde levné bydlení, vzdělání, ekonomický rozvoj a podpora zaměstnanosti.
[[Soubor:New York City Hall.jpg|thumb|Radnice New Yorku]]
New York je nejvýznamnějším zdrojem darů politickým stranám ve Spojených státech. Čtyři z&nbsp;pěti poštovních směrovacích adres (ZIP Code), jejichž obyvatelé darují nejvíce peněz, se nachází na Manhattanu. Rekordní je v&nbsp;tomto ohledu směrovací adresa 10021 na [[Upper East Side]], odkud získali při kampani v&nbsp;roce [[2004]] nejvíce peněz jak [[John Kerry]], tak [[George W. Bush]].<ref>[http://www.opensecrets.org/overview/topzips.php?cycle=2004 2006 Election Overview: Top Zip Codes. ] Opensecrets. org. </ref> Pro New York je typická nerovnoměrnost v&nbsp;objemu daní zaplacených ať už na státní, nebo federální úrovni. Za každý dolar fedrálních daní obdrží New York služby v&nbsp;hodnotě jen 83 centů, takže ročně odevzdá na daních o&nbsp;11,4 miliardy více než dostane zpět. Město také odesílá vládě státu New York o&nbsp;11 miliard dolarů více, než obdrží zpět.<ref>[http://webdocs.nyccouncil.info/attachments/65379.htm?CFID=232457&CFTOKEN=33008944 A&nbsp;Fair Share of State Budget: Does Albany Play Fair with NYC? ]. New York City Finance Division (11. března 2005). </ref>

Poblíž radnice se nacházejí [[United States District Court for the Southern District of New York]] a [[United States Court of Appeals for the Second Circuit]] a [[Jacob K. Javits Federal Building]]. Na Manhattanu sídlí [[New York Supreme Court, Appellate Division|NY Appellate Division, First Department]]. V&nbsp;Brooklynu má sídlo [[United States District Court for the Eastern District]] of New York a [[New York Supreme Court, Appellate Division|NY Appellate Division, Second Department]]. V&nbsp;každé městské části sídlí pobočka [[New York Supreme Court]] a ostatních soudů státu New York. V&nbsp;New Yorku se díky přítomnosti sídla OSN nachází 122 diplomatických misí různé úrovně.<ref>[http://www.state.gov/documents/organization/71117.pdf Foreign Consular Offices in the United States] (PDF). U. S. Department of State (4. srpna 2006). </ref>

== Kriminalita ==
[[Soubor:NYPDNYCNYUnitedStatesofAmerica crop.jpg|thumb|Automobil newyorské policie]]
Kriminalita byla v&nbsp;New Yorku na extrémně vysoké úrovni v&nbsp;80. letech a na začátku 90. let, kdy zde probíhá epidemie [[crack]]u. Od poloviny 90. let ovšem kriminalita postupně klesá a od roku [[2005]] je New York nejbezpečnějším z&nbsp;25 největších amerických měst. V&nbsp;roce [[2002]] zde byla kriminalita na stejné úrovni jako ve městě [[Provo]] v&nbsp;[[Utah]]u a New York byl na 197. místě z&nbsp;216 amerických měst s&nbsp;více než 100&nbsp;000 obyvateli. Násilná trestná činnost klesla mezi lety [[1993]] a [[2005]] o&nbsp;75% v&nbsp;období, kdy na federální úrovni docházelo k&nbsp;nárůstu.<ref>[http://www.lib.jjay.cuny.edu/len/2002/12.31/page5.html „Don't tell New York, but crime is going up“. ]</ref> V&nbsp;roce [[2005]] klesl počet vražd na nejnižší úroveň od roku [[1963]].<ref>Langan, Patrick A. (21. října, 2004). [http://samoa.istat.it/Eventi/sicurezza/relazioni/Langan_rel.pdf „The Remarkable Drop In Crime In New York City“] (PDF). Istituto Nazionale di Statistica (Itálie). </ref> V&nbsp;roce [[2007]] bylo spácháno méně než 500 vražd, což je poprvé od roku 1963, kdy začaly být publikovány tyto statistiky.

