Otakar Vávra

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Otakar Vávra''' (* [[28. únor]]a, [[1911]], Hradec Králové) je český filmový [[režisér]], scénárista a pedagog. ==Filmový tvůrce== Vávra studoval v Brně a Praze [[architektura|architekturu]]. Během let 1929–30, kdy stále ještě studoval, spolupracoval na několika dokumentech. Roku [[1931]] Otakar Vávra produkoval experimentální film ''[[Světlo proniká tmou]]''. Prvním filmem, který režíroval, byla ''[[Filosofská historie]]'' z roku 1937. Dalším filmemch byl ''[[Cech panen Kutnohorských]]'', kde si zahrála [[Zorka Janů]], sestra slavné [[Lída Baarová|Lídy Baarové]]. Zorka Janů hrála i ve Vávrových filmech ze 40. let ''Podvod s Rubensem'' a ''Pacientka Dr. Hegela''. Její sestra Lída Baarová hrála ve Vávrových filmemch ''Panenství'', ''Maskovaná milenka'', ''Dívka v modrém'' a ''Turbína''. Po roce 1945 Vávra natočil ''[[Krakatit (film)|Krakatit]]'', film se silným protiválečným poselstvím. Po únorovém [[Únor 1948|komunistickém puči]] roku 1948 se Vávra přizpůsobil nové situaci a točil a produkoval filmy oslavující nový režim nebo epické historické fresky podporující oficiální interpretaci české historie: ''[[Jan Hus (film)|Jan Hus]]'', ''[[Jan Žižka (film)|Jan Žižka]]'' a ''[[Proti všem (film)|Proti všem]]''. V dalším desetiletí se režim stal liberálnějším a toto období přineslo Vávrovy nejhodnotnější filmy: ''Zlatá reneta'', ''[[Romance pro křídlovku (film)|Romance pro křídlovku]]'' a především ''[[Kladivo na čarodějnice (film)|Kladivo na čarodějnice]]''. Vávra byl, podobně jako celý český film, v šedesátých letech v mimořádné kondici. Po [[Sametová revoluce|pádu socialismu]] stát víceméně přestal dotovat kinemagorafii a Vávrovým posledním dlouhometrážním filmem tak zůstala ''Evropa tančila valčík''. Celkem natočil na padesát filmů. ==Pedagog== V padesátých letech společně s jiným českými režiséry pomohl založit [[FAMU]], na které vyučoval po pět dekád (od roku 1963 jako profesor). Jeho studenty byli [[Miloš Forman]] a jiní představitelé [[Česká nová vlna|české nové vlny]]. Z FAMU odešel v roce [[2008]]. ==Vávra odsuzovaný i vyznamenaný== Vávrův dlouhý život se mu stal inspirací k autobiografii ''Podivný život režiséra''. „Můj život byl s chybami, nehrdinský, ale často dost odvážný,“ tvrdí ve svých pamětech. „Člověk se přece po porážce vždycky zvedá a nikdy neztrácí naději. Umělec musí mít nezlomnou víru v člověka,“ píše v závěru své knihy. Podepsaný je pod několika vrcholnými díly české kinematografie, ale i pod komunistickými agitkami a patří mezi nejkontroverznější české umělce. V roce 2001 byl vyznamenán [[Český lev|Českým lvem]] za celoživotní přínos české kinematografii ^{[http://www.cfn.cz/ceskylev.php?rocnik=2001]} i Cenou za mimořádný umělecký přínos světovému filmu na [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|karlovarském filmovém festivalu]] a v roce 2004 [[Medaile Za zásluhy|Medailí Za zásluhy]] ^{[http://www.hrad.cz/cms/en/statni_vyznamenani/med_zasluhy_seznam.shtml]}. ==Vybraná díla== ===Kladivo na čarodějnice=== Vávrův ''[[magnum opus]]'' je Kladivo na čarodějnice (^{[http://www.csfd.cz/film/9455-kladivo-na-carodejnice/]}, 1969), film založený na [[Kladivo na čarodějnice (román)|stejnojmenné]] (1963) knize [[Václav Kaplický|Václava Kaplického]] o čarodějnických procesech sedmnáctého století. Kaplický se naopak inspiroval knihou ''[[Malleus maleficarum]]''. Děj se soustřeďuje na osudy skutečných obžalovaných v čarodějnických procesech v Čechách v letech 1678–1695. V době humanismu znovu propukla mezilidská nenávist zapříčiněný mocichtivými jedinci. Inkvizitor [[Boblig z Edelstadtu]] rozpoutal sérii procesů, která stála život víc než stovku lidí. Popisem brutality moci film sváděl ke spojení s politickými procesy padesátých let, zejména s osudem [[Milada Horáková|Milady Horákové]]. Sám Vávra tento postřeh potvrdil jako správný. Černobílá alegorie plná symbolů sleduje příběh až do procesu a odsouzení kněze. Neschopnost zastavit zlo hned zpočátku jen inkvizitora podporuje v jeho činech. Film končí jeho slovy: „Já už nejsem obyčejný člověk. Já jsem... nahoře.