Vodní nádrž Janov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Janov-Most013.jpg|thumb|Vzdušná strana hráze]] '''Vodní nádrž Janov''' (též zvaná ''Hamerská přehrada'' nebo ''Mostecká přehrada'') je přehrada nad osadou [[Křížatky]] v [[okres Most|okrese Most]] v tzv. [[Hamerské údolí|Hamerském údolí]] v [[Krušné hory|Krušných horách]]. Leží na soutoku říčky [[Loupnice]] a [[Klínský potok|Klínského potoka]] na rozhraní [[katastr]]ů [[Křížatky]], [[Lounice]] a [[Hamr (Litvínov)|Hamr]]. Vodárenská nádrž je v I. pásmu hygienické ochrany. Přehradní [[hráz (stavba)|hráz]] proto není volně přístupná a také komunikace a prostory v blízkosti nádrže jsou pro veřejnost uzavřeny. Její název je odvozen od [[Janov (Litvínov)|Janov]]a, části obce města [[Litvínov]]. Starší název ''Hamerská'' je odvozen od názvu údolí a ''Mostecká'' se nazývala proto, že město [[Most (město)|Most]] nechalo přehradu v letech [[1911]]-[[1913]] vybudovat. == Historie == === Plány === Na začátku [[20. století]] přestávaly stačit dosavadní zdroje vody pro rychle se rozvíjející průmyslové město [[Most (město)|Most]] a jeho představitelé museli řešit svízelnou situaci v zásobování obyvatel města vodou. Na schůzi [[obecní výbor|obecního výboru]] dne [[5. září]] [[1906]] radní uložili technickému oddělení městského úřadu vypracovat návrh na řešení tohoto problému. Z předložených projektů zvítězil plán na přehradu v Hamerském údolí. Potřebný lesní pozemek se nacházel v majetku města Mostu a rovněž srážková oblast v povodí budoucí nádrže, pokrytá lesy, zaručovala dostatek kvalitní vody. Třicetiletý průměr ročních srážek činil v [[Mníšek (Nová Ves v Horách|Mníšku]] 809&nbsp;mm a na [[Klíny|Klínech]] 891&nbsp;mm. Přehrada měla rovněž zadržovat jarní vody, které jinak v nížině způsobovaly záplavy. Radní se dne [[29. září]] [[1907]] vydali na komisionelní šetření přímo do Hamerského údolí, aby si na místě ověřili jednotlivé body návrhu a potom projednali celou záležitost ve výboru i zastupitelstvu po stránce technické, vodohospodářské i vodoprávní. Jednání probíhala až do roku [[1908]], kdy byla sepsána závěrečná zpráva, sloužící současně jako podklad k vypracování definitivního projektu. Jeho zpracováním byl obecním výborem dne [[4. březen|4. března]] [[1908]] pověřen prof. Dr. Ing. Robert Weyrauch, profesor [[Hochschule für Technik Stuttgart|Vysokého učení technického]] ve [[Stuttgart]]u. V červnu 1908 byl již hotový plán i s rozpočtem nákladů ve výši 4,89 miliónu [[Rakousko-uherská koruna|korun]]. Dne [[9. prosinec|9. prosince]] 1908 udělilo [[Okresní hejtmanství]] v Mostě stavební povolení s platností na pět let. Město si podalo žádost o státní příspěvek, neboť pořizovací náklady byly pro městský rozpočet velmi vysoké. Chtělo si také zajistit subvenci zemského úřadu a vstoupilo proto s třiceti členskými podíly do družstva, které bylo založeno v Mostě za účelem regulace vodních toků a výstavby údolních přehrad v povodí řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]]. Protože se jednání se státními úřady příliš protahovalo, obecní výbor nečekal na konečné rozhodnutí a vytvořil dne [[17. prosinec|17. prosince]] [[1910]] osmičlennou stavební komisi. Jejím předsedou se stal starosta Mostu Josef Herold. Komise svěřila dozor nad celou stavbou [[architekt]]ovi Weyrauchovi a hlavním stavbyvedoucím jmenovala inženýra V. Czeháka. === Výstavba === Přípravné práce byly zahájeny [[21. září]] 1910 kácením lesa a čištěním dna budoucí nádrže. V téže době byla vyřešena přeložka údolní silnice a spojení nové trasy s okresní silnicí vedoucí z [[Janov (Litvínov)|Janov]]a do Mníšku. Tyto práce dokončily místní stavební firmy začátkem roku [[1911]]. Na stavbu přehrady město vypsalo veřejnou soutěž, které se zúčastnilo deset firem. Nabídky se pohybovaly od 2,92 miliónu do 3,49 miliónu korun. Na schůzi obecního výboru dne [[10. květen|10. května]] 1911 byla vybrána nejlevnější nabídka ve výši 2&nbsp;935&nbsp;640 korun, kterou podalo [[konsorcium]] Berndt, Schwarzer & Wurm v Mostě. Firma začala s přípravnými