Sociologové a kriminologové v&nbsp;důvodech dramatického poklesu kriminality v&nbsp;New Yorku neshodují. Dle některých tvrzení je to taktika [[New York City Police Department]]u, například program [[CompStat]] a [[teorie rozbitých oken]]. Dle jiných názorů je důvodem konec epidemie cracku a demografické změny.<ref>Johnson, Bruce D. , Andrew Golub, Eloise Dunlap (2006). „The Rise and Decline of Hard Drugs, Drug Markets, and Violence in Inner-City New York“, in Blumstein, Alfred, Joel Wallman: The Crime Drop in America. Cambridge University Press. ISBN 0-521-86279-5. ; Karmen, Andrew (2000). New York Murder Mystery: The True Story Behind the Crime Crash of the 1990s. NYU Press. 0814747175. </ref>

V&nbsp;New Yorku působilo několik známých skupin organizovaného zločinu. Prvními byli [[Forty Thieves]] a [[Roach Guards]] působící ve čtvrti [[Five Points]] ve 20.&nbsp;letech 19.&nbsp;století. Ve 20.&nbsp;století zde působila [[mafie]] ovládaná [[Pět rodin|Pěti rodinami]]. Gangy jako [[Black Spades]] vznikaly v&nbsp;New Yorku na konci 20.&nbsp;století.<ref>Lardner, James, and Thomas Reppetto (2000). NYPD: A&nbsp;City and Its Police. Owl Books, pp. 18–21. </ref>

== Školství ==
[[Soubor:Fordham University Keating Hall.JPG|thumb|[[Fordham University]]]]
Systém veřejných škol v&nbsp;New Yorku, který spravuje [[New York City Department of Education]], je největší ve Spojených státech. Přibližně 1,1 milion studentů navštěvuje více než 1200 škol prvního a druhého stupně.<ref>[http://home2.nyc.gov/html/dcp/download/census/sf3edp302.xls School Enrollment by Level of School and Type of School for Population 3 Years and Over] (MS Excel). New York City Department of City Planning (2000). </ref> Ve městě funguje přibližně 900 dalších soukromých a církevních škol, přičemž některé z&nbsp;nich patří mezi nejprestižnější v&nbsp;celých Spojených státech.<ref>[http://nces.ed.gov/surveys/pss/ Private School Universe Survey. ] National Center for Education Statistics. </ref> Ačkoliv se New York běžně neoznačuje jako univerzitní město, studuje zde přibližně 594 000 studentů vysokých škol, což je nejvíce ve Spojených státech.<ref>[http://www.brookings.edu/es/urban/livingcities/newyork2.pdf „New York in Focus: A&nbsp;Profile from Census 2000“] (PDF). Brookings Institution. </ref> V&nbsp;roce 2005 měly tři pětiny obyvatel Manhattanu vysokoškolské vzdělání a jedna čtvrtina absolvovala navazující studium, díky čemuž patří Manhattan mezi oblasti s&nbsp;největším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve Spojených státech.<ref>McGeehan, Patrick. [http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9404E7DE143EF935A2575BC0A9609C8B63 „New York Area Is a Magnet For Graduates“], The New York Times, 16. srpna 2006. </ref> [[City University of New York]] je třetí největší veřejnou vysokou školou ve Spojených státech. Ve městě působí veřejná [[Fashion Institute of Technology]], která je součást [[State University of New York]]. Mezi nejznámější soukromé vysoké školy patří [[Barnard College]], [[Columbia University]], [[Cooper Union]], [[Fordham University]], [[New York University]], [[The New School]] a [[Yeshiva University]].
[[Soubor:Columbia University 01.jpg|thumb|left|[[Columbia Univeristy]]]]
New York je centrem medicínského a biologického výzkumu. Je zde udělováno nejvíce postgraduálních titulů v&nbsp;biologii ve Spojených států, působí zde 40 000 lékařů a 127 laureátů [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] působilo v&nbsp;místních institucích.<ref>New York City Economic Development Corporation (18. listopadu 2004). [http://home2.nyc.gov/portal/site/nycgov/menuitem.c0935b9a57bb4ef3daf2f1c701c789a0/index.jsp?pageID=mayor_press_release&catID=1194&doc_name=http%3A%2F%2Fhome2.nyc.gov%2Fhtml%2Fom%2Fhtml%2F2004b%2Fpr310-04.html&cc=unused1978&rc=1194&ndi=1 „Mayor Michael R. Bloomberg and Economic Development Corporation President Andrew M. Alper Unveil Plans to Develop Commercial Bioscience Center in Manhattan“]. </ref> Město dostává druhé nejvyšší dotace od [[National Institutes of Health]] ze všech amerických měst.<ref>[http://report.nih.gov/award/trends/top100fy03.htm NIH Domestic Institutions Awards Ranked by City, Fiscal Year 2003. ] National Institutes of Health (2003). </ref> V&nbsp;New Yorku sídlí mnoho biomedicínských výzkumných institucí, například [[Memorial Sloan-Kettering Cancer Center]], [[Rockefeller University]], [[SUNY Downstate Medical Center]], [[Albert Einstein College of Medicine]], [[Mount Sinai School of Medicine]] a [[Weill Cornell Medical College]].

