Žlutá řeka

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox řeka |šířka=200 |řeka=Žlutá řeka |obrázek=Lanzhou-rio-amarillo-d01.jpg |popis1=řeka v Lan-čou v provincii Kan-su |popis2= |délka=5464 |průtok=2000 |plocha=752&nbsp;000 |světadíl=[[Asie]] |pramen=[[Bayan Har]] |souřadnice1= |výška1=4800 |ústí=[[Žluté moře]] |souřadnice2= |výška2=0 |protéká= [[Čínská lidová republika|ČLR]] ''([[Čching-chaj]], [[S'-čchuan]], [[Kan-su]], [[Ning-sia]], [[Vnitřní Mongolsko]], [[Šen-si]], [[Šan-si]], [[Che-nan]], [[Šan-tung]])'' |povodí=[[Tichý oceán]], [[Žluté moře]] |hčp= }} '''Žlutá řeka''' ({{čínsky|znaky=黄河|pchin-jin=''Huáng Hé''|výslovnost=Zh-Huang he.ogg}}, český přepis:'''Chuang-che''', anglicky: Yellow River) je řeka v severní [[Čínská lidová republika|Číně]], s délkou 5&nbsp;464&nbsp;km druhý nejdelší tok této země. Název ''Žlutá řeka'', poprvé doložený před dvěma tisíciletími v období [[dynastie Chan]] výstižně charakterizuje zbarvení řeky způsobené unášenou zeminou. Střední a dolní povodí Žluté řeky je kolébkou čínské civilizace. == Geografická charakteristika == Žlutá řeka počíná svůj tok v provincii [[Čching-chaj]] na [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]] v nadmořské výšce 4&nbsp;800&nbsp;m pod horou [[Yagradagze]] na severním úbočí pohoří [[Bayan Har]] (východní část horského pásma [[Kchun-lun]]). Protéká velkými jezery [[Gyaring (Žlutá řeka)|Gyaring]] a [[Ngoring]] a průměrným spádem 10&nbsp;‰ se klikatí mezi horskými masívy. Nad [[Lan-čou]] je zadržena přehradou [[Liou-ťia-sia]] ([[1968]]) a výrazně zmnožuje svůj průtok o vody řek [[Tchao-che|Tchao]] a [[Chuang-šuej|Chuang]], načež opouští hory a stáčí se k severu, kde mohutným obloukem obtéká pustou plošinu [[Ordos]]. Na středním toku je spád mnohem mírnější – v průměru 0,74&nbsp;‰. Za [[Pao-tchou]] Žlutá řeka zamíří rovnou k jihu a prodírá se až několik set metrů mocnými [[spraš]]ovými vrstvami. Na své cestě vytváří v místě přiléhavě zvaném Chu-kchou neboli ''Hrdlo konvice'' (壶口, Húkǒu) působivé [[peřej]]e – tok se zde mezi skalami zužuje z 500 na necelých 50&nbsp;m a propadá se [[vodopád]]em o 18&nbsp;m níže. U Tchung-kuan přijímá řeku [[Wej-che (Chuang-che)|Wej]] a obrací se o 90° k východu, protéká údolím San-men-sia, tj ''Tři brány'' (三门峡 Sānménxiá) s mohutnou přehradou stejného jména ([[1960]]), následuje nová přehrada Siao-lang-ti ([[2000]]), řeka míjí starobylé město [[Luo-jang]], od [[Čeng-čou]] a [[Kchaj-fengu]] pak pozvolna (spád dolního toku činí 0,12&nbsp;‰) teče širou náplavovou rovinou k severovýchodu skrze město [[Ťi-nan]] a vylévá se mohutnou [[Říční delta|deltou]] do zálivu [[Po-chaj]]. == Změny průběhu dolního toku a ústí == [[Soubor:HuangHeZmenyDolnihoToku.PNG|right|thumb|změny dolního toku v historické době]] V ploché krajině dolního toku změnila Žlutá řeka za uplynulá tisíciletí několikrát dramaticky svůj běh. V nejstarších dobách do roku [[602 př. n. l.]] tekla od dnešního [[Čeng-čou]] podél východního úpatí hor téměř k severu. Poté měnila svůj tok v letech [[11]], [[893]], 