Zámek v Třebíči

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Overview of Basilica of Saint Procopius in Třebíč, Czech Republic.jpg|thumb|Celkový pohled na areál zámku.]] '''Zámek v Třebíči''', původně '''benediktinský klášter v Třebíči''' je [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]]<ref>Společně s bazilikou svatého Prokopa ho národní kulturní památkou prohlásila vláda nařízením vlády č. [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=337%2F2002&number2=&name=&text= 337/2002 Sb.].</ref> v [[Třebíč]]i-[[Podklášteří]]. Vznikl přestavbou původního [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a v průběhu 16. století. Byl sídlem majitelů třebíčského panství. Obnova počatá v roce [[1957]] upravila podstatnou část zámku pro potřeby Západomoravského [[muzeum|muzea]] (a [[archiv]]u), od roku [[2003]] [[Muzeum Vysočiny Třebíč|Muzea Vysočiny Třebíč]]. == Umístění == Zámek v Třebíči se vypíná ve středu Třebíče, na levém břehu [[řeka|řeky]] [[Jihlava (přítok Dyje)|Jihlavy]]. Od řeky ho dělí podzámecká [[údolní niva|niva]], široká asi 50 metrů a dlouhá přes 300 metrů, ve východní části zastavěná. Hlavní vchod i vjezd je z ulice 9. května. Do areálu zámku se však lze dostat též od jihu z podzámecké nivy, od západu parkem z ulice U Obůrky a od bývalého hospodářského dvora ulicí Nad Zámkem. == Historie == [[Soubor:Tr-castle001.png|300px|thumb|right|Předpokládaná podoba kláštera kolem roku 1450<br /> 1: Rajský dvůr;<br />2: Bývalá severní brána;<br />3: Jihovýchodní brána ;<br /> {| | style="background:#534fe2; width:30px;" | | - opevnění |- | style="background:#008000; width:30px;" | | - obytné prostory |- | style="background:#c71712; width:30px;" | | - hospodářské budovy |- | style="background:#666666; width:30px;" | | - Bazilika sv. Prokopa, dříve Nanebevzetí P. Marie |} ]] === Počátky kláštera === Třebíčský benediktinský klášter založili roku 1101 Litold Znojemský a [[Oldřich Brněnský]]. Stalo se tak v místě, kde se pravděpodobně stýkaly hranice údělů moravského a znojemského; hranice měla vytvářet řeka Jihlava. V tomto jejich společném podniknutí lze spatřovat jednak politický akt (jednota rodu Přemyslovců), jednak si tím budovali památník své knížecí moci<ref>Bartušek, l. c., 9.</ref>. Klášter zřízený u křižovatky dvou starých obchodních cest – [[rajhrad]]sko-[[chýnov]]ské (později [[brno|brněnsko]]-[[Jižní Čechy|jihočeskou]]) a cesty vedoucí z [[Rakousko|Rakous]], jižní [[Morava|Moravy]] přes Třebíč dál na [[Kamenice (okres Jihlava)|Kamenici]] a [[Polná|Polnou]] a do [[Čechy|Čech]], na [[Libice nad Cidlinou|Libici]] a [[Chrudim]]sko – plnil i funkci strážní a obrannou. Klášter vznikl v blízkosti staršího opevněného knížecího dvorce ([[týn]]a), snad [[Slavníkovci|slavníkovského]]. Původní klášter z 12. století se nedochoval a ani není známo je přesné místo<ref>Joura, J., l. c., 113.</ref>. Začátkem 13. století započala výstavba klášterních budov v dnešním místě. Tou dobou vznikla trojkřídlá budova kláštera společně s [[bazilika svatého Prokopa|kostelem]] vytvářející [[kvadratura|kvadraturu]]. Tato stavba je dnes dochována jen zdivem ve [[sklep]]ích a v přízemí budov zámku, zejména v západním a východním traktu. Klášter byl v 13. a 14. století střediskem vzdělanosti v kraji. Svou činnost zde pravděpodobně vyvíjela benediktinská klášterní škola, která laikům dávala základy [[gramatika|gramatiky]], [[logika|logiky]], [[rétorika|rétoriky]], [[aritmetika|aritmetiky]], [[geometrie]], [[astrologie]] a [[hudba|hudby]]<ref>Bartušek, l. c., 42. Soudí, že absolventem této klášterní školy mohl být např. Zdeněk z Třebíče, královský úředník, tvůrce formulářové sbírky královských listin, nebo magistři na Karlově univerzitě Šimon z Třebíče (1389) a Štěpán z Třebíče (1394).</ref>. Činností kláštera vznikaly ručně psané a malířsky zdobené [[liturgie|liturgické]] a jiné [[kniha|knihy]]<ref>Bartušek, l. c., 42. Dokladem může být např. [[žaltář]] uložený ve [[Stockholm]]u.