Javorník (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Javorník | status = město | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] | okres = Jeseník | ob.roz.půs = [[Jeseník]] | pov.ob = Javorník | země = [[České Slezsko|Slezsko]] | výměra = 77,43 | obyvatelé = 2990 | obyv.datum = 19.&nbsp;2.&nbsp;2010 | zem.šíř = 50°23’27’’ | zem.dél = 17°00’17’’ | PSČ = 790&nbsp;70 | početzsj = 9 | početč = 5 | početk = 7 | adresa = nám.&nbsp;Svobody&nbsp;134<br />Javorník<br />790&nbsp;70 Javorník u Jeseníku | web = www.mestojavornik.cz | úř.web = | email = podatelna@mujavornik.cz | starosta = Jiří Jura | foto = Soubor:Jánský_vrch.jpg | popisek.foto = Zámek Jánský Vrch | znak = File:Javornik CoA.png | vlajka = File:Javornik flag.png | mapa = Image:Location of Czech city Javornik.png | NUTS5 = CZ0711 536148 | NUTS4 = CZ0711 | NUTS3 = CZ071 | nad.výš = 295 }}'''Javorník''' (německy ''Jauernig'') je [[město]] ležící v [[České Slezsko|Českém Slezsku]] na severovýchodním úpatí [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]], 22&nbsp;km sz. od [[Jeseník]]u. Z města vede lokální [[Železnice|železniční trať]] do [[Lipová-lázně|Lipové-lázní]], kde se napojuje na trať spojující Jeseník se [[Zábřeh]]em (resp. [[Šumperk]]em). Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. * Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''2&nbsp;768''' obyvatel. == Poloha == Město Javorník sousedí na severu a jihu s [[Polsko|Polskem]] ([[gmina|gminy]] [[Packów]], [[Lądek-Zdrój]] a [[Stronie Śląskie]]), na západě s obcí [[Bílá Voda (okres Jeseník)|Bílá Voda]] a na východě s obcemi [[Uhelná]] a [[Bernartice (okres Jeseník)|Bernartice]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdáleno 23 km a od krajského města [[Olomouc]] 90,5 km. Geomorfologicky patří Javorník k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]], na rozhraní oblasti [[Jesenická oblast|jesenické (východosudetské)]] (geomorfologický celek [[Rychlebské hory]], podcelek [[Travenská hornatina]]) a oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologický celek [[Vidnavská nížina]]). Nejvyšším vrcholem značně hornaté západní části území města je pohraniční [[Borůvková hora]] (899 m n. m.) s rozhlednou, dále např. ''Bílá skála'' (864 m n. m.), ''Kraví hora'' (806 m n. m.), ''Travná'' (712 m n. m.), ''Koníček'' (850 m n. m.), ''Černý vrch'' (826 m n. m.). Území Javorníku patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Protéká jím řada souběžných, severovýchodně směřujících menších toků pramenících v [[Rychlebské hory|Rychlebských horách]]. Na území Javorníku pramení potoky ''Bílá voda'' a ''Kamenička'', pokračující obcí [[Bílá Voda (okres Jeseník)|Bílá Voda]], dále to jsou od západu ''Panský potok'' severně od [[Horní Hoštice|Horních Hoštic]], ''Hoštický potok'' jižně od Horních Hoštic, ''Bílý potok'' přes [[Bílý Potok (Javorník)|stejnojmennou osadu]], ''Hraniční potok'' na hranici katastru Bílého Potoka a Javorníku, ''Javornický potok'' protékající [[Travná (Javorník)|Travnou]] a Javorníkem a přijímající zprava ''Obecní potok'' protékající [[Zálesí (Javorník)|Zálesím]], a nakonec ''Račí potok'' protékající na východ od Javorníku [[Račí údolí|Račím údolím]]. U osady [[Bílý Potok|Kohout]] se nachází stejnojmenný rybník, na sever od Javorníka zavlažovací nádrž. Území města pokrývá z téměř 33 % zemědělská půda (24 % orná půda, 7,5 % louky a pastviny) a z více než 61 % les. == Historie == === Středověk === Javorník se připomíná poprvé kolem roku 1290 v rejstřících desátků vratislavského biskupa pod jménem ''Jawirnik''. Tehdy se jednalo o ves s 40 lány, zákupním fojtstvím a kostelem. Roku 1307 se poprvé připomíná rovněž [[Jánský Vrch (zámek)|hrad Javorník]], kde byl kastelánem Richolf. Javorník byl v té době právně zčásti a prakticky zcela v rukách [[Svídnice (Polsko)|svídnických]] vévodů. Roku 1345 došlo mezi biskupem [[Přeclav z