1048 a 1194, kdy probíhala zhruba v dnešním směru, ale o něco severněji. Výrazné změny nastaly v letech 1289 a [[1324]], kdy Žlutá řeka obrátila od [[Kchaj-feng]]u svůj tok k jihovýchodu a spolu s řekou [[Chuaj-che|Chuaj]] se vlévala do moře jižně od [[Šantungský poloostrov|Šantungského poloostrova]]. Od roku 1853 teče (vyjma krátkého období na přelomu 30. a 40. let) v nynějším korytě. == Vodní režim == Ač není Žlutá řeka o mnoho kratší než [[Jang-c'-ťiang]], vodností se jí zdaleka rovnat nemůže. Příčina tkví v tom, že velká část ze 752&nbsp;000&nbsp;km² rozlehlého povodí Žluté řeky připadá na oblasti neoplývající [[Srážky|srážkami]]. Průtok Žluté řeky je dosti nepravidelný, u ústí se pohybuje kolem 1&nbsp;500 až 2&nbsp;000&nbsp;m³/s. Výjimečným fenoménem, který dal řece jméno je však vysoký obsah částic zeminy unášených vodou. Průměrný obsah plavenin činí 36&nbsp;kg/m³, což je zdaleka nejvíce ze všech světových řek. Nárazovitě přitom tyto hodnoty mohou dosáhnout až 600&nbsp;kg/m³! Každým rokem tak řeka přemístí 1,5 miliardy tun materiálu. Z tohoto množství přibližně tři čtvrtiny odplývají do [[Po-chaj|Pochajského]] zálivu, který se tak rok od roku zmenšuje o několik set metrů. Zbylá jedna čtvrtina plavenin se ukládá na dolním toku, kde jednak zanáší přehrady, a za druhé každým rokem zvyšuje úroveň říčního dna o několik centimetrů. Důsledkem je, že řeka sevřená v průběhu staletí navyšovanými ochrannými hrázemi, teče až několik metrů nad úrovní okolní krajiny. Pokud dojde k jejímu vytržení se z hrází, škody na lidských životech a majetku jsou nedozírné. Kupříkladu [[Povodeň|povodně]] v letech 1887 a [[1931]] si každá vyžádala přes milion obětí, což je činí nejhoršími živelnými pohromami v moderních dějinách lidstva. Za [[Druhá čínsko-japonská válka|čínsko-japonské války]] dalo roku [[1938]] [[kuomintang]]ské vedení v zoufalém pokusu o zastavení japonského postupu vyhodit hráze do povětří. Výsledkem bylo tehdy přes půl milionu mrtvých. V současnosti kvůli nedostatku vody řeka obvykle v létě vysychá 800 kilometrů před ústím do moře.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Cílek | jméno = Václav | | titul = Sklizeň vody | periodikum = Respekt | datum vydání = 2010-06-05 }}</ref> Od polohy při Žluté řece odvozují svůj název provincie [[Che-pej]] a [[Che-nan]] – doslova ''„Severně řeky“'' a ''„Jižně řeky“''. == Související články == * [[Seznam nejdelších řek]] == Externí odkaz == * [http://www.ikoktejl.cz/magaziny/koktejl/MKneznplaneta/nezb011115.html Žlutá řeka - článek magazínu Koktejl] == Reference == <references/> {{commonscat|Huang He}} [[Kategorie:Řeky v Čínské lidové republice]] [[Kategorie:Čching-chaj]] [[Kategorie:S'-čchuan]] [[Kategorie:Kan-su]] [[Kategorie:Ning-sia]] [[Kategorie:Vnitřní Mongolsko]] [[Kategorie:Šen-si]] [[Kategorie:Šan-si]] [[Kategorie:Che-nan]] [[Kategorie:Šan-tung]] [[Kategorie:Hydronyma podle barev]] [[Kategorie:Přítoky Žlutého moře]] [[Kategorie:Povodí Žluté řeky| ]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Žlutá řeka“.