pracemi ještě téhož měsíce. Dne &nbsp;27. května 1911 byly u budoucí přehrady smontovány baráky pro dělníky, především Italy a Chorvaty, najaté pro betonování a lámání kamene. Italové zde měli dokonce i vlastní kuchyni. Mostecký hoteliér Dietl si již [[14. duben|14. dubna]] 1911 zajistil koncesi k provozu kantýny. Nacházela se na levém svahu asi ve výši dnešního domku [[hrázný|hrázného]]. Stavba samotné hráze byla zahájena v červnu 1911. Dne [[9. červen|9. června]] začali dělníci s lámáním kamene. Stavební materiál byl odebírán v blízkosti stavby na pravém svahu údolí (zbytky lomu poblíž hráze jsou dodnes patrné). Současně se upravovaly toky [[Loupnice]] a [[Klínský potok|Klínského potoka]]. Pro Loupnici bylo postaveno provizorní dřevěné koryto, kterým voda začala téct [[31. říjen|31. října]]. Dne [[21. listopad]]u 1911 byla hotová zděná nádržka a kaskády u vtoku do přehrady. Od správní budovy janovského [[polesí]] vedla až ke staveništi [[lanová dráha|lanovka]], základy jejích dvou pilířů se ještě zachovaly. Na staveništi byl smontován velký kabelový [[jeřáb (stroj)|jeřáb]]. Obě tato technická zařízení zahájila činnost [[30. leden|30. ledna]] [[1912]]. S betonováním se započalo v dubnu. Dne [[4. květen|4. května]] 1912 se dostavili starosta a radní města Mostu ke slavnostnímu položení základního kamene. Během zimních měsíců, kdy někteří cizí dělníci odjížděli domů, nechal stavbyvedoucí zdivo obednit, aby bylo chráněno před povětrnostními vlivy. Dne [[27. květen|27. května]] [[1913]] se začalo se stavbou strážního domku a tentýž den se Loupnice vrátila do svého starého koryta. Dne [[22. červenec|22. července]] 1913 začala výstavba čistírny vody, dne [[25. říjen|25. října]] kladení potrubí z ocelových trubek do Mostu (o celkové délce 13&nbsp;km). Hrubá stavba přehrady byla dokončena v prosinci 1913. V té době šlo o největší přehradní hráz na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. === Uvedení do provozu === Dne [[5. leden|5. ledna]] [[1914]] hráz poprvé zadržovala vodu, prozatím jen pokusně. Teprve [[16. leden|16. ledna]] vykonali zástupci okresního hejtmanství prohlídku stavby a udělili povolení k zadržování vody do jednoho milionu m³. Když [[8. březen|8. března]] 1914 dosáhla vodní hladina výše 20&nbsp;metrů (zadržovaný objem 175&nbsp;000&nbsp;m³) začala voda pronikat zdí na levém svahu. Stavební firma ihned zahájila utěsňování, voda však přesto prosakovala dále. Dne [[18. duben|18. dubna]] bylo v přehradě naměřeno 997&nbsp;000&nbsp;m³. Dne &nbsp;26. června byly ukončeny zednické práce a &nbsp;17. července převzalo stavbu hlavní vodní vedení. Z německé [[Gotha|Gothy]] byl povolán odborník, aby prozkoumal příčiny průsaku. Opravy podle odborného posudku snížily prosakování během roku 1914 o 34&nbsp;%. Práce byly skončeny [[20. srpen|20. srpna]] [[1915]]. Tlakovou injektáží do hloubky až 33 metrů se podařilo ztrátu vody prosakováním snížit o 71,5&nbsp;%, činilo však stále ještě 38&nbsp;litrů za sekundu. Dne [[20. srpen|20. srpna]] 1914 zahájila provoz čistící stanice s kapacitou 70&nbsp;l/s, vybavená rychlofiltračním přístrojem značky Reisert a zařízením na sterilizaci vody ozónem. V prosinci 1915 předložil vedoucí vodní správy konečné vyúčtování za léta [[1907]] až 1915 ve výši 4&nbsp;694&nbsp;237 korun a 15 haléřů. Ve srovnání s původním rozpočtem, který počítal s částkou 4,89 miliónů korun, tedy došlo k úsporám. V prvním roce provozu 1915 činila spotřeba vody 714&nbsp;270&nbsp;m³; z toho připadlo 213&nbsp;763&nbsp;m³ na průmysl a živnosti a 500&nbsp;507&nbsp;m³ na domácnosti, což znamená při tehdejším počtu obyvatel 58,8 litrů na osobu denně. Až do poloviny 20. století stačila přehrada pokrývat stále rostoucí spotřebu pitné vody v Mostě a přilehlých obcích. Teprve v roce [[1951]] se začalo s výstavbou [[Vodní nádrž Fláje|Flájské přehrady]]. === Poslední opravy === Problémy s průsaky pod hrází, které se objevily po zahájení provozu, se zřejmě nepodařilo zcela odstranit. V roce [[2003]] začala generální oprava vzdušního líce. Proběhlo jeho