[[New York Public Library]], největší veřejná knihovna ve Spojených státech, má pobočky na Manhattanu, v&nbsp;Bronxu a na Staten Islandu.<ref name = "Knihovna">[http://www.libraryspot.com/lists/listlargestlibs.htm Nation's&nbsp;Largest Libraries. ] LibrarySpot. </ref> V&nbsp;Queensu sídlí [[Queens Borough Public Library]], což je druhá největší americká veřejná knihovna.<ref name = "Knihovna" /> V&nbsp;Brooklynu sídlí [[Brooklyn Public Library]]. V&nbsp;rámci New York Public Library působí několik výzkumných institucí, například [[Schomburg Center for Research in Black Culture]].

V&nbsp;New Yorku se nachází mnoho z&nbsp;nejelitnějších a nejexkluzivnějších soukromých škol v&nbsp;zemi. Patří mezi ně například [[Brearley School]], [[Dalton School]], [[Spence School]], [[The Chapin School]], [[Nightingale-Bamford School]], [[Convent of the Sacred Heart]] na Upper East Side; [[Collegiate School]] a [[Trinity School]] na Upper West Side; [[Horace Mann School]], [[Ethical Culture Fieldston School]] a [[Riverdale Country School]] v&nbsp;[[Riverdale]] v&nbsp;Bronxu; a [[Saint Ann's School]] v&nbsp;[[Brooklyn Heights]] v&nbsp;Brooklynu. Taktéž některé veřejné školy jsou považovány za nejlepší v&nbsp;zemi, například [[Hunter College High School]], [[Stuyvesant High School]], [[The Bronx High School of Science]], [[Brooklyn Technical High School]], [[Bard High School Early College]], [[Townsend Harris High School]] a [[LaGuardia High School]].

