Česká strana národně sociální

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox politická strana | název_strany = Česká strana národně sociální | kód_barvy = #00008B | logo_strany = | předseda = [[Jaroslav Rovný]] | založení = [[4. dubna]] 1897 | nejvíce_poslanců = 55 ([[Československé parlamentní volby 1946|ÚS ČSR 1946]]) | poslanců = 0 | ideologie = [[Levý střed]]<br/>[[Národní socialismus]]<br />[[Nacionalismus]]<br />[[liberalismus]] (90. léta)<br/>[[konzervatismus]] (90. léta)<br/>[[separatismus]] (<small>v období [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]</small>) | volební_výsledek = 0,03 % ([[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|EP 2009]]) | evropská_strana = ''žádná'' | skupina_EP = ''žádná'' | barva = [[modrá]], [[červená]], [[bílá]] | sídlo = Bubenská 55/106<br/>110 00 Praha 7 | noviny = České slovo, později Svobodné slovo | internetové_stránky = [http://www.csns.cz www.csns.cz] }} '''Česká strana národně sociální''' (zkratkou '''ČSNS''') je česká [[politická strana]], v současnosti mimoparlamentní a nalézající se v konkurzním řízení, v minulosti však (pod různými názvy) významná. == Historie == === Do druhé světové války === ; [[Rakousko-Uhersko]] Strana byla založena roku 1897 jako '''Česká strana národně sociální''' odštěpením vlastenecky orientované části od dosud převážně jednotného [[Česká strana sociálně demokratická|dělnického hnutí]]. Bezprostředním impulsem k založení strany se stalo [[protistátoprávní prohlášení]] českých sociálnědemokratických poslanců v [[rakouská říšská rada|říšské radě]]. ; [[První republika]] Po vzniku [[Československo|Československa]] na svém 8. sjezdu (30. 3 – 1. 4. [[1918]]) přijala název '''Československá strana socialistická'''. V prvních letech republiky úzce spolupracovala s Československou sociální demokracií a uvažovala o opětovném sloučení s ní. Díky vnitřním problémům sociální demokracie a programovým rozdílům však ke sloučení nedošlo. Národní socialisté byli oporou demokratické republiky a náleželi k tzv. [[strany Hradu|stranám Hradu]], podporujícím prezidenta [[TGM|Masaryka]], a také ke stranám sdruženým v tzv. [[Pětka (politika)|Pětce]], která měla zásluhu na stabilizaci politického systému první republiky. Podíleli se na vládě v letech [[1918]]–[[1926]] a [[1929]]–[[1938]]. Mezi významné představitele ČSNS patřili [[Václav Klofáč]], [[Emil Franke]], [[Jiří Stříbrný]] a od roku 1923, kdy vstoupil do strany, i [[Edvard Beneš]] a jiní další politici. Roku [[1926]] sjezd strany přijal nový název – '''Československá strana národně socialistická''', tento sjezd také rozhodl spor mezi předsedou Klofáčem (demokratický proud) a [[Jiří Stříbrný|J. Stříbrným]] (fašistický proud) ve prospěch předsedy Klofáče a jeho spojenců, zejména E. Beneše. Stříbrný a jeho stoupenci byli ze strany vyloučeni. Po odchodu prezidenta Masaryka z úřadu byl na jeho doporučení, a s podporou demokratických stran, zvolen novým prezidentem právě národní socialista [[Edvard Beneš]]. ČSNS se zasazovala o obranu republiky a po zániku demokratického rozdělení stran se přidala k pravicové [[Strana národní jednoty|Straně národní jednoty]] ([[1938]]), část jejích příznivců přešla do '''[[Národní strana práce (1938)|Národní strany práce]]''' (ve spojení se sociálními demokraty). === Druhá světová válka a po válce === ; [[Druhá světová válka|2. světová válka]], po válce Během války mnoho národních socialistů trpělo v nacistických koncentračních táborech, jednou z vězněných byla i Dr. [[Milada Horáková]], dlouholetá členka ČSNS. V roce [[1945]] byla strana obnovena (předsedou se stal [[Petr Zenkl]]); tiskovým orgánem strany se stalo ''Svobodné slovo''. V rámci [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] představovala spolu s [[Československá strana lidová|Československou stranou lidovou]] nejvýraznější vnitrokoaliční opozici proti narůstající hegemonii [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. Podařilo se jí však na svou stranu přetáhnout jen malou část voličů nepovolených stran (např. [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárníků]]) a ve [[Československé parlamentní volby 1946|volbách v roce 1946]] získala 18,37 % hlasů, čímž se stala po KSČ druhou nejsilnější parlamentí stranou. Strana je spojena i s počátky [[politologie]] u nás, a to díky Vítězslavu Chalupovi, který v roce 1945 založil v Brně '''Oddělení pro vědeckou politiku Zemské kulturní rady Československé strany národně socialistické''', které vydávalo '''Přehledy a dokumenty k československé politice''', jež pod názvem '''Tři roky''' vydal MPÚ v Nakladatelství Melantrich Praha 1991 a tato činnost pokračovala v rámci třetího odboje, kdy členové oddělení Chalupa (později místopředseda [[Československá národní rada americká|Československé národní rady americké]]), Mojmír Povolný (později předseda [[Rada svobodného Československa|Rady svobodného Československa]]) a Ivan Gaďourek emigrovali a další členové Jaroslav Bohanes s Dušanem Novákem byli součástí domácí skupiny zasílající do zahraničí politické přehledy o domácí situaci, za což byli dlouhodobě vězněni. Tyto zprávy vyšly pod názvem '''Prameny k dějinám III. odboje''' v Centru pro studium československé exilové politiky [[Univerzita Palackého|Univerzity Palackého]] v [[Olomouc|Olomouci]] 1995 v 5 svazcích. Nakonec spoluzaložili 1991 [[Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity|Mezinárodní politologický ústav]] v [[Brno|Brně]]. ; Poúnorový vývoj V únoru [[1948]] ČSNS iniciovala demisi demokratických ministrů, po [[únorový převrat|únorovém převratu]] byla tzv. obrozena (zbavena protikomunisticky orientovaných představitelů) a jako '''Československá strana socialistická''' sehrávala až do roku [[1989]] úlohu loutkové strany komunistů jako součást [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] se všemi negativy i částečnými pozitivy. Přestože komunisté nepřikládali přívržencům ČSNS/ČSS takový význam, jako například stoupencům [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|lidovců]], v systému Národní fronty připadla obrozené straně úloha působit a "zpracovávat" hlavně maloburžoazní vrstvy a zastánce masarykovsko-benešovské republiky. Souběžně od roku 1948 existovala exilová Československá národně socialistická strana, jejím předsedou byl až do své smrti [[Petr Zenkl]]. Exilová ČSNS se také výrazně podílela na vzniku a fungování [[Rada svobodného Československa|Rady svobodného Československa]], jejímž prvním předsedou byl zvolen právě Zenkl. Dalšími významnými politiky ČSNS, kteří působili v poúnorovém exilu byli např. [[Vladimír Krajina]] nebo bývalí ministři [[Hubert Ripka]] a [[Jaroslav Stránský]]. ; Polistopadový vývoj Již v létě roku 1989 otiskl vnitrostranický časopis Demokrat prohlášení tzv. obrodného proudu, ve kterém se poprvé otevřeně hovořilo o politickém pluralismu, svobodných volbách a přihlášení se k osobnostem typu [[T. G. Masaryk|T. G. Masaryka]], [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] nebo [[Milada Horáková|Milady Horákové]]. Významnou pozitivní roli sehrála strana v počátcích Sametové revoluce. Její ústřední deník [[Svobodné slovo]] začalo otiskovat první necenzurované informace. V době, kdy [[Československá televize]] hlásala, že v Praze došlo k drobným nepokojům, na Svobodné slovo stály fronty lidí už před otevřením trafik. Stranické vydavatelství [[Melantrich]], které mělo sídlo na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]], nezištně nabídlo svůj balkón [[Občanské fórum|Občanskému fóru]]. Právě