Válka v Jugoslávii

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox válka |Střetnutí= Válka v Jugoslávii |konflikt= |image=[[Soubor:Bývalá Jugoslávie CS.png|300px]] |komentář=Konec Jugoslávie | trvání= [[1991]] - [[2001]] | příčina= růst [[nacionalismus|nacionalismu]] | místo= [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina|Bosna]], [[Svazová republika Jugoslávie|FR Jugoslávie]] ([[Kosovo]], [[údolí Preševo]]), [[Makedonie]] | výsledek= Vznik nových států: [[Slovinsko|Slovinska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Makedonie]], [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], [[Černá Hora|Černé Hory]], [[Srbsko|Srbska]] a [[Kosovo|Kosova]] | strana1= [[Slovinsko]] (1991)<br /> ---- [[Chorvatsko]]<br /> [[Soubor:Flag of Herzeg-Bosnia.png|22 px]] [[Chorvatská unie Herceg Bosna]] (1992)<br /> ---- [[Soubor:Flag of Bosnia and Herzegovina (1992-1998).png|22px|border]] [[Bosna a Hercegovina]]<br /> ---- [[Severoatlantická aliance|NATO]] (1995)<br /> ---- '''<small>1998 - 2001</small>'''<br />[[Kosovská osvobozenecká armáda|KOA]]<br />[[UÇPMB]] (1999)<br /> [[Národní osvobozenecká armáda (Makedonie)|NOA]] (2001) <br /> [[Albánie]] (pomoc povstalcům)<br /> ---- [[Severoatlantická aliance|NATO]] (1999) | strana2= [[Jugoslávie]] <br />[[Soubor:Flag of Republika Srpska.png|22px|border]] [[Republika srbská]]<br />[[Soubor:Rsk3.PNG|22px|border]] [[Republika Srbská Krajina]]<br /> ---- [[Autonomní oblast západní Bosna]] (1992)<br /><br /> ---- '''<small>1998 - 2001</small>'''<br /> [[Soubor:Flag of FR Yugoslavia.png|22px|border]] [[Svazová republika Jugoslávie|FR Jugoslávie]]<br /> ---- [[Makedonie]] | velitel1= | velitel2= | síla1= | síla2= | ztráty1= | ztráty2= |}} '''[[Válka]] v Jugoslávii''' (jinak také '''občanská válka v Jugoslávii''') byla série [[válečný konflikt|válečných konfliktů]], která začala jako nepokoje mezi jednotlivými státy [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] a skončila rozpadem země na několik nezávislých států. == Příčiny == Na počátku tzv. jugoslávských válek byly vzrůstající neshody mezi jednotlivými republikami a autonomními oblastmi socialistické federace. Zásadními problémy Jugoslávie byla zhoršující se hospodářská situace, vzedmutí [[nacionalismus|nacionalismu]], ale také pocit ztráty pozic v zahraniční politice, kterou si [[Jugoslávie]] vydobyla za dob maršála [[Josip Broz Tito|Tita]] (například úloha [[Jugoslávie]] v [[Hnutí nezúčastněných zemí]]). === Hospodářská situace === Počátkem osmdesátých let se již začalo ukazovat, že ekonomické problémy [[Jugoslávie]] nejsou dočasného charakteru. Rostla nezaměstnanost, což vyústilo v sociální nepokoje a stávkovou vlnu, která byla v roce [[1988]] srovnávána s poměry v Polsku. Jugoslávie měla také velký zahraniční dluh, k jehož splácení využívala krátkodobých úvěrů. Měna byla devalvována, od čehož si političtí představitelé slibovali zlepšení situace exportérů, a tak možnost snížení státních subvencí do vývozu, v realitě však došlo k opaku. Jugoslávie se dostávala do situace, kdy bylo složité najít partnery, kterým by nedlužila.<br /> Zemi začala sužovat pádivá [[inflace]] a i navzdory zmražení cen, docházelo k jejich růstu, klesala průmyslová výroba i [[hrubý společenský produkt]].<br /> Potřebná reforma [[Svazový výkonný výbor SFRJ|Svazového výkonného výboru SFRJ]] (vlády) pak narážela na odpor [[Socialistická republika Srbsko|Srbska]], [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinska]] a po nástupu [[Franjo Tuđman|Tuđmana]] i [[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatska]]. === Vzedmutí nacionalismu === Poválečná [[Jugoslávie]] byla budována na principu bratrství a jednoty, které bylo používáno také v jugoslávských ústavách, vycházejícího z předpokladu, že veškeré sporné otázky mezi národy a národnostmi byly vyřešeny již v době národně osvobozeneckého boje a že jejich vzájemné současné problémy je možné řešit prostřednictvím konceptu samosprávného socialismu a vzájemného dohadování.