Reinhold Messner

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Reinhold Messner.jpg|thumb|Messner v&nbsp;roce [[2004]].]] '''Reinhold Messner''' (* [[17. září]] [[1944]]) je [[Itálie|italský]] [[horolezec]] [[Němci|německé národnosti]], [[Cestování|cestovatel]] a&nbsp;[[spisovatel]]. Mimo jiné je prvním horolezcem, který zdolal všech 14 [[Osmitisícovka|osmitisícovek]], jako první zdolal [[Mount Everest]] bez použití kyslíkového přístroje a jako první provedl na Mount Everest kompletní sólový výstup bez lan. Kromě výstupů na vrcholy je známý i&nbsp;svými pěšími výpravami – prošel napříč [[Antarktida|Antarktidou]], [[Grónsko|Grónskem]] a&nbsp;[[Poušť|pouštěmi]] [[Taklamakan]] a&nbsp;[[Gobi]]. Neúspěšně se pokoušel přejít [[Arktida|Arktidu]] ze [[Sibiř]]e do [[Kanada|Kanady]]. Je autorem mnoha desítek knih, z nichž bylo přibližně 30&nbsp;přeloženo do [[Čeština|češtiny]]. V&nbsp;letech [[1999]]–[[2004]] byl poslancem [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] za italské [[Strana zelených (Itálie)|zelené]]. Založil skupinu muzeí věnovaných horám (Messner Mountain Museum). == Život == === 1944–1970: Dětství a první výstupy === Reinhold Messner se narodil v [[Brixen]]u, vyrůstal v údolí Villnöss v [[Autonomní provincie Bolzano|Jižním Tyrolsku]]. Tuto oblast získala sice po první světové válce [[Itálie]] na úkor [[Rakousko|Rakouska]], většina obyvatel včetně Messnera však mluví [[Němčina|německy]]. Reinhold se narodil jako druhé z devíti dětí, měl jednoho staršího a šest mladších bratrů a jednu sestru. Jeho otec pracoval jako venkovský učitel, na živobytí si přivydělával ještě chovem králíků a slepic. Mladý Reinhold musel brzy pomáhat s pracemi na farmě, již od dětství také rád lezl po okolních kopcích. V pěti letech mu otec vysvětloval základy lezení při výstupu na horu Sass Rigais. Ve dvanácti letech podnikl se svým otcem první obtížnější lezeckou túru ve východní stěně Malé Fermedy (stupeň obtížnosti 3). Později lezl hlavně se svým o dva roky mladším bratrem [[Günther Messner|Güntherem]], s nímž od roku 1964 podnikl v [[Alpy|Alpách]] řadu obtížných prvovýstupů. Mezitím studoval stavební průmyslovku. V posledním ročníku zameškal kvůli lezení týden školy, což spolu s jeho tvrdohlavostí způsobilo, že ho někteří učitelé neměli rádi a nechali ho propadnout u maturity<ref>Duše nezná mezí, s. 44</ref>. Dříve, než se mu podařilo maturitu o rok později (1967) složit, získal místo učitele matematiky a tělesné výchovy v nedalekém Eppanu. Díky vhodnému rozvrhu mohl tři dny v týdnu lézt. V roce 1968 začal studovat stavební inženýrství na univerzitě v [[Padova|Padově]]. Roku 1969 se na poslední chvíli stal členem tyrolské expedice mířící do [[Andy|And]], která zdolala východní stěnu druhé nejvyšší [[peru]]ánské hory [[Yerupajá]]. Následující rok opět učil a navíc pracoval jako horský vůdce, aby si vydělal na expedici na [[Nanga Parbat]]. === 1970–1986: Osmitisícovky === [[Soubor:Achttausender Neu.png|náhled|Poloha všech 14 osmitisícovek na mapě]] Messnerův první výstup na [[Osmitisícovka|osmitisícovku]] – [[Nanga Parbat]] (8125 m) v červnu 1970 – skončil tragicky. Podařilo se mu sice spolu se svým bratrem Güntherem vystoupat na vrchol Rupálskou stěnou, což dosud nikdo nedokázal, na cestě zpět