== Doprava ==
[[Soubor:Grand Central Station Main Concourse Jan 2006.jpg|thumb|Železniční stanice [[Grand Central Terminal]]]]
{{Hlavní článek|Doprava v New Yorku}} 
[[Hromadná doprava]] je v&nbsp;New Yorku přvažující formou dopravy.<ref name = "NHTS">[http://www.bts.gov/publications/highlights_of_the_2001_national_household_travel_survey/pdf/entire.pdf NHTS 2001 Highlights Report, BTS03–05] (PDF). U. S. Department of Transportation, Bureau of Transportation Statistics (2001). </ref> Přibližně jedna třetina amerických uživatelů hromadné dopravy a třetiny uživatelů železnice žijí v&nbsp;New Yorku a okolních předměstích.<ref name = "MTA">[http://www.mta.info/mta/network.htm The MTA Network: Public Transportation for the New York Region. ] Metropolitan Transportation Authority. </ref><ref>Pisarski, Alan (16. října 2006). [http://onlinepubs.trb.org/onlinepubs/nchrp/CIAIIIfacts.pdf Commuting in America III: Commuting Facts] (PDF). Transportation Research Board. </ref> Ve zbytku země naopak pro dojíždění do práce používá 90 % obyvatel automobily.<ref name = "NHTS" /> New York je jediným městem Spojených států, kde většina domácností nevlastní automobil. Na Manhattanu jej nevlastní 75 % obyvatel, zatímco celostátní průměr je jen 8 %.<ref name = "NHTS" /> Průměrný obyvatel New Yorku stráví dojížděním do práce jeden týden v&nbsp;roce, tedy 38,4 minuty denně, což je nejvíce z&nbsp;velkých amerických měst.<ref>[http://www.census.gov/Press-Release/www/releases/archives/american_community_survey_acs/001695.html New York Has Longest Commute to Work in Nation], American Community Survey Finds (Prosinec 2004). </ref>
[[Soubor:Jfkairport.jpg|thumb|left|TWA Flight Center Building na letišti [[John F. Kennedy International]]]]
[[Newyorské metro]] je největším systémem metra na světě co do počtu stanic, kterých je 468. Ročně metro přepraví 1,5 miliardy cestujících, což je třetí největší počet na světě.<ref name = "MTA" /> Newyorské metro je unikátní tím, že většina linek je v&nbsp;provozu 24 hodin denně, což kontrastuje s&nbsp;[[Londýnské metro|londýnským]], [[Pařížské metro|pařížským]] či [[Tokijské metro|tokijským]] metrem, které jsou v&nbsp;noci uzavřeny.

[[Verrzano-Narrows Bridge]] je nedelší [[visutý most]] ve Spojených státech,<ref>[http://www.nycroads.com/crossings/verrazano-narrows/ Verrazano-Narrows Bridge. ] Nycroads. com. </ref> [[Hollandův tunel]] byl prvním mechanicky odvětrávaným tunelem určeným pro automobily na světě.<ref>[http://www.nr.nps.gov/writeups/93001619.nl.pdf Holland Tunnel] (PDF). National Park Service (4. listopadu 1993). </ref> Ve městě je provozováno asi 12&nbsp;000 charakteristických žlutých taxíků,<ref>[http://www.nyc.gov/html/tlc/downloads/pdf/state_of_taxi.pdf The State of the NYC Taxi] (PDF). New York City Taxi and Limousine Commission</ref> [[Roosevelt Island]] je s&nbsp;Manhattanem spojen [[Roosevelt Island Tramway|lanovkou]] a Manhattan je s&nbsp;dalšími místy uvnitř i&nbsp;mimo hranice města spojen trajekty.
[[Soubor:Chambers st nyc subway.jpg|thumb|[[Newyorské metro]] má nejvíce stanic na světě a ročně přepraví 1,5 miliardy cestujících. ]]
New York má největší flotilu autobusů ve Spojených státech.<ref name = "MTA" /> Železniční síť spojující předměstské oblasti ve státech New York, New Jersey a [[Connecticut]] má více než 250 stanic a 20 linek.<ref name = "MTA" /><ref>[http://www.mta.nyc.ny.us/lirr/pubs/aboutlirr.htm About the MTA Long Island Rail Road. ] Metropolitan Transportation Authority. </ref><ref>[http://www.njtransit.com/pdf/an_factsataGlance_FY.pdf Facts at a Glance] (PDF). NJ Transit (2005). </ref> V&nbsp;New Yorku se nachází dvě nejrušnější železniční stanice Spojených států, [[Grand Central Terminal]] a [[Pennsylvania Station]].<ref>[http://grandcentralterminal.com/info/demographics.cfm Grand Central Demographics. ]</ref>