<br /> Určité vlny „národnostního uvědomění“ se objevovaly již dříve, avšak ve většině těchto případů stačil zásah [[Josip Broz Tito|Tita]]. Již rok po jeho smrti došlo v [[Kosovo|Kosovu]] k demonstracím, při nichž bylo voláno po sjednocení všech albánských území. Vzpoura byla nakonec potlačena silou a vyvolala negativní reakce v celé Jugoslávii, nejvyšší svazové orgány nakonec vypracovaly dokument, jak podobným nepokojům předcházet. Kosovské události vyústily v srbský požadavek centralizace [[SR Srbsko]] a eliminaci postavení dvou autonomních oblastí – [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|Kosova]] a [[Socialistická autonomní oblast Vojvodina|Vojvodiny]]. Ve [[Vojvodina|Vojvodině]] se začaly (z iniciativy srbského vedení) organizovat demonstrace proti vedení autonomní oblasti. Za základní dokument velkosrbského nacionalismu bývá považováno [[Memorandum Srbské akademie věd a umění]] z roku [[1986]].<br /> K určitému zlehčování válečné minulosti začalo docházet také v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. === Zhroucení pilířů Jugoslávie === Pád [[Jugoslávie]] byl usnadněn díky tomu, že symboly jeho fungování zmizely nebo závažně změnily svůj charakter. Jak již bylo popsáno výše, vzedmutí nacionalismu v masivní míře se objevuje až po smrti prezidenta maršála [[Josip Broz Tito|Tita]]. [[Svaz komunistů Jugoslávie]] měl být i z dikce jugoslávské ústavy zárukou bratrství a jednoty, avšak po sjezdu v lednu [[1990]] dochází k jeho faktickému zániku, kdy sjezd opouštějí delegáti [[Slovinsko|Slovinska]] a [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Ve vztahu k [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armádě]] to byla především otázka jejího všejugoslávského charakteru. Absenci tohoto charakteru lze dokázat v situaci, kdy předseda [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva SFRJ]] (tj. předseda kolektivní hlavy státu, jež je nejvyšším velitelem branné moci) [[Stjepan Mesić]] vydává v létě [[1991]] rozkazy, které vedení armády nerespektuje. == Průběh == === Cesta k válce === [[Soubor:Ethnic Clensing.JPG|right|thumb|Chorvatský dům počmáraný a vyrabovaný Srby. Podobné provokace provázely oddělení Chorvatska od zbytku Jugoslávie, a občas přetrvávají dodnes.]] Situace v [[Jugoslávie|Jugoslávii]] se dramatizovala. Všemocný [[Svaz komunistů Jugoslávie]] se otřásl v základech již na počátku roku [[1990]]. Ke slovu se v jednotlivých republikách dostávaly politické reprezentace, které akcentovaly především zájmy svých - národnostně chápaných - republik. Začíná být zřejmé, že je nutné federaci reformovat. Na podobě reformy se však jednotlivé reprezentace nemohou shodnout. Jednotlivé strany si jsou vědomy také možnosti silového řešení: [[Slovinci]] budují svou [[Teritoriální obrana Republiky Slovinsko|Teritoriální obranu]], [[Chorvaté]] [[Chorvatská Národní garda|Národní gardu]], [[Srbové]] začínají vytvářet polovojenské jednotky. Muslimové ([[Bosňáci]]) mají snahu také o vytvoření vlastních ozbrojených sil, které se ovšem do začátku války v Bosně nepodařilo patřičně vyzbrojit.^{<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 202 | isbn = 80-85765-61-6 }}</ref>} Také Jugoslávská lidová armáda nezahálí a provádí přesuny svých jednotek. V [[březen|březnu]] [[1991]] se v bývalé [[Josip Broz Tito|Titově]] lovecké chatě v [[Karađorđevo|Karađorđevu]] ve [[Vojvodina|Vojvodině]] sešli [[Slobodan Milošević]] a [[Franjo Tuđman]]. Po vzoru [[Dohoda Maček-Cvetković|Dohody Maček-Cvetković]] z roku [[1939]] chtěli vyřešit narůstající problémy ve federaci.