však vyčerpaný Günther zahynul v lavině a sám Reinhold byl na pokraji smrti. Měl takové omrzliny, že mu lékaři museli amputovat šest prstů na nohou. Vedoucí expedice Karl Herrligkoffer, Max von Kienlin i další spolulezci navíc podrobili Messnera kritice za jeho rozhodnutí sestoupit opačnou stranou hory a obviňovali ho, že obětoval bratra svým ambicím uskutečnit první přechod Nanga Parbatu. Proti tomuto nařčení stojí objev jihotyrolského horolezce Hanspetera Eisendla. Ten nalezl na úpatí Nanga Parbatu úlomek kosti Günthera Messnera. Test DNA provedl anatomopatolog Eduard Egarter z Institutu soudního lékařství v Innsbrucku<ref>[http://www.lezec.cz/clanky.php?xtem=&key=2783 Reinhold Messner: Pravda o Nanga Parbat]</ref>. Tato tragédie však Messnera od Himálají neodradila. Naopak, protože bez vlastních prstů nemohl tak dobře lézt po skalách, stalo se pro něj výzvou dobývání nejvyšších hor světa. Po půl roce přestal učit a studovat, začal se věnovat horolezectví profesionálně, začal přednášet a psát knihy. V létě roku 1972 se oženil s Uschi Demeterovou, která dříve bývala manželkou jeho spolulezce Maxe von Kienlina.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Buried in the Past | periodikum = Outside | datum vydání = 2003-1-11 | url = http://www.outsideonline.com/outdoor-adventure/climbing/mountaineering/Buried-in-the-Past.html| jazyk =en}}</ref> V dubnu 1972 se zúčastnil své druhé himálajské expedice na [[Manáslu]] (8156 m). Podnikl úspěšný prvovýstup Jižní stěnou, následující noci však zemřeli ve sněhové bouři jeho dva kolegové – Andi Schlick a Franz Jäger. Po této druhé tragédii se Messner rozhodl, že bude lézt sám nebo jen s malým týmem. Již od šedesátých let prosazoval myšlenku lézt na himálajské vrcholy alpským stylem, tedy nalehko a s minimální pomocí jiných osob. Tento styl byl v kontrastu k tehdejším mohutným expedicím s předem vybudovanými výškovými tábory, mnoha nosiči a s cestami zajištěnými fixními lany. [[Soubor:Everest kalapatthar crop.jpg|náhled|Mount Everest zdolal bez kyslíku]] Po několika neúspěšných pokusech o dobytí osmitisícovek zdolal s [[Peter Habeler|Peterem Habelerem]] roku 1975 Severní stěnu vrcholu [[Gasherbrum I]] – [[Hidden Peak]] (8068 m) alpským stylem během pouhých tří dní (ze základního tábora na vrchol). A v květnu 1978 opět s Habelerem jako první na světě vystoupili na [[Mount Everest]] (8848 m) bez umělého kyslíku, čímž naprosto šokovali horolezeckou a lékařskou veřejnost. Již několik týdnů po návratu do Evropy se Messner vydal opět do Himálají a v srpnu 1978 zdolal jako první v historii [[Osmitisícovka|osmitisícovku]] sólově (sám ze [[základní tábor|základního tábora]]) – [[Nanga Parbat]] (8125 m) Diamírskou stěnou. V roce [[1979]] zdolal s [[Michael Dacher|Michaelem Dacherem]] obávanou [[K2]]. Vyvrcholením Messnerovy horolezecké kariéry byl sólový výstup na [[Mount Everest]] z tibetské strany v srpnu 1980 (po neúspěšném pokusu z června). V následujících letech se Messnerovi podařilo zdolat i ostatní osmitisícovky. V roce 1984 spolu s [[Hans Kammerlander|Hansem Kammerlanderem]] jako první přešli dvě [[Osmitisícovka|osmitisícovky]] bez přerušení návratem do základního tábora – [[Gasherbrum I]] (8068 m) a [[Gasherbrum II]] (8035 m). Po výstupu na [[Lhotse]] (8516), se