vyčištění a oprava spárování ze spárovaného kamene, dále statické zajištění vodního díla a oprava přístupové komunikace k přehradě. V roce [[2005]] byla nádrž opět napuštěna. V roce [[2008]] byla nádrž opět prázdná a jejím dnem protékala Loupnice v původním korytě. == Technické parametry == [[Soubor:Janov-Most022.jpg|thumb|Koruna hráze]] '''Přehradní hráz''' patří k nejvyšším zděným hrázím v [[Česká republika|České republice]] (v [[Čechy|Čechách]] je vůbec nejvyšší), což přispělo k tomu, že přehrada je státem chráněnou [[technická památka|technickou památkou]]. Hráz je tížná, zděná z lomového kamene, vyklenutá proti vodě. [[Koruna hráze]] se nachází 493,52&nbsp;m nad mořem, její délka činí 225&nbsp;m a šířka 4,5&nbsp;m. Maximální výška hráze nad terénem je 45,45 m. '''Výpustná zařízení''' tvoří spodní [[výpust]]i, odběrné potrubí a bezpečnostní [[přeliv]]. Vlastní spodní výpust tvoří levé potrubí, zaústěné do kruhového vývaru. Pravé potrubí slouží pro odběr surové vody. Kapacita spodních výpustí je 1,54&nbsp;m³/s. Bezpečnostní přeliv je nehrazený, boční, situovaný na levém břehu u hráze nádrže. Celková délka přelivné hrany činí 20,5&nbsp;m. Celková kapacita přelivu při maximální hladině v nádrži je 21,44&nbsp;m³/s. V tělese přelivu jsou umístěny dva odlehčovací otvory, hrazené dřevěnými [[stavidlo|stavidly]]. Stavidlo 1 je umístěné na pravé straně přelivu při pohledu po vodě, stavidlo 2 je na levé straně přelivu. '''Nádrž''' má celkový objem 1&nbsp;670&nbsp;000&nbsp;m³. Letní zásobní prostor činí 1&nbsp;539&nbsp;000 m³, zimní zásobní prostor 1&nbsp;179&nbsp;000&nbsp;m³. Dno nádrže se nachází v nadmořské výšce 448,07&nbsp;m, maximální hladina je 493,72&nbsp;m nad mořem. Při celkovém zatopeném stavu zabírá vodní hladina plochu 10,08&nbsp;ha. [[Vzdutí]] zasahuje do vzdálenosti 600&nbsp;m. Největší hloubka dosahuje až 44,5&nbsp;m. Plocha [[povodí]] nádrže má rozlohu 8,4&nbsp;km². Průměrný roční průtok činí 0,09&nbsp;m³/s. Pro vyšší vodohospodářský efekt je v suchých obdobích převáděna do nádrže voda z potoka Svídnice. K tomu slouží '''čerpací stanice Mníšek''' situovaná asi jeden km od osady [[Mníšek (Nová Ves v Horách)|Mníšek]]. Má 4 čerpadla, každé s kapacitou 55&nbsp;l/s. Dopravní výška činí 28,5&nbsp;m. Instalovaný výkon je 215&nbsp;l/s, provozní výkon 110&nbsp;l/s. Délka výtlačného řadu činí 855,5&nbsp;m. Správcem čerpací stanice je [[státní podnik]] [[Povodí Ohře]]. == Současnost == Dnes je okolí přehrady poměrně oblíbeným výletním místem. V roce [[2001]] se o přehradě mluvilo v souvislosti se sporem o určení vlastníka, který vedlo město Most se státním podnikem Povodí Ohře.<ref>[http://litvinov.sator.eu/clanky/proc-je-janovska-prehrada-vypustena-30.html Článek o sporu města Mostu s Povodím Ohře]</ref> Od roku [[2006]] je přehrada vypuštěna. === Vodní díla vodní soustavy severočeské hnědouhelné pánve === Součástí vodohospodářské soustavy v oblasti severočeské hnědouhelné pánve jsou také další přehrady: * [[Vodní nádrž Fláje]] * [[Vodní nádrž Jezeří]] * [[Vodní nádrž Jirkov]] * [[Vodní nádrž Kamenička]] * [[Vodní nádrž Křimov]] * [[Vodní nádrž Přísečnice]] ===Reference=== <references /> === Literatura === * Robert Weyrauch, Die Talsperreanlage der königlichen Stadt Brüx in Böhmen, Stuttgart 1916 * Die Wasserversorgung der königlichen Stadt Brüx in Böhmen, Wien/Leipzig 1918 * Erwin Marquardt - Josef Ott, Das Wasserwerk der Stadt Brüx, Brüx 1930 * Jan Foitschek, 50. výročí mostecké přehrady, Kulturní kalendář Mostecka 1964, č. 9, s. 12-14 == Externí odkazy == * [http://rangiroa.sweb.cz/krizatky/prehrada.html Historie Janovské přehrady] * [http://www.poh.cz/vd/janov.htm Janovská přehrada na stránkách Povodí Ohře s. p.] * [http://www.geology.cz/app/glok/glok_cz.pl?id_=876&tt_=z Informace na stránkách České geologické služby] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Přehrady v Ústeckém kraji|Janov]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Most]] [[Kategorie:Povodí Bíliny]] [[Kategorie:Krušné hory]]

Návrat na stránku „Vodní nádrž Janov“.