^{<ref name="hladky137">{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 137 | isbn = 80-85765-61-6 }}</ref>} Jednání nevyřešilo eskalující problémy v Chorvatsku, ale obě strany se ujistily, že si nebudou bránit v anexi těch oblastí v [[Bosna|Bosně]], kde má jejich národ většinu.^{<ref>{{Citace monografie | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | spoluautoři = et al. | titul = Dějiny Jihoslovanských zemí | vydání = 2. | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 758 | strany = 575 | isbn = 978-80-7106-375-9 }}</ref>} Samotná jednání později potvrdilo i [[Spojené království|britské]] [[ministerstvo zahraničí]].^{<ref name="hladky137">{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 137 | isbn = 80-85765-61-6 }}</ref>} I vzhledem k vývoji situace v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] však nakonec taková shoda v bosenské otázce nakonec nepanovala. V [[květen|květnu]] [[1991]] se měl funkce ujmout nový předseda [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva SFRJ]]. Na základě rotačního principu jím má být chorvatský delegát [[Stjepan Mesić]]. [[15. květen|15. května]] [[1991]] však delegáti [[Srbsko|Srbska]], [[Černá Hora|Černé Hory]], [[Kosovo|Kosova]] a [[Vojvodina|Vojvodiny]] jeho zvolení zablokují (4 proti 4) a dosavadní předseda [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva]] [[Borislav Jović]] [[Stjepan Mesić|Mesićovi]] funkci odmítne předat.^{<ref>{{Citace monografie | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | spoluautoři = et al. | titul = Dějiny Jihoslovanských zemí | vydání = 2. | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 758 | strany = 577 | isbn = 978-80-7106-375-9 }}</ref>} Vedení předsednictva se ujímá koordinátor - [[Kosovo|kosovský]] [[Albánec]] [[Sejdo Bajramović]]. [[Stjepan Mesić]] se předsedou [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva]] stává [[7. července]] [[1991]] na základě [[Brionská deklarace|Brionské deklarace]] zpětně k [[1. červenec|1. červenci]] [[1991]]. V [[červen|červnu]] [[1991]] vyhlašuje svou nezávislost [[Slovinsko]] a [[Chorvatsko]], v [[červenec|červenci]] [[1991]] je [[Brionská deklarace|Brionskou deklarací]] účinnost těchto ústavních aktů odložena o tři měsíce. V [[říjen|říjnu]] obě republiky opět potvrdily svou vůli nesetrvat ve federaci. V [[listopad]]u Jugoslávii opouští [[Makedonie]]. V dubnu 1992 je mezinárodně uznána [[Bosna a Hercegovina]]. Takzvaná [[AVNOJ]]ská Jugoslávie zaniká. === Válka ve Slovinsku === {{Hlavní článek| Slovinská válka za nezávislost}} [[Soubor:M84a slovenija.jpg|right|thumb|Tank [[JNA|Jugoslávské lidové armády]] [[M-84]] za Desetidenní války]] [[25. červen|25. června]] [[1991]] přijal [[Slovinsko|slovinský]] [[parlament]] sérii ústavních předpisů, jimiž mimo jiné vyhlásil také slovinskou nezávislost a svrchovanost. Po krátkém vyčkávání vydal předseda [[Svazový výkonný výbor SFRJ|Svazového výkonného výboru SFRJ]] [[Ante Marković]] rozkaz, aby [[Jugoslávská lidová armáda]] zajistila provádění federálních předpisů o přechodu státní hranice Slovinska.^{<ref> {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1. | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2. | strany = 131 | isbn = 80-86429-37-7 }} </ref>} [[Jugoslávská lidová armáda]] zahajuje vojenské operace [[27. červen|27. června]] v prostoru obce [[Metlika]].^{<ref name="militaryphotos">Ronin_SVN . ''War For Slovenia 1991'' [online]. 2006 [cit. 2009-08-18]. Dostupný z WWW: <http://www.militaryphotos.net/forums/archive/index.php/t-75446.html>.</ref>} Válečný střet mezi slovinskou [[Teritoriální obrana Republiky Slovinsko|Teritoriální obranou]] a [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávskou lidovou armádou]] byl ukončen [[Brionská deklarace|Brionskou deklarací]].