Owen Chamberlain

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Nobel prize medal.png|60px|left|Nositel Nobelovy ceny]] '''Owen Chamberlain''' (* [[10. červenec|10. července]] [[1920]], San Francisco, † [[28. únor|28. února]] [[2006]]) byl významný americký fyzik, který svým výzkumem srážek [[proton]]ů a návrhy [[detektor částic|detektorů částic]] přispěl nemalou měrou k rozvoji experimentální částicové fyziky. Proslavil se zejména objevem [[antiproton]]u, za což obdržel společně s [[Emiliem Segrèm]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] v roce [[1959]]. Byl profesorem fyziky na univerzitě v Berkeley v letech 1958-1989 a od roku 1989 emeritním profesorem. Byl členem [[Americká fyzikální společnost|Americké fyzikální společnosti]] (Fellow of the American Physical Society) a americké Národní akademie věd (National Academy of Sciences) a za svůj život získal řadu ocenění. == Životopis == [[Image:Owen Chamberlain ID badge.png|right|frame|Chamberlainova fotografie na identifikačním průkazu v Los Alamos]] Jeho otec W. Edward Chamberlain byl radiolog se zájmem o fyziku a jeho matka se za svobodna jmenovala Genevieve Lucinda Owen. Studoval fyziku na Dartmouth College v Hanoveru (New Hampshire, USA), kde získal bakalářský titul (A.B.) v roce [[1941]]. Poté přešel na Kalifornskou univerzitu do Berkeley, ale jeho studia byla přerušena zapojením se Spojených států amerických do 2. světové války. Začátkem roku [[1942]] se Chamberlain zapojil do tajného ''projektu Manhattan'' v Los Alamos (New Mexico, USA), jehož cílem bylo vyrobit atomovou bombu. Chamberlainovým úkolem byl výzkum jaderných srážek se středně energetickými neutrony a přirozeného stěpení těžkých prvků. Na tomto projektu pracoval společně s [[Emilio Segrè]] jak v Los Alamos, tak v Berkeley. Po válce pokračoval v postgraduálním studiu na Chicagské univerzitě pod vedením slavného fyzika [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]]. Fermi měl velký význam pro budoucí vědeckou dráhu Chamberlaina, neboť ho motivoval a podpořil, aby se namísto prestižní teoretické fyziky začal věnovat experimentální fyzikou. Ve své doktorské práci se zabýval difrakcí pomalých neutronů a titul Ph.D. obdržel oficiálně od Chicagské univerzity v roce 1949. V roce 1948 přijal Chamberlain učitelské místo na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde byl později v roce 1958 jmenován profesorem fyziky. Společně s profesorem Emiliem Segrèm, Clydem Wiegandem a dalšími se v 50. letech zabýval [[proton]]ovými srážkami. Série jejich experimentů vedla v roce [[1955]] k objevu antiprotonu (záporně nabitého protonu), který se tak stal po [[pozitron]]u druhou nalezenou antičásticí, jejichž existenci teoreticky předpověděl [[Paul Dirac]]. V následujích letech se se svými kolegy zameřil na studium interakcí antiprotonů s dalšími částicemi. Během tohoto výzkumu byla objevena další antičástice, tentokrát [[antineutron]]. V 60. letech byl pak společně s Carsonem Jeffriesem a Gilbertem Shapirem průkopníkem použití [[polarizace (elektrodynamika)|polarizovaných]] protonů mimo jiné ke studiu spinové závislosti vysokoenergetických procesů, k určení [[parita|parity]] [[hyperon]]ů či k testům [[časová symetrie|časové symetrie]] v elektron-protonových srážkách. Ke konci 70. let a začátkem 80. let se účastnil výzkumu interakcí urychlených lehkých jader s jinými atomovými jádry na urychlovači Bevalac v Lawrence Berkeley National Laboratory. Ke konci své vědecké kariéry pracoval společně s Davidem Nygrenem na vývoji tzv. [[časově projekční komora|časově projekční komory]] (Time projection chamber), [[detektor částic|detoktoru částic]], který byl úspěšně použit k výzkumu elektron-pozitronových srážek na [[lineární urychlovač|lineárním urychlovači]] ve Stanfordu ([[SLAC]]). Chamberlain se též aktivně účastnil řady hnutí za mír, lidská práva či svobodu slova. Vystoupil např. proti válce ve Vietnamu a byl významným členem hnutí ''Scientists for Sakharov, Orlov and Shcharansky'', které vzniklo na podporu ruských vědců vězněných v Sovětském svazu pro svá politická přesvědčení. V 80. letech se otevřeně postavil za ukončení vývoje a výroby jaderných zbraní. V roce 1943 se Chamberlain oženil s Beatrice Babette Copperovou († 1988), se kterou měl tři dcery a jednoho syna. Později měl ještě dvě ženy, June Steingart Greenfield († [[1991]]) a Senta Pugh Gaiser. V roce [[1985]] byla u něho diagnostikována Parkinsonova nemoc a o čtyři roky později ukončil svou dlouholetou kariéru učitele na univerzitě v Berkeley. Na následky komplikací spojených s jeho nemocí zemřel 28. února 2006 v Berkeley ve věku 85 let. === Literatura === * Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2 == Externí odkazy == * [http://www.nobel.se/physics/laureates/1959/index.html Nobelova cena za fyziku 1959 (anglická biografie, přednáška a proslov)] * [http://cso.lbl.gov/photo/gallery/Chamberlain/index.html Fotogalerie Owena Chamberlaina (anglicky)] * [http://www.nytimes.com/2006/03/02/science/02chamberlain.html Nekrolog v New York Times (anglicky)] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku|Chamberlain, Owen]]

Návrat na stránku „Owen Chamberlain“.