</ref>. Hospodářsky byl klášter zajištěn množstvím obcí v blízkém i vzdálenějším okolí (klášterní [[statek|statky]]). Hospodářské postavení kláštera se zhoršovalo od konce 14. století, husitské [[válka|války]] tento stav ještě prohloubily. Během nich [[táborité]] a [[sirotčí svaz|sirotci]] klášter obsadili a drželi v letech 1421–1426. === Dobytí a zničení kláštera === Významnou postavou dějin kláštera je [[opat]] Trojan. Za něho – v polovině 15. století – byl klášter dobudován jako mohutná [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Klášter byl opevněn pásem [[hradba|hradeb]], [[bašta]]mi a [[věž]]emi. Jedna věž stála na jihovýchodním nároží jihozápadního traktu<ref>Bartušek, l. c., 44. Při obnově zámku v letech [[1957]]–[[1961]] byly v uvedeném místě objeveny základy pozdně gotického věžovitého stavení z lomového zdiva s malými špaletovými okénky, uvnitř s prostorou s obloženými výklenky. Nalezeny byly i doklady o zřícení krovu. Podle dalších historických dokladů (svolení krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislav]] se stržením věže z března 1502) došlo k jejímu silnému poškození právě v roce 1468 při obléhání kláštera vojsky krále Matyáše Korvína. Třebíčský kronikář o ní napsal, že „velmi jest za časů obležení kláštera děly zbita a skažena a že téměř na pádu stojí“.</ref>, další hranolová věž byla postavena v severním vstupním traktu. Další věž, která byla původně vstupní, stála na východě. Věž má i západní křídlo severního vstupního traktu; tato věž je též pozdně gotická. Ve své vrcholné pevnostní podobě měl klášter opevněné předpolí v místě hospodářského dvora, opevněné [[předhradí (hrad)|předhradí]] se dotýkalo u podklášterského [[most]]u řeky. Soustavu opevnění doplňovaly menší [[tvrz]]e, z nichž jedna stála na západ od kláštera. Klášter byl svědkem dobytí města Třebíče [[Uhersko|uherskými]] vojsky [[14. květen|14. května]] 1468 i útočištěm množství uprchlíků i obránců. Další týdny se v něm bránila část českého vojska pod vedením [[Viktorín z Poděbrad|Viktorina]], syna Jiřího z Poděbrad, a vojevůdce [[Václav Vlček (kondotiér)|Václava Vlčka]]. Viktorinovi se z obležení podařilo uprchnout a probít [[6. červen|6. června]] 1468 přes [[Hrádek (Třebíč)|Hrádek]] k táboru svého bratra Jindřicha. Vlček a zbytek obránců klášter vyklidili o devět dní později, [[15. červen|15. června]]<ref>Dvorský, l. c., 76.</ref>. Klášter byl silně poškozen, kostel vypálen. === Klášter ve světských rukou === [[Soubor:Tr-castle.jpg|thumb|Nové, barokní západní průčelí baziliky a hlavní vstup do zámku]] [[Soubor:Former gate of Třebíč Monastery in Třebíč, Czech Republic.jpg|thumb|Bývalá severní brána]] Klášter, který až do roku 1472 neměl opata, a klášterní zboží dal Matyáš Korvín pánům ze [[Šternberk]]a jako náhradu za škody, které utrpěli v jeho službách. Ti na klášteře seděli ještě v roce 1479<ref>Joura, L., l. c., 51. Ještě roku 1479 datuje Petr ze Šternberka své dopisy v Třebíči.</ref>, tedy v době, kdy se už město Třebíč obnovovalo. [[10. září]] 1486 se o osudu třebíčského kláštera ujednal oba králové: Matyáš Korvín a Vladislav Jagellonský. Klášter měl být vrácen do [[status quo ante|statu quo ante]]. O čtyři roky později král Vladislav v [[Trnava|Trnavě]] udělil panu [[Vilém z Pernštejna|Vilému z Pernštejna]] plnou moc k vyplacení [[zástava (finance)|zástavních]] věřitelů třebíčských statků; klášterní statky tak přešly do světských rukou<ref>Joura, L., l. c., 83. Vladislavovo počínání Joura glosuje: „I když připustíme jiné a dosti závažné příčiny a okolnosti, přece nelze přejíti tento důležitý fakt, jak se hledí ke sklonku patnáctého věku za vlády katolického panovníka na mnišský stav. Zastavení kláštera ve světské ruce mluví sdostatek o kleslém vědomí svrchovanosti církevní a nevážnosti a neúctě, v níž po válkách husitských upadly řehole.“</ref>. Vilém z Pernštejna zastavené statky vykoupil a klášter začal značnými náklady, které si nechával králem uznat (a tedy i zapsat), opravoval. Poslední mnichy z kláštera vyhnal roku 1525 Arkleb Černohorský z Boskovic. Klášter byl přestavěn na [[Renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]]. Celé jižní křídlo kvadratury bylo pravděpodobně zbouráno a vystavěno nově. [[Křížová chodba|Ambit]] byl upraven do současné podoby<ref>Bartušek, l. c., 35.