^{<ref> {{Citace monografie | příjmení = Cabada | jméno = Ladislav | titul = Politický systém Slovinska | vydání = 1. | vydavatel = Sociologické nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 271 | edice = Politické systémy | svazek edice = 2. | strany = 131-134 | isbn = 80-86429-37-7 }} </ref>} Po uplynutí tříměsíčního moratoria potvrdilo Slovinsko svou vůli být samostatným státem. Poslední vojáci [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]] opustili [[Slovinsko]] v noci z [[25. říjen|25.]] na [[26. říjen|26. října]] [[1991]] přes přístav [[Koper]].^{<ref name="militaryphotos">Ronin_SVN . ''War For Slovenia 1991'' [online]. 2006 [cit. 2009-08-18]. Dostupný z WWW: <http://www.militaryphotos.net/forums/archive/index.php/t-75446.html>.</ref>} === Válka v Chorvatsku === {{Hlavní článek| Chorvatská válka za nezávislost}} [[Soubor:Vukovar-watertower-after-war.jpg|right|thumb|[[Vukovar]]ská vodárenská věž je dodnes symbolem válečných útrap města]] V letech [[1991]] – [[1995]] probíhala tzv. [[Chorvatská válka za nezávislost]]. Sněm Republiky Chorvatsko [[25. červen|25. června]] [[1991]] vyhlásil nezávislost republiky na Jugoslávii.^{<ref>Sabor Republike Hrvatske. ''Ustavna odluka Sabora Republike Hrvatske o suverenosti i samostalnosti Republike Hrvatske'' [online]. c2009 [cit. 1991-08-18]. Chorvatsky. Dostupný z WWW: <http://www.sabor.hr/Default.aspx?art=15020>.</ref>} Zároveň sněm prohlásil Chorvatsko jako "stát Chorvatů", zareagovali na to Srbové žijící na území bývalé [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]] přáním setrvat v rámci Jugoslávie. S podporou jugoslávské armády Srbové tuto část Chorvatska během několika měsíců trvající války ovládli. K významným bitvám patří [[Bitva o Vukovar|dobytí Vukovaru]] (srbské vítězství) a obléhání [[Dubrovnik]]u (chorvatské vítězství). Na podzim [[1991]] se fronta stabilizovala, došlo k uzavření příměří, které měly kontrolovat jednotky OSN (nikdy nebylo 100% dodržováno) a [[Jugoslávská lidová armáda]] se pod mezinárodním diplomatickým tlakem stáhla. Krajinští Srbové vyhlásili nezávislou [[Republika Srbská krajina|republiku Srbská krajina]] s hlavním městem [[Knin]] a prezidentem dr. [[Milan Martić|Milanem Martićem]], loajální k srbsko-černohorské [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Chorvatské území obývané převážně etnickými Srby mělo rozlohu přes 17 000 km² a chorvatské vedení nechtělo dopustit vznik nově vyhlášené [[Republika Srbská krajina|republiky Srbská krajina]]. Během let [[1992]] - [[1994]] obě strany příměří porušovaly, Srbové ostřelovali chorvatská města a Chorvati zase podnikli několik menších ofenziv, dostali se i do [[Operace Medacká kapsa|střetu s kanadskými vojáky OSN]], došlo tedy pouze k částečnému uklidnění situace. Po selhání OSN <ref>"AP Report on U.S. Peace Strategy," Associated Press, 13 November 1995</ref> proběhla v srpnu 1995 za podpory letectva [[Severoatlantická aliance|NATO]] rozhodující chorvatská ofenzíva [[Operace Bouře|„Oluja“ (Bouře)]] a došlo k etnické čistce srbského obyvatelstva obývajícího toto území déle než tři století. V rukou Srbů se udržela po roce [[1995]] jen provincie Východní [[Slavonie]], která byla pod správou [[Organizace spojených národů|OSN]] až do roku [[1998]]. Vyhnání zhruba 200 tisíc Srbů se neobešlo bez jejich masového vraždění chorvatskými jednotkami^{<ref>http://www.euportal.cz/Articles/666-valecny-zlocinec-v-cele-kosova.aspx</ref>,<ref>"Croat Mob Attacks Nuns in Fleeing Convoy," Patrick Bishop, Electronic Telegraph, 11 August 1995. "Over 1,000 Serbs Missing in Krajina," Tanjug, 28 January 1997. </ref>}. === Válka v Bosně a Hercegovině === {{Hlavní článek| Válka v Bosně a Hercegovině}} [[Soubor:Sarajevo