z balkonu Melantrichu [[Václav Havel]] poprvé promluvil k desetitisícům shromážděných lidí. Vše nasvědčovalo tomu, že Socialistická strana bude hrát významnou úlohu v polistopadovém vývoji, díky vnitrostranickým půtkám se toto však nakonec nestalo. V roce [[1990]] se tehdejší Československá strana socialistická sloučila s Čs. stranou národně sociální v exilu, nedošlo však k očekávanému přejmenování strany. Rozčarovaní představitelé obrodného proudu založili vlastní platformu [[Národně sociální sněm]] (NSS) a po jejich vyloučení ze strany založili vlastní Národně sociální stranu, která se marně pokoušela prosadit v politice. Ve volbách v roce 1992 byla ČSS jednou ze 3 stran levicového uskupení [[Liberálně sociální unie]] (LSU) a byla zastoupena v Poslanecké sněmovně, po složitém vývoji uvnitř tohoto uskupení i strany se však v roce 1996 do Poslanecké sněmovny znova nedostala. V roce [[1993]] pod vedením předsedy Pavla Hirše došlo k návratu představitelů NSS, posunu politické orientace více doprava a strana se přejmenovala na název '''Liberální strana národně sociální''' (LSNS). V roce [[1996]] se LSNS sloučila se stranou Svobodní demokraté (nástupce Občanského hnutí) na stranu '''Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální''' (SD-LSNS), toto spojení však nebylo příliš úspěšné vzhledem k výrazně odlišným prioritám obou zakládajících subjektů. V roce [[1997]] oslavila strana pod vedením předsedy JUDr. Tomáše Sokola 100. výročí založení jako nejstarší původní česká politická strana. Krátce poté bývalí Svobodní demokraté stranu většinou opustili a strana se vrátila k historickému názvu '''Česká strana národně sociální'''. Nikdy se však již nevrátila do velké politiky. == Charakteristika a současnost == Velkou výhodou strany byl po roce [[1989]] velký majetek (mj. nemovistosti, např. budova na náměstí Republiky v Praze, vypracovaná organizační struktura (pokrytí státu pobočkami a sekretariáty) i početná členská základna (ovšem s relativně vysokým věkovým průměrem). Straně se však tyto výhody nepodařilo využít k získání respektive udržení slušných volebních výsledků a špatnou ekonomickou politikou postupně přišla o veškerý svůj majetek. V současné době je ekonomická situace strany velmi špatná (strana je od roku 2003 v konkurzu). Rovněž volební výsledky velmi slabé. Posledním předsedou strany je od roku 2003 podnikatel Jaroslav Rovný. Strana se zúčastňuje politického života zejména na regionální úrovni a rovněž voleb do Evropského parlamentu. Strana se profiluje jako strana národní a sociální, jako strana středová a strana pro střední stav. Těžištěm programu a zaměřením strany je zdravý [[nacionalismus]] a [[eurorealismus]], strana ostře vystupuje především proti požadavkům sudetských Němců. Strana se však distancuje od všech projevů extrémismu, ať již levicového ([[komunismus]]) nebo pravicového ([[fašismus]], [[nacismus]]). Odmítá být spojována s ultrapravicovými seskupeními typu Národní strana, Dělnická strana nebo Národní odpor. Poté, co se strana dostala do konkurzu, rozhodla Ústřední rada o založení nové strany, to se uskutečnilo v prosinci [[2005]]. Strana byla založena jako [[Česká strana národně socialistická |Česká strana národně sociální 2005]] a [[4. březen|4. března]] [[2006]] přejmenována na '''Česká strana národně socialistická''' (zkratka zůstala stejná '''ČSNS 2005'''). Formálně však tato strana nemůže být právním nástupcem ČSNS, která nadále existuje, byť je stále v konkurzním řízení. == Předsedové strany == * Alois Simonides, Josef Klečák (1897–1898), zakládající vedoucí strany do I. sjezdu v dubnu 1898 *[[Václav Klofáč]] (1898–1914, [[1918]] - [[1938]]), oficiálně první předseda strany uznaný na I. sjezdu *[[Petr Zenkl]] ([[17. květen]] [[1945]] - [[24. únor]] [[1948]]) *[[Emanuel