Pohořelé|Přeclavem z Pohořelé]] a knížetem Boleslavem (Bolkem) II. Svídnickým ke smlouvě o hrad Javorník s okolím, kdy kníže přenechal svůj díl biskupovi a za to měl celý Javorník doživotně užívat. Po Bolkově smrti (1368) se však panství za pomoci javornického kastelána Matyáše Trenze zmocnil vévodův vzdálený příbuzný kníže Jindřich Falkenberský (Nemodlínský) a spor musel řešit poznaňský biskup jako rozhodce. Roku 1371 se již Javorník připomíná v majetku biskupa Přeclava, ale k definitivnímu urovnání sporu došlo až po jeho smrti (1376) za jeho nástupce (a Jindřichova příbuzného) Václava knížete lehnického. Nejpozději od té doby byl Javorník významným bodem biskupova [[Nisské knížectví|Nisského knížectví]]. V 14. století bylo pod hradem založeno městské osídlení a Javorník je několikrát uváděn jako město. Od počátku 15. století však byl znovu označován jen jako ves nebo případně městečko. Patrně v roce 1428 byl hrad dobyt husitskými vojsky a od nich byl v roce 1432 vykoupen za 10 000 [[groš]]ů zpět. Biskup hrad neobnovil, naopak nechal jeho opevnění zbourat, aby se nemohl stát opěrným bodem nepřátel, a okolní panství pak biskupové zastavovali. V roce 1342 se uvádí zdejší fojtství, ke kterému patřily dva dvory. Nedosáhlo však nikdy takového významu jako v jiných obcích na Jesenicku a roku 1661 je vykoupilo samotné město Javorník. === 16. až 18. století === Pozdně gotickou rekonstrukci hradu i obnovu panství zahájil vratislavský biskup Jan IV. Roth (1482–1506) a pokračoval v ní jeho nástupce Jan V. Thurzo (1506–1520). V té době byl hrad přejmenován - ke cti patrona vratislavské diecéze sv. Jana Křtitele - na [[Jánský Vrch (zámek)|Jánský Vrch]] (Johannesberg); toto jméno se občas užívalo i pro městečko Javorník. V okolí se začalo těžit stříbro a železná ruda a roku 1549 byl Javorník povýšen na (horní) město. Tehdy je poprvé doložena i škola a roku 1579 též poprvé [[arcikněžství]] (nižší organizační jednotka biskupství, odpovídající [[vikariát]]u v Čechách a [[děkanát]]u na Moravě. Po požáru roku 1576, který město zcela zničil, a po pozdějším plenění za třicetileté války, jakož i morové ráně, jíž podlehlo 532 obyvatel Javorníka, byl jeho status města opět zpochybněn a musel být roku 1638 obnoven. Městem se přitom stala jen část Javorníku; severní část zůstala vsí a rovněž hrad Jánský Vrch se sousedními domy byl samostatnou právní jednotkou s vlastními privilegiemi. Čarodějnické procesy, hojné v okolí v druhé polovině 17. století, se Javorníku naštěstí vyhnuly. Výrazem obnovy města se stala i stavba nového kostela Nejsvětější Trojice, dokončená roku 1725, a současně též fary (farnost sem byla přenesena roku 1715 od starobylého kostela sv. Kříže v Javorníku Vsi), radnice a školy. Největší rozvoj města nastal paradoxně po roce 1742, kdy se Javorník v důsledku dělení Slezska ocitl v rakousko-pruském pohraničí. Roku 1755 bylo na Jánský Vrch opět přeneseno arcikněžství ze [[Skorošice|Skorošic]] (zůstalo zde do roku [[1947]]). Javorník se od roku 1767 stal sídlem biskupské politické (zemská vláda) i majetkové správy pro rakouskou část [[Nisské knížectví|Nisského knížectví]]. Zejména zde však v letech 1757-1763 a 1766-1797 pobýval vratislavský kníže-biskup hrabě [[Philipp Gotthard von Schaffgotsch]], který ve [[války o rakouské dědictví|válkách o rakouské dědictví]] podporoval [[Marie Terezie|Marii Terezii]] a nemohl poté v pruské části své [[diecéze]] působit. Tento poněkud světácký a uměnímilovný biskup vytvořil v Javorníku významné kulturní a zejména hudební centrum. 29 let svého života (1770–1789) zde strávil významný hudební skladatel [[Karl Ditters von Dittersdorf]]. Biskup Schaffgotsch rovněž provedl přestavbu hradu na barokní zámek, který pak byl oblíbenou rezidencí vratislavských biskupů a arcibiskupů až do roku [[1945]]. Na přelomu 18. a 19. století byl Javorník největším a nejvýznamnějším sídlem na [[Okres Jeseník|Jesenicku]] s rozvinutou zejména textilní výrobou. Díky několika manufakturám (první J. Ch. Oehla od roku 1760/68, pak též manufaktury L. a J. Kasparů a J. Ch. Schrotta) byl Javorník zejména střediskem výroby hrubého vlněného sukna - harasu. === 19.