stal v říjnu 1986 prvním člověkem, který zdolal všech čtrnáct osmitisícovek. V prosinci téhož roku se mu výstupem na [[Mount Vinson]] (4897) podařilo zkompletovat i [[Koruna planety|Seven Summits]], tj. 7 nejvyšších hor všech [[světadíl]]ů, jako teprve čtvrtému člověku (a prvnímu bez použití umělého kyslíku). === 1986–1990: Rodina a hrad Juval === [[Soubor:Schloss Juval.jpg|náhled|Hrad Juval]] První manželství s Uschi Demeterovou vydrželo jen do roku 1977. Jeho další partnerkou se stala Kanaďanka Nena Holguinová, která ho doprovázela i do základního tábora Mount Everestu při jeho sólovém výstupu a s níž má dceru Laylu (1981). Od poloviny 80. let žije se Sabinou Stehleovou, s níž má tři děti: Magdalénu (1988), Gesara Simona (1990) a Annu Judithu (2001). V roce 1983 koupil hrad [[Hrad Juval|Juval]], který zrekonstruoval, a od roku 1985 v něm přes léto žije. Zbytek roku bydlí v [[Merano|Meranu]]. === 1990–2004: Dálkové přechody a politika === V první polovině 90. let se věnoval především polárním přechodům. V roce 1990 uskutečnil 2800&nbsp;km dlouhý přechod [[Antarktida|Antarktidy]] přes [[jižní pól]], bez použití psů a techniky, o 3 roky později přešel [[Grónsko]] (2200&nbsp;km) a o další 2 roky později se pokusil přejít [[Arktida|Arktidu]] ze [[Sibiř]]e do [[Kanada|Kanady]], ale neúspěšně. V létě roku 1995, při přelézání hradní zdi v Juvalu, upadl a těžce si poranil patní kost. Přestože dlouhý čas nemohl ani chodit, v následujících letech podnikl výpravu do [[Altaj|Altajského pohoří]] v [[Mongolsko|Mongolsku]] a přechody pouští [[Atacama]] (Jižní Amerika) a [[Thár]] (Indie). V letech 1999–2004 by [[Poslanec Evropského parlamentu|poslancem]] [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] za italskou stranu zelených (Federazione dei Verdi), kde prosazoval především [[ekologie|ekologický]] přístup ke krajině a evropské a prounijní myšlení. V roce 2004 přešel 2000&nbsp;km přes poušť [[Gobi]], čímž navázal na svůj přechod pouště [[Taklamakan]], jejíž jméno znamená Místo bez návratu. === 2004–současnost: Messner Mountain Museum === Už v roce 2003 začal pracovat na svém projektu „Messner Mountain Museum“. Jedná se o soustavu pěti muzeí zaměřených na hory. První z nich, MMM Firmian, ukazuje vztah člověka a hor a sídlí na hradě Sigmundskron nad městem [[Bolzano]]. MMM Ortles, sídlící v [[Sulden]]u, je věnováno ledu, MMM Dolomites u [[Cortina d’Ampezzo|Cortiny]] se soustředí na skály a vertikální svět, MMM Juval na Messnerově hradě ve Vinschgau na mýty a religiózní dimenzi hor a MMM Ripa na hradě [[Bruneck]] na horské národy. V roce 2005 bylo na Diamirské stěně Nanga Parbatu po 35 letech objeveno tělo jeho bratra Günthera. Nález tak vyvrátil kritiku, podle níž nechal Messner svého bratra v roce 1970 sestupovat nebezpečnou Rupálskou stěnou, zatímco sám se v honbě za slávou vydal neprozkoumanou Diamirskou stěnou.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Nanga Parbat Body Ends Messner Controversy | periodikum = Outdoors Magic | datum vydání = 2005-8-19 | url = http://www.outdoorsmagic.com/outdoors-news/nanga-parbat-body-ends-messner-controversy/3451.html | jazyk =en}}</ref> V roce 2009 se Messner v 64 letech oženil se svou dlouholetou přítelkyní, módní návrhářkou Sabine Stehleovou.