Grbavica.JPG|right|thumb|Sarajevské předměstí Grbavica]] Současně probíhala [[válka v Bosně a Hercegovině]] ([[1992]] – [[1995]]). Právě tato byla nejzuřivější a nejničivější. A to především kvůli tomu, že zde bylo obyvatelstvo národnostně velmi promíchané a tedy spory o jednotlivá území byly veliké. Po úvodní fázi konfliktu se spojili bosenští Chorvati a muslimové (Bosňáci) do federace, v jejímž čele stanul [[Alija Izetbegović]], zatímco srbským obyvatelstvem zde byla vyhlášena [[Republika srbská]]. Jejím prezidentem se stal [[Radovan Karadžić]]. Vzhledem k vysokohorskému povrchu většiny bosenského území měla válka charakter pozičních střetů a bojů o jednotlivé důležité výšiny a města. Klíčovým střetem se stala bitva o město [[Brčko (město)|Brčko]], ležící v průsmyku spojujícím západní oblasti Bosny se srbským územím na východě podél řeky [[Drina]]. Zde se Srbům podařilo prolomit protivníkovy linie a udržet koridor umožňující přísun zásob a posil z [[Jugoslávie]]. Během těchto střetů došlo na obou stranách k masovým vraždám, z nichž [[Srebrenický masakr|největší]] spáchali Srbové na muslimských civilistech a vojácích 28. divize, zajatých v enklávě [[Srebrenica]]. Oficiální čísla [[Srebrenický masakr|Srebrenického masakru]] hovoří o 8000 muslimských obětí^{<ref>http://www.srebrenica-report.com/politics.htm</ref>} Součástí občanské války se staly i boje mezi Chorvaty a [[Bosňáci|Bosňáky]], jejichž tichým mementem byl zničený most v [[Mostar]]u. Ačkoliv stále navenek trvalo "manželství z rozumu" mezi těmito dvěma etniky, probíhaly i zde navzájem urputné boje, doprovázené masakry, kterých se na bosenské straně účastnili i zahraniční [[mudžahedíni]]. V této jugoslávské občanské válce bojoval prakticky každý s každým. Po dobytí podstatné části území [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] Chorvaty se postavení bosenských Srbů zhoršilo a docházelo k jejich vyhánění. Muslimsko-chorvatská federace ovládla jihozápad země. Válku ukončila [[Daytonská smlouva|uzavření míru]] v roce [[1995]], sjednaná s představiteli Svazové republiky Jugoslávie. Rozdělení země bylo provedeno podle situace na frontě ke konci války, přičemž silně zvýhodněni byli Chorvati, kteří smlouvou získali ve svůj prospěch pohraniční úpravy na několika sporných místech. V zemi jsou dosud přítomné mezinárodní mírové síly [[Severoatlantická aliance|NATO]]. === Válka v Kosovu === {{Hlavní článek| Válka v Kosovu}} [[Soubor:800px-Bgd-agresija1.JPG|right|thumb|Budova v [[Bělehrad]]ě po bombardování [[NATO]]]] Posledním dějstvím války byla [[válka v Kosovu]] (od [[1999]]), [[konflikt]] mezi [[Srbové|Srby]] a [[Albánci]], jejichž vztahy se od počátku 90. let zhoršovaly. Když byla v roce 1995 podepsána Daytonská dohoda, která uznala Svazovou republiku Jugoslávii v jejich dosavadních hranicích, tedy včetně Kosova, došlo k vytváření ozbrojených skupin. V roce 1996 vznikla [[Kosovská osvobozenecká armáda]] (UCK), která zahájila teroristické akce. Roku [[1997]] vypukla v Kosovu občanská válka mezi UCK a jugoslávským státem. [[Bělehrad]] nejprve váhal s rozsáhlou ofenzívou proti povstalcům, ale když 23. března [[1998]] označil velvyslanec [[Spojené státy americké|USA]] pro [[Balkán]] Robert Gebard UCK jako „nepochybně teroristickou organizaci,“ prezident [[Slobodan Miloševič]] zahájil vojenské akce. V průběhu války docházelo k oboustrannému teroru na civilním obyvatelstvu i k oboustrannému vyhánění lidí z domovů. Podle posledních informací zahynulo v tomto období 2 až 2,5 tisíce Albánců. Britská parlamentní komise a OBSE zveřejnily šokující zprávu, že z oněch 2 tisíc zabitých, přičítaných na vrub Srbům, zavraždila 1500 osob [[Kosovská osvobozenecká armáda]], aby vyprovokovala srbskou armádu k odvetě.