-20. století === "Zlatý věk" Javorníka byl ukončen požárem roku 1825, který zničil značnou část města včetně radnice a kostela, ale také většiny průmyslových závodů. Textilní průmysl se tu neobnovil (ani po připojení na železnici roku 1897) a hlavním hospodářským odvětvím bylo lesnictví a nepříliš výnosná těžba [[stříbro|stříbra]], [[arsen]]u (1855-1869 v Račím údolí) a [[železná ruda|železné rudy]]. Významnými podniky města se staly vápenka (1833) a bělidlo (1835) J. Meigsnera. Zámek [[Jánský Vrch (zámek)|Jánský Vrch]] zůstal kulturním centrem, které navštěvoval např. básník [[Josef von Eichendorff]]. Roku 1859 byl v Javorníku založen klášter kongregace [[Chudé školské sestry naší Paní|Chudých školských sester naší Paní]], jejichž mateřinec se nacházel ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Ty zde provozovaly mateřskou školu a dívčí obecnou školu, roku [[1917]] sem byla přesunuta i dívčí měšťanská škola z [[Bílá Voda|Bílé Vody]]. Školy však mohly provozovat jen do roku [[1939]], po dobu války zde byla jen mateřská škola, poté zde byly ubytovány německé ženy s dětmi čekající na odsun, působil zde letní tábor pro děti z Ostravy a od roku [[1947]] dva dětské domovy - chlapecký a dívčí. Od roku [[1950]] zde byly nejprve nuceně internovány řeholnice z jiných míst, nakonec byl v klášteře roku [[1956]] zřízen domov důchodců, odkud se zbylé sestry roku [[1974]] odstěhovaly do Bílé Vody. V javornické nemocnici působily v letech 1883–[[1947]] [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|boromejky]]. S připojením Javorníka k Československu roku [[1918]] většina obyvatel nesouhlasila. Napětí v prvním roce republiky vyvolaly konflikty s 14. střeleckým plukem, při nichž byli zastřeleni dva mistní občané. Rovněž již před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] zde operoval [[Freikorps]] a ovládl zdejší území ještě před oficiálním předáním Německu. Za války existovaly Javorníku i v okolí zajatecké pracovní tábory. Od roku [[1945]] zdejší pracovní tábor posloužil k internaci německých mužů před odsunem (ženy byly internovány v zámku). V témže roce na zámku zemřel poslední kníže-arcibiskup vratislavský, kardinál [[Adolf Bertram]]. Velká část majetku vratislavského arcibiskupství (k Jánskému Vrchu patřilo 33 795 ha zemědělské půdy) byla zabrána již za pozemkové reformy v letech [[1925]]–[[1927]]. Roku [[1948]] byl zabrán i zbytek majetku a v Javorníku vznikl velký státní statek. Plný přechod biskupského majetku - včetně zámku Jánský Vrch - na stát se však mohl uskutečnit až po majetkovém vyrovnání české a polské katolické církve roku [[1984]]. Drobné průmyslové závody po roce [[1948]] zanikly a těžba uranu na přelomu 50. a 60 let přinesla jen dočasný efekt. Vedle zemědělství zde existovala jen výroba plyšových hraček a kovového nábytku, hospodářskou stagnaci nezastavilo ani zřízení pobočky MEZ Postřelmov koncem 80. let (která ostatně po roce [[1989]] brzy přestala vyrábět). Okolí zámku [[Jánský Vrch (zámek)|Jánský Vrch]] bylo již od roku [[1979]] památkovým ochranným pásmem, stejně jako okolí kostela sv. Kříze ve Vsi Javovníku. Od roku [[1992]] je centrum Javorníku městskou památkovou zónou a samotný zámek je od roku [[2001]] [[národní kulturní památka|národní kulturní památkou]]. Javorník je členem a sídlem [[Mikroregion Javornicko|Mikroregionu Javornicko]], svazku obcí vzniklého v roce [[2001]].