Šlechta]] ([[29. únor]] [[1948]] - [[10. březen]] [[1960]]) *[[Alios Neuman]] (duben [[1960]]- [[22. březen]] [[1968]]), od roku [[1968]] čestný předseda. *[[Bohuslav Kučera]] (23. března [[1968]] - [[18. březen]] [[1990]]) *[[Jiří Vyvadil]] ([[18. březen]] [[1990]]- [[13. leden]] [[1991]]) *[[Ladislav Dvořák]] ([[13. leden]] [[1991]] - [[30. květen]] [[1993]]) *[[Pavel Hirš]] ([[30. květen]] [[1993]] - [[28. květen]] [[1995]]) *[[Vavřinec Bodenlos]] ([[28. květen]] [[1995]], od [[3. prosinec|3. prosince]] [[1995]] spolupředseda za LSNS - [[22. červen]] [[1996]]) *[[Jiří Dienstbier]] (od [[3. prosinec|3. prosince]] [[1995]] spolupředseda za SD - [[30. listopad]] [[1996]]) *[[Tomáš Sokol]] ([[30. listopad]] [[1996]] - od [[18. červenec|18. července]] [[1997]] pro neaktivitu přebírá úlohu předsedy 1. místopředseda [[Miroslav Tampír]], rezignace [[září]] [[1997]]) *[[Miroslav Tampír]] (úřadující místopředseda [[20. září]] [[1997]] - [[25. říjen]] [[1998]]) *[[Jan Šula]] ([[25. říjen]] [[1998]] - [[22. červen]] [[2002]]) *[[Jaroslav Rovný]] ([[20. červenec]] [[2002]] - ) == Přehled názvů strany == * '''Strana národních dělníků''' (1897–1898) * '''Česká strana národně sociální''' (1898–[[1914]]), v prvních letech strany se používal také název '''Národně-sociální strana českoslovanská''' * '''Česká strana socialistická''' ([[1918]]) * '''Československá strana socialistická''' ([[1918]]–[[1926]]) * '''Československá strana národně socialistická''' ([[1926]]–[[1938]], [[1945]]–[[1948]]) * '''Československá strana socialistická''' ([[1948]]–[[1993]]) * '''Liberální strana národně sociální''' ([[1993]]–[[1996]]) * '''Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální''' ([[1996]]–[[1997]]) * '''Česká strana národně sociální''' (od [[1997]]) V přehledu není zahrnuto sloučení do [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]] v roce [[1938]], členství v [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní frontě]] po roce [[1948]] a koalice [[Liberálně sociální unie]] v roce [[1992]]. V roce [[2005]] byla založena nová strana '''Česká strana národně sociální 2005''' ('''ČSNS (2005)'''), nesoucí dnes název '''[[Česká strana národně socialistická]]'''. == Volební výsledky ČSNS == * 1920 - 8,1 % * 1925 - 8,5 % * 1929 - 10,4 % * 1935 - 9,2 % * 1946 - 18,37 % * 1992 - 6,25 % (v rámci [[Liberálně sociální unie]]) * 1996 - 2,04 % * 1998 - 0,29 % * 2002 - 0,81 % [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|Voleb 2006]] se strana nezúčastnila, zúčastnila se jich však sesterská [[Česká strana národně socialistická]] (zisk 0,02 % hlasů) == Literatura == * KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno : Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. s. 262. (česky) * SKOPAL, Jaroslav. Konec jedné velké strany?; vzpomínky a analýza 1967-2006. Krásná Lípa : Marek Belza, 2007. ISBN 978-80-903360-9-4. (česky) * Historie 2003; Celostátní studentská vědecká konference Pardubice 4.-5. prosince 2003. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2004. ISBN 80-7194-697-4. Kapitola Jaromír PETERA - Československá strana socialistická a rok 1968, s. 269-293. (česky) == Související články == * [[Česká strana národně socialistická]] (ČSNS 2005) == Externí odkazy == * [http://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Rejstrik.aspx?id=242 Výpis ze seznamu politických stran a hnutí Ministerstva vnitra] * [http://www.csns.cz/ Stránky České strany národně sociální] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Česká strana národně sociální]] [[Kategorie:Politické strany v České republice]] [[Kategorie:Politické strany v Československu]] [[Kategorie:Politické strany za první republiky]]

Návrat na stránku „Česká strana národně sociální“.