<ref>http://www.zmag.org/crisescurevts/germandocs.htm</ref> 24. června [[1998]] došlo k tajné schůzce zástupců USA a UCK v Juniku. V září zasedala [[Rada bezpečnosti OSN]] i vedení [[NATO]], které 13. října dalo Miloševičovi ultimátum, aby stáhl svá vojska z Kosova. Jakmile se jugoslávská armáda stáhla, UCK obsadila rozsáhlá území, na kterých začala provádět genocidu nealbánského obyvatelstva. Během prosince její útoky eskalovaly a tak v lednu [[1999]] zahájila jugoslávská armáda další ofenzívu. V únoru a březnu byla zahájena jednání mezi Srby a Albánci, která však skončila s ohledem na podmínky Rambouilletské smlouvy, podle níž se [[Kosovo]] mělo postupně osamostatnit, fiaskem. Od března do června 1999 se do války zapojila [[Severoatlantická aliance|NATO]] na straně kosovských Albánců. Území Srbska bylo více než 3 měsíce intenzivně bombardováno, přičemž došlo k rozsáhlému ničení infrastruktury a kulturního dědictví. Způsobené vojenské škody srbské armádě přitom byly minimální. Během války došlo k celé řadě neobjasněných omylů, jakým bylo například vybombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě americkým letectvem, při kterém zemřelo 5 čínských diplomatů. Konflikt mezi kosovsko-albánským [[UCK]] byl ukončen v červnu 1999 mezinárodní [[Okupace|okupací]] Kosova pod vedením OSN. Provincie však stále zůstala součástí srbského státu a nezávislost se albánským předákům navzdory intenzivní snaze zatím prosadit nepodařilo(Kosovo bylo uznáno v roce 2008). Poté v roce [[2000]] až [[2001]] se střety již v mnohem menší míře přesunuly do sousední [[Makedonie]], kde byly ukončeny po dosažení politických ústupků. == Následky == [[Soubor:Evstafiev-sarajevo-building-burns.jpg|right|thumb|Zapálená vládní budova v [[Sarajevo|Sarajevu]]]] Po ukončení bojů byly velké části bývalé [[Jugoslávie]] těžce poškozeny. Následky etnických čistek pocítila nejvíce [[Bosna a Hercegovina]], území bývalé [[Republika Srbská Krajina|Srbské Krajiny]] a [[Kosovo]]. Tato území se nevzpamatovala dodnes. Přestože se vlády nových států snaží již mnoho let o obnovu těchto oblastí vlastními silami, to mnohdy nestačí a tak jim pomáhají i bohatší, západní státy. Po válce také vzrostla vlna [[nacionalismus|nacionalismu]] a [[náboženství|náboženského]] uvědomění (hlavně v Bosně a Hercegovině a Kosovu). Jejímž důsledkem je i nedávné jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova. === Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii === Před [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|mezinárodním trestním tribunálem]] byli z válečných zločinů obviněni tito vůdci: * [[Slobodan Milošević]] - [[Srbsko|Srbský]] a [[Jugoslávie|jugoslávský]] prezident. * Generál [[Ante Gotovina]] - [[Chorvatsko|chorvatský]] generál stíhaný za vyhnání Srbů ze [[Republika Srbská Krajina|Srbské Krajiny]]. * [[Radovan Karadžić]] - vůdce bosenských Srbů v době války * [[Ratko Mladić]] - generál Armády republiky Srbské obviněn z organizace [[Srebrenický masakr|Srebrenického masakru]] * [[Ramush Haradinaj]] - bývalý velitel kosovské [[UCK]] a bývalý kosovský [[premiér]] * [[Naser Orić]] — bývalý bosenský důstojník, který velel bosenským vojskům v oblasti [[Srebrenica|Srebrenice]] == Související články == * [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] * [[Dějiny Chorvatska]] * [[Dějiny Bosny a Hercegoviny]] * [[Dějiny Srbska]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.historyguy.com/balkan_war_third.htm Třetí balkánská válka] * [http://www.sweb.cz/semperor/web/zaluji.htm Žaluji - pohled na jugoslávskou občanskou válkou za srbské strany] {{Commonscat|Yugoslav wars}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]] [[Kategorie:Občanská válka v Jugoslávii]] [[Kategorie:Občanské války|Jugoslávie]] [[Kategorie:Války Srbska]]

Návrat na stránku „Válka v Jugoslávii“.