<ref>http://www.javornicko.cz/</ref> Město je také od roku [[1993]] členem [[Sdružení měst a obcí Jesenicka]] (SMOJ), které tvoří obce [[okres Jeseník|okresu Jeseník]]<ref>http://www.smoj.cz/</ref>, a od roku [[1997]] členem [[Euroregion Praděd|Euroregionu Praděd]]<ref>http://www.europraded.cz/</ref>. '''Ves Javorník''' měla dlouho oddělenou historii. V roce 1850, při zavedení obecního zřízení, byla dokonce připojena jako osada nikoli ke Městu Javorník, ale k [[Bílý Potok (Javorník)|Bílému Potoku]]. Až roku 1869 byla spojena s Městem Javorník do města s názvem ''Javorník'', obě části ale byly až do definitivního sloučení roku [[1976]] považovány za samostatné osady. Skupina chalup v údolí Javornického potoka nad městem se nazývá '''Podměstí''' (něm. ''Stadtgrund'') a roku 1930 se v ní nacházelo 13 domů s 62 obyvateli, roku [[2001]] 3 domy a 6 obyvatel. Skupina chalup o něco na západ v údolí Račího potoka (Račí údolí) se nazývala '''Rakovec''' (něm. ''Krebsgrund'') a roku 1930 se v ní nacházelo 8 domů s 24 obyvateli. === Správní vývoj<ref>Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003</ref> === 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Nisské knížectví]], (část ''Bílého Potoka'', ''Javorník'', ''Zálesí'':) panství Jánský Vrch, (část ''Bílého Potoka'':) statek Hamberk, (''Horní Hoštice'':) statek města Pačkova, (''Travná'':) statek Krutvald * od [[1. leden|1. ledna]] 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník * od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Javorník * od roku 1868 do [[30. listopad]]u [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník * od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] do [[31. leden|31. ledna]] [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Javorník : kromě: ([[20. listopad]]) [[1938]]-[[1945]] říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau ** od [[31. květen|31. května]] [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] do [[30. červen|30. června]] [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]], * od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1995]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]], * od [[1. leden|1. ledna]] [[1996]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Jeseník]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] === Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975</ref> === ''Celé město Javorník'' {|class="wikitable" ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 5816 || 5975 || 5770 || 5336 || 5102 || 5099 || 5127<ref group="p ">z toho: 143 Čechoslováků, 4792 Němců, 6 Poláků; 5035 řím. kat., 49 evang., 6 čsl., 8 izrael., 16 bez vyzn.</ref> || 2651 || 3240 || 3086 || 2498 || 3018 || 2947<ref group="p ">z toho: 2541 Čechů, Moravanů a Slezanů, 150 Slováků, 70 Němců, 15 Poláků; 878 řím. kat., 10 čsl. hus., 68 evang., 10 pravosl., 1578 bez vyzn.</ref> |} <references group="p " /> Ve městě Javorník je evidováno 829 adres : 754 [[označování domů|čísla popisná]] (trvalé objekty) a 75 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty). <ref name="Domy"> Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k&nbsp;[[12. leden|12. lednu]]&nbsp;[[2010]]</ref> Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 683 domů, z toho 575 trvale obydlených. ''Samotný Javorník (Město a Ves)'' {|class="wikitable" ! Rok !! 1836 !! 1850 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 3071 || 3156<ref group="p ">z toho: Město Javorník: 2121, Ves Javorník: 1035</ref> || 3174 || 3362<ref group="p ">z toho: Město Javorník: 2292, Ves Javorník: 1070</ref> || 3349 || 3095 || 2968 || 3010<ref group="p ">z toho: 17 Čechoslováků, 2829 Němců</ref><ref group="p ">z toho: Město Javorník: 2027, Ves Javorník: 983</ref> || 3067<ref group="p ">z toho: 111 Čechoslováků, 2994 Němců; 2994 řím. kat., 33 evang., 8 izrael., 13 bez vyzn.