Černovice (Ukrajina)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Černovice | orig.jméno = Чернівці | znak = Soubor:Chernovtsy.jpg | vlajka = Soubor:Cernauti.gif | | stát = Ukrajina | pojem.nižší.celek = [[Ukrajinské oblasti|oblast]] | název.nižší.celek = [[Soubor:Flag_of_Chernivtsi_Oblast.png|22px|border|Vlajka Černovické oblasti]] [[Černovická oblast|Černovická]] | admin.děl = 3 [[rajón]]y | rozloha = 153 | obyvatelé = 243 500 | rok = 2006 | hustota = 1796 | etnické.složení = [[Ukrajinci]] (79,8 %); [[Rusové]] (11,3 %); [[Rumuni]] (4,4 %) a další | nábož.složení = [[pravoslaví|pravoslavné křesťanství]] | souřadnice = {{coor dms|48|18|0|N|s|25|56|0|E|v|city_region:UA_type:range_scale:1000000}} | nad.výš = 248 | PSČ = 58000 | telefon = +380 37(2) | starosta = Mykola Fedoruk | web = www.city.cv.ua | mapa = Image:Cherniwzi-Ukraine-Map.png }} '''Černovice''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Чернівці'' [černivci], [[rumunština|rumunsky]] ''Cernăuţi'', [[jidiš]] טשערנאָװיץ [černovic], [[hebrejština|hebrejsky]] צ'רנוביץ, [[ruština|rusky]] ''Черновцы'' [černovcy], [[polština|polsky]] ''Czerniowce'', [[slovenština|slovensky]] ''Černovce'', [[němčina|německy]] ''Czernowitz/Tschernowitz'', [[arménština|arménsky]] ''Չերնովից /Tschernowitz'') je [[město]] ležící na úpatí [[Karpaty|Karpat]], historická [[metropole]] [[Bukovina (země)|Bukoviny]] na dnešní [[Ukrajina|Ukrajině]] (dřive [[Rumunsko]], [[Rakousko-Uhersko]]), správní středisko [[Černovická oblast|Černovické oblasti]] kulturní i hospodářské centrum širšího regionu, středisko několika [[národnostní menšina|národnostních menšin]]. == Historie == Archeologické vykopávky odkryly v této lokalitě stopy neolitické osady. První písemné zmínky pocházejí z roku 1408, avšak opevněné sídlo zde existovalo už ve 12. století. Právě tmavá barva opevnění dala dle legendy městu jméno „Černovice“. V roce 1359 získal město a okolí kníže [[Bohdan I.]] a přičlenil ho k [[Moldávie|Moldavskému knížectví]]. V 16. a 17. století byla [[Bukovina (země)|Bukovina]] a [[Besarábie]] dějištěm srážek [[Osmanská říše|tureckých]] a polských vojsk (Nedaleko leží [[Chotyn]], kde byla svedena jedna z nejslavnějších bitev). Roku 1775 získalo Bukovinu [[Rakousko-Uhersko]] a Černovice se tak staly hlavním městem jedné ze zemí pozdějšího [[Předlitavsko|Předlitavska]]. Během 19. století několikanásobně vzrostl počet obyvatel. V době probouzení ukrajinského národního povědomí a zejména po carském zákazu veřejného užívání ukrajinštiny na ruském území (většina Ukrajiny vč. [[Kyjev]]a) se Černovice spolu s [[Lvov]]em a [[Stanislavov]]em staly jedním z center ukrajinského jazyka, písemnictví a kultury; tehdy zde působila mj. spisovatelka [[Olha Kobyljanska]] a zrodila se tu též nynější [[ukrajinská hymna]]. [[20. století]] přineslo mocenské zvraty a Černovice jednak několikrát připadly jinému státu (podobně jako [[Zakarpatská oblast]]), jednak přišly (alespoň částečně) o etnickou rozmanitost (zvláště po [[holocaust]]u). Tak se staly roku [[1918]] součástí [[Rumunsko|Rumunska]], r. [[1940]] součástí [[Sovětský svaz|SSSR]], [[1941]] opět Rumunska, [[1944]] znovu SSSR. Od roku [[1991]] patří samostatné Ukrajině. == Obyvatelstvo == {|border="0" cellspacing=0 cellpadding=2 width=30% |- !align="center"|Rok !!align="center"| Počet obyvatel |- |align=center|1775 ||align=center| 2 300 |- |align=center|1832 ||align=center| 11 000 |- |align=center|1869 ||align=center| 34 000 |- |align=center|1900 ||align=center| 65 800 |- |align=center|1930 ||align=center| 112 400 |- |align=center|1941 ||align=center| 78 800 |- |align=center|1959 ||align=center| 152 300 |- |align=center|1984 ||align=center| 238 000 |- |align=center|'''2005''' ||align=center| '''242 300''' |- |} Černovice (potažmo celá [[Bukovina (země)|Bukovina]]) vždy vynikaly pestrým národnostním složením a v minulosti též převahou židovského obyvatelstva.Z tradičních menšin je dodnes nejvýraznější rumunská, pro niž jsou Černovice historickým kulturním centrem. V roce [[1999]] zde byl otevřen rumunský [[konzul|generální konzulát]]. '''Národnostní složení počátkem 20. století''':<br /> [[Židé]] 33%; [[Ukrajinci]] 19%; [[Němci]] 17%; [[Rumuni]] 15%; [[Poláci]] 15%. '''Národnostní složení v roce 2001''':<br /> [[Ukrajinci]] 189 000 (79,8%); [[Rusové]] 26 700 (11,3%); [[Rumuni]] 10 500 (4,4%); [[Moldavané]] 3 800 (1,6%); [[Poláci]] 1 400 (0,6%); [[Židé]] 1 300 (0,6%); ostatní 2 900 (1,2%). == Kultura == [[Soubor:Tschernowitz theater2.jpg|thumb|200px|Černovické divadlo]] [[Soubor:Czerniowce 1.jpg|thumb|200px|Univerzita (dle návrhu českého architekta [[Josef Hlávka|Josefa Hlávky]])]] [[Soubor:Cernivci-mikulas-opily.jpg|thumb|200px|Tzv. Opilý kostel Sv. Mikuláše]] === Černovice: křižovatka kultur === Díky své poloze, bohaté historii a etnické, jazykové i náboženské rozrůzněnosti byly Černovice odedávna prostředím, kde se dařilo kultuře, resp. kulturám; mezi světovými válkami byly místem, kde se "''prolínaly i protínaly vlivy Západu a Východu v kumulaci až roztodivné. Členové tamější židovské enklávy psali a mluvili němčinou starorakouské provenience (…) Židovská menšina byla obklopena rumunským lidovým živlem a na západě oddělená od Vídně maďarským územím, zatímco z východu se intenzivně prosazoval slovanský, to jest ruský vliv. Na severozápadě [[Halič]] posilovala židovskou komunitu, ale i působení další slovanské větve, polské; na jihu [[Sedmihradsko]], navozující dávnou spjatost s [[Turecko|Tureckem]], upevňovalo - díky své početné německé menšině - jazykovou čistotu."''<ref>[[Ludvík Kundera]], Vůně soli, kapitola Paul Celan; Olomouc 1996; str. 181</ref> === Slavní rodáci === * [[Rose Ausländer]] (1901–1988), lyrická básnířka * [[Charles K. Bliss]], (1897–1985), tvůrce písma [[Bliss]] * [[Josef Burg]], (*1912), poslední žijící černovický jidiš básník * [[Paul Celan]] (1920–1970), rumunský a německý básník * [[Erwin Chargaff]] (1905–2002), biochemik * [[Joseph Gregor]] (1888–1960), divadelní vědec a libretista * [[Eusebius Mandyczewski]] (1857–1929), muzikolog a hudební skladatel * [[Itzig Manger]] (1901–1969), spisovatel v jidiš * [[Georg Marco]] (1863–1923), šachový mistr * [[Carol Miculi]] (1821–1892), rumunský klavírista a skladatel, žák [[Chopin]]ův * [[Gregor von Rezzori]] (1914–1998), novinář a spisovatel * [[Walther Rode]] (1876–1934), spisovatel a advokát * [[Ludwig Rottenberg]] (1864–1932), dirigent a skladatel * [[Elieser Steinbarg]] (1880–1932), spisovatel v jidiš * [[Otakar Theer]] (1880–1917), český básník, prozaik, dramatik a překladatel * [[Stefanie von Turetzki]] (1868–1929), založila v Černovicích 1. dívčí lyceum v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. * [[Viorica Ursuleac]] (1894–1985), rumunská sopranistka * [[Zvi Yavetz]], (*1925), izraelský historik === Osobnosti spjaté s městem === * Josef Hlávka (1831-1908), český architekt a mecenáš, projektoval budovu zdejší univerzity * [[Olha Kobyljanska]] (1865-1942), ukrajinská spisovatelka * [[Mihai Eminescu]] (1850-1899), rumunský básník pozdního romantismu * [[Ciprian Porumbescu]] (1853-1883), rumunský hudební skladatel * Ivan Franko (1856-1916), ukrajinský národní básník, navštěvoval zde univerzitu (1891) * [[Gala Galaction]], vlastním jménem ''Grigore Pisculescu'' (1879–1961), spisovatel * [[Alfred Margul-Sperber]] (1898–1967), básník a překladatel * [[Andreas Mikulicz]] architekt * [[Moses Rosenkranz]] (1904–2003), básník * [[Joseph Alois Schumpeter]] (1883–1950), rakousko-americký ekonom a ministr financí, narozen v [[Třešť|Třešti]] na Moravě, 1909–1911 zde