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = Posunul hranice lidských možností. Hory ale vzaly Messnerovi bratra | periodikum = Lidovky.cz | datum vydání = 2014-9-17 | url = http://sport.lidovky.cz/horolezec-messner-slavi-sedmdesatiny-dx1-/ostatni-sporty.aspx?c=A140916_155815_ln-sport-ostatni_lso}}</ref> == Výstupy a expedice v datech == === Himálajské osmitisícovky === * Rok 1970 – [[Nanga Parbat]] (8125 m) * Rok 1972 – [[Manáslu]] (8163 m) * Rok 1975 – [[Gasherbrum I]] (''{{Cizojazyčně|en|Hidden Peak}}'') (8068 m) * Rok 1978 – [[Mount Everest]] (8848 m) (bez kyslíku) , [[Nanga Parbat]] (8125 m) * Rok 1979 – [[K2]] (8611 m) * Rok 1980 – [[Mount Everest]] (8848 m) (sólovýstup alpským stylem) * Rok 1981 – [[Šiša Pangma]] (8013 m) * Rok 1982 – [[Kančendženga]] (8586 m), [[Gasherbrum II]] (8035 m), [[Broad Peak]] (8047 m)] * Rok 1983 – [[Čo Oju]] (8201 m) * Rok 1984 – [[Gasherbrum I]] (8068 m), [[Gasherbrum II]] (8035 m) (traverzy mezi vrcholy Gašerbrum I a Gašerbrum II) * Rok 1985 – [[Annapurna]] (8091 m), [[Dhaulagiri]] (8167 m) * Rok 1986 – [[Makalu]] (8462 m), [[Lhotse]] (8516 m) === Seven Summits === * Rok 1971 – Vrchol [[Oceánie]] - [[Puncak Jaya]] (5 030 m) * Rok 1974 – Vrchol [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] - [[Aconcagua]] (6 962 m) * Rok 1976 – Vrchol [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] - [[Mount McKinley]] (6 194 m) * Rok 1978 – Vrchol [[Afrika|Afriky]] - [[Kilimandžáro]] (5 895 m) * Rok 1980 – Vrchol [[Asie]] - [[Mount Everest]] (8848 m) * Rok 1983 – Vrchol [[Evropa|Evropy]] - [[Elbrus]] (5 642 m) * Rok 1986 – Vrchol [[Austrálie]] - [[Mount Kosciuszko]] (2 228 m) * Rok 1986 – Vrchol [[Antarktida|Antarktidy]] - [[Mount Vinson]] (4 897 m) === Další expedice === * Rok 1990 – Přechod [[Antarktida|Antarktidy]] - 2800&nbsp;km - bez psů a techniky, přes [[jižní pól]] * Rok 1992 – Výstup na [[Chimborazo]] (6310 m) - nejvzdálenější místo od středu Země * Rok 1992 – Přechod pouště [[Taklamakan]], jejíž jméno znamená Místo bez návratu * Rok 1993 – Přechod [[Grónsko|Grónska]] - 2200&nbsp;km * Rok 1995 – Neúspěšný přechod [[Arktida|Arktidy]] * Rok 2002 – Výstup na [[Cotopaxi]] (5897 m) - nejznámější [[ekvádor]]skou sopku * Rok 2004 – Přechod pouště [[Gobi]] - 2200&nbsp;km == Dílo == {| | * 1984 ''Everest : výprava po nejzazší mez'' * 1995, 2002 ''Třináct zrcadel mé duše'' * 1995 ''Vyznání dobrodruha'' * 1996 ''Život horolezce'' * 1998 ''Už nikdy : Severní pól / Mount Everest / Jižní pól : tři kritické body'' * 1999 ''Až na vrchol světa : alpinistické výzvy v Himálajích a Karákóramu'' * 1999 ''Yetti : legenda a skutečnost'' * 2000 ''Malloryho druhá smrt : záhada Mount Everestu'' * 2002, 2010 ''Annapurna : 50 let expedic do zóny smrti'' * 2002 ''Lidé z hor : obrazy a setkání'' * 2003 ''Až na konec světa : výpravy v Himálaji a v Karakoramu'' * 2003 ''Mount Everest : výpravy na hranice možností'' * 2003 ''Osudová hora : Nanga Parbat - bratrova smrt a samota'' * 2004 ''Antarktida : nebe i peklo'' * 2004 ''Bílá samota : má dlouhá cesta k vrcholům Himaláje'' * 2004, 2013 ''G I, G II - výzva Gašerbrumu'' | * 2005 ''Duše nezná mezí'' * 2005 ''Život na hraně'' * 2006 ''K2 : Chogori - velká hora'' * 2007 ''Gobi : poušť ve mně'' * 2007 ''Má cesta : život