</ref>. Zrušeno bylo předhradí a v něm vznikl mlýn, upuštěno bylo od obnovy západního předpolí. Další majitelé panství – Osovští z Doubravice – sledovali hodně hospodářské zřetele, a tak došlo k přeměně baziliky na pivovar (v kryptě byla spilka). Dále vystavěli vysunuté jihozápadní křídlo zámku přistavěné k starší ohradní zdi, v přízemí mající renesanční dvoulodní halu s čtyřmi žulovými sloupy a křížovou klenbou; v patře byly vybudovány obytné prostory. Osovští dále nadstavěli další patro hlavní trojkřídlé budovy. Dále zbudovali severní vstupní trakt a v něm nový hlavní stup do areálu zámku. Pozdější je i západní křídlo vstupního traktu. Z konce 17. století dále je třípatrový barokní štít obrácený do ulice 9. května<ref>Bartušek, l. c., 46–47.</ref>. Z původní vstupní věže na východě, která ústila na „sálu kopeček“, se na čas stalo vězení. Přístupová cesta z Žerotínova náměstí k této věži byla zastavěna. V bývalé věži, dnes čp. 163, má sídlo ''Centrum Adonaj'', organizační složka ''Třebíčské unie křesťanské mládeže''. Hlavní zámecký sál – ''kamenný sál'' – vznikl koncem 17. století za Rudolfa Františka Augustina z Valdštejna. Je obdélníkového půdorysu a měl [[mramor]]ovou podlahu. Znakové a [[ornament]]ální rokokové výmalby se sál dočkal v 18. století. Ty byly obnoveny v letech [[1959]]–[[1960]] a od té doby sál opět slouží účelu, kterému často sloužil i v minulosti, v době před vybudováním Národního domu ve městě: příležitostným shromážděním, např. slavnostním zasedáním [[zastupitelstvo obce|zastupitelstva]], předáváním maturitních vysvědčení, koncertům vážné hudby a podobným kulturním a společenským událostem. Posledním waldštejnským majitelem zámku byl od roku [[1932]] Emanuel hrabě Waldstein-Wartenberg ([[1911]]–[[1979]]). Zámek a jeho příslušenství byly [[konfiskace|konfiskován]]. Roku [[1945]] zámek spravoval Národní pozemkový fond a od roku [[1946]] [[místní národní výbor]] v Třebíči. Své prostory v zámku po důkladných stavebních úpravách našlo Západomoravské muzeum ([[1953]])<ref>Joura, J., l. c., 143–144.</ref>, dnes [[Muzeum Vysočiny Třebíč]]. <gallery caption="Zámek za podzimního večera" perrow="3"> Image:Trebic podklasteri bazilika barborka.jpg|Pohled od severu z Barborky Image:Trebic podklasteri bazilika nadvori.jpg|Nádvoří s kašnou a hlavním vchodem Image:Trebic podklasteri bazilika od reky.jpg|Pohled ze [[Antonín Benjamin Svojsík|Svojsíkova]] nábřeží </gallery> === Podzámecká niva === [[Soubor:Medieval festival in Třebíč - medieval city.jpg.jpg|thumb|Ze středověkých slavností na podzámecké nivě]] Podzámecká niva, resp. panská louka jako luka mezi zámkem a řekou, pozbyla své hospodářské využití a slouží společenským akcím, pravidelně například [[Zámostí (festival)|hudebnímu festivalu Zámostí]] nebo středověkým slavnostem zápisu města Třebíče do Seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. O podzámecké nivě se [[tradice|traduje]], že ji kdysi od zámku oddělovalo koryto [[náhon]]u podklášterského mlýna; to se táhlo od skály těsně podél svahu, na němž stojí zámek. Vybudováním tohoto náhonu vznikl [[ostrov|ostrůvek]], který si rozdělili obyvatelé [[Stařečka|Stařečky]] a měli ho za luka<ref name="Joura115">Joura, J., l. c., 115–116.</ref>. Později jim toto počítání vrchnost zapověděla a od té doby se nivě říkalo též ''Plakánek''. Vedle toho byly v letech [[1923]]–[[1925]] na nivě zřízeny studny pro zásobování pivovaru vodou; trubky vedly potrubím pod řekou. V roce [[1936]] vyrostly na nivě [[tenis]]ové kurty a o čtyři roky později v západní části louky též zahradnictví, na něž upomínají do dnešní doby [[terasa|terasy]]. Mezi zahradnictvím a kurty byly výběhy pro jezdecké koně<ref name="Joura115">x</ref>. == Zdroje == * BARTUŠEK, A. ''Umělecké památky Třebíče.'' 1. vyd. Brno : Blok, 1969. 176 s. * JOURA, J. ''Procházky starou Třebíčí podruhé.'' 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. * DVORSKÝ, F. ''Vlastivěda moravská. Třebícký<!--Třebický!!!--> okres.'' Brno : Musejní spolek, 1906. 450 s. * JOURA, L. ''Počátky Pernštejnů na Třebíči.'' In Od Horácka k Podyjí. Vlastivědný sborník západní Moravy, XI. 1934–1935. === Reference === <references/> {{Commonscat|Třebíč Castle}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Památky v Třebíči]] [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Třebíč]] [[Kategorie:Benediktinské kláštery v Česku|Třebíč]] [[Kategorie:Zámky v Česku|Třebíč]]

Návrat na stránku „Zámek v Třebíči“.