</ref><ref group="p ">z toho: Město Javorník 1928 (Město Javorník 1447, Podměstí 62, Janský Vrch 395, Rakovec 24), Ves Javorník: 1139</ref> || 2941 || 1678 || 1803<ref group="p ">z toho: Město Javorník: 1022, Ves Javorník: 781</ref> || 2360 || 2441<ref group="p ">z toho: Město Javorník: 1325, Ves Javorník: 1116</ref> || 2483 || 2593<ref group="p ">z toho: Město Javorník: 1780, Ves Javorník: 817</ref> || 2479 |} <references group="p " /> V Javorníku (Městě a Vsi) je evidováno 572 adres : 567 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 5 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).<ref name="Domy"> Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k&nbsp;[[12. leden|12. lednu]]&nbsp;[[2010]]</ref> Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 481 domů, z toho 452 trvale obydlených. === Církevní správa === Z hlediska [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické]] církevní správy spadají jednotlivé části města Javorníku do správy pěti farností: * Javorník samotný (město i ves) k [[farnost Javorník ve Slezsku|farnosti Javorník ve Slezsku]], * Bílý Potok k [[farnost Bílý Potok|farnosti Bílý Potok]], * Horní Hoštice k [[farnost Bílá Voda|farnosti Bílá Voda]], * Travná k [[farnost Travná|farnosti Travná]], * Zálesí k [[farnost Zálesí|farnosti Zálesí]]. Obsazena je však nyní pouze farnost Javorník ve Slezsku. Travná a Zálesí jsou [[administrátor excurrendo|administrovány excurrendo]] z Javorníka (záleský farní kostel již neexistuje) a Bílý Potok z Bílé Vody. Všechny čtyři farnosti patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Boháč | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999 | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství s.r.o. | místo = Kostelní Vydří | rok = 1999 | isbn = 80-7192-405-9 | kapitola = | strany = | jazyk = }}</ref> V Javorníku sídlí farní sbor [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]] s názvem "Javorník u Jeseníku", založený roku [[1950]] (kazatelská stanice již 1948/49).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Nešpor | jméno = Zdeněk R. | odkaz na autora = | titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska | vydavatel = Kalich | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-7017-129-9 | kapitola = | strany = 204-205 | jazyk = }}</ref> V letech 1933-45 zde sídlila kazatelská stanice německé luterské církve.<ref>Nešpor (2009), s. 207</ref> Věřící [[Československá církev husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde je sídlo farnosti i pro [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné]] věřící. == Členění obce == === Části obce === * [[Bílý Potok (Javorník)|Bílý Potok]] * [[Horní Hoštice]] * Javorník * [[Travná (Javorník)|Travná]] * [[Zálesí (Javorník)|Zálesí]] === Základní sídelní jednotky === * Bílý Potok * Horní Hoštice * Hundorf * Kohout * Město Javorník * Podměstí * Travná * Ves Javorník * Zálesí === Katastrální území === * Bílý Potok (1201,24 ha) * Horní Hoštice (1876,87 ha) * Hundorf (300,32 ha) * Javorník-město (877,43 ha) * Javorník-ves (908,90 ha) * Travná u Javorníka (650,43 ha) * Zálesí u Javorníka (1928,42 ha) == Název == * Česky ''Bílý Potok'', německy ''Weißbach'', polsky ''Biały Potok''. ** Česky ''Kohout'' (1921-194? ''Hamberk''), německy ''Hahnberg''. * Česky ''Horní Hoštice'' (1869 ''Horne Hoštice''), německy ''Obergostitz'' (1890 ''Ober Gostitz''), polsky ''Gościce Górne''. * Česky ''Hundorf'', německy ''Hundorf''. * Česky ''Javorník'', německy ''Jauernig'', polsky ''Jawornik''. * Česky ''Město Javorník'' (1869 ''Javorník obec'', 1880 ''Javorník (město)''), německy ''Jauernig Stadt'', polsky ''Miasto Jawornik''. * Česky ''Travná'' (1880 ''Krautenvald'', 1921-194? ''Krutvald''), německy ''Krautenwalde''. * Česky ''Ves Javorník'' (1869 ''Javorník Ves'', 1880 ''Javorník (ves)''), německy ''Jauernig Dorf'', polsky ''Wieś Jawornik''. * Česky ''Zálesí'' (1869-194? ''Waldek''), německy ''Waldek'' (1900 ''Waldeck''), polsky ''Zalesie''. == Doprava == Javorník je napojen na regionální železniční trať č. 295 ([[železniční trať Lipová Lázně - Javorník ve Slezsku]]). Je zde konečná stanice