legendárního horolezce'' * 2007 ''Velké stěny : od severní stěny Eigeru k jižní stěně Dhaulágiri'' * 2008 ''Everest sólo : průzračný horizont'' * 2009 ''Cerro Torre : tragédie na skalní jehle'' * 2010 ''Červená světlice na Nanga Parbatu'' * 2010 ''Ledové póly : věčný běh o závod na konec světa'' * 2010 ''Západní stěna : pod sebou propast, před sebou vítězství'' * 2011 ''Bouře na Manaslu : drama na střeše světa'' * 2011 ''Na vrcholu : dějiny ženského horolezectví'' * 2012 ''Póly : dobrodružné cesty Hjalmara Johansena'' * 2013 ''Cho Oyu : tyrkysová bohyně'' * 2014 ''Žít a přežít'' * 2016 ''Pád nebes'' |} == Velká Galerie == * '''[[:Kategorie:Album Reinhold Messner|Mnoho fotografií – Reinhold Messner]]''' == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=YVYDVUbHlK4}} |- align="center" | '''Mountain Climbing Extreme Mountaineer<br />Reinhold Messner (Full Movie)''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=-r2DV1VzAi4}} |- align="center" | '''Reinhold Messner – Die Alpen – VTS 021''' |} <br style="clear: both;" /> == Související články == * [[Hrad Juval]] == Literatura == * {{Citace monografie || příjmení = Messner || jméno = Reinhold || titul = Až na konec světa : výpravy v Himálaji a v Karakoramu || překladatelé = Petra Schürová || vydavatel = Brána || místo = Praha || rok = 2003 || počet stran = 186 || isbn = 80-7243-168-4}} * {{Citace monografie || příjmení = Albus || jméno = Michael || příjmení2 = Messner || jméno2 = Reinhold || titul = Duše nezná mezí || překladatelé = Jitka Dostalová || vydavatel = Altimax || místo = Vsetín || rok = 2005 || počet stran = 160 || isbn = ISBN 80-86743-03-9}} * {{Citace monografie || příjmení = Saler || jméno = Hans || titul = Mezi světlem a stíny : tragédie bratří Messnerů na Nanga Parbatu || překladatelé = Jiří Pondělíček || vydavatel = Ikar || místo = Praha || rok = 2011 || počet stran = 205 || isbn = 978-80-249-1552-4}} * {{Citace monografie || příjmení = Messner || jméno = Reinhold || příjmení2 = Hüetlin || jméno2 = Thomas || titul = Život na hraně || překladatelé = Jaroslav Voříšek || vydavatel = Brána || místo = Praha || rok = 2005 || počet stran = 188 || isbn = 80-7243-240-0}} * {{Citace monografie || příjmení = Mathis || jméno = Peter || příjmení2 = Schwenkmeier || jméno2 = Willi || titul = Strmý svět : imprese z Alp || překladatelé = Michaela Linhartová || vydavatel = Freytag & Berndt || místo = Praha || rok = 2000 || počet stran = 144 || isbn = 80-86236-19-6}} == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.reinhold-messner.de/ Messnerova webová stránka v němčině] * [http://www.messner-mountain-museum.it Messner Mountain Museum website] * [https://www.imdb.com/name/nm0582260/ IMDb.com – Reinhold Messner (anglicky)] {{Flickr|Reinhold+Messner}}{{Commonscat|Reinhold Messner}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Messner, Reinhold}} [[Kategorie:Italští horolezci]] [[Kategorie:Italští cestovatelé]] [[Kategorie:Italští polárníci]] [[Kategorie:Italští spisovatelé]] [[Kategorie:Zelení politici]] [[Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Itálie]] [[Kategorie:Držitelé Koruny Himálaje]] [[Kategorie:Držitelé Koruny planety]] [[Kategorie:Žijící lidé]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Reinhold Messner“.