působil jako profesor * [[Constantin Tomaszczuk]], zakladatel černovické univerzity * [[Karl Emil Franzos]] (1848–1904), spisovatel a publicista, vyrostl v Černovicích, literárně zvěčnil místní ghetto knihou „Židé z Barnowa“ * [[Antonín Borovec]] (1870–1925), československý diplomat (narozen v [[Pardubice|Pardubicích]]), za 1. světové války se zasloužil o vdovy a sirotky * [[Wilhelm Reich]] (1897–1957), psychoanalytik, narozen v [[Dobrjanyči]], navštěvoval zde základní školu * [[Wilhelm Stekel]] (1868–1940), psychoanalytik, vyrostl v Černovicích, navštěvoval zde gymnázium * [[Karl Ernstberger]] (1887-1892), český architekt * [[Ondřej Bubla]] (1906–1980), pedagog, sportovní instruktor, trenér, působil v Černovicích v letech 1933–1938. Za přínos v oblasti sportovního vzdělávání a za rozvoj československo-rumunského přátelství byl oceněn králem Michalem I. Řádem Rumunské koruny. === památky a zajímavosti === * ''[[Černovická univerzita]]'', netradičně vyhlížející cihlový komplex (vznikal v letech 1864-1882) od českého architekta Josefa Hlávky; ten zde užil zářivé barevné obklady, netradiční mozaiky, geometrické tvary byzantského stylu, mnoho komínů a věžiček. Působivá je zejména kaple.<ref>Andrew Evans, Ukrajina, turistický průvodce. Brno 2005; str. 193</ref> * ''Hudebně dramatické divadlo Olhy Kobyljanské'' * ''Černovické regionální muzeum umění'' * ''Muzeum lidové architektury'' zaměřené na tradiční bukovinské domy a kostely * katolický ''Chrám Sv. Ducha'' s [[neoklasicismus|neoklasicistní]] fasádou a kupolí * roubený kostel Sv. Nikolaje z počátku 17. století * ''„Opilý“ kostel Sv. Nikolaje'' ze 30. let 20. století * cihlový ''Arménský kostel'' od Josefa Hlávky * ''Kalinivská tržnice'' == Hospodářství a doprava == [[Soubor:Černivci trol.jpg|thumb|200px|Trolejbus před nádražím v Černovicích]] Na rozdíl od většiny velkých ukrajinských měst nebyl v Černovicích v éře [[Sovětský svaz|SSSR]] výrazněji zastoupen [[těžký průmysl]]; jsou zde zejména podniky dřevozpracující a textilní. Přestože Černovice leží na významné trase spojující severovýchodní a jihovýchodní Evropu, [[dopravní infrastruktura]] není příliš rozvinutá. Všechny železniční tratě vycházející z Černovic jsou [[jednokolejná trať|jednokolejné]] a [[neelektrifikovaná trať|neelektrifikované]]. Z nich nejdůležitější vede ze [[Lvov]]a přes [[Ivano-Frankivsk]], [[Kolomyja|Kolomyji]] a Černovice dále do [[Rumunsko|Rumunska]]. Další trať vedoucí na sever do města [[Ternopil]] je jedna z nejpomalejších: trasu dlouhou necelých 200 km ujede rychlík v průměru za 7 hodin. Osobní vlaky jezdí též do [[Moldávie|moldavské]] [[Ocniţa|Oknice]]. Přes hraniční přechod ve [[Vadul Siret]] jezdí rychlík [[Moskva]] - [[Kyjev]] - Černovice - [[Suceava]] - [[Bukurešť]] - [[Sofie]]; jinak má význam spíše pro nákladní dopravu. Do mnoha ukrajinských, rumunských a dalších měst jezdí z Černovic [[autobus]]y. Černovice mají i malé letiště, odkud létají spoje do Kyjeva. Již roce 1897 vyjela v Černovicích první [[Tramvajová doprava v Černovicích|tramvaj]]; zdejší síť však neměla dlouhého trvání a kvůli členitosti terénu byla nahrazena [[autobus]]y a [[Trolejbusová doprava v Černovicích|trolejbusy]]. == Externí odkazy == * [http://www.moldavskarepublika.cz/cernovice.htm Turistické informace a fotografie Černovic] (česky) * [http://www.city.cv.ua Oficiální web (ukrajinsky)] * [http://czernowitz.ehpes.com/ stránky o židovské komunitě (anglicky)] * [http://www.chnu.cv.ua Stránky místní univerzity (ukrajinsky)] * [http://www.ukrtelecom.ua/offers/webcams/ukrtelecom?id=7 webkamera poblíž univerzity] {{Commonscat|Chernivtsi}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města na Ukrajině]] [[Kategorie:Černovická oblast]] [[Kategorie:Bukovina]]

Návrat na stránku „Černovice (Ukrajina)“.