této trati s názvem „Javorník ve Slezsku“. Městem procházejí: * [[silnice I/60|silnice I. třídy číslo 60]] z [[Jeseník]]u, [[Žulová|Žulové]] a [[Uhelná|Uhelné]] směrem na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského [[Paczków|Pačkova]], * [[silnice II/457|silnice II. třídy číslo 457]] z [[Osoblaha|Osoblahy]], [[Janov (okres Bruntál)|Janova]], [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]], [[Vidnava|Vidnavy]] a [[Bernartice (okres Jeseník)|Bernartic]] směrem přes místní část [[Travná]] na státní hranici, odkud pokračuje do polského města [[Lądek Zdrój]], * několik silnic III. třídy, např. silnice do [[Bílá Voda|Bílé Vody]], odbočka ze silnice II/457 do [[Zálesí (Javorník)|Zálesí]]. == Zajímavosti == * [[Jánský Vrch (zámek)|zámek Jánský Vrch]] * římskokatolický farní [[kostel Nejsvětější Trojice (Javorník)|kostel Nejsvětější Trojice]], postavený v barokním slohu v letech 1715-1725 v Městě Javorníku * římskokatolický filiální (do r. 1715 farní, pak hřbitovní) kostel sv. Kříže (a sv. Heleny) z doby okolo roku 1260 ve Vsi Javorníku * Dittersův dům (nyní základní umělecká škola) * městské muzeum * radnice z roku [[1935]] * kaple sv. Antonína Padovského z r. 1896 v Městském lese * Račí údolí (dříve též ''Rakovec'', něm. ''Krebsgrund''), asi 7 km dlouhé hluboké údolí podél Račího potoka * zřícenina hradu [[Rychleby (zřicenina)|Rychleby]] (něm. ''Reichenstein'', avšak skutečné původní jméno není známo), patrně z přelomu 13./14. století, zanikl zřejmě v 2. polovině 15. století * zřícenina '''Pustý zámek''' (něm. ''Wüste Schloß'', původní jméno není známo), zanikl současně s Rychlebami * [[Rychlebské hory]] * Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu, pořádaný každoročně v září == Školství == Ve městě se nacházejí dvě mateřské školy (na ulicích Polská a Míru), základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník)<ref>http://www.zsjavornik.cz/</ref> a základní umělecká škola<ref>[http://www.mestojavornik.cz/index.php?page=organizace-mesta&navstevnik=obcan Školy v Javorníku na stránkách města]</ref>. == Reference == <references /> == Literatura == {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. díl | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1996 | isbn = 80-85983-13-3 | kapitola = | strany = 598-603 | jazyk = }} {{Citace monografie | příjmení = Kouřil | jméno = Pavel | příjmení2 = Prix | jméno2 = Dalibor | příjmení3 = Wihoda | jméno3 = Martin | odkaz na autora = | titul = Hrady Českého Slezska | vydavatel = | místo = Brno-Opava | rok = 2000 | isbn = | kapitola = | strany = 289-290 | jazyk = }} {{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = | titul = Historický místopis země Moravskoslezské (reprint) | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | isbn = | kapitola = | strany = 861-862 | jazyk = }} {{Citace monografie | příjmení = Zuber | jméno = Rudolf | odkaz na autora = | titul = Jesenicko v období feudalismu do roku 1848 | vydavatel = Profil | místo = Ostrava | rok = 1966 | isbn = | kapitola = | strany = 279–298 | jazyk = }} {{Citace monografie | příjmení = Meltzer | jméno = Miloš | příjmení2 = Schulz | jméno2 = Jindřich | odkaz na autora = | titul = Vlastivěda šumperského okresu | vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum Šumperk, Okresní úřad Šumperk | místo = Šumperk | rok = 1993 | isbn = 80-85083-02-7 | kapitola = | strany = 278-283 | jazyk = }} == Externí odkazy == * [http://www.mestojavornik.cz/ Oficiální stránky města] * [http://www.rychleby-jeseniky.cz/ Stránka o Rychlebských horách] {{Commonscat|Javorník (Jeseník District)}}{{Město Javorník (okres Jeseník)}}{{Okres Jeseník}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Javorník (okres Jeseník)| ]] [[Kategorie:Města v Českém Slezsku]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Obce v okrese Jeseník]]

Návrat na stránku „Javorník (okres Jeseník)“.