“ ===Romance pro křídlovku=== Dalším z Vávrových vrcholů je ''Romance pro křídlovku'' (^{[http://www.csfd.cz/film/9483-romance-pro-kridlovku/]}, 1966). Černobílý film za založen na básni [[František Hrubín|Františka Hrubína]] o lásce mezi studentem, který si užívá letní prázdniny, a dcerou principála. Milenci se rozhodnou utéct, ale otec vybere pro dívku jiného nápadníka. ===Krakatit=== ''[[Krakatit (film)|Krakatit]]'' (^{[http://www.csfd.cz/film/9458-krakatit/]}, 1947) je film natočený na motivy románu [[Karel Čapek|Karla Čapka]] z roku 1924. Vynálezce nebezpečné výbušniny se snaží uchovat svůj objev v tajnosti, aby nemohl být zneužit. Černobílá verze byla v roce 1980 následována barevnou a nese název '''''Temné slunce'''''. Remake posunul příběh do moderní doby a nevyhnul se propagandě. Často je považován za Vávrův nejslabší film. ==Reference== * Sakkara, M. (1980) ''Die grosse Zeit des deutschen Films: 1933 – 1945.'' Leoni am Starnberg See: Druffel Verlag. * Sebald, H. (1995) ''Witch-children: from Salem witch-hunts to modern courtrooms.'' Amherst, N.Y.: Prometheus Books. * Vávra, O. (1996). ''Podivný život režiséra: Obrazy vzpomínek''. Praha: Prostor. ==Filmografie== *1931 [[Světlo proniká tmou]] *1934 [[Žijeme v Praze]] *1935 [[Listopad (film)|Listopad]] *1936 [[Velbloud uchem jehly]] *1937 [[Panenství (film)|Panenství]] *1937 [[Filosofská historie (film)|Filosofská historie]] *1938 [[Na 100%]] *1938 [[Cech panen kutnohorských]] *1939 [[Dívka v modrém]] *1939 [[Humoreska (film)|Humoreska]] *1939 [[Kouzelný dům]] *1939 [[Maskovaná milenka]] *1940 [[Pacientka Dr. Hegla]] *1940 [[Podvod s Rubensem]] *1940 [[Pohádka máje]] *1941 [[Turbína (film)|Turbína]] *1942 [[Okouzlená]] *1942 [[Přijdu hned]] *1943 [[Šťastnou cestu]] *1945 [[Rozina sebranec]] *1945 [[Vlast vítá]] *1946 [[Cesta k barikádám]] *1946 [[Nezbedný bakalář]] *1947 [[Krakatit (film)|Krakatit]] *1947 [[Předtucha]] *1949 [[Láska (film)|Láska]] *1949 [[Němá barikáda (film)|Němá barikáda]] *1953 [[Nástup (film)|Nástup]] *1954 [[Jan Hus (film)|Jan Hus]] *1955 [[Jan Žižka (film)|Jan Žižka]] *1957 [[Proti všem (film)|Proti všem]] *1958 [[Občan Brych]] *1959 [[První parta]] *1960 [[Policejní hodina]] *1960 [[Srpnová neděle]] *1961 [[Noční host]] *1962 [[Horoucí srdce]] *1965 [[Zlatá reneta (film)|Zlatá reneta]] *1966 [[Romance pro křídlovku (film)|Romance pro křídlovku]] *1968 [[Třináctá komnata]] *1969 [[Kladivo na čarodějnice (film)|Kladivo na čarodějnice]] *1973 [[Dny zrady]] *1974 [[Sokolovo (film)|Sokolovo]] *1976 [[Osvobození Prahy]] *1977 [[Příběh lásky a cti]] *1980 [[Temné slunce]] *1983 [[Putování Jana Ámose]] *1984 [[Komediant (film)|Komediant]] *1985 [[Veronika (film)|Komediant]] *1985 [[Oldřich a Božena]] *1989 [[Evropa tančila valčík]] *2003 [[Moje Praha]] ==Externí odkazy== * [http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=2&name=V%C1VRA+OTAKAR Otakar Vávra v KDO BYL KDO] * [http://www.cfn.cz/detail_osoba.php?oid=22386 Filmografie Otakara Vávry] ===Filmy=== * [http://www.kfilmu.net/stranky/dvdobaly/download.php?id=2073 DVD obal Kladiva na čarodějnice] * [http://cfn.cz/film_picture.php?id=10247 Fotografie z Kladiva na čarodějnice] * [http://cfn.cz/film_picture.php?id=17985 Fotografie z Romance pro křídlovku] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Český režisér|Vávra, Otakar]]

Návrat na stránku „Otakar Vávra“.