Do New Yorku směřuje nejvíce pasažérů mezinárodních leteckých linek v&nbsp;rámci Spojených států.<ref>[http://www.bts.gov/publications/us_international_travel_and_transportation_trends/2002/index.html U. S. International Travel and Transportation Trends, BTS02–03. ] U. S. Department of Transportation, Bureau of Transportation Statistics (2002). </ref> V&nbsp;oblasti fungují tři velká letiště, [[Letiště JFK|John F. Kennedy International]], [[Newark Liberty International]] a [[LaGuardia Airport|LaGuardia]] a plánuje se rozšíření [[Stewart International Airport]], poblíž [[Newburgh]]u. Tato tři letiště v&nbsp;roce 2005 využilo asi 100 milionů cestujících a vzdušný prostor nad New Yorkem tak byl nejhustější ve Spojených státech.<ref>[http://www.panynj.gov/CommutingTravel/airports/pdfs/traffic/Air_Traffic_2005.pdf 2005 Annual Airport Traffic Report] (PDF). The Port Authority of New York and New Jersey (2. listopadu 2006). </ref> Přibližně čtvrtina Američanů, kteří letěli v&nbsp;roce 2005 do zahraničí, využila letiště JFK a Newark.<ref>The Port Authority of New York and New Jersey (29. srpna 2005). [http://www.panynj.gov/AboutthePortAuthority/PressCenter/PressReleases/PressRelease/index.php?id=724 „Port Authority Leads Nation in Record-Setting Year for Travel Abroad“. ]</ref>

Díky masivnímu využívání hromadné dopravy, více než 120&nbsp;000 cyklistům<ref>Schaller, Bruce. [http://www.gothamgazette.com/article/transportation/20060718/16/1910/ „Biking It“], Gotham Gazette, Červen 2006. </ref> a mnoha pěším je New York energeticky nejefektivnějším velkým městem ve Spojených státech.<ref name = "Jervey" /> Zatímco ve Spojených státech je pěší chůze a jízda na kole využívána jako forma dopravy v&nbsp;8 % případů, v&nbsp;New Yorku to je 21 %.<ref>[http://nhts.ornl.gov/2001/pub/STT.pdf 2001 National Household Travel Survey: Summary of Travel Trends] (PDF). U. S. Department of Transportation (Prosinec 2004). </ref>

New York má také síť dálnic, které spojují město s&nbsp;New Jersey, [[Westchester County]], Long Islandem a Connecticutem. Tyto dálnice využívají k&nbsp;dojíždění miliony obyvatel a jsou zde tudíž běžné dopravní zácpy, především během dopravní špičky. [[George Washington Bridge]] je považován za jeden z&nbsp;nejvytíženějších mostů na světě.<ref>[http://www.recordonline.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20061024/BIZ/610240312/-1/NEWS03 George Washington Bridge turns 75 years old: Huge flag, cake part of celebration], Times Herald-Record, 24. října 2006. </ref>

Pro Manhattan je charakteristické dělení ulic na ''streets'' vedoucí z&nbsp;východu na západ a ''avenues'' vedoucí ze severu na jih. Mnoho newyorských ulic je celosvětově známo, například [[Fifth Avenue]] s&nbsp;luxusními obchody, [[Wall Street]] jako sídlo burzy, nebo [[Broadway]] jako sídlo muzikálových divadel.

== YouTube ==
{| border="4" width="444" align="left"
|  {{#widget:YouTube|id=0UjsXo9l6I8}}
|- align="center"
| '''Empire State of Mind – Jay Z, Alicia Keys (anglicky)''' 
|}
{| border="4" width="444" align="right"
|  {{#widget:YouTube|id=r6qtKForu2I}}
|- align="center"
| '''PH Electro – Englishman in New york (anglicky)''' 
|}
<br style="clear: both;" />

== Partnerská města ==
New York má deset partnerských měst,<ref>[http://www.nyc.gov/html/unccp/scp/html/sc/main.shtml NYC's&nbsp;Sister Cities. ] Sister City Program of the City of New York (2006). </ref> z&nbsp;nichž devět je členy [[Sister Cities International]].<ref>[http://www.sister-cities.org/icrc/directory/usa/NY Sister Cities International: Online Directory: New York, USA. ] Sister Cities International (2007). </ref>
{| class="wikitable"
! stát
! město
! od roku
|-
| [[Soubor:Flag of Japan.png|border|24px]] [[Japonsko]]
| '''[[Tokio]]'''
| 1960
|-
| [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.png|24px]] [[Čína]]
| '''[[Peking]]'''
| 1980
|-
| [[Soubor:Flag of Egypt.png|24px]] [[Egypt]]
| '''[[Káhira]]'''
| 1982
|-
| [[Soubor:Flag of Spain.png|24px]] [[Španělsko]]
| '''[[Madrid]]'''
| 1982
|-
| [[Soubor:Flag of the Dominican Republic.png|24px]] [[Dominikánská republika]]
| '''[[Santo Domingo]]'''
| 1983
|-
| [[Soubor:Flag of Hungary.png|24px]] [[Maďarsko]]
| '''[[Budapešť]]'''
| 1992
|-
| [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Itálie]]
| '''[[Řím]]'''
| 1992
|-
| [[Soubor:Flag of Israel.png|24px]] [[Izrael]]
| '''[[Jeruzalém]]'''
| 1993
|-
| [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Spojené království]]
| '''[[Londýn]]'''
| 2001
|-
| [[Soubor:Flag of South Africa.png|24px]] [[Jihoafrická republika]]
| '''[[Johannesburg]]'''
| 2003
|}

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* Edwin G. Burrows a Mike Wallace (1998). ''Gotham: A&nbsp;History of New York City to 1898'', Oxford University Press.
* Anthony Burgess (1976). ''New York]', Little, Brown & Co.
* Federal Writers' Project (1939). ''The WPA Guide to New York City'', The New Press (1995 reissue).
* Kenneth T. Jackson (ed. ) (1995). ''The Encyclopedia of New York City'', Yale University Press.
* Kenneth T. Jackson and David S. Dunbar (eds. ) (2005), ''Empire City: New York Through the Centuries'', Columbia University Press.
* E. B. White (1949). ''Here is New York'', Little Bookroom (2000 reissue).
* Colson Whitehead (2003). ''The Colossus of New York: A&nbsp;City in 13 Parts'', Doubleday.
* E. Porter Belden (1849). [http://books.google.com/books?id=Jv-nXd8W8b0C&printsec=titlepage ''New York, Past, Present, and Future: Comprising a History of the City of New York, a Description of its Present Condition, and an Estimate of its Future Increase''], New York, G. P. Putnam. z&nbsp;[[Google Book Search|Google Books]].

== Externí odkazy ==
* [http://www.nyc.gov/ NYC. gov] – Oficiální stránky města
* [http://www.nyc.gov/maps NYCityMap] – Interaktivní mapa města i&nbsp;se sítí metra
* [http://www.nycvisit.com/ NYCvisit. com] – Oficiání turistická prezentace města
* [http://www.newyorkonline.cz NewYorkonline. cz] – O&nbsp;New Yorku v&nbsp;češtině
* [http://www.zemesveta.cz/archiv/new-york zemesveta. cz] – Vydání časopisu Země světa věnované New Yorku
* [http://www.new-york-city.cz New York City] – Turistické informace o&nbsp;New York City

{{Dobrý článek}}
{{Flickr|New+York+City}}{{Commons|New York City}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v New Yorku]]
[[Kategorie:New York]]
[[Kategorie:Bývalá hlavní města USA]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]